Pracovní smlouva musí obsahovat tři povinné náležitosti: druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Musí být uzavřena písemně a každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení. Všechno ostatní, tedy mzda, zkušební doba nebo pracovní doba, jsou volitelná ujednání nebo se řeší jinými dokumenty. Text níž rozebírá jednotlivé náležitosti, ukazuje, co do smlouvy nepatří, a upozorňuje na informační povinnost, kterou musí zaměstnavatel splnit i tehdy, když ji smlouva neobsahuje.

Hlavní body

• Povinné náležitosti jsou tři: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu.
• Smlouva musí být písemná a každá strana dostane jedno vyhotovení.
• Mzda ve smlouvě být nemusí, může být určena mzdovým výměrem.
• Zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru.
• Chybí-li ve smlouvě další údaje, musí je zaměstnavatel sdělit písemně zvlášť.
• Do nástupu do práce lze od smlouvy za zákonných podmínek písemně odstoupit.

Tři povinné náležitosti

Pracovní smlouva musí obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, a den nástupu do práce. Chybí-li kterákoli z nich, smlouva jako pracovní smlouva neobstojí.

Druh práce vymezuje, co zaměstnanec dělá. Příliš úzké vymezení svazuje zaměstnavatele, protože jinou práci nelze nařídit; příliš široké oslabuje pozici zaměstnance, protože ho lze přesouvat mezi činnostmi. Obvyklým kompromisem je název pozice doplněný stručným popisem, ne výčet všech myslitelných úkolů.

Místo výkonu práce rozhoduje o tom, kdy jde o pracovní cestu. Je-li sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance, přičemž pravidelné pracoviště nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec. Široce vymezené místo výkonu práce tedy zaměstnanci ubírá nárok na cestovní náhrady.

Den nástupu do práce je den vzniku pracovního poměru. Od něj se počítá zkušební doba i nárok na dovolenou. Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne o překážce nedozví, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit.

Co ve smlouvě být nemusí, ale obvykle bývá

Ujednání	Povinné?	Poznámka
druh práce, místo výkonu, den nástupu	ano	bez nich pracovní smlouva nevznikne
mzda	ne	může být určena mzdovým výměrem, nesmí být pod minimální a zaručenou mzdou
zkušební doba	ne	sjednat lze nejpozději v den vzniku pracovního poměru, vždy písemně
doba trvání	ne	bez ujednání jde o dobu neurčitou
rozvržení pracovní doby	ne	zpravidla určuje zaměstnavatel rozvrhem směn
konkurenční doložka	ne	platí jen za zákonných podmínek včetně peněžitého vyrovnání

Praktické doporučení zní nedávat do smlouvy víc, než je nutné. Každé ujednání ve smlouvě lze změnit jen dohodou obou stran, kdežto to, co určuje zaměstnavatel jednostranně, například mzdovým výměrem nebo rozvrhem směn, lze upravit rychleji. Zaměstnanci naopak vyhovuje mít ve smlouvě co nejvíc, protože to bez jeho souhlasu nikdo nezmění.

Informační povinnost zaměstnavatele

Neobsahuje-li pracovní smlouva další údaje, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat mimo jiné o názvu a sídle zaměstnavatele, o bližším označení druhu a místa výkonu práce, o výměře dovolené a způsobu jejího určování, o době trvání a podmínkách zkušební doby, o postupu při rozvázání pracovního poměru a o dalších zákonem stanovených skutečnostech.

Tahle povinnost se často opomíjí, protože smlouva sama je v pořádku. Přitom jde o samostatnou povinnost s vlastní lhůtou a její nesplnění může být přestupkem. Informaci lze splnit i odkazem na vnitřní předpis nebo kolektivní smlouvu tam, kde to zákon připouští.

Na dobu určitou, nebo neurčitou

Není-li doba trvání sjednána, platí, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. Doba určitá se musí sjednat výslovně a podléhá omezení: jedno opakování lze sjednat nejdéle na tři roky a celkově nelze u jednoho zaměstnavatele na dobu určitou pracovat déle než devět let.

Výjimku má zástup za zaměstnance čerpajícího mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou. U něj je dnes možné využít neomezený počet opakování pracovních poměrů na dobu určitou, byť ostatní limity zůstávají. Pro provozy s vysokým podílem rodičů na rodičovské je to podstatná úleva.

Kdy smlouvu podepsat a co si zkontrolovat

1. Zkontrolujte tři povinné náležitosti. Druh práce, místo výkonu práce a den nástupu musí být uvedeny jednoznačně.
2. Ověřte šíři místa výkonu práce. Široké vymezení znamená méně pracovních cest a tím i méně cestovních náhrad.
3. Zjistěte, kde je sjednána mzda. Je-li ve výměru, může ji zaměstnavatel měnit jednostranně; ve smlouvě jen dohodou.
4. Podepište zkušební dobu nejpozději v den nástupu. Pozdější dodatek zkušební dobu platně nezaloží.
5. Vyžádejte si své vyhotovení. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.
6. Ověřte informace nad rámec smlouvy. Údaje o dovolené, výpovědi a dalších podmínkách musí zaměstnavatel poskytnout písemně.

Co do pracovní smlouvy nepatří

Neplatná jsou ujednání, která zaměstnanci ukládají povinnosti nad rámec zákona nebo mu odnímají práva, která mu zákon přiznává. Typicky sem patří smluvní pokuta za výpověď, vzdání se práva na odstupné dopředu nebo souhlas s prací přesčas nad zákonné limity.

Neúčinné jsou dnes také doložky mlčenlivosti o výši a struktuře mzdy. Zaměstnavatel nemůže omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o jeho vlastní mzdě, a ponechání takové doložky ve smlouvě může inspekce práce posoudit jako přestupek. Co všechno se na mzdě sleduje, ukazuje text o tom, co obsahuje výplatní páska.

Změna smlouvy a převedení na jinou práci

Obsah pracovní smlouvy lze změnit jen dohodou obou stran, a to písemně. Jednostranně může zaměstnavatel měnit jen to, co si sám určuje, tedy zejména rozvržení pracovní doby nebo mzdu určenou výměrem, a to v mezích zákona a zásady rovného zacházení.

Převedení na jinou práci bez souhlasu zaměstnance je možné jen v zákonem vymezených případech, zpravidla dočasně a z důvodů na straně zdraví nebo provozu. Trvalá změna druhu práce nebo místa výkonu práce vždy vyžaduje dohodu, jinak jde o změnu, ke které se nepřihlíží.

Pracovní smlouva versus dohody

Vedle pracovní smlouvy zná zákoník práce dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Liší se rozsahem práce, který u nich zákon omezuje, i mírou ochrany zaměstnance. U dohod se nesjednává zkušební doba a skončení se řídí vlastními pravidly, obvykle patnáctidenní výpovědní dobou, není-li ujednáno jinak.

Zásadní je, že o formu si nelze vybrat libovolně. Závislá práce v rozsahu odpovídajícím pracovnímu poměru musí být vykonávána v pracovním poměru; zastírání pracovního poměru dohodou nebo fakturací od živnostníka je nelegální zaměstnávání s vysokými pokutami pro obě strany. Rozhodující je skutečný obsah vztahu, ne název dokumentu.

Konkurenční doložka a další zvláštní ujednání

Konkurenční doložka zavazuje zaměstnance zdržet se po skončení zaměstnání výkonu činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo soutěžní povahy. Platí ale jen za zákonných podmínek, mezi které patří přiměřená doba a zejména peněžité vyrovnání poskytované zaměstnanci za dobu jejího trvání.

Doložka bez peněžitého vyrovnání nebo s vyrovnáním pod zákonným minimem neobstojí. Sjednávat ji má smysl jen u pozic, kde má zaměstnanec skutečně přístup k informacím, jejichž využití by zaměstnavateli citelně uškodilo. U řadových pozic bývá spíš zbytečným nákladem, protože zaměstnavatel musí platit i tehdy, když konkurence reálně nehrozí.

Šest chyb v pracovních smlouvách

1. Chybějící nebo vágní druh práce. Vymezení typu veškeré práce podle pokynů nadřízeného neobstojí.
2. Zkušební doba podepsaná až po nástupu. Platně vzniknout nemůže.
3. Příliš široké místo výkonu práce. Zaměstnanci ubírá nárok na cestovní náhrady.
4. Mzda ve smlouvě tam, kde měla být ve výměru. Každá změna pak vyžaduje dodatek podepsaný oběma stranami.
5. Nesplněná informační povinnost. Údaje nad rámec smlouvy musí zaměstnavatel poskytnout písemně.
6. Doložka mlčenlivosti o mzdě. Je neúčinná a její ponechání ve smlouvě je rizikem pro zaměstnavatele.

Časté otázky k pracovní smlouvě

Co musí pracovní smlouva obsahovat?

Druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Musí být uzavřena písemně a každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení. Ostatní ujednání jsou nepovinná.

Musí být ve smlouvě uvedena mzda?

Ne. Mzda může být určena mzdovým výměrem, který zaměstnavatel vydává jednostranně. Musí ale respektovat minimální a zaručenou mzdu a zásadu stejné odměny za stejnou práci.

Platí smlouva, když nemám svoje vyhotovení?

Povinnost předat každé straně jedno vyhotovení zákon stanoví, ale samotné nepředání smlouvu neruší. Vyžádejte si ho písemně, protože bez smlouvy se obtížně prokazují sjednané podmínky.

Kdy jde o pracovní poměr na dobu neurčitou?

Vždy, když není doba trvání sjednána výslovně. Doba určitá musí být ujednána a podléhá omezení tří let na jedno opakování a devíti let celkem u jednoho zaměstnavatele.

Může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit?

Ano, ale jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce, písemně a za zákonných podmínek, typicky když zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí a zaměstnavatel se do týdne nedozví o překážce v práci.

Jak se smlouva mění?

Jen dohodou obou stran a písemně. Jednostranně může zaměstnavatel měnit jen to, co si sám určuje, například rozvržení pracovní doby nebo mzdu určenou výměrem.

Můžu mít u jednoho zaměstnavatele dvě smlouvy?

V dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nelze vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Toto omezení se ale nevztahuje na některé vztahy založené dohodou, kde zákon stanoví výjimku.

Co když ve smlouvě chybí údaje o dovolené a výpovědi?

Neobsahuje-li je smlouva, musí zaměstnavatel zaměstnance písemně informovat zvlášť. Jde o samostatnou povinnost, jejíž nesplnění může být přestupkem, i když je smlouva jinak v pořádku.

Kde si to ověřit

Náležitosti pracovní smlouvy upravuje zákoník práce v paragrafu 34, pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad v paragrafu 34a a informační povinnost v paragrafu 37. Protože se úprava informační povinnosti i pracovních poměrů na dobu určitou v posledních letech měnila, patří sporné situace na oblastní inspektorát práce nebo k advokátovi. Souvisejícím tématem je zkušební doba, kterou lze sjednat nejpozději v den nástupu. Článek má informační povahu a nenahrazuje právní poradenství.