Co je ETF a jak funguje

Skládané dřevěné kostky jako obraz rozloženého portfolia

ETF je fond obchodovaný na burze, jehož podíly se kupují a prodávají stejně jako akcie. Většina ETF nemá za cíl trh porazit, ale co nejpřesněji kopírovat nějaký index, takže jediným nákupem získá investor podíl na stovkách firem najednou. Právě kombinace širokého rozložení, nízké nákladovosti a burzovní likvidity je důvod, proč se z ETF stal základní stavební prvek dlouhodobých portfolií. Text ukazuje, jak ETF funguje uvnitř, čím se liší od podílového fondu a na co se dívat před nákupem.

Hlavní body

  • ETF je fond, jehož podíly se obchodují na burze v průběhu dne.
  • Většina ETF pasivně kopíruje index místo aktivního výběru titulů.
  • Jediným nákupem lze získat podíl na stovkách firem.
  • Nákladovost bývá výrazně nižší než u aktivně řízených fondů.
  • Evropské ETF pro drobné investory mají zpravidla formu UCITS.
  • Majetek fondu je oddělený od majetku správce.
  • Akumulační varianta výnos reinvestuje, distribuční ho vyplácí.
  • Odchylku od indexu popisuje ukazatel sledovací odchylky.

Co ETF vlastně je

Zkratka označuje burzovně obchodovaný fond. Je to kolektivní investiční nástroj: mnoho investorů složí peníze, fond za ně nakoupí portfolio cenných papírů a každý drží podíl odpovídající své investici.

Odlišnost od klasického podílového fondu spočívá v obchodování. Podíl v ETF se nekupuje u správce, ale na burze od jiného účastníka trhu, stejně jako akcie. Cena se proto mění průběžně během obchodního dne.

Druhou odlišností je způsob správy. Zatímco aktivně řízený fond se snaží vybírat lepší tituly než trh, většina ETF se snaží pouze co nejvěrněji kopírovat složení nějakého indexu. Tomu se říká pasivní správa.

Z toho plyne i nákladová výhoda. Kopírovat index je levnější než platit tým analytiků, a protože náklady se odečítají od výnosu, projeví se ten rozdíl v dlouhém horizontu výrazně.

Jak funguje kopírování indexu

Index je pravidlem popsaný koš cenných papírů. Fond, který ho kopíruje, drží stejné tituly ve stejném poměru a při změně složení indexu své portfolio upraví.

Fyzická replikace znamená, že fond skutečně nakoupí cenné papíry z indexu. Buď všechny, nebo u velmi širokých indexů reprezentativní vzorek, který se chová podobně. Vzorkování je levnější, ale vnáší mírnou odchylku.

Syntetická replikace nedrží podkladové cenné papíry přímo, ale výnos indexu si zajišťuje smlouvou s protistranou. Bývá přesnější a levnější u těžko dostupných trhů, ale přidává riziko selhání protistrany.

Rozdíl mezi výkonností fondu a indexu popisuje sledovací odchylka. Vzniká z nákladů, z daní ze zahraničních dividend a z technických rozdílů při rebalancování. Menší odchylka znamená věrnější kopii.

UCITS a proč na tom záleží

Evropský regulatorní rámec pro fondy určené drobným investorům se označuje jako UCITS. Fond s tímto označením musí splňovat pravidla pro rozložení rizika, likviditu a informování investorů.

Prakticky to znamená limity na koncentraci do jednoho emitenta, povinnost mít oddělené uložení majetku u depozitáře a povinnost vydat sdělení klíčových informací, tedy stručný dokument popisující strategii, rizika a náklady.

Pro investora z Evropy je to podstatné i z jiného důvodu. Fondy, které nesplňují evropské informační povinnosti, nebývají drobným investorům v Evropské unii dostupné, takže výběr se v praxi soustředí na produkty s tímto označením.

Označení UCITS není zárukou výnosu ani nízkého rizika. Je to záruka určitého standardu informací a rozložení, nic víc.

Akumulační a distribuční varianta

Fond, který drží akcie, dostává z těch akcií dividendy. S nimi může naložit dvěma způsoby a podle toho se rozlišují dvě varianty téhož fondu.

Akumulační varianta přijaté dividendy automaticky reinvestuje zpět do portfolia. Investor nedostane nic na účet, ale hodnota jeho podílu roste. Nemusí se tedy zabývat opětovným nákupem a nevznikají mu poplatky za drobné nákupy.

Distribuční varianta dividendy vyplácí na účet investora. To se hodí tomu, kdo z portfolia chce čerpat příjem, ale znamená to daňovou povinnost v okamžiku výplaty a nutnost peníze znovu investovat, pokud růst pokračovat má.

Rozdíl je pouze v nakládání s výnosem, podkladové portfolio je totožné. Volba se proto řídí tím, jestli investor chce příjem, nebo růst, a jak se v jeho situaci projeví zdanění.

Náklady a nákladovost

U ETF vznikají náklady na dvou úrovních a je užitečné je nezaměňovat.

První je poplatek brokera za obchod, který se platí při nákupu a při prodeji. U pravidelného investování drobných částek může být tenhle poplatek významnější než samotná nákladovost fondu.

Druhá je průběžná nákladovost fondu, vyjádřená obvykle jako celková nákladovost. Nestrhává se z účtu, ale snižuje hodnotu podílu, takže není vidět na výpisu. Působí každý rok na celý zůstatek.

Třetí, méně viditelnou položkou je rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou na burze. U velkých a likvidních fondů bývá zanedbatelné, u malých a exotických znatelné.

Celkový náklad je součtem všech tří a právě on rozhoduje o tom, kolik z výnosu trhu investorovi zůstane.

Jaké druhy ETF existují

Akciové ETF kopírují indexy akcií, ať už široké světové, regionální, nebo zaměřené na odvětví. Jsou nejrozšířenější kategorií.

Dluhopisové ETF drží státní nebo firemní dluhopisy a slouží ke konzervativnější části portfolia. Jejich cena reaguje na změny úrokových sazeb.

Komoditní ETF sledují cenu surovin nebo drahých kovů. U nich je namístě si ověřit, jestli fond drží komoditu fyzicky, nebo přes derivát, protože chování se pak liší.

Pákové a inverzní produkty se sice tváří podobně, ale slouží ke krátkodobé spekulaci a při delším držení se jejich výsledek od očekávání výrazně rozchází. Pro dlouhodobé investování se nehodí.

Čím se ETF liší od podílového fondu

Podílový fond se kupuje a prodává u správce za cenu stanovenou jednou denně podle hodnoty majetku fondu. ETF se obchoduje na burze průběžně během dne.

Podílové fondy bývají častěji aktivně řízené a mají vyšší nákladovost. ETF jsou většinou pasivní a levnější, i když existují výjimky na obou stranách.

U podílového fondu se obvykle neplatí burzovní poplatek za obchod, u ETF ano. Při velmi malých pravidelných částkách proto může být podílový fond nákladově srovnatelný.

Společné mají to podstatné: majetek fondu je oddělený od majetku správce, takže se v případě problémů správce nestává součástí jeho majetkové podstaty.

Jak se drží cena ETF u hodnoty portfolia

Podíl v ETF se na burze obchoduje za cenu, kterou tvoří nabídka a poptávka. Vzniká tím zdánlivý problém: co brání tomu, aby se cena podílu odtrhla od skutečné hodnoty cenných papírů, které fond drží?

Odpověď je v mechanismu tvorby a rušení podílů. Vedle běžných investorů existuje skupina velkých účastníků, kteří mohou přímo se správcem fondu vyměnit koš podkladových cenných papírů za nově vytvořené podíly fondu, nebo naopak podíly vrátit a dostat zpět cenné papíry.

Když cena podílu na burze vystoupá nad hodnotu portfolia, vyplatí se takovému účastníkovi vytvořit nové podíly a prodat je na trhu. Nabídka se tím zvýší a cena klesne zpět. Když cena podílu klesne pod hodnotu portfolia, funguje mechanismus opačně.

Tenhle proces běží průběžně a bez zásahu drobného investora. Díky němu se cena ETF drží blízko hodnoty portfolia, i když se formálně tvoří na burze nezávisle. U velkých a likvidních fondů bývá odchylka nepatrná.

Za mimořádných tržních podmínek se ale odchylka může dočasně rozšířit, zejména u fondů držících hůř obchodovatelná aktiva. To je jeden z důvodů, proč velikost a likvidita fondu nejsou vedlejší parametr.

Půjčování cenných papírů

Řada fondů půjčuje část svých cenných papírů jiným účastníkům trhu za poplatek. Získaný příjem snižuje efektivní náklady fondu a může tak zlepšit jeho výsledek proti indexu.

Zároveň to přidává riziko. Pokud protistrana papíry nevrátí, musí fond spoléhat na složené zajištění. Pravidla vyžadují, aby zajištění hodnotu půjčených papírů pokrývalo, ale úplně bezrizikové to není.

Fondy uvádějí ve svých dokumentech, jestli půjčování provozují, v jakém rozsahu a jak se dělí získaný příjem mezi fond a správce. Je to jeden z rozdílů mezi jinak téměř totožnými produkty.

Pro dlouhodobého investora to není zásadní kritérium výběru, ale patří to k informacím, které je namístě znát před nákupem.

Co si ověřit před nákupem

Prvním bodem je index, který fond kopíruje. Dva fondy se stejným názvem mohou sledovat odlišné indexy s odlišným složením i počtem firem.

Druhým je způsob replikace a s ním související riziko protistrany u syntetických produktů.

Třetím je velikost fondu. Velmi malé fondy bývají hůř obchodovatelné a existuje u nich vyšší pravděpodobnost, že je správce zruší nebo sloučí, což vede k nucenému prodeji.

Čtvrtým je měna. Měna, ve které se fond obchoduje, není totéž co měna podkladových aktiv. Fond obchodovaný v eurech, který drží americké akcie, nese dolarové riziko bez ohledu na to, v čem se kupuje.

Pátým je varianta výnosu, tedy akumulační nebo distribuční, a zdanění, které z ní plyne.

Přehled

Parametr Na co se dívat
Index jaký přesně fond kopíruje a kolik firem obsahuje
Replikace fyzická úplná, vzorkovaná, nebo syntetická
Regulace zda jde o fond ve standardu UCITS
Nákladovost průběžná nákladovost fondu, nestrhává se z účtu
Rozpětí rozdíl nákupní a prodejní ceny na burze
Varianta výnosu akumulační reinvestuje, distribuční vyplácí
Velikost fondu malé fondy hrozí zrušením nebo sloučením
Měna měna obchodování není totéž co měna podkladu

Konkrétní parametry se u jednotlivých fondů liší a mění se v čase, proto je namístě si je ověřit ve sdělení klíčových informací daného fondu. Princip fungování ETF zůstává stejný.

Jak k výběru ETF přistoupit

  1. Určete si, jakou část trhu chcete pokrýt, tedy který index vás zajímá.
  2. Ověřte, kolik firem index obsahuje a jak jsou v něm vážené.
  3. Zjistěte způsob replikace a u syntetické zvažte riziko protistrany.
  4. Porovnejte průběžnou nákladovost mezi fondy sledujícími stejný index.
  5. Zkontrolujte velikost fondu a obchodovanost na vaší burze.
  6. Rozhodněte se mezi akumulační a distribuční variantou.
  7. Ověřte měnu obchodování i měnu podkladových aktiv.
  8. Přečtěte si sdělení klíčových informací, než zadáte pokyn.

Osm omylů o ETF

  1. Považovat ETF za bezpečný nástroj bez rizika poklesu.
  2. Zaměňovat měnu obchodování s měnou podkladových aktiv.
  3. Vybírat podle názvu bez ověření sledovaného indexu.
  4. Přehlížet průběžnou nákladovost, protože není vidět na výpisu.
  5. Kupovat pákové produkty s úmyslem držet je roky.
  6. Považovat akumulační a distribuční variantu za různé fondy.
  7. Ignorovat velikost fondu a riziko jeho zrušení.
  8. Nakupovat velmi malé částky bez ohledu na poplatek za obchod.

Časté otázky

Co je ETF jednoduše řečeno?

Fond obchodovaný na burze, jehož podíly se kupují a prodávají stejně jako akcie. Většina ETF pasivně kopíruje nějaký index, takže jediným nákupem získá investor podíl na stovkách firem najednou.

Čím se ETF liší od podílového fondu?

Způsobem obchodování a obvykle i správou. ETF se obchoduje na burze průběžně během dne, podílový fond se kupuje u správce za cenu stanovenou jednou denně. ETF bývají pasivní a levnější.

Co znamená UCITS?

Evropský regulatorní standard pro fondy určené drobným investorům. Stanoví pravidla pro rozložení rizika, uložení majetku u depozitáře a povinné informování. Není to záruka výnosu, ale standard informací a rozložení.

Je lepší akumulační, nebo distribuční ETF?

Podkladové portfolio je stejné, liší se jen nakládání s dividendou. Akumulační ji reinvestuje a hodí se pro růst, distribuční ji vyplácí a hodí se pro čerpání příjmu. Rozhoduje účel a daňová situace investora.

Co je sledovací odchylka?

Rozdíl mezi výkonností fondu a indexu, který kopíruje. Vzniká z nákladů, ze zdanění zahraničních dividend a z technických rozdílů při úpravách portfolia. Menší odchylka znamená věrnější kopii.

Můžu u ETF přijít o všechny peníze?

U široce rozloženého fondu je úplná ztráta prakticky vyloučená, protože by musely současně zaniknout stovky firem. Hodnota ale může výrazně klesnout a dočasné propady v řádu desítek procent jsou běžné.

Co se stane, když správce fondu zkrachuje?

Majetek fondu je oddělený od majetku správce a uložený u depozitáře, takže se nestává součástí jeho majetkové podstaty. Správu fondu v takovém případě přebírá jiný subjekt.

Kolik stojí držení ETF?

Náklady vznikají na třech místech: poplatek brokera za obchod, průběžná nákladovost fondu a rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou na burze. Konkrétní výše se liší podle fondu i podle brokera.

Jeden nákup místo stovky rozhodnutí

Hlavní přínos ETF není v tom, že by vydělávalo víc. Je v tom, že odstraňuje potřebu vybírat jednotlivé firmy a odhadovat, která z nich obstojí. Investor si tím kupuje výsledek celého trhu místo výsledku svých odhadů.

Druhá věc, kterou lze skutečně ovlivnit, jsou náklady. Mezi dvěma fondy sledujícími tentýž index se dá vybírat prakticky jen podle nich a rozdíl v desetinách procenta se v horizontu desítek let projeví na celém zůstatku. Z čeho se skládá samotný podklad, popisuje text o tom, co jsou akcie a jak fungují.

Vedle burzovně obchodovaných fondů existuje i starší varianta kolektivního investování s vlastními pravidly, kterou popisuje text o tom, jak funguje podílový fond.

Upozornění

Tento text je informativní a vzdělávací. Nejde o investiční doporučení ani o investiční poradenství ve smyslu právních předpisů a nezohledňuje individuální situaci čtenáře. Investování je spojeno s rizikem ztráty části nebo celé investované částky a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů.

Zdroje


Další články k tématu