Zlato je aktivum, které nevytváří žádný výnos: nevyplácí úrok ani dividendu a jeho hodnota roste jen tím, že je někdo ochoten zaplatit víc než dřív. Právě tahle vlastnost ho odlišuje od akcií i dluhopisů a určuje jeho roli v portfoliu. Nekupuje se kvůli růstu, ale kvůli tomu, že se chová jinak než zbytek majetku. Text popisuje, v jakých podobách se dá pořídit, jaké náklady s sebou nesou, čím se od sebe liší a jaká očekávání jsou u zlata na místě.

Hlavní body

• Zlato nevytváří výnos, hodnotu má jen z ceny na trhu.
• Kupuje se kvůli odlišnému chování, ne kvůli růstu.
• Fyzická podoba nese náklady na uskladnění a pojištění.
• Rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou bývá u mincí široké.
• Obchoduje se v dolarech, takže vzniká měnové riziko.
• Investiční zlato je v Evropské unii osvobozeno od daně z přidané hodnoty.
• Šperky nejsou investiční nástroj, cena zahrnuje práci.
• Proti inflaci chrání nepravidelně, ne spolehlivě.

Proč se zlato posuzuje jinak

Akcie představuje podíl na firmě, která vyrábí a vydělává. Dluhopis je závazek platit úrok. Obojí tedy něco produkuje, i když se s cenou zrovna nic neděje.

Zlato neprodukuje nic. Kilogram zlata bude za deset let pořád kilogram zlata a mezitím nevytvoří jedinou korunu.

Z toho plyne, že jeho hodnotu určuje výhradně to, co je za něj někdo ochoten dát. Neexistuje výpočet vnitřní hodnoty, který by u firem vycházel ze zisku.

Zároveň to znamená, že držení zlata stojí peníze. Uskladnění, pojištění nebo poplatek fondu se platí, ale žádný příjem to nevyvažuje.

Tohle není argument proti zlatu, jen upřesnění toho, co se od něj dá čekat. Jeho úloha není vydělávat, ale chovat se odlišně od zbytku portfolia.

Jaké role zlato v portfoliu plní

První rolí je doplnění rozložení. Cena zlata se často pohybuje jinak než akciové trhy, takže menší podíl může zmírnit celkové kolísání, jak popisuje text o tom, jak funguje rozložení rizika.

Druhou je uchování hodnoty v dlouhém horizontu. Zlato existuje tisíce let a přežilo měny, které mezitím zanikly, i když jeho cena mezitím prošla obdobími výrazných poklesů.

Třetí je reakce na nejistotu. V období obav o měny nebo o stabilitu bývá po zlatě vyšší poptávka, což jeho cenu zvedá právě tehdy, když ostatní aktiva ztrácejí.

Čtvrtou je nezávislost na protistraně u fyzické podoby. Slitek nikdo nemůže nesplatit, protože není ničím závazkem.

Žádná z těchhle rolí ale nefunguje spolehlivě v každém období. Zlato dokáže roky stagnovat i klesat a v některých krizích padá spolu se vším ostatním.

Fyzické zlato

Nejsrozumitelnější podobou jsou slitky a mince. Investor drží konkrétní věc a nezávisí na žádné instituci.

Za tuhle nezávislost se platí. Prodejní cena je vyšší než tržní cena kovu, protože zahrnuje ražbu, marži obchodníka a distribuci. Při zpětném odkupu je naopak nižší.

Rozdíl mezi cenou, za kterou investor kupuje, a cenou, za kterou by okamžitě prodal, bývá u drobných mincí a malých slitků výrazný. U větších slitků je poměrově menší.

K tomu přibývá uskladnění. Bezpečnostní schránka nebo úschova u obchodníka stojí peníze každý rok, doma je zase riziko krádeže a nutnost pojištění.

Praktickým důsledkem je, že fyzické zlato se nehodí ke krátkodobému obchodování. Náklady na vstup a výstup vyžadují delší horizont, aby dávaly smysl.

Zlato v podobě cenného papíru

Druhou možností jsou burzovně obchodované produkty navázané na cenu zlata. Kupují se jako akcie, drží se na běžném investičním účtu a odpadá uskladnění.

Liší se ale svou právní povahou a to je při výběru podstatné. Některé produkty drží zlato fyzicky v úschově, jiné cenu jen napodobují smlouvou s protistranou.

U fyzicky krytých produktů bývá součástí podmínek i to, zda a za jakých okolností lze zlato vydat v hmotné podobě. U většiny drobných investorů to prakticky možné není.

Poplatek fondu se strhává průběžně z hodnoty, takže množství zlata připadající na jeden podíl v čase mírně klesá. Je to náklad, který není vidět na výpisu.

Výhodou je nízké rozpětí a snadný prodej. Kdo chce mít v portfoliu zlato jako doplněk a nechce řešit trezor, sahá obvykle po téhle podobě.

Co za investici do zlata nepovažovat

Šperky nejsou investiční nástroj. Jejich cena zahrnuje práci, návrh a marži, které se při prodeji nevrací, a ryzost bývá nižší než u investičních slitků.

Akcie těžařských společností nejsou totéž co zlato. Jejich cena sice na cenu kovu reaguje, ale nesou navíc rizika konkrétní firmy, jejího vedení a zemí, ve kterých těží.

Pákové a rozdílové produkty na cenu zlata slouží ke krátkodobé spekulaci. S dlouhodobým držením kovu nemají společného nic.

Sběratelské mince se oceňují podle vzácnosti a stavu, ne podle obsahu kovu. Je to jiný trh s jinými pravidly a jinou likviditou.

Nabídky se zaručeným výnosem ze zlata jsou vnitřně rozporné. Kov žádný výnos nevytváří, takže slíbený výnos musí pocházet odjinud, a to je informace, kterou je namístě znát.

Odkud se bere poptávka po zlatě

Cena vzniká střetem nabídky a poptávky jako u čehokoli jiného, ale u zlata mají obě strany zvláštní podobu, která vysvětluje jeho chování.

Nabídka je málo pružná. Otevření nového dolu trvá roky, takže na růst ceny nedokáže těžba rychle zareagovat. Významnou část nabídky navíc tvoří recyklace, tedy zlato, které se vrací zpět na trh z již vytěžených zásob.

Podstatné je, že se zlato prakticky nespotřebovává. Skoro všechno, co kdy bylo vytěženo, existuje dodnes, takže zásoby jen rostou.

Na straně poptávky stojí šperkařství, průmyslové využití, investoři a centrální banky. Poslední skupina je nejméně viditelná a přitom významná, protože zlato drží jako součást devizových rezerv.

Právě proto cena reaguje spíš na změny v ochotě držet zlato než na spotřebu. Když investoři nebo centrální banky svůj postoj změní, projeví se to rychle, protože fyzického zlata je stále přibližně stejně.

Daně a měna

Investiční zlato splňující stanovené parametry ryzosti a formy je v Evropské unii osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Šperků a sběratelských předmětů se tohle osvobození netýká.

Zisk z prodeje podléhá dani z příjmů podle obecných pravidel. U fyzického zlata i u cenných papírů navázaných na zlato se posuzuje odlišně, proto je namístě to ověřit u finanční správy, jak rozebírá text o tom, jak se daní investice.

Cena zlata se ve světě uvádí v dolarech. Pro českého investora to znamená, že výsledek přepočtený do korun ovlivňuje i pohyb kurzu, a to oběma směry.

Může proto nastat situace, kdy cena zlata v dolarech vzroste a hodnota v korunách přesto klesne, nebo naopak. Měna je u zlata samostatný a významný faktor.

Na co si dát pozor u prodejců

Trh s fyzickým zlatem má vedle běžných obchodníků i nabídky, u kterých je namístě zvýšená opatrnost.

Prvním signálem je nátlak na rychlé rozhodnutí, typicky po telefonu nebo s odkazem na omezenou nabídku. Zlato se prodává denně a žádná nabídka nemá důvod vypršet do večera.

Druhým je nabídka zlata, které si zákazník neodveze, ale zůstane uložené u prodejce bez jasného dokladu o tom, co konkrétně vlastní a kde to leží.

Třetím je slib zpětného odkupu za předem danou cenu. Prodejce nemůže vědět, jaká bude cena kovu za roky, takže takový slib stojí na jeho schopnosti ho splnit.

Čtvrtým je prodej spojený se spořicím plánem, kde zákazník platí měsíčně a zlato dostane až po splnění podmínek. Podstatné je zjistit, kdy se stává vlastníkem a co se stane při přerušení plateb.

Základní obranou je ověřit si obchodníka, žádat doklad s uvedením ryzosti a hmotnosti a porovnat nabízenou cenu s cenou kovu u více prodejců.

Chrání zlato proti inflaci

Tohle je nejčastější tvrzení o zlatě a je namístě ho zpřesnit. Ve velmi dlouhém horizontu si zlato kupní sílu drží, ale cesta k tomu není plynulá.

Existovala období, kdy ceny rostly a zlato zůstávalo na místě nebo klesalo, a to i po řadu let. Investor, který ho v takové době držel, kupní sílu neuchoval.

Zlato reaguje spíš na nejistotu, na reálné úrokové sazby a na měnový vývoj než přímo na spotřebitelské ceny. Souvislost s inflací proto existuje, ale je nepřímá a nepravidelná.

Praktický závěr zní, že zlato se nemá kupovat jako pojistka, která zafunguje v konkrétním roce. Jako součást rozloženého portfolia dává smysl, jako jediná obrana proti růstu cen ne.

Přehled

Podoba	Na co si dát pozor
Slitky	širší rozpětí u malých vah, nutnost uskladnění
Mince	cena zahrnuje ražbu, rozpětí bývá největší
Fyzicky kryté fondy	průběžný poplatek, podmínky případného vydání kovu
Syntetické produkty	riziko protistrany, zlato fyzicky nedrží
Akcie těžařů	rizika konkrétní firmy a zemí těžby
Šperky	cena zahrnuje práci, není to investice
Měna	světová cena v dolarech, kurzové riziko
Daň z přidané hodnoty	investiční zlato je od ní v Unii osvobozeno

Konkrétní podmínky se u jednotlivých obchodníků a produktů liší. Tabulka popisuje, na co se u každé podoby ptát.

Jak k nákupu zlata přistoupit

1. Ujasněte si, proč zlato chcete a jakou roli v portfoliu má plnit.
2. Určete podíl, který má tvořit, a držte se ho.
3. Rozhodněte se mezi fyzickou podobou a cenným papírem.
4. U fyzické podoby spočítejte i uskladnění a pojištění.
5. Zjistěte rozpětí mezi nákupní a zpětnou cenou obchodníka.
6. U fondů ověřte, zda drží kov fyzicky, a jaký účtují poplatek.
7. Ověřte, že jde o investiční zlato osvobozené od daně z přidané hodnoty.
8. Počítejte s kurzovým rizikem vůči dolaru.

Osm chyb při investici do zlata

1. Čekat od zlata pravidelný výnos, který nevytváří.
2. Kupovat drobné mince s nejvyšším rozpětím.
3. Nezapočítat náklady na uskladnění a pojištění.
4. Považovat šperky za investici do kovu.
5. Zaměňovat akcie těžařů za samotné zlato.
6. Přehlížet kurzové riziko vůči dolaru.
7. Věřit nabídce se zaručeným výnosem ze zlata.
8. Vložit do zlata podstatnou část majetku.

Časté otázky

Vyplatí se investovat do zlata?

Záleží na tom, co se od něj čeká. Zlato nevytváří žádný výnos, takže nevydělává samo o sobě. Jako menší doplněk rozloženého portfolia může zmírnit kolísání, jako hlavní investice smysl nedává.

Proč zlato nevytváří výnos?

Protože nic neprodukuje. Na rozdíl od firmy, která vydělává, nebo od dluhopisu, který platí úrok, je zlato jen kov. Jeho hodnota roste výhradně tím, že je někdo ochoten zaplatit víc než dřív.

Je lepší fyzické zlato, nebo fond?

Fyzické zlato nezávisí na žádné instituci, ale nese náklady na uskladnění a široké rozpětí při nákupu a prodeji. Fond je levnější na obchodování a snadněji prodejný, ale investor drží cenný papír, ne kov.

Platí se ze zlata daň z přidané hodnoty?

Investiční zlato splňující stanovené parametry ryzosti a formy je v Evropské unii od této daně osvobozeno. Šperků a sběratelských předmětů se osvobození netýká.

Chrání zlato proti inflaci?

Ve velmi dlouhém horizontu si kupní sílu drží, ale nepravidelně. Existovala období, kdy ceny rostly a zlato roky stagnovalo nebo klesalo. Reaguje spíš na nejistotu a reálné sazby než přímo na spotřebitelské ceny.

Nesu u zlata měnové riziko?

Ano. Světová cena se uvádí v dolarech, takže výsledek přepočtený do korun ovlivňuje i kurz. Cena zlata v dolarech může vzrůst a hodnota v korunách přesto klesnout.

Jsou šperky investicí do zlata?

Nejsou. Jejich cena zahrnuje návrh, práci a marži, které se při prodeji nevrací, a ryzost bývá nižší než u investičních slitků. Prodávají se navíc obvykle jen za cenu kovu.

Jak velký podíl má zlato v portfoliu mít?

Obvyklou úlohou je menší doplněk, ne základ. Vzhledem k tomu, že nevytváří výnos a nese náklady na držení, velký podíl dlouhodobě snižuje výsledek celého portfolia.

Aktivum bez motoru

Zlato je jediná běžná položka portfolia, která nemá vlastní pohon. Akcie roste ze zisků firem, dluhopis z úroku, nemovitost z nájmu. Zlato roste jen tehdy, když se změní ochota lidí za něj platit, a ta se předpovědět nedá.

Právě proto se u něj vyplatí předem si odpovědět, k čemu ho investor kupuje. Odpověď typu doplněk k rozložení a menší podíl, který zůstane roky ležet, dává smysl. Odpověď typu ochrana, která zafunguje, až bude potřeba, se opírá o vlastnost, kterou zlato spolehlivě nemá.

Upozornění

Tento text je informativní a vzdělávací. Nejde o investiční doporučení ani o investiční poradenství ve smyslu právních předpisů a nezohledňuje individuální situaci čtenáře. Investování je spojeno s rizikem ztráty části nebo celé investované částky a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Daňové otázky je namístě konzultovat s daňovým poradcem.

Zdroje

• Česká národní banka, dohled nad finančním trhem
• Finanční správa České republiky
• Evropská komise, finanční služby a regulace
• Evropský orgán pro cenné papíry a trhy