Vděčnost a pokora – dvě věci, které by žádný úspěšný nikdy neměl ztratit. A většina se tohoto pravidla opravdu drží, ovšem je zvláštní pozorovat, za co konkrétně jsou lidé vděční. Zatímco někteří vděční rodině a přátelům, také sobě za vytrvalost a trpělivost, jiní jsou vděční za zcela jiné a možná až neobyčejné věci, nad kterými až rozum stojí. Pojďme je odhalit.  

Nepřátelé 

Říká se, že člověk by si své přátele měl držet blízko, ale nepřátele ještě blíž. I když se v tomto kontextu může jevit slovo “nepřítel” jako přehnané slovo (protože můžeme mluvit například o sousedovi nebo například o kolegovi), není to až tolik přehnané. Berme ho nyní jako člověka, který v nás vyvolává jistý tlak, což nás nutí k lepším a větším výkonům.  

Ať už je to člověk ženoucí se za podobnými cíli nebo ženoucí se ke svým cílům rychleji, berte ho jako člověka, který vás může posunout velice rychle na vyšší úroveň. Je to jistá motivace.  

Selhání 

Selhání je jev, se kterým se nepotýkáme zrovna rádi a je to zcela pochopitelné. Kdo by chtěl selhat a začít úplně od začátku? Pravděpodobně nikdo. Je to však jakási součást procesu a nedílná překážka, se kterou se budete muset na cestě za splněnými sny a cíli doslova porvat. Selhání jde ruku v ruce s nápadem, který se sice může na papíře jevit jako opravdový triumf, ovšem v praxi to nemusí znamenat totéž.  

Díky selhání však na druhou stranu hledáte nejen nové možnosti, ale také se neustále posouváte dál a přenášíte své zkušenosti do praxe.  

Promeškané příležitosti 

Ve chvíli, kdy přijde příležitost, je dobré ji chytit za pačesy. Pokud se totiž tak nestane, proklouzne nám mezi prsty, už nikdy se nevrátí a my budeme dané chvíle litovat. Na druhou stranu se každému v životě stane, že nad příležitostí jen mávneme rukou. Tato zkušenost nás však opět formuje a opět za ni můžeme být vděční, protože díky ní podobnou chybu příště neuděláme.