Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči, který v posledních dvou letech před zařazením do evidence získal alespoň dvanáct měsíců důchodového pojištění, požádal o ni na kontaktním pracovišti a není poživatelem starobního důchodu. Její výše se odvíjí od průměrného čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání a v průběhu podpůrčí doby postupně klesá. Text níž popisuje podmínky nároku, délku výplaty podle věku, sazby, situace, kdy podpora nenáleží vůbec, i to, kolik si smíte přivydělat, aniž byste o ni přišli.

Hlavní body

• Podmínkou nároku je alespoň dvanáct měsíců důchodového pojištění v rozhodném období dvou let před zařazením do evidence.
• Podpůrčí doba je 5 měsíců do 52 let věku, 8 měsíců nad 52 let a 11 měsíců nad 57 let.
• Sazba činí 80 procent průměrného čistého výdělku první dva měsíce, pak 50 procent a po zbytek podpůrčí doby 40 procent.
• Uchazečům nad 52 let náleží vyšší sazby o měsíc déle: 80 procent tři měsíce a 50 procent další tři měsíce.
• Maximální výše je 0,8 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího roku.
• Rozhodující pro sazbu i pro délku výplaty je věk dosažený v den podání žádosti.

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, požádal o podporu kontaktní pracoviště, u kterého je veden v evidenci, a ke dni přiznání není poživatelem starobního důchodu včetně předčasného.

Rozhodným obdobím jsou 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Jinou výdělečnou činností se rozumí samostatná výdělečná činnost a další činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění. Podmínku dvanácti měsíců lze splnit i započtením náhradní doby zaměstnání.

Co se počítá jako náhradní doba zaměstnání

Náhradní dobou je mimo jiné osobní péče o dítě ve věku do 4 let, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, příprava osoby se zdravotním postižením k práci, osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV za stanovených podmínek nebo dlouhodobá dobrovolnická služba v rozsahu alespoň dvaceti hodin týdně.

Náhradní doba je záchranou zejména pro rodiče po rodičovské dovolené. Má ale jeden praktický dopad na výši dávky: pokud byla náhradní doba v rozhodném období tou poslední, počítá se podpora z násobků průměrné mzdy, ne z předchozího výdělku, jak je popsáno níž.

Jak dlouho se podpora vyplácí

Věk v den podání žádosti	Podpůrčí doba	80 procent	50 procent	40 procent
do 52 let	5 měsíců	první 2 měsíce	další 2 měsíce	zbývající doba
nad 52 do 57 let	8 měsíců	první 3 měsíce	další 3 měsíce	zbývající doba
nad 57 let	11 měsíců	první 3 měsíce	další 3 měsíce	zbývající doba

Pro délku podpůrčí doby je rozhodující věk uchazeče dosažený ke dni podání žádosti o podporu. Kdo má narozeniny těsně před hranicí 52 nebo 57 let, může tím získat několik měsíců výplaty navíc, což je jeden z mála případů, kdy má smysl načasovat den podání žádosti.

Kolik podpora dělá

Výše podpory činí první dva měsíce podpůrčí doby 80 procent průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání v rozhodném období, další dva měsíce 50 procent a po zbývající podpůrčí dobu 40 procent. U uchazeče nad 52 let věku platí vyšší sazby déle: 80 procent první tři měsíce a 50 procent další tři měsíce.

Vykonával-li uchazeč naposledy samostatnou výdělečnou činnost, počítá se podpora z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Pro živnostníka, který si platil pojistné z minimálních záloh, to znamená nízkou podporu bez ohledu na to, kolik ve skutečnosti vydělával.

Maximální výše podpory činí 0,8 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, ve kterém byla žádost podána. Strop se tedy mění každý rok a vyhlašuje se podle statistiky průměrné mzdy.

Kdy se podpora počítá z průměrné mzdy místo z výdělku

Pokud uchazeč splnil podmínku předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba byla v rozhodném období dobou poslední, nebo pokud bez svého zavinění nemůže doložit výši průměrného čistého výdělku, případně jej nelze stanovit, počítá se podpora z násobků průměrné mzdy v národním hospodářství: první dva měsíce 0,4 násobku, další dva měsíce 0,2 násobku a po zbývající dobu 0,15 násobku. U uchazečů nad 52 let se vyšší násobky opět uplatní o měsíc déle.

Rodič vracející se z rodičovské dovolené tak zpravidla nedostane osmdesát procent své dřívější mzdy, ale částku odvozenou od průměrné mzdy. Je to jeden z nejčastějších důvodů, proč se očekávání a skutečná výplata rozejdou.

Komu podporu nepřiznají

Nárok nemá uchazeč, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence skončen pracovněprávní vztah zaměstnavatelem z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, případně z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného zvlášť hrubým způsobem.

Nárok dále nevzniká tomu, komu vznikl nárok na výsluhový příspěvek vyšší, než by byla podpora; je-li příspěvek nižší, náleží podpora ve výši rozdílu. Podpora nenáleží ani osobám, které jsou ke dni přiznání v postavení jednatele, společníka, člena statutárního orgánu nebo osoby pověřené obchodním vedením s odměnou nad stanovenou hranicí, a to bez ohledu na skutečnou výši příjmu.

Nekolidující zaměstnání: kolik si smíte přivydělat

Uchazečem o zaměstnání může být i osoba, která pracuje v takzvaném nekolidujícím zaměstnání. Jde o činnost na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo o činnost na dohodu o pracovní činnosti se stejným limitem odměny. Výkon takové práce nesmí uchazeči bránit v součinnosti při zprostředkování zaměstnání a v přijetí vhodné nabídky.

Pozor na zásadní podmínku: po dobu trvání právního vztahu vzniklého k výkonu nekolidujícího zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje. Přivýdělek do poloviny minimální mzdy tedy neznamená podporu a mzdu zároveň, ale volbu mezi nimi. Uchazeč je navíc povinen vznik takového vztahu písemně oznámit kontaktnímu pracovišti nejpozději v den jeho vzniku.

Jak požádat krok za krokem

1. Podejte žádost o zprostředkování zaměstnání. Zařadit do evidence se lze osobně na pobočce Úřadu práce nebo online prostřednictvím klientské zóny Jenda.
2. Požádejte zvlášť o podporu v nezaměstnanosti. Jde o samostatnou žádost; samotné zařazení do evidence nárok na výplatu nezakládá.
3. Hlídejte lhůtu tří pracovních dnů. Podpora náleží ode dne zařazení do evidence, pokud o ni uchazeč požádá nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání. Při pozdější žádosti náleží až ode dne podání.
4. Doložte rozhodné skutečnosti. Slouží k tomu evidenční list důchodového pojištění, potvrzení o zaměstnání, potvrzení zaměstnavatele o výši průměrného výdělku, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzení o době pojištění a posledním vyměřovacím základu. Po práci v zemích Evropské unie, v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku je potřeba přenositelný dokument U1.
5. Oznamujte změny do osmi dnů. Změny rozhodných skutečností je uchazeč povinen písemně oznámit kontaktnímu pracovišti nejpozději do 8 kalendářních dnů.

Kdy přijdou peníze

Podpora je splatná po nabytí právní moci rozhodnutí o jejím přiznání nebo po marném uplynutí lhůty pro podání námitek proti oznámení o přiznání, a to pozadu za měsíční období, nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. Prakticky to znamená, že první výplata přichází se zpožděním a že měsíc mezi ztrátou práce a první podporou je nutné pokrýt z vlastních prostředků.

Souběh s jinými dávkami je omezený. Podpora se neposkytuje po dobu poskytování starobního důchodu, dávek nemocenského pojištění včetně peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného, po dobu podpory při rekvalifikaci ani po dobu vazby. Kdo tedy v evidenci onemocní, dostává nemocenské, ne podporu.

Co se stane, když podpůrčí doba nedoběhne

Uchazeč, kterému v rozhodném období neuplynula celá podpůrčí doba a poté získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění alespoň 9 měsíců, má nárok na podporu po celou podpůrčí dobu. Získal-li dobu kratší než devět měsíců, náleží mu podpora jen po zbývající část podpůrčí doby.

Devět měsíců odpracovaných po předchozí evidenci je tedy hranice, která rozhoduje o tom, zda se nárok obnoví celý, nebo jen zbytek. U opakovaných krátkých pracovních poměrů to bývá nepříjemné překvapení, se kterým je dobré počítat při rozhodování o tom, jestli přijmout krátkodobou zakázku, nebo pokračovat v hledání stálého místa.

Šest chyb, které uchazeče připraví o peníze

1. Pozdní žádost. Kdo nepodá žádost do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, dostane podporu až ode dne podání, ne ode dne zařazení do evidence.
2. Nenahlášený přivýdělek. Vznik nekolidujícího zaměstnání se musí oznámit nejpozději v den jeho vzniku, jinak hrozí povinnost vrátit vyplacené částky.
3. Spoléhání na souběh mzdy a podpory. Po dobu trvání nekolidujícího zaměstnání se podpora neposkytuje.
4. Podnikání s minimálními zálohami. Podpora se počítá z posledního vyměřovacího základu, ne ze skutečného obratu.
5. Nedoložený výdělek. Bez potvrzení zaměstnavatele se podpora počítá z násobků průměrné mzdy, tedy zpravidla méně.
6. Nezapočtená práce v zahraničí. Bez dokumentu U1 nelze dobu pojištění z jiného státu prokázat.

Časté otázky k podpoře v nezaměstnanosti

Kolik měsíců musím odpracovat, abych měl na podporu nárok?

Alespoň dvanáct měsíců důchodového pojištění získaných zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v rozhodném období dvou let před zařazením do evidence. Podmínku lze splnit i započtením náhradní doby zaměstnání, například péče o dítě do čtyř let.

Kolik procent z platu dostanu?

První dva měsíce 80 procent průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání, další dva měsíce 50 procent a po zbývající podpůrčí dobu 40 procent. Uchazečům nad 52 let náleží vyšší sazby o měsíc déle.

Jak dlouho se podpora vyplácí?

Pět měsíců uchazečům do 52 let, osm měsíců uchazečům nad 52 a do 57 let a jedenáct měsíců uchazečům nad 57 let. Rozhodující je věk dosažený v den podání žádosti o podporu.

Můžu si při evidenci přivydělávat?

Ano, v rámci nekolidujícího zaměstnání s výdělkem do poloviny minimální mzdy. Po dobu trvání takového vztahu se ale podpora v nezaměstnanosti neposkytuje a jeho vznik je nutné písemně oznámit nejpozději v den, kdy vznikl.

Mám nárok na podporu po rodičovské dovolené?

Osobní péče o dítě do 4 let se počítá jako náhradní doba zaměstnání, takže podmínku dvanácti měsíců lze splnit. Byla-li tato doba v rozhodném období tou poslední, počítá se ale podpora z násobků průměrné mzdy, ne z dřívějšího výdělku.

Dostane podporu OSVČ?

Ano, pokud splní podmínku doby důchodového pojištění a ukončí samostatnou výdělečnou činnost. Podpora se počítá z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden kalendářní měsíc, takže minimální zálohy znamenají nízkou dávku.

Kdy podpora nenáleží vůbec?

Zejména tehdy, byl-li pracovněprávní vztah v posledních šesti měsících před zařazením do evidence skončen zaměstnavatelem pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem nebo pro zvlášť hrubé porušení režimu práce neschopného. Nárok nemá ani poživatel starobního důchodu.

Můžu pobírat podporu a být zároveň nemocný?

Ne. Podpora se neposkytuje po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění, tedy nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku, s výjimkou dávek plynoucích z krátkodobého zaměstnání.

Kde si podmínky ověřit

Práva a povinnosti uchazeče stanoví zákon o zaměstnanosti a jeho výklad se v čase mění, naposledy podstatně u sazeb a podpůrčí doby. Co skončení práce předchází, rozebírá text o tom, jak vypadá výpověď ze strany zaměstnavatele. Závazné a aktuální informace zveřejňuje Úřad práce České republiky v poučení uchazeče o zaměstnání. Kdo řeší souběh s nemocí, najde mechanismus výpočtu v textu o tom, jak se počítá nemocenská. Článek má informační povahu a nenahrazuje rozhodnutí Úřadu práce v konkrétní věci.