Staroměstské náměstí je okouzlujícím místem, jehož historie sahá až do románského období. To je koneckonců vidět i na stejnojmenném architektonickém stylu, jež můžeme pozorovat třeba v místních vinných sklípcích – doba zde nechala nesmazatelné otisky právě v základech mnoha domů. 

Největší tržiště v zemi 

Od 11. století mělo Staroměstské náměstí velice významnou úlohu, začalo totiž sloužit jako tržiště – a to největší v naší zemi. Významné postavení mělo i v rámci střední Evropy. Od roku 1211 nad ním navíc dohlížel speciální správce, jenž měl v popisu, zajištění bezproblémového chodu tržiště a výběr poplatků od trhovců. 

Významným historickým mezníkem pro Staroměstské náměstí je rok 1338, kdy tehdejší panovník, Jan Lucemburský, udělil Starému Městu povolení k výstavbě vlastní radnice. 

Jméno se několikrát měnilo 

Zajímavé je i samotné pojmenování tohoto náměstí, v historii se totiž několikrát změnilo. Ve třináctém století převládal název Staré tržiště, ve čtrnáctém zase Staroměstský rynek či pouze Rynek. V 18. století se objevilo pojmenování Velké staroměstské náměstí či Velké náměstí a dnešní název je platný až od roku 1895. 

Staroměstském náměstí ve dvacátém století 

Významné události směřovaly na Staroměstské náměstí i později, a to ve století dvacátém. Roku 1902 zde proběhla manifestace, která cílila na zavedení všeobecného volebního práva. V roce 1915 pak proběhly oslavy k pětistému výročí upálení mistra Jana Husa. Při této příležitosti byl navíc odhalen i jeho pomník. 

V souvislosti s událostmi první světové války zde rovněž 14. října 1918 proběhla demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousko-Uhersku. V období druhé světové války pak náměstí poměrně utrpělo, probíhali zde boje v období německé okupace a řada památek byla výrazně poškozena. Část radnice byla dokonce zbořena.