Riziko u investic znamená, že skutečný výsledek se může lišit od očekávaného, a to oběma směry. Kolísavost je jeho nejčastěji používaná míra: popisuje, jak silně se hodnota v čase pohybuje. Obě slova se v běžné řeči zaměňují, ale nejsou totéž. Kolísavost je měřitelná vlastnost cenového pohybu, zatímco riziko zahrnuje i věci, které se čísly zachytit nedají, například možnost, že investor bude muset prodat v nevhodný okamžik. Text obojí rozlišuje a ukazuje, které riziko se dá odstranit a které ne.

Hlavní body

• Riziko je odchylka výsledku od očekávání, oběma směry.
• Kolísavost měří sílu pohybu, není totéž co riziko.
• Riziko jednotlivých firem lze rozložením odstranit.
• Riziko celého trhu odstranit nelze, jen zmenšit podílem.
• Pro investora je podstatnější hloubka a délka propadu.
• Riziko roste, pokud může být nutné prodat v nevhodnou chvíli.
• Delší horizont snižuje pravděpodobnost ztráty, nezaručuje zisk.
• Vyšší očekávaný výnos je vždy zaplacený vyšším rizikem.

Riziko není totéž co ztráta

V běžné řeči znamená riziko možnost, že se stane něco špatného. V investování má širší význam: je to míra nejistoty ohledně výsledku, tedy i možnost, že dopadne lépe, než se čekalo.

Rozlišení má praktický důsledek. Nástroj, který nikdy nepřekvapí ani nahoru, nemá prostor přinést nadprůměrný výnos, a je proto omezený i ve výnosu.

Vztah mezi rizikem a výnosem je proto vzájemný. Vyšší očekávaný výnos není odměnou za chytrost, ale kompenzací za podstoupenou nejistotu.

Z toho plyne první užitečné pravidlo. Kdykoli někdo nabízí výnos výrazně vyšší než trh při stejném riziku, chybí v tom příběhu část informace, obvykle právě na straně rizika.

Co měří kolísavost

Kolísavost popisuje, jak výrazně se hodnota investice v čase pohybuje kolem svého vývoje. Vysoká kolísavost znamená prudké výkyvy, nízká klidnější průběh.

Měří se z minulých dat, což je její první omezení. Popisuje, jak se investice chovala, ne jak se chovat bude.

Druhým omezením je, že nerozlišuje směr. Prudký růst se do ní počítá stejně jako prudký pokles, přestože investora znepokojuje jen jedno z toho.

Třetím je, že u nástrojů, které se neobchodují často, vychází uměle nízká. Nemovitost nebo neobchodovaný podíl se přeceňují zřídka, takže jejich hodnota vypadá stabilně, i když stabilní není.

Přesto je to užitečný ukazatel. Umožňuje porovnat dva nástroje mezi sebou a odhadnout, jak nepříjemný bude jejich průběh.

Užitečnější míry než kolísavost

Pro drobného investora bývá srozumitelnější maximální pokles, tedy největší rozdíl mezi dosaženým vrcholem a následným dnem. Říká, co by musel vydržet, kdyby vstoupil v nejhorší okamžik.

Druhou užitečnou mírou je doba zotavení, tedy jak dlouho trvalo, než se hodnota vrátila na předchozí vrchol. Právě délka bývá psychicky náročnější než hloubka.

Třetí je četnost ztrátových období. Investice, která ztrácí často po malých kouscích, se drží hůř než investice s jedním velkým propadem, i když je výsledek stejný.

Tyhle míry mluví jazykem, kterému investor rozumí. Otázka nezní, kolik je kolísavost, ale jestli by dokázal dva roky sledovat portfolio výrazně pod původní hodnotou a nic neudělat.

Rizika, která nejsou v ceně vidět

Úvěrové riziko znamená možnost, že protistrana nedostojí závazku. U dluhopisů je zásadní, u akcií se projeví až v úpadku firmy.

Riziko likvidity znamená, že investici nepůjde prodat, když peníze budou potřeba, nebo jen se ztrátou. Týká se hlavně nástrojů neobchodovaných na burze.

Měnové riziko vzniká u aktiv v cizí měně a působí i tehdy, když se s cenou aktiva nic neděje.

Koncentrační riziko vzniká, když je významná část majetku vázaná na jednu firmu, odvětví nebo zemi. Bývá skryté, protože se objeví až v okamžiku, kdy problém nastane.

Riziko chování je nejméně měřitelné a přitom nejnákladnější. Zahrnuje prodej v panice, nákup po velkém růstu a změnu strategie podle zpráv.

Poslední jmenované je jediné, které investor plně ovlivňuje, a proto se mu vyplatí věnovat víc pozornosti než odhadům vývoje trhu.

Proč se riziko podceňuje v dobrých obdobích

Odhad vlastní odolnosti se mění podle toho, kdy se dělá. V období, kdy trhy rostou, si lidé přisuzují výrazně vyšší schopnost snést pokles, než jakou pak skutečně mají.

Působí přitom několik věcí najednou. Nedávná zkušenost je klidná, takže se z ní odvozuje očekávání. Rostoucí hodnota vytváří pocit, že rozhodnutí byla správná. A pokles je zatím jen představa, ne prožitek.

Druhým činitelem je okolí. Když se daří, mluví o svých výsledcích ti, kterým vyšly, a vzniká dojem, že vyšší riziko je běžná volba.

Třetím je zapomínání. Vzpomínka na předchozí propad slábne rychleji, než by bylo užitečné, a s odstupem se jeví mírnější, než jaký ve skutečnosti byl.

Praktickou obranou je zapsat si rozhodnutí i s důvodem v době, kdy je klid, a to konkrétně. Věta o tom, jaký pokles je investor ochoten vydržet a proč, funguje později lépe než jakákoli úvaha vzniklá uprostřed propadu.

Rozložitelné a nerozložitelné riziko

Riziko se dělí na dvě části a jen jedna z nich se dá rozložením odstranit.

Specifické riziko se váže ke konkrétní firmě. Špatné rozhodnutí vedení, ztráta zakázky, soudní spor. Když investor drží mnoho firem, dopad jedné z nich je omezený.

Tržní riziko dopadá na všechny současně. Hospodářský útlum, změna sazeb, geopolitická událost. Rozložením se neodstraní, protože není kam se rozložit.

Podíl mezi nimi se mění s počtem nezávislých položek. U jediné akcie tvoří specifické riziko většinu, u širokého indexového fondu prakticky mizí a zůstává jen tržní.

Z toho plyne, že rozložením se nesnižuje očekávaný výnos, jen se odstraňuje část rizika, za kterou trh stejně nic navíc neplatí. Podrobněji to popisuje text o tom, jak funguje rozložení rizika.

Jak horizont mění obraz

Krátkodobě je výsledek akciové investice prakticky nepředvídatelný. Rozpětí možných ročních výsledků je široké a záporná část je významná.

S délkou období se rozpětí průměrného ročního výsledku zužuje a pravděpodobnost ztráty klesá. Není to ale záruka a delší horizont ztrátu nevylučuje.

Zároveň platí opak pro celkovou částku. Čím delší období, tím větší absolutní rozdíl mezi příznivým a nepříznivým vývojem, protože se skládá na větším základu.

Praktický závěr je proto opatrnější, než se obvykle uvádí. Delší horizont dává prostor přečkat propad, ale nezaručuje, že peníze budou v konkrétním roce k dispozici v očekávané výši.

Právě proto se peníze s blížícím se termínem použití přesouvají do klidnější části portfolia postupně, ne až v okamžiku potřeby.

Rizikový profil v dokumentech

U fondů a strukturovaných produktů je povinnou součástí dokumentace sdělení klíčových informací, tedy stručný dokument popisující strategii, rizika a náklady.

Obsahuje souhrnný ukazatel rizika, který produkt zařazuje na stupnici od nejnižšího po nejvyšší. Vychází z kolísavosti a u složitějších produktů i z rizika protistrany.

Ukazatel je užitečný k hrubému porovnání dvou produktů, ale má stejná omezení jako kolísavost. Vychází z minulosti a nezachytí rizika, která se v cenách zatím neprojevila.

Dokument dále uvádí modelové scénáře vývoje, včetně nepříznivého. Nejsou to předpovědi, ale ilustrace rozpětí, ve kterém se výsledek může pohybovat.

Nejcennější částí bývá popis nákladů, protože ten na rozdíl od scénářů popisuje skutečnost, kterou lze ověřit. Přečíst tenhle dokument před nákupem zabere pár minut a bývá to nejlépe strávený čas z celého rozhodování.

Jak se riziko projeví v praxi

Teoretický popis rizika a jeho prožitek se liší. Stojí za to vědět předem, jak průběh poklesu obvykle vypadá.

Poklesy nepřicházejí rovnoměrně. Bývají soustředěné do krátkých období, kdy hodnota klesá rychle, a doprovázené zprávami, které pokles vysvětlují a působí přesvědčivě.

Právě přesvědčivost výkladu je zrádná. V každém propadu existuje srozumitelné vysvětlení, proč je tenhle případ jiný než všechny předchozí, a proč tedy nemá smysl čekat na zotavení.

Zotavení navíc nebývá plynulé. Střídá se s dalšími poklesy a nejistota trvá i po dosažení dna, protože dno je poznat až zpětně.

Praktický důsledek zní, že s poklesem se nepočítá jako s jednorázovou nepříjemností, ale jako s obdobím, které trvá. Kdo si tohle připustí předem, nastaví si rizikovou část opatrněji a udrží ji.

Kdy je riziko větší, než ukazuje číslo

Nejnebezpečnější situace nevzniká z vlastností nástroje, ale z okolností investora.

Prvním případem je chybějící rezerva. Kdo nemá dostupné peníze na neočekávaný výdaj, může být nucen prodat v nejhorší chvíli, a tím promění dočasný pokles v trvalou ztrátu.

Druhým je nejistý příjem. Ztráta zaměstnání a pokles trhu často přicházejí ve stejném období, protože mají společnou příčinu.

Třetím je investice na dluh. Půjčené peníze zvyšují ztrátu stejně jako zisk a věřitel na splátku čeká bez ohledu na to, jak si trh vede.

Čtvrtým je pevný termín. Peníze, které musí být k dispozici v konkrétní den, nesnesou kolísání bez ohledu na horizont, protože trh se neptá, kdy je potřebujete.

Přehled

Pojem	Co znamená
Riziko	nejistota ohledně výsledku, oběma směry
Kolísavost	míra síly pohybu, počítaná z minulých dat
Maximální pokles	největší rozdíl mezi vrcholem a následným dnem
Doba zotavení	jak dlouho trvá návrat na předchozí vrchol
Specifické riziko	riziko jedné firmy, rozložením odstranitelné
Tržní riziko	dopadá na vše současně, neodstranitelné
Riziko likvidity	nemožnost prodat, když jsou peníze potřeba
Riziko chování	rozhodnutí investora pod tlakem emocí

Uvedené míry popisují minulost a pomáhají porovnávat nástroje. Budoucí chování z nich odvodit nelze.

Jak si riziko nastavit

1. Oddělte rezervu na neočekávané výdaje mimo investice.
2. Určete, kdy peníze budete potřebovat a jak pevný ten termín je.
3. Zjistěte si u zvoleného nástroje jeho největší historický pokles.
4. Zeptejte se sami sebe, zda byste takový pokles vydrželi bez prodeje.
5. Podle odpovědi zvolte podíl rizikové části portfolia.
6. Rozložte rizikovou část tak, aby zmizelo riziko jednotlivých firem.
7. Vyhněte se investování na dluh a koncentraci do zaměstnavatele.
8. Rozvržení si zapište i s důvodem, ať se k němu v poklesu vrátíte.

Osm chyb v úvahách o riziku

1. Zaměňovat kolísavost za úplný obraz rizika.
2. Považovat nástroj bez častého přeceňování za bezpečný.
3. Odhadovat vlastní odolnost v době, kdy trh roste.
4. Spoléhat na to, že delší horizont ztrátu vylučuje.
5. Investovat peníze s pevným termínem použití.
6. Přehlížet koncentraci mimo investiční účet.
7. Hledat vyšší výnos bez odpovídajícího vyššího rizika.
8. Měnit strategii uprostřed propadu místo předem.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi rizikem a kolísavostí?

Kolísavost měří sílu cenového pohybu a počítá se z minulých dat. Riziko je širší pojem: zahrnuje i nemožnost prodat, koncentraci, měnu a chování investora, tedy věci, které kolísavost nezachytí.

Znamená vyšší kolísavost horší investici?

Nemusí. Znamená nepříjemnější průběh a širší rozpětí možných výsledků. Zda je to problém, závisí na horizontu a na tom, jestli investor takový průběh vydrží bez prodeje.

Které riziko jde odstranit?

Specifické riziko jednotlivých firem, a to rozložením mezi mnoho nezávislých položek. Tržní riziko, které dopadá na vše současně, odstranit nelze, jde jen zmenšit podílem rizikové části.

Snižuje delší horizont riziko?

Snižuje pravděpodobnost ztráty a zužuje rozpětí průměrného ročního výsledku, ale ztrátu nevylučuje. Absolutní rozdíl mezi příznivým a nepříznivým vývojem přitom s délkou období roste.

Co je maximální pokles?

Největší rozdíl mezi dosaženým vrcholem a následným dnem hodnoty. Pro drobného investora je srozumitelnější než kolísavost, protože říká, co by musel vydržet při vstupu v nejhorší okamžik.

Proč se mluví o riziku chování?

Protože rozhodnutí pod tlakem emocí bývají nejnákladnější položkou. Prodej v panice, nákup po velkém růstu a změna strategie podle zpráv škodí často víc než vlastnosti zvoleného nástroje.

Je nemovitost méně riziková než akcie?

Vypadá tak, protože se přeceňuje zřídka a její kolísavost vychází nízká. Nese ale vysokou koncentraci do jedné lokality, špatnou dělitelnost a riziko, že se nepodaří prodat, když jsou peníze potřeba.

Existuje investice bez rizika?

Neexistuje. I hotovost nese inflační riziko, tedy jistou ztrátu kupní síly, pokud její výnos zaostává za růstem cen. Volba je vždy mezi druhy rizika, ne mezi rizikem a jeho nepřítomností.

Riziko se nastavuje předem

Podstatné rozhodnutí o riziku nepadá v okamžiku propadu, ale dávno předtím. Uprostřed poklesu se rozhoduje špatně a jakákoli změna provedená v tu chvíli obvykle jen zafixuje ztrátu.

Proto se vyplatí položit si nepříjemnou otázku v klidném období: co by se stalo, kdyby portfolio na dva roky kleslo o výraznou část. Odpověď určí podíl rizikové části lépe než jakýkoli dotazník, a hlavně ji lze zapsat a v horší chvíli si ji přečíst.

Upozornění

Tento text je informativní a vzdělávací. Nejde o investiční doporučení ani o investiční poradenství ve smyslu právních předpisů a nezohledňuje individuální situaci čtenáře. Investování je spojeno s rizikem ztráty části nebo celé investované částky a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů.

Zdroje

• Česká národní banka, dohled nad finančním trhem
• Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
• Evropská komise, rámec UCITS
• Burza cenných papírů Praha