Prozkoumáváme Nízké Tatry. Co vidět?

Nízké Tatry jsou mohutná horská hradba, která odděluje Liptov na severu od Horehroní a Gemeru na jihu. Přes název to není žádné podhůří, hřeben přesahuje dva tisíce metrů a počasí na něm se chová jako ve vysokých horách. Pro české návštěvníky jsou přitom snadno dostupné, což z nich dělá jedno z nejvděčnějších pohoří na víkend i na delší pobyt. Následující přehled shrnuje, co v nich stojí za vidění a s čím počítat.

Hlavní body

• Nejvyšší horou je Ďumbier s výškou 2043 metrů nad mořem.
• Turistickým centrem pohoří je Chopok, dostupný lanovkou z obou stran.
• Území chrání Národní park Nízké Tatry, největší národní park na Slovensku.
• Brankovský vodopád měří přibližně 55 metrů a patří k nejvyšším na Slovensku.
• Hřebenová trasa je dlouhá a s velkým převýšením, na jeden den se nehodí.
• Součástí pohoří jsou i Demänovské jeskyně v Demänovské dolině.
• Volné táboření v národním parku je zakázané, přespává se na chatách nebo v kempech.

Nejvyšší vrcholy a co z nich uvidíte

Nejvyšší horou pohoří je Ďumbier, který dosahuje 2043 metrů. Výstup na něj je nejčastějším cílem letní turistiky a vede na něj několik tras z obou stran hřebene.

Hned vedle stojí Chopok, který je jen o pár desítek metrů nižší, ale návštěvnicky výrazně vytíženější. Důvodem je lanovka, díky které se do vrcholové partie dostane i ten, kdo nevystoupá pěšky.

Východní část hřebene uzavírá Kráľova hoľa, hora s odlišným charakterem. Je plochá, otevřená a bezlesá, takže výhled z ní má úplně jinou náladu než skalnaté okolí Ďumbieru.

Z hřebene je za dobré viditelnosti vidět na Vysoké Tatry na severu i na pohoří na jihu. Právě panorama je hlavní důvod, proč se sem chodí.

Brankovský vodopád a doliny

Brankovský vodopád leží na severozápadním okraji pohoří poblíž osady Podsuchá. S výškou přibližně 55 metrů patří k nejvyšším vodopádům na Slovensku.

Přístup k němu je krátký a nenáročný, takže se hodí i pro rodiny nebo jako doplněk k delší trase. Vodnatost se ale výrazně liší podle ročního období a po suchém období může být slabá.

Doliny jsou vůbec charakteristickým prvkem pohoří. Zařezávají se hluboko do masivu a některé z nich zůstávají i v hlavní sezoně překvapivě prázdné.

Vajskovská dolina je toho příkladem. Leží nedaleko frekventovaného Chopku a přitom patří k nejméně navštěvovaným místům celého pohoří.

Podzemí: Demänovské jeskyně

K Nízkým Tatrám neodmyslitelně patří Demänovská dolina a její jeskynní systém. Jde o rozsáhlý komplex, z něhož jsou veřejnosti zpřístupněné dvě části.

Demänovská ledová jeskyně je zajímavá trvalou ledovou výplní, jejíž rozsah se v průběhu roku mění. Patří k nejdéle známým jeskyním na Slovensku.

Demänovská jeskyně Svobody nabízí naopak bohatou krápníkovou výzdobu a podzemní jezírka. Je návštěvnicky nejvytíženější z obou.

Jako u každého podzemí platí, že teplota uvnitř je nízká po celý rok a vlhkost vysoká. Kdo si chce podobný typ výletu vyzkoušet i doma, najde tipy v přehledu, který popisuje výlety do českých jeskyní.

Hřebenovka a delší túry

Hlavní hřebenová trasa vede po celé délce pohoří a je součástí dálkové trasy procházející Slovenskem. Její délka se počítá v desítkách kilometrů a převýšení v tisících metrů.

Na jeden den se proto nehodí. Standardně se přechází několik dní s přespáním na horských chatách, což vyžaduje rezervaci s předstihem.

Nejvýše položenou chatou je Kamenná chata pod Chopkem, která stojí ve výšce kolem dvou tisíc metrů. Funguje jako útočiště i jako etapový bod hřebenovky.

Hřeben je otevřený a bez porostu, takže na něm není kam se schovat. Bouřka je tam vážné riziko a odpolední přechod bez sledování předpovědi je hazard, ne odvaha.

Kdy do Nízkých Tater vyrazit

Léto je hlavní sezona pro vysokohorskou turistiku. Hřeben je bez sněhu, chaty fungují a den je dostatečně dlouhý na delší etapy.

Zima patří lyžování v oblasti Chopku a Jasné. Pro turistiku je hřeben v tomto období zimním terénem, který vyžaduje odpovídající vybavení i zkušenosti.

Jaro je zrádné. V dolinách už bývá bez sněhu, zatímco ve vrcholových partiích a v žlabech sníh vydrží dlouho a je tvrdý, což zvyšuje riziko uklouznutí.

Podzim je pro turistiku často nejpříjemnější. Je méně lidí, viditelnost bývá nejlepší v roce, jen den je krátký a plán je nutné tomu přizpůsobit. Kdo hledá klidnější horské cíle obecně, najde inspiraci v textu o tom, kam vycestovat za přírodou.

Pravidla národního parku a praktické věci

Celé pohoří chrání Národní park Nízké Tatry, plošně největší na Slovensku. Z toho plynou pravidla, která se dodržují bez výjimky.

Pohybovat se lze pouze po značených trasách. Volné táboření a rozdělávání ohně mimo vyhrazená místa jsou zakázané a kontroluje se to.

Některé trasy mají sezonní uzávěru, typicky kvůli ochraně živočichů v období klidu. Před cestou je proto namístě ověřit, jestli je zamýšlený úsek průchozí.

Slovensko je členem Evropské unie i Schengenu a platí se tam eurem, takže cesta z Česka nevyžaduje žádné zvláštní formality. Vyplatí se ale mít u sebe evropský průkaz zdravotního pojištění.

Jak naplánovat výlet do Nízkých Tater

1. Zvolte, jestli chcete hřebenovku, jednodenní výstup, nebo dolinu s vodopádem.
2. Podle toho vyberte výchozí bod na liptovské, nebo horehronské straně.
3. U vícedenního přechodu rezervujte místa na chatách s předstihem.
4. Ověřte si sezonní uzávěry tras v národním parku.
5. Zkontrolujte předpověď a naplánujte hřeben na dopoledne kvůli bouřkám.
6. Obujte pevnou obuv a přibalte nepromokavou vrstvu i za pěkného počasí.
7. Vezměte dostatek vody, na hřebeni není kde ji doplnit.
8. Do jeskyní počítejte s teplým oblečením, uvnitř je chladno celoročně.

Sedm chyb v Nízkých Tatrách

1. Podcenění pohoří kvůli slovu nízké v názvu.
2. Pokus zvládnout hřebenovku během jednoho dne.
3. Odpolední výstup na hřeben bez kontroly předpovědi.
4. Jarní túra do vrcholových partií bez počítání s tvrdým sněhem.
5. Spoléhání na volné místo na chatě bez rezervace.
6. Málo vody na otevřeném hřebeni bez zdrojů.
7. Stanování mimo vyhrazená místa v národním parku.

Časté otázky

Jaká je nejvyšší hora Nízkých Tater?

Ďumbier s výškou 2043 metrů nad mořem. Hned vedle stojí jen o málo nižší Chopok, který je díky lanovce návštěvnicky vytíženější. Na východě hřeben uzavírá plochá bezlesá Kráľova hoľa.

Kdy je nejlepší Nízké Tatry navštívit?

Na vysokohorskou turistiku léto, kdy je hřeben bez sněhu a chaty fungují. Podzim bývá nejpříjemnější kvůli viditelnosti a menšímu počtu lidí, jen je krátký den. Zima patří lyžování.

Jak náročná je hřebenovka?

Trasa vede po celé délce pohoří, měří desítky kilometrů a má převýšení v řádu tisíců metrů. Na jeden den se nehodí, standardně se přechází několik dní s přespáním na chatách.

Dá se v Nízkých Tatrách stanovat?

Volné táboření je v národním parku zakázané a stejně tak rozdělávání ohně mimo vyhrazená místa. Přespává se na horských chatách nebo v oficiálních kempech v podhůří.

Jsou Nízké Tatry vhodné pro rodiny s dětmi?

Ano, pokud se zvolí odpovídající trasa. Vhodné jsou kratší výlety dolinami, cesta k Brankovskému vodopádu nebo výjezd lanovkou. Hřebenové túry jsou pro děti nevhodné.

Jsou v pohoří lanovky?

Ano, nejznámější vede na Chopok, a to z liptovské i z horehronské strany. V provozu bývají celoročně, v zimě především pro lyžaře a v letní sezoně pro turisty.

Jak vysoký je Brankovský vodopád?

Přibližně 55 metrů, čímž patří k nejvyšším vodopádům na Slovensku. Leží na severozápadním okraji pohoří poblíž osady Podsuchá a přístup k němu je krátký a nenáročný.

Platí se vstup do národního parku?

Vstup do Národního parku Nízké Tatry zpoplatněný není. Platí se ale za parkování, za lanovky, za ubytování na chatách a za vstup do zpřístupněných jeskyní.

Pohoří, které si nezaslouží svůj název

Označení nízké je u tohoto pohoří zavádějící a stojí za nejčastější chybou návštěvníků. Hřeben přesahuje dva tisíce metrů, je otevřený, bez úkrytu a počasí se na něm mění rychle.

Kdo si to uvědomí a naplánuje si trasu podle svých sil a podle předpovědi, dostane hory s výbornými výhledy, dostupné z Česka během několika hodin. Kdo to podcení, dozví se to na hřebeni, kde už není kam ustoupit.

Podobně dostupným cílem u vody je jezero uprostřed Bodamska, které popisuje text o motýlím ostrově uprostřed Bodamského jezera.