Známe místa nejkrásnější české turistiky. Jaké to jsou?

turistika

Česko je malá země, ale kvůli poloze na rozhraní několika geologických oblastí se v něm potkávají typy krajiny, které by k sobě jinak nepatřily. Prales, step, rašeliniště, skalní město i kras se tu vejdou do vzdálenosti několika hodin jízdy. Právě tyhle výjimečné kusy krajiny stojí za návštěvu víc než další zámek v pořadí. Následující přehled ukazuje, co u nás najdete a jak se do toho dostat.

Hlavní body

  • Nejcennější lokality bývají chráněné jako národní přírodní rezervace.
  • V rezervaci se smí chodit jen po vyznačených cestách.
  • Pralesní rezervace v Beskydech je přístupná pouze v sezoně a s omezením.
  • Mohelenská hadcová step vděčí za svůj ráz podloží z hadce.
  • Boubínský prales na Šumavě patří k nejstarším chráněným územím u nás.
  • Skalní města vznikla rozpadem pískovcových desek.
  • Do některých lokalit se vstupuje jen s průvodcem.

Proč se u nás potkává tolik typů krajiny

Za rozmanitostí stojí geologie. Západní část země tvoří starý krystalinický masiv, zatímco severovýchod pokrývají mladší usazeniny a na východě zasahují Karpaty.

Na každém z těch podkladů vzniká jiná krajina. Pískovec se rozpadá do skalních měst, vápenec se rozpouští a vytváří jeskyně a hadec produkuje půdu, na které roste jen málo druhů.

K tomu se přidává nadmořská výška. Rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem je přes tisíc čtyři sta metrů, což stačí na vznik horských i teplomilných společenstev.

Výsledkem je, že se dá za jeden víkend vidět prostředí, které si vzájemně vůbec neodpovídá. Právě to je na české turistice nejzajímavější.

Prales v Beskydech

Pralesní rezervace v Beskydech patří k nejcennějším lesním územím u nás. Není to prales v tropickém smyslu, ale zbytek původního smíšeného lesa s minimálními zásahy člověka.

Naučná stezka měří zhruba sedm kilometrů a vede územím, které je jinak nepřístupné. Otevřená je pouze v části roku, a to kvůli ochraně hnízdících druhů.

Trasa není upravená pro kočárky ani pro návštěvníky se sníženou pohyblivostí. Vede úzkými pěšinami, přes kořeny a v podmáčených místech.

Právě omezená přístupnost je důvod, proč lokalita vypadá jinak než běžný hospodářský les. Ležící padlé kmeny se neodklízejí a tvoří součást ekosystému.

Step na Vysočině

Mohelenská hadcová step je národní přírodní rezervace nad údolím Jihlavy. Na první pohled působí jako kus krajiny, který se do střední Evropy nehodí.

Důvodem je hadec, hornina bohatá na hořčík. Půda, která z něj vzniká, je pro většinu rostlin nevhodná, takže tu přežívají jen odolné a často zakrslé druhy.

K tomu se přidává jižní expozice svahu a odraz tepla od skály. Vzniká tak výrazně teplejší mikroklima než v okolí a s ním teplomilná společenstva.

Charakteristickým jevem jsou zakrslé borovice, které tu rostou pomalu a zůstávají malé i ve vysokém věku. Je to nejnázornější ukázka toho, co podloží s krajinou udělá.

Boubínský prales a šumavská rašeliniště

Boubínský prales na Šumavě patří k nejstarším chráněným územím u nás. Jádro rezervace je nepřístupné, ale kolem vede naučná stezka, ze které je porost dobře vidět.

Zvláštností Šumavy jsou rašeliniště, takzvaná slatě. Vznikala tisíce let hromaděním nerozloženého rostlinného materiálu ve vodou nasyceném prostředí.

Do některých z nich vedou povalové chodníky, tedy dřevěné lávky nad terénem. Bez nich by byl pohyb nemožný a zároveň by povrch nevydržel sešlap.

Rašeliniště jsou přitom mnohem citlivější, než vypadají. Otisk v mechovém povrchu se hojí desítky let, proto se z chodníku nesestupuje.

Skalní města a kras

Skalní města vznikla rozpadem pískovcových desek podél puklin. Voda a mráz je rozšířily do soutěsek a mezi nimi zůstaly stát skalní věže.

Nejznámější celky leží na severovýchodě Čech a v Českém ráji. Trasy v nich vedou soutěskami, takže i za horkého dne bývá uvnitř výrazně chladněji.

Krasové oblasti fungují na opačném principu. Vápenec se rozpouští, takže voda mizí pod povrch a vytváří podzemní systémy, propasti a ponory.

Právě odtud pochází většina zpřístupněných jeskyní. Kdo si chce udělat představu o podzemí, najde tipy v přehledu výletů do českých jeskyní a jejich rozdílech.

Co znamená, že je území chráněné

Nejpřísnější stupeň ochrany mají národní přírodní rezervace. Platí v nich zákaz pohybu mimo vyznačené cesty a tento zákaz se týká i sběru čehokoli.

Řada lokalit má sezonní omezení. Uzavírá se kvůli hnízdění, kvůli klidu zvířat nebo proto, že by rozmoklý terén nesnesl provoz.

Do nejcennějších částí se vstupuje pouze s průvodcem, případně vůbec. Není to šikana, ale jediný způsob, jak udržet lokalitu v podobě, kvůli které se chrání.

Před cestou je proto namístě ověřit režim konkrétního území. Kdo hledá volnější cíle bez omezení, najde je mezi tipy na cesty za přírodou.

Značení, které vám ušetří bloudění

Česká síť značených tras patří k nejhustším na světě a spravuje ji Klub českých turistů. Značky jsou jednotné a fungují stejně v Beskydech i v Českém středohoří.

Základní pásová značka má tři vodorovné pruhy, přičemž prostřední nese barvu trasy a krajní jsou bílé. Bílá je tam proto, aby značka byla čitelná i na tmavém kmeni.

Barva neurčuje náročnost, ale význam trasy. Červená označuje páteřní dálkové trasy, modrá a zelená vedlejší spoje a žlutá bývá nejkratší propojení mezi nimi.

Kromě pásových značek existují i tvary pro odbočky k vrcholu, k prameni nebo ke zřícenině. Kdo je zná, pozná z rozcestníku dopředu, jestli odbočka končí slepě.

Jak si naplánovat výlet do chráněného území

  1. Zjistěte, jestli je lokalita přístupná celoročně, nebo jen v sezoně.
  2. Ověřte si, zda se do ní vstupuje volně, nebo pouze s průvodcem.
  3. Vyberte trasu podle složení skupiny, ne podle fotografií.
  4. Počítejte s tím, že kočárek do většiny rezervací neprojede.
  5. Obujte pevnou obuv, terén bývá kořenový a podmáčený.
  6. Držte se vyznačené cesty a v rašeliništi povalového chodníku.
  7. Nic nesbírejte a nic neodnášejte, ani opadané.
  8. Naplánujte návrat s rezervou, v terénu se jde pomaleji.

Sedm chyb při výletu do rezervace

  1. Příjezd mimo sezonu k lokalitě, která je zavřená.
  2. Spoléhání na to, že se dá vstoupit bez průvodce.
  3. Kočárek na trase, která pro něj není určená.
  4. Sejití z povalového chodníku kvůli lepšímu snímku.
  5. Sbírání rostlin nebo hub v nejpřísněji chráněném území.
  6. Odhad času podle kilometrů, ne podle terénu.
  7. Podcenění chladu v soutěskách skalního města.

Časté otázky

Proč je v Česku tolik různých typů krajiny?

Protože se tu potkává starý krystalinický masiv, mladší usazeniny i výběžek Karpat, a k tomu je výškový rozdíl přes tisíc čtyři sta metrů. Každé podloží vytváří jinou krajinu, od skalních měst po krasové oblasti.

Co je pralesní rezervace v Beskydech?

Zbytek původního smíšeného lesa s minimálními zásahy člověka. Vede jím naučná stezka dlouhá zhruba sedm kilometrů, která je přístupná pouze v části roku a není vhodná pro kočárky.

Čím je výjimečná Mohelenská hadcová step?

Podložím z hadce, horniny bohaté na hořčík, na které roste jen málo druhů. Spolu s jižní expozicí svahu tu vzniká teplé mikroklima a typické zakrslé borovice.

Dá se navštívit Boubínský prales?

Jádro rezervace přístupné není, ale kolem vede naučná stezka, ze které je porost dobře vidět. Patří k nejstarším chráněným územím u nás.

Proč se v rašeliništi nesmí sejít z chodníku?

Protože povrch je extrémně citlivý a otisk v mechu se hojí desítky let. Povalové chodníky zároveň umožňují pohyb tam, kde by se jinak chodit nedalo.

Jaká pravidla platí v národní přírodní rezervaci?

Pohyb je povolen jen po vyznačených cestách a platí zákaz sběru čehokoli. Řada lokalit má navíc sezonní uzávěru a do některých se vstupuje pouze s průvodcem.

Je česká turistika vhodná pro rodiny s dětmi?

Mnoho tras ano, existují naučné stezky i kratší okruhy. U přísně chráněných území je ale namístě ověřit náročnost, protože kočárek většinou neprojede.

Kdy je nejlepší doba na výlety?

Jaro a léto vyhovují turistice a naučným stezkám, podzim nabízí méně lidí a lepší viditelnost. Zima je vhodná pro horské oblasti, ale řada rezervací je v ní nepřístupná.

Malá země s nečekanou rozmanitostí

Kdo má pocit, že má Česko projeté, obvykle viděl hrady, města a hřebeny hor. Prales, hadcová step, rašeliniště a skalní město jsou přitom čtyři úplně jiné světy a leží od sebe pár hodin jízdy.

Podmínkou je jediné: respektovat režim chráněných území. Sezonní uzávěry a povinnost průvodce nejsou překážkou návštěvy, ale důvodem, proč tam vůbec je co vidět.

Za hranicemi se nabízí nejbližší horský cíl, který popisuje text o tom, co vidět v Nízkých Tatrách, a v Praze pak místa spjatá s dějinami, jak rozebírá text o Staroměstském náměstí.


Další články k tématu