Zkušební doba smí být sjednána nejvýše na 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru a u vedoucího zaměstnance na 8 měsíců, musí být písemná a sjednat ji lze nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Nově ji jde za jejího trvání dodatečně prodloužit písemnou dohodou, ovšem jen v těchto mezích. Text níž ukazuje, jak se zkušební doba počítá a prodlužuje, jak se v ní pracovní poměr ruší a v jakých situacích to zákon zakazuje.

Hlavní body

• Maximální délka je 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance 8 měsíců.
• Nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
• Musí být sjednána písemně a nejpozději v den vzniku pracovního poměru.
• Za trvání ji lze dodatečně prodloužit písemnou dohodou v zákonných mezích.
• Prodlužuje se o pracovní dny, v nichž zaměstnanec neodpracoval celou směnu.
• Ve zkušební době lze pracovní poměr zrušit bez uvedení důvodu, s výjimkami danými zákonem.

Jak dlouhá zkušební doba smí být

Zkušební doba nesmí být sjednána na dobu delší než 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, u vedoucího zaměstnance než 8 měsíců po sobě jdoucích. Limit byl proti dřívější úpravě prodloužen ze tří, respektive šesti měsíců.

Vedle toho platí druhé omezení: zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou. U roční smlouvy je tedy strop šest měsíců, u půlroční tři měsíce, bez ohledu na obecný limit.

Ujednání nad tyto limity není bez následků neplatné celé; zkušební doba se posuzuje jako sjednaná na nejdelší zákonem dovolenou dobu. Přesto se vyplatí mít ve smlouvě správné číslo, protože o délku se jinak vede spor právě v okamžiku, kdy jedna strana chce poměr zrušit.

Kdy a jak se sjednává

Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru, tedy v den nástupu do práce, a to i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Sjednává se zpravidla přímo v textu, jehož povinné náležitosti popisuje článek o tom, co musí obsahovat pracovní smlouva. Musí být sjednána písemně. Dodatek podepsaný týden po nástupu už zkušební dobu platně nezaloží.

Vzniká-li pracovní poměr jmenováním, platí totéž pravidlo. U pracovního poměru na dobu určitou se hlídají obě omezení současně, tedy absolutní limit i polovina sjednané doby.

Dodatečné prodloužení dohodou

Zkušební doba může být za jejího trvání dodatečně prodloužena písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem, a to v mezích obou uvedených limitů. To je novinka; dřív bylo takové prodloužení vyloučené a jednou sjednanou délku už nešlo změnit.

Prakticky to dává smysl tam, kde zaměstnanec ve zkušební době delší dobu chyběl nebo kde se práce teprve rozbíhá. Podmínkou je, že dohoda vznikne ještě za trvání zkušební doby a že výsledná délka nepřekročí zákonný strop. Zkušební doba sjednaná před účinností této změny se řídí dřívější úpravou, takže ji dodatečně prodloužit nelze.

Automatické prodloužení o zameškané směny

Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce. Nově je výslovně stanoveno, že jde o pracovní dny zaměstnance, tedy dny, na které měl rozvrženou směnu, a mezi důvody přibyla neomluvená absence.

Situace v průběhu zkušební doby	Prodlouží se zkušební doba?
nemoc, ošetřování člena rodiny, jiná překážka v práci	ano, o dotčené pracovní dny
čerpání dovolené	ano, o dotčené pracovní dny
neomluvená absence	ano, o dotčené pracovní dny
víkend, svátek, den bez rozvržené směny	ne
neodpracovaná část směny z kombinace důvodů	ano, jde-li o celou neodpracovanou směnu

Důsledek je praktický: zaměstnanec, který ve zkušební době onemocní na tři týdny, má zkušební dobu delší o počet zameškaných směn. Bez znalosti tohoto pravidla obě strany snadno počítají s koncem zkušební doby, který ve skutečnosti ještě nenastal.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

1. Zrušit může kterákoli strana. Zaměstnavatel i zaměstnanec, a to bez uvedení důvodu.
2. Písemně. Zrušení musí mít písemnou formu, ústní projev nestačí.
3. S doručením druhé straně. Pracovní poměr skončí dnem doručení, není-li uveden den pozdější.
4. Nikoli v prvních 14 dnech nemoci ze strany zaměstnavatele. Zákon zaměstnavateli zakazuje zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.
5. Bez výpovědní doby a bez odstupného. Skončení ve zkušební době žádný nárok na odstupné nezakládá.

Zrušení ve zkušební době se často zaměňuje s výpovědí. Rozdíl je zásadní: u výpovědi běží výpovědní doba, u zrušení ve zkušební době poměr končí prakticky okamžikem doručení. Proto se u tohoto úkonu vyplatí hlídat datum doručení stejně pečlivě jako u výpovědi.

Co zkušební doba neznamená

Zkušební doba neruší ostatní práva a povinnosti. Zaměstnanec má nárok na mzdu podle smlouvy, na příplatky, na dovolenou v poměrné části a na náhradu mzdy při nemoci za stejných podmínek jako kdokoli jiný. Zaměstnavatel má povinnost přidělovat práci a zajistit vstupní lékařskou prohlídku tam, kde ji předpisy vyžadují.

Nižší mzda po dobu zkušební doby není zakázaná, ale musí být sjednaná a nesmí porušit zásadu stejné odměny za stejnou práci. Praxe, kdy se zaměstnanci první tři měsíce platí méně bez jakéhokoli ujednání, je porušením mzdových pravidel, ne projevem zkušební doby.

Zkušební doba u dohod a při opakovaném nástupu

U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se zkušební doba jako institut zákoníku práce nesjednává, protože úprava se váže na pracovní poměr. Zrušení dohody se řídí vlastními pravidly, obvykle patnáctidenní výpovědní dobou, není-li sjednáno jinak.

Nastupuje-li zaměstnanec znovu k témuž zaměstnavateli na základě nové pracovní smlouvy, lze zkušební dobu sjednat znovu. Zákon to nezakazuje, ale opakované sjednávání zkušební doby na tutéž práci u téhož zaměstnavatele může být posouzeno jako obcházení zákona, zejména navazuje-li nová smlouva bezprostředně na předchozí.

K čemu zkušební doba slouží oběma stranám

Zaměstnavateli dává čas ověřit, jestli člověk zvládá práci a zapadl do týmu, aniž by musel řešit výpovědní důvody a odstupné. Zaměstnanci dává symetricky stejnou možnost odejít z místa, které se ukázalo jinak, než bylo popsáno na pohovoru, a to bez dvouměsíční výpovědní doby.

Právě symetrie se v praxi podceňuje. Zkušební doba není nástroj zaměstnavatele, ale ujednání platné pro obě strany se stejnými pravidly. Delší zkušební doba proto není jednoznačná výhoda firmy: po celou její dobu může odejít i zaměstnanec ze dne na den, což u klíčové pozice může být větší riziko než přijetí nevhodného člověka.

Co dělat, když zkušební doba nevyšla

Ze strany zaměstnance je postup jednoduchý: písemné zrušení a doručení zaměstnavateli. Neuvádět důvod je obvykle výhodnější, protože uvedený důvod zavazuje a v případě sporu se posuzuje. Pracovní poměr skončí dnem doručení, není-li uveden den pozdější, takže je vhodné datum doručení doložit.

Zaměstnavatel by měl mít podklady o tom, jak zaměstnance zaučoval a hodnotil, i když je ke zrušení nepotřebuje. Slouží to spíš k obraně proti tvrzení o diskriminaci nebo o zrušení v ochranné době. Zaměstnanci se v každém případě vyplatí a proplatí poměrná část nevyčerpané dovolené a vydá se mu zápočtový list.

Šest chyb kolem zkušební doby

1. Sjednání až po nástupu. Zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru.
2. Ústní ujednání. Bez písemné formy zkušební doba nevznikne.
3. Přehlédnutá polovina doby určité. U krátkých smluv je strop nižší než obecný limit.
4. Nezapočtené prodloužení o zameškané směny. Zkušební doba pak končí později, než si strany myslí.
5. Zrušení v prvních 14 dnech nemoci. Zaměstnavatel to v této době udělat nesmí.
6. Záměna zrušení a výpovědi. Zrušení ve zkušební době nemá výpovědní dobu ani nezakládá odstupné.

Časté otázky ke zkušební době

Jak dlouhá může být zkušební doba?

Nejvýše 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru a u vedoucího zaměstnance nejvýše 8 měsíců. Zároveň nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.

Kdy se zkušební doba musí sjednat?

Nejpozději v den vzniku pracovního poměru, tedy v den nástupu do práce, a vždy písemně. Později uzavřený dodatek zkušební dobu platně nezaloží.

Dá se zkušební doba prodloužit?

Ano, za jejího trvání ji lze dodatečně prodloužit písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem v mezích zákonných limitů. Zkušební doba sjednaná před účinností této změny se ale řídí dřívější úpravou a prodloužit ji dohodou nelze.

Prodlužuje se zkušební doba, když jsem nemocný?

Ano. Prodlužuje se o pracovní dny, v nichž zaměstnanec neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce. Dny bez rozvržené směny se nezapočítávají.

Může mě zaměstnavatel propustit ve zkušební době během nemoci?

Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Po jejich uplynutí zákaz končí. Zaměstnanec sám může zrušit pracovní poměr kdykoli.

Mám ve zkušební době nárok na odstupné?

Ne. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době nezakládá nárok na odstupné a neběží ani výpovědní doba. Pracovní poměr končí dnem doručení písemného zrušení, není-li uveden den pozdější.

Musí být důvod zrušení uveden?

Ne, ve zkušební době lze pracovní poměr zrušit bez uvedení důvodu, a to z obou stran. Uvedený důvod ale zavazuje, proto se v praxi doporučuje ho neuvádět, nejde-li o situaci, kdy je k něčemu potřeba.

Platí zkušební doba i u dohody o provedení práce?

Institut zkušební doby se váže na pracovní poměr, u dohod se nesjednává. Skončení dohody se řídí vlastními pravidly, obvykle patnáctidenní výpovědní dobou, není-li sjednáno jinak.

Kde si to ověřit

Zkušební dobu upravuje zákoník práce v paragrafu 35, zrušení pracovního poměru ve zkušební době v paragrafu 66. Limity i pravidla prodlužování se nedávno změnily a rozhodné je, kdy byla zkušební doba sjednána, proto se u starších smluv postupuje podle dřívější úpravy. Souvislost s dalšími kroky při skončení práce popisuje text o tom, jak vypadá výpověď ze strany zaměstnavatele. Článek má informační povahu a nenahrazuje právní poradenství.