Státní svátky a dny pracovního klidu určuje zákon č. 245/2000 Sb., který rozlišuje sedm státních svátků a sedm ostatních svátků; obě skupiny jsou dny pracovního klidu, takže se v nich pracuje jen výjimečně. Významné dny do téhle skupiny nepatří a jsou to běžné pracovní dny. Rozdíl mezi státním a ostatním svátkem přitom nemá vliv na to, jestli máte volno, ale projeví se například v tom, které obchody musejí zůstat zavřené.

Hlavní body

• Státních svátků je sedm, ostatních svátků také sedm, dohromady tedy třináct dnů v roce, protože 1. leden je obojí zároveň.
• Státní i ostatní svátky jsou podle § 3 zákona č. 245/2000 Sb. dny pracovního klidu.
• Práci ve svátek smí zaměstnavatel nařídit jen v úzce vymezených případech podle § 91 zákoníku práce.
• Za práci ve svátek náleží dosažená mzda a náhradní volno, po dohodě místo něj příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku.
• Významné dny jsou pracovní, pokud zároveň nejsou svátkem.
• Zákaz prodeje v maloobchodě platí jen o sedmi vyjmenovaných svátcích a na Štědrý den odpoledne.

Co je státní svátek a co ostatní svátek

Zákon o státních svátcích pracuje se třemi kategoriemi dnů a plete se to pravidelně. Státní svátky jsou dny spojené se státností a jsou vyjmenované v § 1. Ostatní svátky podle § 2 jsou dny s tradicí náboženskou nebo společenskou. Významné dny podle § 4 jsou připomínkové a nezakládají volno.

Z hlediska zaměstnance je podstatné jen jedno: státní i ostatní svátky jsou podle § 3 dny pracovního klidu, kdežto významné dny jsou dny pracovní.

Které dny jsou státní svátky

Zákon jich vyjmenovává sedm a jejich data se nemění. Jsou to 1. leden jako Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen jako Den vítězství, 5. červenec jako Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec jako Den upálení mistra Jana Husa, 28. září jako Den české státnosti, 28. říjen jako Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad jako Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.

Které dny jsou ostatní svátky

Ostatních svátků je rovněž sedm: 1. leden jako Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen jako Svátek práce, 24. prosinec jako Štědrý den, 25. prosinec jako první svátek vánoční a 26. prosinec jako druhý svátek vánoční.

První leden je zvláštní tím, že je uvedený v obou paragrafech. Je zároveň státním i ostatním svátkem, takže dohromady připadá na kalendářní rok třináct různých dnů volna, ne čtrnáct.

Přehled svátků podle zákona

Den	Kategorie	Datum
Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok	státní i ostatní svátek	1. leden
Velký pátek	ostatní svátek	pohyblivý
Velikonoční pondělí	ostatní svátek	pohyblivý
Svátek práce	ostatní svátek	1. květen
Den vítězství	státní svátek	8. květen
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje	státní svátek	5. červenec
Den upálení mistra Jana Husa	státní svátek	6. červenec
Den české státnosti	státní svátek	28. září
Den vzniku samostatného československého státu	státní svátek	28. říjen
Den boje za svobodu a demokracii	státní svátek	17. listopad
Štědrý den	ostatní svátek	24. prosinec
1. svátek vánoční	ostatní svátek	25. prosinec
2. svátek vánoční	ostatní svátek	26. prosinec

Proč se Velikonoce každý rok posouvají

Velký pátek a Velikonoční pondělí jsou jediné dva svátky bez pevného data. Odvozují se od Velikonoční neděle, jejíž termín se počítá podle měsíčního cyklu, takže se v kalendáři pohybují v rozmezí několika týdnů.

V praxi to znamená, že počet volných dnů v dubnu a březnu se rok od roku liší a plánovat dovolenou na Velikonoce dopředu podle stejného data nelze. Ostatních jedenáct svátků má datum pevné.

Dny pracovního klidu a co v nich smí zaměstnavatel nařídit

Podle § 91 zákoníku práce jsou dny pracovního klidu dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky. Práci v nich smí zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.

V den nepřetržitého odpočinku jde o výslovně vyjmenované nutné práce: naléhavé opravy, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, práce při živelních událostech, práce nutné pro uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě a krmení a ošetřování zvířat.

Ve svátek je okruh ještě užší. Zaměstnavatel může nařídit jen ty práce, které lze nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku, dále práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.

Kolik dostanete za práci ve svátek

Odměňování řeší § 115 zákoníku práce a pravidlo je jiné, než si většina lidí myslí. Základ není příplatek, ale náhradní volno.

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu odpracované doby, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce, případně v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Teprve pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, může místo náhradního volna poskytnout příplatek k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku. Bez dohody na příplatek nárok není.

Co když svátek padne na váš pracovní den a nepracujete

Tuhle situaci řeší § 115 odst. 3. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu, která mu v důsledku svátku ušla.

U zaměstnanců odměňovaných platem je pravidlo v § 135 formulováno jednodušeji: plat se nekrátí. V obou případech tedy platí, že svátek na pracovní den výdělek nesnižuje.

Svátek uprostřed dovolené

Připadne-li svátek na den, kdy má zaměstnanec čerpat dovolenou, tento den se do dovolené nezapočítává. Prakticky to znamená, že týden dovolené s jedním svátkem uvnitř ubere z ročního fondu méně hodin, než kolik trvá celý týden.

Právě proto se vyplatí plánovat delší volno kolem svátků. Efekt je znát hlavně u svátků, které padnou doprostřed týdne.

Kdy musí být zavřené obchody

Zákon č. 223/2016 Sb. o prodejní době v maloobchodě zakazuje prodej jen o sedmi vyjmenovaných dnech: 1. ledna, o Velikonočním pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. prosince a 26. prosince. Na Štědrý den je prodej zakázán od dvanácti hodin do půlnoci.

Zákaz se nevztahuje na prodejny s prodejní plochou do dvou set metrů čtverečních, čerpací stanice, lékárny, prodejny na letištích, nádražích a autobusových nádražích a prodejny ve zdravotnických zařízeních. Neplatí ani v době vyhlášeného stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

Z toho plyne často přehlížený závěr: o Velkém pátku, 1. května, 5. a 6. července ani 17. listopadu obchody zavírat nemusejí, i když jde o dny pracovního klidu.

Významné dny nejsou volno

Významných dnů vyjmenovává § 4 dvacet a patří mezi ně například Den památky Jana Palacha, Mezinárodní den žen, Den české vlajky, Den vzdělanosti, Den památky obětí vyhlazení obce Lidice, Památný den sokolstva nebo Den válečných veteránů.

Zákon k nim dodává jednu důležitou větu: významné dny jsou dny pracovními, nejsou-li zároveň státním svátkem nebo ostatním svátkem. Nezakládají tedy nárok na volno ani na příplatek.

Jak si spočítat, kolik volna vám svátky přinesou

1. Vypište si z kalendáře všech třináct svátečních dnů pro daný rok, včetně pohyblivého Velkého pátku a Velikonočního pondělí.
2. Vyškrtněte ty, které padnou na sobotu nebo neděli. Zákon žádnou náhradu za svátek o víkendu nezná, volno se neposouvá.
3. U zbylých dnů si ověřte, jestli podle rozvrhu směn spadají do vaší směny. U nepravidelných provozů se to od pětidenního týdne liší.
4. Zjistěte, jestli váš zaměstnavatel patří mezi provozy, kde lze práci ve svátek nařídit podle § 91 odst. 4.
5. U dnů, kdy budete pracovat, si vyjasněte, jestli dostanete náhradní volno, nebo jestli je uzavřená dohoda o příplatku.
6. Do plánu dovolené zaneste dny, kdy svátek padne na úterý nebo čtvrtek. Jeden den dovolené tam vytvoří čtyřdenní volno.

Šest chyb, které lidé kolem svátků dělají

1. Zaměňují si významné dny se svátky a čekají volno například 8. března nebo 11. listopadu.
2. Předpokládají, že svátek o víkendu se přesouvá na pondělí. České právo takové pravidlo neobsahuje.
3. Domnívají se, že za práci ve svátek automaticky náleží příplatek. Základem je náhradní volno a příplatek vyžaduje dohodu.
4. Počítají čtrnáct svátků místo třinácti, protože přehlédnou, že 1. leden je uveden v obou paragrafech.
5. Myslí si, že o všech svátcích musejí být zavřené obchody. Zákaz prodeje platí jen o sedmi z nich a na Štědrý den odpoledne.
6. Čerpají dovolenou i na den svátku, ačkoli se takový den do dovolené nezapočítává.

Časté otázky

Kolik je v Česku svátků za rok?

Třináct dnů. Zákon vyjmenovává sedm státních a sedm ostatních svátků, ale 1. leden je uveden v obou skupinách, takže se počítá jen jednou. Kolik z nich přinese volno, závisí na tom, kolik jich padne na víkend.

Jaký je rozdíl mezi státním a ostatním svátkem?

Pro nárok na volno žádný, obě skupiny jsou dny pracovního klidu. Rozdíl je v tom, na které dny navazují jiné předpisy, například zákaz prodeje v maloobchodě, který se týká jen některých z nich.

Posouvá se svátek, když padne na sobotu nebo neděli?

Ne. Česká úprava náhradní volný den za svátek připadající na víkend nezná. Zaměstnanci s pětidenním pracovním týdnem takový svátek fakticky propadá a v daném roce mají volných dnů méně.

Musí zaměstnavatel dát za práci ve svátek příplatek?

Automaticky ne. Podle § 115 zákoníku práce náleží dosažená mzda a náhradní volno, které se poskytuje nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce. Příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku lze poskytnout jen na základě dohody.

Započítává se svátek do dovolené?

Nezapočítává. Padne-li svátek na den, kdy má zaměstnanec čerpat dovolenou, tento den se z dovolené neodečítá. Proto se vyplatí plánovat delší volno právě do týdnů se svátkem.

Které obchody musejí mít o svátcích zavřeno?

Prodejny nad dvě stě metrů čtverečních prodejní plochy, a to o sedmi svátcích vyjmenovaných v zákoně o prodejní době a na Štědrý den od poledne. Výjimku mají lékárny, čerpací stanice, prodejny na nádražích a letištích a prodejny ve zdravotnických zařízeních.

Jsou významné dny volné?

Nejsou. Zákon výslovně říká, že významné dny jsou dny pracovními, pokud zároveň nejsou státním nebo ostatním svátkem. Slouží k připomínce události, ne k poskytnutí volna.

Proč mají Velikonoce každý rok jiné datum?

Velikonoční neděle se určuje podle měsíčního cyklu, ne podle pevného data v kalendáři, a Velký pátek s Velikonočním pondělím se od ní odvozují. Ostatních jedenáct svátků má datum pevné.

Kde si údaje ověřit

Rozhodující je znění zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, které je dostupné ve Sbírce zákonů. Odměňování práce ve svátek upravuje § 115 a § 135 zákoníku práce, omezení prodeje pak zákon č. 223/2016 Sb.

Tento text je informativní přehled, ne právní poradenství. V konkrétním sporu o mzdu, náhradní volno nebo rozvrh směn je namístě obrátit se na oblastní inspektorát práce nebo na advokáta. Souvislosti mezi svátkem, směnami a příplatky rozebírá také článek o tom, jak fungují přesčasy a příplatky.