Hodnotové a růstové akcie jsou dva pohledy na tutéž otázku, tedy proč je akcie obchodovaná za cenu, za jakou je. U hodnotové se investor domnívá, že trh podceňuje současné hospodaření firmy. U růstové platí vysokou cenu za očekávání, že firma bude v budoucnu podstatně větší. Rozdíl tedy není v odvětví ani ve velikosti společnosti, ale v tom, kde leží podstatná část předpokládaného zisku. Text popisuje, čím se obě skupiny liší, jak se rozlišují, jaká rizika nesou a proč se v portfoliu obvykle drží obojí.

Hlavní body

• Rozdíl je v tom, zda cena stojí na současném, nebo budoucím zisku.
• Hodnotová akcie má nízký poměr ceny k výsledkům hospodaření.
• Růstová akcie má vysoký poměr a očekávání rychlé expanze.
• Zařazení není trvalé, firma může kategorii změnit.
• Hodnotové akcie častěji vyplácejí dividendu.
• Růstové akcie bývají citlivější na změny úrokových sazeb.
• Ani jeden přístup nefunguje ve všech obdobích.
• Široký index obsahuje obojí bez nutnosti rozhodovat.

Co znamená hodnotová akcie

Hodnotová akcie je společnost obchodovaná za cenu, která je nízká vůči tomu, co firma skutečně vykazuje, tedy vůči zisku, tržbám nebo účetnímu vlastnímu kapitálu.

Investor v ní vidí nesoulad. Domnívá se, že trh reaguje na dočasné potíže nebo na nezajímavost oboru a přehlíží, že firma dál vydělává.

Typicky jde o zavedené společnosti v ustálených odvětvích. Bankovnictví, energetika, průmysl nebo těžba, tedy obory, kde růst není rychlý, ale hospodaření je předvídatelné.

Výnos u nich vzniká dvěma cestami. První je vyplácená dividenda, druhou případný návrat ceny k úrovni, kterou by hospodaření odpovídalo.

Hlavní riziko je v tom, že nízká cena může být oprávněná. Firma nemusí být podceněná, ale skutečně upadající, a levná akcie pak zlevňuje dál.

Co znamená růstová akcie

Růstová akcie je společnost, jejíž cena je vysoká vůči současnému hospodaření, protože trh počítá s tím, že tržby a zisky výrazně porostou.

Investor tu nekupuje dnešní výsledky, ale očekávání. Část firem v téhle skupině zisk zatím nevykazuje vůbec a prostředky vkládá do dalšího rozšiřování.

Typicky jde o technologie, zdravotnické inovace nebo nové obchodní modely. Společné mají to, že se pohybují na rychle rostoucích trzích.

Dividendu obvykle nevyplácejí. Zisk, pokud vzniká, zůstává ve firmě, protože jeho použití na rozvoj má podle vedení přinést víc než výplata akcionářům.

Hlavní riziko je v očekávání. Pokud růst zpomalí byť jen mírně proti předpokladům, cena může výrazně klesnout, přestože firma dál roste.

Jak se obě skupiny rozlišují

Nejběžnějším vodítkem je poměr ceny akcie k zisku připadajícímu na akcii. Nízký poměr naznačuje hodnotovou akcii, vysoký růstovou.

Druhým je poměr ceny k účetní hodnotě vlastního kapitálu. Ukazuje, kolikanásobek účetního majetku je trh ochoten zaplatit.

Třetím je dividendový výnos. Vyšší výplata je typická pro zavedené firmy, žádná dividenda spíš pro společnosti v expanzi.

Žádné z těchto čísel ale nedává odpověď samo o sobě. Nízký poměr může vyplývat z jednorázového účetního vlivu a vysoký z dočasně stlačeného zisku.

Podstatné je i to, že se poměry mezi obory nesrovnávají. Banka a technologická společnost mají odlišnou strukturu podnikání, takže porovnávat jejich ukazatele přímo nedává smysl.

Proč zařazení není trvalé

Firma se mezi kategoriemi pohybuje. Společnost, která roky rychle rostla, dospěje, začne vyplácet dividendu a její ocenění se sníží na běžnou úroveň.

Opačný pohyb je také možný. Zavedená firma vstoupí do nového oboru, změní se očekávání a trh začne oceňovat její budoucnost místo současnosti.

Ke změně zařazení dochází i bez zásluhy firmy. Výrazný pokles ceny promění dosud drahou akcii ve statisticky levnou, aniž by se na podnikání cokoli změnilo.

Právě proto se u indexů rozdělených podle tohoto kritéria složení pravidelně přepočítává. Nejde o pevný seznam, ale o průběžné třídění podle aktuálních ukazatelů.

Pro investora z toho plyne, že nálepka popisuje současný stav, ne povahu firmy. Rozhodovat se jen podle ní znamená používat zkratku, která rychle zastarává.

Čím se liší jejich chování

Růstové akcie bývají citlivější na změny úrokových sazeb. Jejich hodnota stojí na ziscích očekávaných za mnoho let a vyšší sazby tyhle vzdálené zisky v přepočtu na dnešek snižují.

Hodnotové akcie reagují spíš na hospodářský cyklus. V období útlumu klesají tržby zavedeným firmám, ale jejich ocenění je nižší, takže prostor k poklesu bývá menší.

V období rychlého technologického rozvoje a levných peněz mívají navrch růstové akcie. V období vyšších sazeb a opatrnosti se pozornost vrací k firmám, které vydělávají už teď.

Střídání ale nemá pravidelnost, podle které by se dalo řídit. Období převahy jedné skupiny trvají různě dlouho a jejich konec se pozná až zpětně.

Praktický důsledek zní, že přesouvání majetku podle toho, co v posledních letech fungovalo, obvykle přichází pozdě, jak popisuje text o tom, jak kolísání a riziko souvisejí.

Co s tím má drobný investor dělat

Nejjednodušší odpovědí je nerozhodovat se vůbec. Široký akciový index obsahuje obojí v poměru daném velikostí firem, takže investor drží obě skupiny automaticky.

Kdo chce jednu z nich posílit, může sáhnout po fondu zaměřeném na daný styl. Je to legitimní rozhodnutí, ale znamená sázku na to, že daný přístup bude nadprůměrný.

Podstatné je nezaměňovat naklonění portfolia s výběrem jednotlivých akcií. Držet fond hodnotových firem je něco jiného než koupit tři konkrétní společnosti.

Naklonění by navíc mělo vydržet. Přesouvání mezi styly každý rok podle výsledků vede k opakovanému nákupu draze a prodeji levně.

Pro většinu drobných investorů je proto rozumné držet široké pokrytí a rozhodovat se o horizontu a pravidelnosti, ne o stylu, jak popisuje text o tom, jak sestavit portfolio.

Co ukazatele neříkají

Poměr ceny k zisku vychází z jednoho čísla za jedno období. Pokud byl zisk ovlivněn prodejem majetku nebo jednorázovým odpisem, výsledek zkresluje.

Účetní hodnota vlastního kapitálu zase vypovídá málo u firem, jejichž hlavní majetek je nehmotný. Značka, software ani vztahy se zákazníky v rozvaze v plné výši nefigurují.

Žádný z ukazatelů také nezohledňuje zadlužení. Dvě firmy se stejným poměrem ceny k zisku mohou být v úplně jiné situaci podle toho, kolik dluží.

Stejně tak nic neříkají o stabilitě. Firma s kolísavými výsledky vypadá v dobrém roce levně a ve špatném draze, přestože se na jejím podnikání nic nezměnilo.

Ukazatele jsou proto první krok třídění, ne závěr. Slouží k tomu, aby se zúžil okruh, kterému se investor bude věnovat podrobněji.

Časté omyly kolem obou pojmů

Prvním je představa, že hodnotová akcie znamená bezpečnou akcii. Nízké ocenění nevylučuje potíže firmy a řada podceněných společností se nikdy nevzpamatuje.

Druhým je názor, že růstová akcie je drahá a tudíž nevhodná. Vysoký poměr může být přiměřený, pokud firma skutečně poroste tak, jak se čeká.

Třetím je zaměňování růstové akcie s malou nebo novou firmou. Mezi růstovými bývají i největší společnosti světa, zatímco malá firma může být klasicky hodnotová.

Čtvrtým je předpoklad, že dividenda dělá z akcie hodnotovou. Vyplácejí i firmy s vysokým oceněním a naopak levná akcie dividendu vyplácet nemusí.

Pátým je používání jediného ukazatele. Poměr ceny k zisku sám o sobě neříká, zda je firma levná, protože nezohledňuje zadlužení, stabilitu ani vyhlídky oboru.

Kde se to potkává s dividendou

Výplata zisku akcionářům bývá s hodnotovými akciemi spojována, ale sama o sobě do skupiny nezařazuje. Rozhoduje ocenění vůči výsledkům, ne existence výplaty.

Vysoký dividendový výnos navíc vzniká dvěma cestami. Buď firma vyplácí štědře, nebo její cena výrazně klesla, čímž poměr mechanicky vzrostl.

Druhá varianta je nebezpečnější, protože vypadá stejně dobře. Výnos je vysoký kvůli poklesu, který obvykle něco naznačuje o vyhlídkách firmy.

Užitečnou kontrolou je podíl vypláceného zisku. Firma, která rozdává skoro všechno, co vydělá, nemá prostor pro investice ani rezervu na horší období.

Podrobněji tenhle mechanismus rozebírá text o tom, jak se dividenda vyplácí, včetně toho, proč se výplata může kdykoli snížit.

Přehled

Hledisko	Hodnotová akcie	Růstová akcie
Na čem stojí cena	na současném hospodaření	na očekávaném budoucím zisku
Poměr ceny k zisku	nízký	vysoký
Dividenda	častěji vyplácena	obvykle žádná
Typická odvětví	banky, energetika, průmysl	technologie, inovace
Citlivost na sazby	nižší	vyšší
Hlavní riziko	nízká cena je oprávněná	růst nenaplní očekávání
Zařazení firmy	mění se v čase	mění se v čase
V širokém indexu	obsažena	obsažena

Zařazení konkrétní společnosti se liší podle použitých kritérií a v čase se mění. Tabulka popisuje typické znaky, ne pevné rozdělení.

Odkud se rozdělení vzalo

Myšlenka posuzovat akcie podle poměru ceny k tomu, co firma vykazuje, je stará jako organizované obchodování a předchází dnešnímu názvosloví.

Do dnešní podoby ji dostalo systematické třídění při sestavování indexů. Správci potřebovali pravidlo, podle kterého trh rozdělit na dvě části, a použili právě tyhle poměry.

Právě proto je hranice mezi skupinami vždy do jisté míry umělá. Firma těsně nad hranicí a těsně pod ní se od sebe v podnikání prakticky neliší.

Různí správci navíc používají různá kritéria, takže tatáž společnost může být v jednom indexu hodnotová a v jiném růstová.

Pro čtenáře z toho plyne užitečné upozornění. Pojmy popisují způsob třídění, ne přirozené kategorie, které by v hospodářství existovaly samy o sobě.

Jak k rozlišení přistoupit krok za krokem

1. Ujasněte si, zda vůbec chcete portfolio naklánět ke stylu.
2. Pokud ne, zvolte široký index, který obsahuje obojí.
3. Pokud ano, určete podíl, který má naklonění tvořit.
4. U konkrétní firmy zjistěte, z čeho její ocenění vychází.
5. Porovnávejte ukazatele jen v rámci téhož oboru.
6. Ověřte zadlužení a stabilitu, ne pouze poměr ceny k zisku.
7. U hodnotové akcie zjistěte, proč je levná.
8. Zvolené naklonění držte, nepřesouvejte se podle posledních let.

Osm chyb kolem hodnotových a růstových akcií

1. Považovat nízké ocenění za důkaz bezpečnosti.
2. Rozhodovat se podle jediného ukazatele.
3. Porovnávat poměry napříč odlišnými obory.
4. Zaměňovat růstovou akcii s malou nebo novou firmou.
5. Přesouvat portfolio podle toho, co fungovalo v posledních letech.
6. Nakupovat jednotlivé akcie místo naklonění celého portfolia.
7. Očekávat od růstové akcie dividendu.
8. Brát zařazení firmy jako trvalé.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi hodnotovou a růstovou akcií?

U hodnotové stojí cena na tom, co firma vydělává už dnes, a je nízká vůči jejím výsledkům. U růstové je cena vysoká, protože trh počítá s výrazným zvýšením tržeb a zisků v budoucnu.

Které akcie jsou bezpečnější?

Ani jedna skupina není bezpečná sama o sobě. U hodnotové hrozí, že nízká cena je oprávněná a firma upadá. U růstové stačí, aby růst zpomalil proti očekávání, a cena výrazně klesne.

Podle čeho se akcie zařazuje?

Nejčastěji podle poměru ceny k zisku, poměru ceny k účetní hodnotě a podle dividendového výnosu. Žádný z ukazatelů nestačí sám a hodnoty se porovnávají jen v rámci téhož oboru.

Může firma přejít z jedné skupiny do druhé?

Může a děje se to běžně. Rychle rostoucí společnost dospěje, začne vyplácet dividendu a její ocenění klesne. Změnu vyvolá i samotný pokles ceny, bez jakékoli změny v podnikání.

Vyplácejí růstové akcie dividendu?

Obvykle ne. Zisk, pokud vzniká, zůstává ve firmě a používá se na další rozvoj, protože to má podle vedení přinést víc než výplata akcionářům.

Proč růstové akcie reagují na úrokové sazby?

Protože jejich hodnota stojí na ziscích očekávaných za mnoho let. Vyšší sazby tyhle vzdálené zisky v přepočtu na dnešní hodnotu snižují, takže dopad je u nich výraznější než u firem vydělávajících už teď.

Mám si vybrat jeden styl?

Pro většinu drobných investorů je jednodušší široký index, který obsahuje obojí. Naklonění k jednomu stylu je legitimní, ale znamená sázku na to, že daný přístup bude nadprůměrný, a mělo by vydržet roky.

Znamená levná akcie dobrou příležitost?

Neznamená. Nízké ocenění může být oprávněné, pokud firma ztrácí trh nebo má potíže. Užitečnou otázkou je, proč je akcie levná, ne to, o kolik je levnější než dřív.

Dvě otázky na tutéž cenu

Rozdělení na hodnotové a růstové akcie je nakonec jen popis toho, kde leží těžiště očekávání. U jedné skupiny v tom, co firma dokáže dnes, u druhé v tom, čím se má stát. Obě sázky mohou vyjít i selhat a období, ve kterých jedna z nich vede, se střídají bez pravidla.

Pro investora, který drží široké portfolio, je proto tenhle rozdíl spíš vysvětlením než návodem. Pomáhá pochopit, proč se jednotlivé části majetku chovají různě, ale sám o sobě neurčuje, co koupit.

Upozornění

Tento text je informativní a vzdělávací. Nejde o investiční doporučení ani o investiční poradenství ve smyslu právních předpisů a nezohledňuje individuální situaci čtenáře. Investování je spojeno s rizikem ztráty části nebo celé investované částky a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů.

Zdroje

• Burza cenných papírů Praha
• Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
• Česká národní banka, dohled nad finančním trhem
• Asociace pro kapitálový trh České republiky