Mnozí lidé cestují proto, aby poznali kulturu v jiných zemích. Zpravidla však neznají ani tu naši. A tak se pojďme podívat na to, co se dělo na Štědrý den v českých domácnostech v minulosti. Protože právě minulost a události týkající se nejoblíbenějšího dne v roce, Štědrého dne, jsou velmi zajímavé a právě o tyto skutečnosti se můžete podělit, pokud se vydáte procestovat svět. 

Kde se vzal, tu se vzal vánoční stromeček 

Výzdoba v podobě vánočního stromečku není čistě česká záležitost. Strom, který se stal jedním ze symbolů vánočních svátků, pochází z Německa, zde se pak vycházelo ze starogermánských tradic, kdy se domů nosila větev, která stálá na stole ve stojáncích nebo se zavěšovaly na trám.  

Je však pravdou, že k nám se vánoční stromečky propracovávaly velmi těžce. K jistému rozmachu došlo za první světové války.  

Kde se vzal, tu se vzal Ježíšek 

Ani s Ježíškem to nebylo tak snadné, jak by se nyní mohlo zdát. Dobře však tušíte, že se jedná o křesťanskou tradici, kdy se obdarovával syn Boží, přilétající z Betléma. I když by se mohlo zdát, že tato tradice, zejména u věřících, našla své stálé působení hned, opak je pravdou. Stejně jako stromeček, tak i Ježíšek se u nás „zajížděl” velmi dlouho.  

Tradice k nám následně přišla ze středověkých protestanských německých domácností. Sice Němci měli spíše Mikuláše, u nás jsme si Mikuláše nahradili Ježíškem.  

Devatero jídel 

V současné době je štědrovečerní tabule striktně stanovená. Jí se kapr s bramborovým salátem, ale povoleny jsou také řízky, pokud se v některých domácnostech nejí ryby. V minulosti si však strávníci mohli vybrat. Na stole se totiž nacházelo rovnou devatero jídel. U chudších rodin bylo velmi obtížné tolik pokrmů připravit, ale většinou se vše vsadilo na takzvanou sousedskou výpomoc.  

Ryba byla na štědrovečerním stole vždy, prvním chodem však byla čočková nebo hrachová polévka, někde zelňačka či rybí polévka. Chybět nesměl ani kroupový kuba, v mísách se pak objevovaly štrúdly, peciválky a samozřejmě tradiční cukroví.