Nemocenská se počítá z redukovaného denního vyměřovacího základu a její výpočet vychází z příjmu za posledních dvanáct měsíců, přičemž prvních čtrnáct dnů nemoci nevyplácí dávku stát, ale zaměstnavatel v podobě náhrady mzdy. Od patnáctého kalendářního dne přebírá výplatu okresní správa sociálního zabezpečení a sazba se s délkou nemoci postupně zvyšuje. Následující text ukazuje celý mechanismus krok za krokem, včetně toho, proč lidé s vyšší mzdou dostávají poměrně méně a co dělat, když nemoc přesáhne rok.

Hlavní body

• Prvních čtrnáct kalendářních dnů hradí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to jen za pracovní dny.
• Nemocenské od České správy sociálního zabezpečení náleží až od patnáctého kalendářního dne.
• Sazba činí 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu do třicátého dne, 66 procent od 31. do 60. dne a 72 procent od 61. dne.
• Denní vyměřovací základ se před výpočtem redukuje třemi hranicemi, které každoročně vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
• Nejdelší doba výplaty je 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti.
• Po skončení zaměstnání chrání pojištěnce sedmidenní ochranná lhůta.

Kdy vzniká nárok na nemocenskou

Nárok na nemocenské má pojištěnec, který je účasten nemocenského pojištění a byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa. U zaměstnance vzniká účast automaticky ze zaměstnání, které zakládá pojištění, u osoby samostatně výdělečně činné jen tehdy, pokud se k pojištění sama přihlásila a platí pojistné.

Rozhodující je, že pojištění trvá v den, kdy neschopnost vznikla. Právě proto se řeší situace lidí, kteří onemocní krátce po skončení pracovního poměru. Pro ty existuje ochranná lhůta, o které je řeč níž.

Prvních 14 dnů platí zaměstnavatel

Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy. Zásadní rozdíl proti nemocenskému je v tom, za co se platí: náhrada mzdy náleží jen za pracovní dny, respektive za směny, které měl zaměstnanec odpracovat, zatímco nemocenské se počítá za kalendářní dny včetně víkendů a svátků.

Karenční doba, tedy neplacené první tři dny nemoci, byla zrušena k 1. červenci 2019. Náhrada mzdy tak náleží od prvního dne neschopnosti. Náhrada se počítá z průměrného hodinového výdělku, který se rovněž redukuje, jen jinými hranicemi než denní vyměřovací základ.

Jak se počítá nemocenská krok za krokem

Výpočet vypadá složitě, ale má jen čtyři kroky a každý z nich lze zkontrolovat.

1. Sečtěte započitatelný příjem za rozhodné období. Rozhodným obdobím je zpravidla dvanáct kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém neschopnost vznikla. Započitatelný příjem je v podstatě to, z čeho se odvádí pojistné, tedy hrubá mzda včetně odměn a příplatků.
2. Vydělte tuto částku počtem započitatelných kalendářních dnů. Výsledkem je denní vyměřovací základ. Z počtu dnů se vylučují takzvané vyloučené doby, například předchozí nemoc nebo mateřská, aby dřívější výpadek příjmu dávku nesnížil.
3. Redukujte denní vyměřovací základ třemi hranicemi. Do částky první redukční hranice se počítá 90 procent, z částky mezi první a druhou hranicí 60 procent, z částky mezi druhou a třetí hranicí 30 procent a k částce nad třetí hranici se nepřihlíží.
4. Vynásobte redukovaný základ sazbou podle délky nemoci. Do třicátého kalendářního dne je to 60 procent, od 31. do 60. dne 66 procent a od 61. dne 72 procent.

Výsledkem je denní dávka. Měsíční částka se pak zjistí vynásobením počtem kalendářních dnů, za které nemocenské v daném měsíci náleží. Právě proto se výplata mezi měsíci liší, aniž by se cokoli měnilo na výpočtu: únor má prostě méně dnů než březen.

Redukční hranice a proč vyšší mzda neznamená úměrně vyšší dávku

Redukce je nejméně pochopená část celého systému a zároveň ta, která nejvíc překvapí lidi s nadprůměrným příjmem. Systém záměrně zvýhodňuje nižší příjmy: z první části základu se započítá 90 procent, z prostřední jen 60 procent, z horní pouze 30 procent a nad třetí hranici se nezapočítá nic.

Praktický důsledek je jednoduchý. Zaměstnanec s podprůměrnou mzdou dostane v nemoci relativně blízko svému čistému příjmu, zatímco manažerovi s příjmem nad třetí redukční hranicí pokryje nemocenské jen zlomek toho, co běžně vydělá. Rozdíl mezi dvěma lidmi, kteří se v hrubé mzdě liší trojnásobně, se v nemocenské smrskne na zlomek toho rozdílu.

Výši redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením. Aktuální hodnoty pro daný rok proto vždy najdete na webu České správy sociálního zabezpečení, ne v článcích, které mohou být rok staré.

Kolik procent nemocenské dostanete podle délky nemoci

Období neschopnosti	Kdo platí	Sazba	Za jaké dny
1. až 14. kalendářní den	zaměstnavatel	náhrada mzdy z redukovaného průměrného hodinového výdělku	jen pracovní dny a směny
15. až 30. kalendářní den	okresní správa sociálního zabezpečení	60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu	všechny kalendářní dny
31. až 60. kalendářní den	okresní správa sociálního zabezpečení	66 procent	všechny kalendářní dny
od 61. kalendářního dne	okresní správa sociálního zabezpečení	72 procent	všechny kalendářní dny

Zvyšující se sazba je logikou celého systému: krátká nemoc se dá překlenout, dlouhá už zasahuje do rodinného rozpočtu, a proto stát u delší neschopnosti dorovnává víc.

Modelový výpočet: od hrubé mzdy k denní dávce

Konkrétní čísla redukčních hranic se každý rok mění, ale samotný postup ne. Modelový příklad proto ukazuje mechanismus, který platí bez ohledu na to, jaké hranice zrovna platí.

Zaměstnanec s rovnoměrnou hrubou mzdou pobíral celý rok stejnou částku a v rozhodném období nemá žádnou vyloučenou dobu. Jeho denní vyměřovací základ se tedy spočítá jako dvanáctinásobek měsíční hrubé mzdy dělený 365. U mzdy kolem průměru vychází denní vyměřovací základ řádově na nižší jednotky stovek korun.

Tento základ prochází redukcí. Pokud celý spadne pod první redukční hranici, započítá se z něj 90 procent a redukovaný základ je jen o desetinu nižší. Jakmile ho část přesáhne první hranici, započítá se z přesahující části pouze 60 procent, a poměr mezi příjmem a dávkou se začne rozevírat.

Z redukovaného základu se pak vezme 60 procent po dobu prvního měsíce nemocenského. Součin těchto dvou kroků je důvodem, proč lidé často říkají, že v nemoci berou zhruba polovinu. U příjmu pod první redukční hranicí to zhruba sedí, u vyšších příjmů je podíl výrazně nižší. Přesnou částku pro vlastní mzdu spočítá kalkulačka na ePortálu České správy sociálního zabezpečení, která pracuje s hranicemi platnými pro daný rok.

Jak dlouho se nemocenská vyplácí

Podpůrčí doba u nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti, přičemž se do ní započítávají i předchozí neschopnosti v zákonem stanoveném rozsahu. Po jejím vyčerpání může výplata pokračovat jen výjimečně, na základě žádosti a posouzení, zda lze očekávat návrat do práce.

Pokud je zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý, řeší se situace jinou dávkou než nemocenskou, obvykle invalidním důchodem. Kdo se blíží konci podpůrčí doby, měl by to řešit s ošetřujícím lékařem a s okresní správou sociálního zabezpečení s předstihem, ne až v měsíci, kdy výplata skončí.

Ochranná lhůta po skončení zaměstnání

Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo alespoň tuto dobu. Onemocníte-li v této lhůtě, nárok na nemocenské trvá, přestože už zaměstnání skončilo. Dávku pak vyplácí přímo okresní správa sociálního zabezpečení, ne bývalý zaměstnavatel.

Pro člověka, který mění práci, to znamená praktickou věc: mezi koncem jednoho a začátkem druhého zaměstnání není úplně bezbranný, ale ochrana je krátká. Delší pauza mezi zaměstnáními už riziko nese, a proto se vyplatí vědět, za jakých podmínek náleží podpora v nezaměstnanosti.

Nemocenská u dohod a u OSVČ

U dohody o provedení práce a u zaměstnání malého rozsahu není účast na pojištění automatická. Zaměstnání malého rozsahu je takové, kde sjednaný měsíční příjem nedosahuje rozhodné výše nebo nebyl sjednán vůbec; zaměstnanec je pak pojištěn jen v těch měsících, ve kterých rozhodné výše příjmu skutečně dosáhl. U dohody o provedení práce vzniká účast, jestliže byl zúčtován započitatelný příjem alespoň v částce, kterou pro daný rok stanoví předpis. Kdo pracuje jen na dohodu s nízkou odměnou, tedy v nemoci obvykle nedostane nic.

Osoba samostatně výdělečně činná je účastna nemocenského pojištění jen dobrovolně, na základě přihlášky a zaplacení pojistného. Bez této přihlášky nemá živnostník v nemoci nárok na nemocenské, i když řádně platí důchodové pojištění a zdravotní pojištění. Jde o jedno z nejčastějších nepříjemných zjištění při první delší nemoci a promítá se i do toho, jak si podnikatel staví finanční rezervu.

eNeschopenka: kdo co dělá

Papírová neschopenka se už nepředává. Ošetřující lékař vystaví elektronickou neschopenku, která putuje do systému České správy sociálního zabezpečení, a ta informuje zaměstnavatele. Zaměstnanec by měl zaměstnavateli sám oznámit, že je nemocný, ale doklad nenosí.

Zaměstnavatel k dávce doplňuje podklady o příjmu, na jejichž základě se dávka vypočítá. Nemocenské se vyplácí zpětně za uplynulý kalendářní měsíc, obvykle do měsíce od doručení podkladů. První výplata proto přichází později, než lidé čekají, a to je hlavní důvod, proč se delší nemoc bez rezervy špatně přečkává.

Pět věcí, které nemocenskou nejčastěji sníží

1. Nadprůměrný příjem. Čím výš je denní vyměřovací základ nad redukčními hranicemi, tím menší část příjmu dávka nahradí.
2. Nepravidelné odměny. Roční bonus vyplacený mimo rozhodné období se do základu nedostane, i když tvoří podstatnou část ročního příjmu.
3. Krátká doba u zaměstnavatele. Když rozhodné období pokrývá jen několik měsíců, počítá se z toho, co je k dispozici, a jednorázový výpadek má větší váhu.
4. Práce jen na dohodu. Bez účasti na nemocenském pojištění nárok nevzniká vůbec.
5. Podnikání bez dobrovolného nemocenského pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná bez přihlášky k pojištění nemá v nemoci nárok na dávku.

Časté otázky k nemocenské

Od kterého dne nemoci se nemocenská vyplácí?

Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Prvních čtrnáct dnů hradí zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Karenční doba, tedy neplacené první tři dny, byla zrušena v polovině roku 2019.

Kolik procent z platu dostanu v nemoci?

Sazba je 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu do třicátého dne, 66 procent od 31. do 60. dne a 72 procent od 61. dne. Protože se základ nejprve redukuje, je výsledný podíl na čistém příjmu nižší, než tato procenta napovídají, a u vyšších příjmů výrazně nižší.

Co je denní vyměřovací základ?

Je to průměrný denní příjem za rozhodné období. Zjistí se tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný v rozhodném období vydělí počtem započitatelných kalendářních dnů. Rozhodným obdobím je zpravidla dvanáct kalendářních měsíců před měsícem vzniku neschopnosti.

Jak dlouho mohu být na nemocenské?

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti, se započtením předchozích neschopností v zákonem daném rozsahu. Výjimečně lze výplatu prodloužit, pokud lze očekávat, že se pojištěnec vrátí do práce.

Mám nárok na nemocenskou, když onemocním po skončení práce?

Ano, pokud neschopnost vznikne v ochranné lhůtě 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění a pojištění trvalo alespoň tuto dobu. Dávku pak vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení. Po uplynutí ochranné lhůty už nárok nevzniká.

Má nárok na nemocenskou OSVČ?

Jen tehdy, pokud je přihlášena k dobrovolnému nemocenskému pojištění a platí pojistné. Samotné placení důchodového a zdravotního pojištění nárok na nemocenské nezakládá. Přihlášku lze podat u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Počítá se nemocenská i za víkendy?

Ano. Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny, tedy včetně sobot, nedělí a svátků. Náhrada mzdy od zaměstnavatele v prvních čtrnácti dnech se naopak vyplácí jen za pracovní dny, respektive za směny, které měly být odpracovány.

Kdo vyhlašuje redukční hranice a kde je najdu?

Výši redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Aktuální hodnoty i kalkulačku dávek zveřejňuje Česká správa sociálního zabezpečení na svém webu.

Kde si výpočet ověřit

Tento text popisuje mechanismus výpočtu, ne konkrétní částku. Ta se odvíjí od hodnot platných pro daný kalendářní rok a od individuálního průběhu pojištění. Závazné informace poskytuje Česká správa sociálního zabezpečení v podrobných informacích o nemocenském, konkrétní výpočet pro vlastní situaci pak kalkulačka na jejím ePortálu nebo příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Článek má informační povahu a nenahrazuje individuální posouzení nároku.