Kryptoměna je digitální záznam vlastnictví vedený v decentralizované databázi, kterou nespravuje žádná instituce. Nemá emitenta, který by za ni ručil, nevytváří žádný výnos a její hodnotu určuje výhradně to, kolik je za ni někdo ochoten zaplatit. Právě z těchhle vlastností plyne všechno ostatní: proč tak výrazně kolísá, proč u ní neexistuje pojištění, proč je ztracený přístup neobnovitelný a proč se na ni regulace dívá jinak než na akcie. Text popisuje mechanismus, rizika, způsoby držení i to, co o kryptoměnách říká evropská úprava.

Hlavní body

• Kryptoměna nemá emitenta ani protistranu, která by za ni ručila.
• Nevytváří výnos, hodnota vzniká jen z ochoty ostatních platit.
• Kolísání je řádově vyšší než u akciových indexů.
• Ztracený soukromý klíč znamená nevratnou ztrátu přístupu.
• Prostředky u burzy nejsou kryté pojištěním vkladů.
• Evropská úprava zavádí pravidla pro poskytovatele služeb, ne záruku výnosu.
• Zisk z prodeje je zdanitelný příjem a eviduje se od první transakce.
• Podvodné nabídky tvoří významnou část toho, co se v oboru nabízí.

Jak kryptoměna funguje

Základem je sdílená databáze transakcí, kterou udržuje síť nezávislých počítačů. Nová transakce se do ní zapíše až poté, co ji síť podle svých pravidel ověří a potvrdí.

Neexistuje tedy centrální registr, kterému by bylo nutné věřit. Důvěra je nahrazena tím, že záznam vidí všichni účastníci a změnit ho zpětně by vyžadovalo ovládnout podstatnou část sítě.

Vlastnictví je vyjádřeno dvojicí klíčů. Veřejný slouží jako adresa, na kterou lze poslat prostředky, soukromý umožňuje s nimi nakládat. Kdo drží soukromý klíč, ovládá prostředky.

Z toho plyne nejzásadnější praktický rozdíl proti bankovnímu účtu. Transakci nelze vzít zpět, reklamovat ani stornovat. Odeslané prostředky jsou pryč, i když šlo o omyl.

Jednotlivé kryptoměny se liší způsobem ověřování a pravidly vydávání nových jednotek. Společné jim zůstává, že za nimi nestojí žádná instituce s povinností cokoli plnit.

Proč hodnota kolísá tak výrazně

U akcie stojí za cenou firma, která vydělává. U dluhopisu závazek platit úrok. Existuje tedy něco, k čemu se cena dá vztáhnout, i když se odhady liší.

U kryptoměny takový základ chybí. Neplyne z ní žádný příjem, takže neexistuje výpočet, který by přiměřenou cenu určil. Zbývá jen očekávání ostatních účastníků.

Trh je navíc otevřený nepřetržitě a obchoduje se na mnoha místech s různou hloubkou. Zprávy a nálada se proto do ceny promítají rychle a bez přestávek.

Významnou roli hraje také soustředění držby. U řady kryptoměn drží velkou část jednotek malý počet adres, takže jejich rozhodnutí cenou pohne.

Praktický důsledek je, že poklesy o desítky procent nejsou u kryptoměn výjimkou, ale běžnou vlastností. Kdo do nich vstupuje, počítá s tím předem, jak popisuje text o tom, jak se liší riziko a kolísavost.

Kde a jak se prostředky drží

První možností je nechat prostředky u burzy nebo směnárny. Je to nejjednodušší varianta, ale klíče drží poskytovatel. Uživatel má vůči němu pohledávku, nikoli přímé vlastnictví.

Pokud takový poskytovatel selže nebo je napaden, řeší se to jako pohledávka za jeho majetkem. Pojištění vkladů se nevztahuje, protože nejde o vklad u banky.

Druhou možností je vlastní peněženka v aplikaci či na počítači. Klíče drží uživatel, tedy nezávisí na nikom, ale nese plnou odpovědnost za zálohu i zabezpečení.

Třetí je hardwarová peněženka, tedy samostatné zařízení, které klíč nikdy nevydá ven. Bývá považována za nejbezpečnější způsob dlouhodobého držení.

Společný jmenovatel všech variant je záložní fráze. Kdo ji ztratí, ztratí přístup nadobro, protože není instituce, která by ho obnovila. Kdo ji naopak někomu ukáže, přijde o prostředky.

Co evropská úprava přinesla

Evropská unie přijala společná pravidla pro trhy s kryptoaktivy. Zavádějí povolovací režim pro poskytovatele služeb a povinnosti při nabízení kryptoaktiv veřejnosti.

Poskytovatel působící v Česku má povinnosti vůči České národní bance, která vede seznamy oprávněných subjektů. Ověření v tomto seznamu je základní krok před tím, než uživatel někam pošle peníze.

Součástí úpravy jsou informační povinnosti. U nabízených kryptoaktiv má být k dispozici dokument popisující, o co jde, jaká jsou rizika a kdo za nabídku odpovídá.

Zvláštní režim mají takzvané stabilní tokeny navázané na měnu. U nich se řeší, čím je vazba kryta a kdo má nárok na výměnu zpět.

Podstatné je, co úprava nedělá. Nezaručuje hodnotu, nezavádí pojištění prostředků a neznamená, že je kryptoaktivum vhodná investice. Snižuje riziko na straně poskytovatele, ne riziko trhu.

Daně a evidence

Zisk z prodeje kryptoměny je zdanitelný příjem. Přiznává se a rozhodné je, že povinnost vzniká z transakce, ne až z převodu peněz na účet.

Zdanitelnou událostí je i výměna jedné kryptoměny za jinou a použití kryptoměny k úhradě zboží. Tohle bývá nejčastěji přehlížené, protože se peníze na účtu neobjeví.

Z toho plyne nutnost vést evidenci od první transakce. Datum, množství, protistrana a hodnota v korunách jsou údaje, které se zpětně dohledávají obtížně.

Konkrétní pravidla včetně případných osvobození se vyvíjejí a je namístě je ověřit u finanční správy nebo u daňového poradce, jak zmiňuje i text o tom, jak se daní investice.

Poskytovatelé služeb navíc podléhají pravidlům proti praní peněz, takže ověření totožnosti a doložení původu prostředků je běžnou součástí procesu.

Podvody, které se v oboru opakují

Nejrozšířenější je slib zaručeného zhodnocení. Kryptoměna žádný výnos nevytváří, takže slíbený pravidelný zisk musí pocházet z vkladů dalších účastníků.

Druhým typem je falešná investiční platforma. Uživatel vidí rostoucí zůstatek, ale jde jen o čísla na stránce. Problém se ukáže při pokusu o výběr, který se odkládá nebo podmiňuje další platbou.

Třetím je vydávání se za známou osobnost či instituci v reklamě. Jméno má nahradit ověření a nátlak na rychlé rozhodnutí zabránit tomu, aby si oběť něco zjistila.

Čtvrtým je takzvaná pomoc s obnovou ztracených prostředků. Nabízí se lidem, kteří už jednou přišli o peníze, a je to zpravidla druhý podvod na tutéž oběť.

Obranou je ověření poskytovatele v seznamu regulátora, odmítnutí jakéhokoli nátlaku na čas a pravidlo, že nikdo nikdy nepotřebuje znát záložní frázi. Podrobněji to rozebírá text o tom, jak si prověřit obchodníka.

Co kryptoměna není

Není to měna v běžném smyslu. Většina zboží se za ni neúčtuje a její kupní síla se mění tak rychle, že se k dennímu placení nehodí.

Není to ani obdoba spořicího účtu. Nabídky s pravidelným úrokem z uložených kryptoaktiv znamenají, že prostředky někdo dál půjčuje, a s tím je spojené riziko protistrany.

Není to náhrada za rozložené portfolio. Jde o jednu vysoce kolísavou položku, která nemůže nahradit široké rozložení, jak popisuje text o tom, jak rozložit riziko.

Není to nástroj, který spolehlivě chrání proti inflaci. Souvislost se spotřebitelskými cenami je slabá a v období nejistoty kryptoměny často klesaly spolu s akciemi.

A není to technologie sama o sobě. Užitečnost sdílené databáze v některých oborech neznamená, že konkrétní kryptoměna má mít určitou hodnotu.

Jak se k tomu postavit prakticky

Prvním pravidlem je velikost. Do kryptoměn patří jen částka, o kterou může investor přijít, aniž by to ovlivnilo jeho životní situaci.

Druhým je pořadí. Kryptoměny nejsou první krok. Před nimi stojí ochrana úspor před znehodnocením a základní rozložený majetek.

Třetím je zdrženlivost k pákovým produktům. Obchodování s pákou na aktivum, které samo kolísá o desítky procent, vede k rychlé ztrátě celého vkladu.

Čtvrtým je zabezpečení. Záložní fráze uložená mimo počítač a mimo dosah cizích osob, dvoufaktorové ověření u poskytovatele a nedůvěra k odkazům v elektronické poště.

Pátým je horizont a klid. Kdo si předem stanoví, že částku roky nebude potřebovat, nemusí prodávat v nejhorší chvíli. Kdo počítá s brzkým výběrem, riskuje, že prodá v poklesu.

V čem se jednotlivá kryptoaktiva liší

Označení kryptoměna zastřešuje velmi různorodé věci. Společný mají jen technický základ, nikoli účel, riziko ani způsob, jakým vznikají nové jednotky.

První skupinu tvoří kryptoaktiva s omezeným celkovým množstvím daným pravidly sítě. Argument o vzácnosti se opírá právě o tohle pravidlo, které lze změnit jen shodou většiny sítě.

Druhou tvoří platformy, na kterých běží další aplikace. Jednotka tam slouží k úhradě výpočtů, takže poptávka po ní souvisí s tím, jak moc se platforma používá.

Třetí skupinou jsou tokeny navázané na měnu, které mají držet stálou hodnotu. Rozhodující je, čím je vazba kryta a zda existuje vymahatelný nárok na výměnu zpět.

Čtvrtou jsou projekty vzniklé jako žert nebo kolem komunity, u kterých chybí jakýkoli hospodářský základ. Zaměňovat je s předchozími skupinami je zásadní chyba v úvaze o riziku.

Přehled

Hledisko	Jak to u kryptoměn vypadá
Emitent	žádný, nikdo neručí ani nic neplní
Výnos	nevzniká, hodnota jen z ceny na trhu
Kolísání	řádově vyšší než u akciových indexů
Vratnost transakce	žádná, odeslané prostředky nelze vrátit
Ztráta klíče	nevratná, přístup nikdo neobnoví
Pojištění vkladů	nevztahuje se
Regulace	míří na poskytovatele služeb, ne na hodnotu aktiva
Daně	zdanitelná je i výměna za jinou kryptoměnu

Konkrétní podmínky se u jednotlivých kryptoaktiv a poskytovatelů liší. Tabulka popisuje obecné vlastnosti, ne parametry určitého produktu.

Jak postupovat krok za krokem

1. Ujasněte si, proč kryptoměnu chcete a jakou roli má hrát.
2. Stanovte částku, o kterou můžete bez následků přijít.
3. Ověřte poskytovatele v seznamu regulátora.
4. Zapněte dvoufaktorové ověření a nepoužívejte heslo z jiné služby.
5. Rozhodněte se, zda ponecháte prostředky u poskytovatele, nebo si je převedete.
6. Zálohu klíče uložte mimo počítač a nikomu ji neukazujte.
7. Veďte evidenci všech transakcí včetně výměn.
8. Daňové posouzení ověřte u finanční správy nebo u poradce.

Osm chyb u kryptoměn

1. Vložit částku, jejíž ztrátu by domácnost nezvládla.
2. Věřit slibu zaručeného pravidelného výnosu.
3. Nechat záložní frázi v telefonu nebo v elektronické poště.
4. Obchodovat s pákou na aktivu, které samo kolísá o desítky procent.
5. Považovat výměnu jedné kryptoměny za jinou za nezdanitelnou.
6. Nakupovat na základě reklamy s tváří známé osobnosti.
7. Poslat prostředky bez ověření poskytovatele v seznamu regulátora.
8. Zaměňovat regulaci poskytovatele za záruku hodnoty.

Časté otázky

Co je kryptoměna?

Digitální záznam vlastnictví vedený v decentralizované databázi, kterou udržuje síť nezávislých počítačů. Nemá emitenta, nevytváří výnos a její hodnota vzniká výhradně z toho, kolik je za ni někdo ochoten zaplatit.

Proč kryptoměny tak kolísají?

Protože chybí základ, ke kterému by se cena dala vztáhnout. Neplyne z nich žádný příjem, takže neexistuje výpočet přiměřené hodnoty. Zbývá jen očekávání účastníků trhu, které se mění rychle a nepřetržitě.

Jsou prostředky na burze pojištěné?

Nejsou. Pojištění vkladů se vztahuje na vklady u bank, nikoli na kryptoaktiva. Pokud poskytovatel selže nebo je napaden, řeší se to jako pohledávka za jeho majetkem.

Co se stane, když ztratím záložní frázi?

Přístup k prostředkům je ztracen nadobro. Neexistuje instituce, která by ho obnovila, protože právě tahle nezávislost je podstatou celého systému. Nabídky na obnovu ztracených prostředků bývají další podvod.

Co upravuje evropská regulace kryptoaktiv?

Zavádí povolovací režim pro poskytovatele služeb a informační povinnosti při nabízení kryptoaktiv veřejnosti. Nezaručuje hodnotu, nezavádí pojištění prostředků a neříká, že je kryptoaktivum vhodná investice.

Musím zisk z kryptoměn danit?

Ano, jde o zdanitelný příjem. Zdanitelnou událostí je i výměna jedné kryptoměny za jinou nebo úhrada zboží, i když se na účtu neobjeví peníze. Evidenci je proto namístě vést od první transakce.

Jak poznám podvodnou nabídku?

Podle slibu zaručeného zhodnocení, nátlaku na rychlé rozhodnutí, odkladu při pokusu o výběr a použití jména známé osobnosti místo ověřitelných údajů. Nikdo legitimní nikdy nepotřebuje znát vaši záložní frázi.

Jaký podíl portfolia mohou tvořit?

Obvyklou úvahou je částka, o kterou lze přijít bez dopadu na životní situaci. Kryptoměny nenahrazují rozložené portfolio ani finanční rezervu a nepatří na první místo, ale až za ně.

Aktivum bez ručitele

Kryptoměna je zajímavá právě tím, čím je zároveň riziková. Nikdo za ni neručí, nikdo ji nemůže zablokovat a nikdo ji nemůže obnovit. Kdo tuhle symetrii přijme, ví, do čeho jde. Kdo čeká výhody bez odpovídající odpovědnosti, spoléhá na něco, co v systému není.

Rozhodnutí se proto neopírá o předpověď ceny, ale o dvě otázky, na které si investor odpoví sám. Kolik unese ztratit a jestli zvládne zabezpečení. Když je odpověď na obojí jasná, je i velikost pozice zřejmá.

Upozornění

Tento text je informativní a vzdělávací. Nejde o investiční doporučení ani o investiční poradenství ve smyslu právních předpisů a nezohledňuje individuální situaci čtenáře. Investování je spojeno s rizikem ztráty části nebo celé investované částky a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Daňové otázky je namístě konzultovat s daňovým poradcem.

Zdroje

• Česká národní banka, dohled nad finančním trhem
• Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
• Evropský orgán pro bankovnictví
• Finanční správa České republiky