Staroměstské náměstí není jen prostor s orlojem a davem lidí. Je to místo, kde se skoro tisíc let odehrávalo obchodní, správní i politické dění Prahy, a všechny ty vrstvy jsou na něm dodnes čitelné. Nejstarší z nich jsou schované pod úrovní dnešní dlažby, nejnovější připomínají události dvacátého století. Následující přehled vede po tom, jak náměstí vznikalo a co se na něm odehrálo.

Hlavní body

• Náměstí vzniklo jako tržiště na křižovatce dálkových obchodních cest.
• Románské přízemí původních domů leží dnes pod úrovní dlažby.
• Právo postavit radnici udělil Starému Městu Jan Lucemburský roku 1338.
• Orloj patří k nejstarším astronomickým hodinám, které dosud fungují.
• Roku 1621 se zde odehrála poprava vůdců stavovského povstání.
• Dnešní název platí od roku 1895, předtím se měnil několikrát.
• V závěru druhé světové války bylo severní křídlo radnice zničeno.

Proč je Staré Město níž, než bylo

Nejstarší dochované části domů kolem náměstí jsou románské a leží v jejich sklepních prostorech. Není to proto, že by se stavělo do země, ale proto, že se terén uměle zvýšil.

Důvodem byly povodně. Vltava zaplavovala Staré Město opakovaně, a tak se ve třináctém století úroveň terénu navýšila o několik metrů navážkou.

Přízemí tehdejších domů se tím proměnilo ve sklep a nad ním vzniklo nové přízemí. Řada domů kolem náměstí má proto románské jádro tam, kde dnes bývají vinárny.

Z toho plyne i praktická věc pro návštěvníka. Kdo chce vidět nejstarší Prahu, musí sejít dolů, protože na povrchu je vidět převážně gotika a pozdější úpravy fasád.

Tržiště, ze kterého vyrostlo město

Náměstí vzniklo v místě, kde se scházely dálkové obchodní cesty, a od jedenáctého století fungovalo jako největší tržiště v zemi. Význam mělo i v měřítku střední Evropy.

Provoz takového prostoru bylo potřeba spravovat. Od roku 1211 nad tržištěm dohlížel určený správce, jehož úkolem bylo zajistit chod trhu a vybírat poplatky od trhovců.

Obchodní role se odrazila i v podobě zástavby. Domy kolem náměstí měly podloubí, které sloužilo prodeji, a jejich majitelé patřili k nejbohatším měšťanům.

Zvyk se udržel dodnes. Trhy se na náměstí konají i v současnosti, jen se z hospodářské nutnosti staly sezonní společenskou událostí.

Radnice a orloj

Zásadním předělem byl rok 1338, kdy Jan Lucemburský udělil Starému Městu povolení postavit vlastní radnici. Do té doby město vlastní správní budovu nemělo.

Radnice nevznikla najednou. Postupně se rozšiřovala připojováním sousedních domů, což je důvod, proč dnešní komplex působí nesourodě a skládá se z několika staveb.

Na jižní stěně věže je umístěn orloj, jehož nejstarší části pocházejí z počátku patnáctého století. Patří k nejstarším astronomickým hodinám, které jsou dosud v chodu.

Orloj neukazuje jen čas. Vedle běžného času zobrazuje i staročeský čas, polohu Slunce a Měsíce ve zvěrokruhu a kalendářní údaje, což je důvod, proč má tak složitý ciferník.

Náměstí jako jeviště dějin

Nejtemnější událostí je poprava roku 1621, kdy zde bylo popraveno sedmadvacet vůdců stavovského povstání. Místo dodnes připomínají kříže vsazené do dlažby.

Dvacáté století přineslo události jiného rázu. Roku 1902 se zde konala manifestace za zavedení všeobecného volebního práva, tedy jeden z projevů sílícího politického hnutí.

V roce 1915 byl na náměstí odhalen pomník mistra Jana Husa, a to při příležitosti pětistého výročí jeho upálení. Odhalení mělo silný národní podtext.

Dne 14. října 1918 se zde konala demonstrace za nezávislost na Rakousko-Uhersku, tedy jen několik týdnů před vznikem samostatného státu.

Co zůstalo z války

V samém závěru druhé světové války bylo náměstí poškozeno při bojích. Nejvíc utrpěla Staroměstská radnice, jejíž severní neogotické křídlo vyhořelo.

Poškození bylo natolik rozsáhlé, že se křídlo nakonec strhlo. Na jeho místě je dnes volné prostranství, které si většina návštěvníků vysvětluje jako přirozenou součást náměstí.

Diskuse o tom, zda křídlo obnovit, se vede dodnes a je to jedna z nejdéle otevřených otázek pražské památkové péče.

Ostatní dominanty přečkaly. Týnský chrám i kostel svatého Mikuláše zůstaly stát a spolu s radniční věží tvoří siluetu, podle které se náměstí pozná na první pohled.

Jak se měnil název

Ve třináctém století se prostoru říkalo Staré tržiště, což přesně odpovídalo jeho funkci. Šlo o popis, ne o jméno v dnešním smyslu.

Ve čtrnáctém století převládl název Staroměstský rynek nebo prostě Rynek, tedy slovo přejaté z němčiny, které se pro tržní prostor používalo běžně.

V osmnáctém století se objevilo označení Velké staroměstské náměstí, případně Velké náměstí, což ho odlišovalo od menších prostranství ve čtvrti.

Dnešní podoba jména platí od roku 1895. Kdo hledá další místa, kde je pražská historie čitelná i mimo hlavní turistické trasy, najde tipy v přehledu pražských míst spojených s dějinami.

Dominanty, které náměstí uzavírají

Nejvýraznější stavbou je chrám Matky Boží před Týnem se dvěma nestejně vysokými věžemi. Nestejnost je záměr, věže se tradičně vykládají jako mužská a ženská strana.

Zvláštností chrámu je, že do něj není vidět přímý vstup. Zakrývá ho řada domů před průčelím a vchází se průchodem, což mnoho lidí na náměstí marně hledá.

Protilehlou dominantou je kostel svatého Mikuláše, barokní stavba s výrazně jiným výrazem. Stojí volně, takže je na rozdíl od Týnského chrámu vidět celý.

Střed prostranství patří pomníku mistra Jana Husa. Jeho pojetí je secesní, tedy o několik století mladší než okolní zástavba, a právě ten kontrast bývá při odhalení předmětem sporů.

Jak si prohlídku náměstí naplánovat

1. Přijďte brzy ráno, kdy je prostranství prakticky prázdné.
2. Začněte u orloje a počkejte si na celou hodinu kvůli pohybu apoštolů.
3. Vystoupejte na radniční věž, půdorys náměstí je shora nejlépe čitelný.
4. Najděte v dlažbě kříže připomínající popravu roku 1621.
5. Všimněte si prázdného místa po zbořeném severním křídle radnice.
6. Sejděte do některého ze sklepů s románským zdivem.
7. Zajděte do Týnského chrámu a do kostela svatého Mikuláše.
8. Pokračujte do vedlejších uliček, kde je dobová zástavba méně upravená.

Šest věcí, které návštěvníci na náměstí přehlédnou

1. Kříže v dlažbě připomínající popravu sedmadvaceti pánů.
2. Prázdné místo po zbořeném severním křídle radnice.
3. Pražský poledník vyznačený v dlažbě.
4. Románské sklepy pod úrovní dnešního terénu.
5. Kalendářní deska orloje pod hlavním ciferníkem.
6. Podloubí, které je pozůstatkem obchodní funkce domů.

Časté otázky

Kde Staroměstské náměstí leží?

V historickém jádru Prahy na území Starého Města. Je snadno dostupné pěšky i městskou hromadnou dopravou a patří k nejnavštěvovanějším místům v zemi.

Jak staré Staroměstské náměstí je?

Jako tržiště fungovalo už od jedenáctého století a vzniklo na křižovatce dálkových obchodních cest. Od roku 1211 nad ním dohlížel určený správce.

Proč jsou nejstarší části domů ve sklepích?

Protože se ve třináctém století úroveň terénu uměle zvýšila navážkou kvůli opakovaným povodním. Původní románské přízemí se tím ocitlo pod novou úrovní a stalo se sklepem.

Kdy vznikla Staroměstská radnice?

Právo postavit ji udělil Starému Městu Jan Lucemburský roku 1338. Komplex pak vznikal postupně připojováním sousedních domů, proto působí nesourodě.

Co všechno ukazuje orloj?

Kromě běžného času také staročeský čas, polohu Slunce a Měsíce ve zvěrokruhu a kalendářní údaje. Jeho nejstarší části pocházejí z počátku patnáctého století.

Co znamenají kříže v dlažbě?

Připomínají popravu sedmadvaceti vůdců stavovského povstání, která se na náměstí odehrála roku 1621. Patří k nejtemnějším událostem spojeným s tímto místem.

Proč u radnice chybí jedno křídlo?

Severní neogotické křídlo vyhořelo při bojích v závěru druhé světové války a poškození bylo natolik rozsáhlé, že se budova strhla. Otázka obnovy zůstává otevřená dodnes.

Kdy je nejlepší náměstí navštívit?

Brzy ráno, kdy je prostranství prakticky prázdné a architektura vynikne. Přes den a v hlavní sezoně tu bývá velmi rušno, což vnímání místa výrazně mění.

Náměstí, které se čte po vrstvách

Staroměstské náměstí působí na první pohled jako jedna scéna, ale ve skutečnosti je to několik období naskládaných na sebe. Románské sklepy, gotická radnice, barokní fasády a prázdné místo po zbořeném křídle jsou čtyři různé kapitoly.

Kdo si to uvědomí, přestane na náměstí hledat jen orloj a začne si všímat detailů v dlažbě a v přízemí domů. Tam je totiž vidět, jak se město měnilo, mnohem líp než na pohlednicovém pohledu.