Odstupné náleží zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z organizačních důvodů nebo dohodou z týchž důvodů, a jeho výše se odvíjí od toho, jak dlouho pracovní poměr trval: jednonásobek, dvojnásobek nebo trojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Ve zvláštních případech zákon přiznává dvanáctinásobek. Text níž ukazuje, kdy nárok vzniká a kdy ne, jak se počítá průměrný výdělek, kdy je odstupné splatné a co se stane, když se zaměstnanec k témuž zaměstnavateli vrátí.

Hlavní body

• Nárok vzniká při skončení z organizačních důvodů, tedy při rušení a přemístění zaměstnavatele a při nadbytečnosti.
• Výše je nejméně jedno, dvě nebo tři průměrné měsíční výdělky podle délky pracovního poměru.
• Dohoda nárok neruší, pokud je uzavřena z týchž důvodů jako výpověď.
• Při dosažení nejvyšší přípustné expozice náleží nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku.
• Odstupné je splatné v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru.
• Vrátí-li se zaměstnanec k témuž zaměstnavateli dřív, než odpovídá počtu násobků, musí odstupné poměrně vrátit.

Kdy nárok na odstupné vzniká

Odstupné přísluší zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v paragrafu 52 písmene a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Jde tedy o tři situace: ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, a stane-li se zaměstnanec nadbytečným v důsledku organizační změny.

Zásadní je, že forma skončení nerozhoduje. Pokud strany uzavřou dohodu, ale skutečným důvodem je nadbytečnost, nárok na odstupné trvá. Právě proto se vyplatí trvat na tom, aby byl důvod v dohodě uveden. Bez něj se nárok prokazuje hůř, i když sám o sobě nezaniká.

Kolik odstupné dělá

Doba trvání pracovního poměru u zaměstnavatele	Odstupné nejméně
méně než 1 rok	jednonásobek průměrného výdělku
alespoň 1 rok a méně než 2 roky	dvojnásobek průměrného výdělku
alespoň 2 roky	trojnásobek průměrného výdělku
skončení v době uplatnění konta pracovní doby podle zvláštního postupu	trojnásobek navíc k výše uvedeným částkám
dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti	dvanáctinásobek průměrného výdělku

Slovo nejméně znamená, že jde o zákonné minimum. Kolektivní smlouva, vnitřní předpis nebo individuální dohoda mohou stanovit odstupné vyšší, a u větších zaměstnavatelů to bývá běžné. Nižší odstupné sjednat nelze.

Za dobu trvání pracovního poměru se pro účely odstupného považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud mezi nimi uplynulo nejvýše 6 měsíců. Krátká pauza mezi dvěma smlouvami tak nárok nezmenší.

Jednorázová náhrada místo odstupného u zdravotních důvodů

U skončení pracovního poměru pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zapříčiněné pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání se dnes místo odstupného poskytuje jednorázová náhrada ve stejné výši, jaká dřív náležela u odstupného, tedy dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.

Náhrada přísluší, skončí-li pracovní poměr z tohoto důvodu výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou. Zaměstnavateli ji refunduje pojišťovna ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů. Z jednorázové náhrady se platí daň z příjmů, nikoli však pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Zda se uplatní odstupné podle dřívější úpravy, nebo jednorázová náhrada, závisí na tom, kdy pracovní poměr skončil.

Z čeho se odstupné počítá

1. Zjistěte rozhodné období. Průměrný výdělek se zjišťuje z předchozího kalendářního čtvrtletí.
2. Použijte průměrný měsíční výdělek. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek, ne hodinový a ne hrubá mzda za poslední měsíc.
3. Vezměte výdělek zjištěný za trvání pracovního poměru. Má-li být průměrný výdělek použit po skončení pracovního poměru, použije se ten, který byl naposledy zjištěn za jeho trvání.
4. Zohledněte změnu týdenní pracovní doby. Změnila-li se v rozhodném období, počítá se s váženým průměrem délky týdenní pracovní doby.
5. Vynásobte počtem násobků. Podle délky trvání pracovního poměru nebo podle zvláštního ustanovení.

Protože se počítá z průměrného výdělku za čtvrtletí, promítnou se do odstupného i odměny a příplatky vyplacené v tomto období. U zaměstnance s nepravidelnou složkou mzdy proto může být rozdíl mezi odstupným a poslední výplatou znatelný v obou směrech.

Kdy jsou peníze na účtu

Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se se zaměstnancem písemně nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu.

Prakticky to znamená, že peníze přijdou spolu s poslední mzdou, tedy s běžným zpožděním daným výplatním termínem. Kdo počítá s tím, že odstupné dostane v den odchodu, obvykle se mýlí, a právě tenhle měsíc bývá pro rodinný rozpočet nejtěžší.

Vrácení odstupného při návratu k zaměstnavateli

Bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž bylo odstupné odvozeno, je povinen odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit.

Logika je jednoduchá: odstupné má překlenout dobu bez příjmu, a když ta doba nenastane, důvod pro plnění odpadá. Zaměstnanec, který dostal trojnásobek a po měsíci se vrátí, vrací dvě třetiny. Dohoda o provedení práce v tomto ustanovení uvedena není, ale opatrnost při návratu k bývalému zaměstnavateli je namístě vždy.

Odstupné a další nároky při skončení práce

Odstupné se nezapočítává do vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, ale podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti. Čistá částka je proto nižší než hrubá, ale rozdíl je menší než u běžné mzdy.

Vedle odstupného má zaměstnanec nárok na proplacení nevyčerpané dovolené a na doklady potřebné pro další kroky. Jak se poměrná část dovolené počítá, rozebírá text o tom, jak se dělá výpočet dovolené. Na co má nárok po skončení práce, popisuje text o tom, jak funguje podpora v nezaměstnanosti.

Kdy odstupné nenáleží

Nárok nevzniká při skončení ve zkušební době, při výpovědi dané zaměstnancem, při skončení pracovního poměru na dobu určitou uplynutím sjednané doby ani při výpovědi pro nesplňování požadavků nebo pro porušení povinností. V těchto případech zákon žádné plnění navíc nepředpokládá.

Sporná bývá hranice mezi nadbytečností a nesplňováním požadavků. Zaměstnavatel, který chce ušetřit odstupné, může být v pokušení zvolit místo organizačního důvodu ten sankční. Takový postup se ale musí opřít o doložené skutečnosti, u neuspokojivých pracovních výsledků navíc o písemnou výzvu k jejich odstranění v posledních dvanácti měsících.

Odstupné u dohod a u jednatelů

Zákonné odstupné se váže na pracovní poměr. U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti nárok ze zákona nevzniká, protože se na ně úprava skončení pracovního poměru nevztahuje. Strany si ale mohou obdobné plnění sjednat samy.

Stejně je to u jednatele nebo člena statutárního orgánu, který vykonává funkci na základě smlouvy o výkonu funkce, ne v pracovním poměru. Odchodné mu náleží jen tehdy, je-li ve smlouvě sjednáno a schváleno příslušným orgánem společnosti. Tohle bývá překvapení hlavně u malých společností, kde jednatel dlouhá léta fakticky pracuje jako zaměstnanec.

Šest situací, ve kterých se o odstupné vede spor

1. Dohoda bez uvedení důvodu. Nárok nezaniká, ale prokazuje se podstatně hůř.
2. Zástěrka za nadbytečnost. Když zaměstnavatel formálně zruší místo a práci dál někdo dělá, jde o obcházení zákona.
3. Špatně spočítaný průměrný výdělek. Použití hrubé mzdy posledního měsíce místo průměru za čtvrtletí.
4. Nezapočtený předchozí pracovní poměr. Přerušení do šesti měsíců se do doby trvání započítává.
5. Návrat k zaměstnavateli. Vrací se poměrná část odstupného, na což se často zapomene.
6. Záměna odstupného a jednorázové náhrady. U zdravotních důvodů z pracovního úrazu jde dnes o jiný institut s vlastním daňovým režimem.

Časté otázky k odstupnému

Kdy mám nárok na odstupné?

Při rozvázání pracovního poměru výpovědí od zaměstnavatele z organizačních důvodů, tedy při rušení nebo přemístění zaměstnavatele a při nadbytečnosti, nebo dohodou z týchž důvodů. U jiných výpovědních důvodů nárok obecně nevzniká.

Kolik odstupné dělá?

Nejméně jednonásobek průměrného výdělku při trvání pracovního poměru kratším než rok, dvojnásobek při trvání alespoň rok a méně než dva roky a trojnásobek při trvání alespoň dva roky. Vyšší odstupné může stanovit kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.

Mám nárok na odstupné, když podepíšu dohodu?

Ano, pokud je dohoda uzavřena z týchž důvodů, které zakládají nárok u výpovědi. Forma skončení nárok neruší. Vyplatí se ale trvat na tom, aby byl důvod v dohodě výslovně uveden.

Kdy se odstupné vyplácí?

Po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy, pokud se strany písemně nedohodnou na výplatě v den skončení nebo na pozdějším termínu.

Z jakého výdělku se odstupné počítá?

Z průměrného měsíčního výdělku zjištěného z předchozího kalendářního čtvrtletí. Má-li být použit po skončení pracovního poměru, použije se ten, který byl naposledy zjištěn za jeho trvání.

Musím odstupné vrátit, když se do firmy vrátím?

Ano, pokud u dosavadního zaměstnavatele začnete konat práci v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti dřív, než uplyne doba odpovídající počtu násobků, ze kterých bylo odstupné odvozeno. Vrací se poměrná část.

Platí se z odstupného odvody?

Odstupné podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti, ale nezapočítává se do vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojištění. Čistá částka je proto vyšší, než by byla u stejně vysoké mzdy.

Započítá se předchozí zaměstnání u téže firmy?

Ano, pokud doba od skončení předchozího pracovního poměru do vzniku následujícího nepřesáhla 6 měsíců. Delší přerušení už dobu trvání pro účely odstupného nespojuje.

Kde si nárok ověřit

Odstupné upravuje zákoník práce v paragrafu 67 a povinnost jeho vrácení v paragrafu 68, výpovědní důvody pak paragraf 52. Protože se pravidla u zdravotních důvodů nedávno změnila a rozhodné je datum skončení pracovního poměru, patří hraniční případy na oblastní inspektorát práce nebo k advokátovi. Článek má informační povahu a nenahrazuje právní poradenství v konkrétní věci.