Mnozí lidé cestují proto, aby poznali kulturu v jiných zemích. Zpravidla však neznají ani tu naši. A tak se pojďme podívat na to, co se dělo na Štědrý den v českých domácnostech v minulosti. Protože právě minulost a události týkající se nejoblíbenějšího dne v roce, Štědrého dne, jsou velmi zajímavé a právě o tyto skutečnosti se můžete podělit, pokud se vydáte procestovat svět. 

Kde se vzal, tu se vzal vánoční stromeček 

Výzdoba v podobě vánočního stromečku není čistě česká záležitost. Strom, který se stal jedním ze symbolů vánočních svátků, pochází z Německa, zde se pak vycházelo ze starogermánských tradic, kdy se domů nosila větev, která stálá na stole ve stojáncích nebo se zavěšovaly na trám.  

Je však pravdou, že k nám se vánoční stromečky propracovávaly velmi těžce. K jistému rozmachu došlo za první světové války.  

Kde se vzal, tu se vzal Ježíšek 

Ani s Ježíškem to nebylo tak snadné, jak by se nyní mohlo zdát. Dobře však tušíte, že se jedná o křesťanskou tradici, kdy se obdarovával syn Boží, přilétající z Betléma. I když by se mohlo zdát, že tato tradice, zejména u věřících, našla své stálé působení hned, opak je pravdou. Stejně jako stromeček, tak i Ježíšek se u nás „zajížděl” velmi dlouho.  

Tradice k nám následně přišla ze středověkých protestanských německých domácností. Sice Němci měli spíše Mikuláše, u nás jsme si Mikuláše nahradili Ježíškem.  

Devatero jídel 

V současné době je štědrovečerní tabule striktně stanovená. Jí se kapr s bramborovým salátem, ale povoleny jsou také řízky, pokud se v některých domácnostech nejí ryby. V minulosti si však strávníci mohli vybrat. Na stole se totiž nacházelo rovnou devatero jídel. U chudších rodin bylo velmi obtížné tolik pokrmů připravit, ale většinou se vše vsadilo na takzvanou sousedskou výpomoc.  

Ryba byla na štědrovečerním stole vždy, prvním chodem však byla čočková nebo hrachová polévka, někde zelňačka či rybí polévka. Chybět nesměl ani kroupový kuba, v mísách se pak objevovaly štrúdly, peciválky a samozřejmě tradiční cukroví. 

FAQ – časté dotazy na české Vánoce

Jaké tradice se dodržovaly na Štědrý den v českých domácnostech?
Na Štědrý den se v minulosti dodržovala řada zvyků, které měly zajistit štěstí, zdraví a hojnost v nadcházejícím roce. Lidé například drželi půst, aby večer uviděli „zlaté prasátko“. Velký význam měla také slavnostní štědrovečerní večeře a společné posezení celé rodiny. Součástí dne byly i drobné rituály, jako lití olova nebo rozkrajování jablka.

Proč je vánoční stromeček symbolem Vánoc?
Vánoční stromeček se stal symbolem Vánoc především díky německým tradicím, odkud se postupně rozšířil do dalších evropských zemí. Zdobený strom měl představovat život, naději a obnovu během zimního období. Do českých domácností se tento zvyk dostával postupně a větší popularitu získal až na přelomu 19. a 20. století. Dnes je stromeček jedním z nejvýraznějších symbolů vánočních svátků.

Kdy se začal v Česku zdobit vánoční stromeček?
První zmínky o zdobeném vánočním stromku na našem území pocházejí z počátku 19. století. Tradici přinesly především německé rodiny a postupně se rozšířila i mezi české obyvatelstvo. Zpočátku byl stromeček spíše výsadou měšťanských domácností ve městech. Na venkově se stal běžnou součástí Vánoc až o několik desetiletí později.

Kdo nosí v Česku vánoční dárky?
V české tradici nosí dárky Ježíšek, který je spojován s křesťanským příběhem o narození Ježíše Krista. Tento zvyk se k nám dostal ze středověkých německých protestantských domácností. Na rozdíl od některých jiných zemí se u nás neprosadil například Santa Claus. Ježíšek je v české kultuře dodnes považován za hlavního dárce vánočních dárků.

Jak vypadala štědrovečerní večeře v minulosti?
V minulosti byla štědrovečerní večeře mnohem pestřejší než dnes. Na stole se často objevovalo až devět různých pokrmů, které symbolizovaly hojnost a štěstí. Každé jídlo mělo svůj význam a bylo součástí tradičních zvyků. Rodiny se snažily připravit co nejvíce pokrmů, i když někdy musely využít pomoc sousedů.

Proč se na Štědrý den jí ryba?
Ryba byla tradiční součástí štědrovečerní večeře především z náboženských důvodů. V době adventu se totiž často dodržoval půst a ryba byla považována za postní pokrm. Postupně se tak stala běžnou součástí vánočního menu. Dnes je nejčastější kombinací smažený kapr s bramborovým salátem.

Jaké polévky se jedly na Štědrý den?
Polévka byla tradičně prvním chodem štědrovečerní večeře. Nejčastěji se připravovala čočková nebo hrachová polévka, které symbolizovaly hojnost a dostatek peněz. V některých regionech byla oblíbená také zelňačka nebo rybí polévka. Výběr polévky se často lišil podle místních zvyků a dostupných surovin.

Jaké sladkosti se podávaly během Vánoc?
K vánočním svátkům neodmyslitelně patřily různé druhy sladkého pečiva. Na stole se objevovaly štrúdly, peciválky a další tradiční moučníky. Postupně se začalo péct také vánoční cukroví, které se připravovalo několik dní před svátky. Sladkosti měly symbolizovat radost a slavnostní atmosféru Vánoc.

Jaký význam mělo společné stolování o Vánocích?
Společná štědrovečerní večeře byla důležitým rodinným rituálem. Rodina se sešla u jednoho stolu, aby společně oslavila sváteční chvíle a poděkovala za uplynulý rok. Tradice měla také posilovat rodinné vztahy a sounáležitost. Dodnes patří společné stolování mezi nejdůležitější vánoční zvyky v českých domácnostech.