Swap: co to je, úrokový swap na příkladu a měnový swap

OdLenka Váhová Vydáno: · Aktualizováno:
Bankovky eura a dolaru položené vedle sebe

Swap je derivátová smlouva, ve které si dvě strany na dohodnutou dobu vyměňují peněžní toky. Nejrozšířenější jsou úrokové swapy, kde jedna strana platí pevný úrok a druhá pohyblivý, oba počítané ze stejné jmenovité jistiny, která se sama nevyměňuje. U měnových swapů si strany vymění částky ve dvou měnách a na konci smlouvy je vrátí. Firmy a banky tak mění pohyblivý úrok na pevný nebo dluh v jedné měně na dluh v jiné, aniž by rušily původní úvěr.

Hlavní body

  • Swapy patří mezi deriváty a český zákon o podnikání na kapitálovém trhu je řadí mezi investiční nástroje.
  • U úrokových swapů se jistina nevyměňuje, slouží jen jako základ pro výpočet úroků.
  • Měnové swapy naopak jistiny ve dvou měnách vyměňují na začátku i na konci.
  • Sjednávají se převážně mimo burzu, mezi bankou a klientem nebo mezi bankami.
  • Hlavními riziky jsou změna sazeb nebo kurzů a riziko, že protistrana nedostojí závazkům.

Co je swap a z čeho se skládá

Název pochází z angličtiny, kde znamená výměnu. Ve financích jde o dohodu, ve které si strany v předem daných termínech posílají platby počítané podle odlišných pravidel. Jedna platba se třeba odvíjí od pevné sazby, druhá od sazby, která se mění s trhem. Hodnota smlouvy pak závisí na tom, jak se tržní sazby nebo kurzy vyvíjejí, a proto se swapy řadí mezi deriváty, podobně jako opce nebo futures.

Jmenovitá jistina

Americká Komise pro obchodování s komoditními futures (CFTC) ve svém slovníku popisuje jmenovitou jistinu, anglicky notional principal, jako částku, na kterou se uplatňují úrokové sazby. U měnového swapu jsou takové částky dvě, v každé měně jedna. U úrokového swapu jistina zůstává jen na papíře: nikdo ji nikomu neposílá, slouží výhradně k výpočtu plateb. Proto se objem swapů měřený jistinou nedá zaměňovat s penězi, které skutečně mění majitele.

Mimoburzovní smlouva

Swapy se většinou neobchodují na burze jako akcie, ale sjednávají se přímo mezi dvěma stranami, takzvaně mimo burzu neboli OTC. Parametry jako délka, termíny plateb nebo výše jistiny se tak dají přizpůsobit konkrétnímu úvěru. Jak se naopak obchoduje na regulovaném trhu se standardizovanými nástroji, popisuje článek jak funguje burza.

Swapy v českém právu

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v paragrafu 3 výslovně jmenuje swapy mezi investičními nástroji, a to vedle opcí, futures a forwardů, jejichž hodnota se vztahuje k cenám cenných papírů, měnovým kurzům, úrokovým sazbám nebo komoditám. Na obchodování s nimi se proto vztahují pravidla kapitálového trhu a dohled České národní banky.

Úrokový swap: jak funguje

CFTC definuje úrokový swap jako smlouvu, ve které si dvě protistrany vyměňují úrokové toky. Typicky jedna strana platí pevnou sazbu a druhá pohyblivou, obě ze stejné jmenovité jistiny. Straně, která platí pevně, se říká plátce pevné sazby, druhá je plátcem pohyblivé sazby. Pohyblivá noha se odvozuje od referenční sazby. U korunových obchodů je takovou sazbou PRIBOR, jehož podmínky užití výslovně zmiňují obchodování s deriváty, jako jsou úrokové swapy.

Proč firma mění pohyblivý úrok na pevný

Firma s úvěrem s pohyblivou sazbou neví, kolik bude za rok platit na úrocích. Když uzavře swapovou smlouvu, ve které sama platí pevnou sazbu a dostává pohyblivou, pohyblivé platby ze swapu pokryjí pohyblivé úroky z úvěru a firmě zůstane pevný náklad. Rozpočet se tím stává předvídatelnějším, což je pro plánování peněžních toků zásadní, jak ukazuje článek cash flow ve firmě.

Placení rozdílu

Protože obě platby jsou ve stejné měně a počítají se ze stejné jistiny, v praxi se k termínu obvykle převede jen rozdíl mezi nimi. Dokumentace bank k úrokovým swapům popisuje, že jistina se nevyměňuje a čistá platba se počítá právě ze sjednané jmenovité částky. Pohyblivá sazba se zpravidla stanoví na začátku úrokového období a platba proběhne na jeho konci.

Příklad úrokového swapu s modelovou firmou

Modelová firma má úvěr 10 milionů korun s úrokem odvozeným od pohyblivé referenční sazby a obává se růstu sazeb. S bankou uzavře na pět let swapovou smlouvu na jmenovitou jistinu 10 milionů korun. Firma bance platí pevných 4 % ročně, banka firmě platí pohyblivou referenční sazbu. Všechna čísla jsou ilustrační a nezohledňují marži ani poplatky.

Když sazby vzrostou

Pokud pohyblivá sazba v daném roce vystoupí na 5 %, firma dluží bance ze swapu 400 tisíc korun a banka firmě 500 tisíc. Převede se jen rozdíl, takže firma dostane 100 tisíc korun. Tím vyrovná vyšší úrok z úvěru a její celkový náklad zůstane na úrovni pevné sazby swapu plus marže úvěru.

Když sazby klesnou

Pokud pohyblivá sazba klesne na 3 %, situace se obrátí. Firma platí bance rozdíl 100 tisíc korun, přestože její úvěr zlevnil. Smlouva ji tedy chrání před růstem sazeb, ale bere jí výhodu z jejich poklesu. Nejde o zisk ani ztrátu v pravém smyslu, firma si předem koupila jistotu. Kdo by chtěl swapem sázet na pohyb sazeb, nese naopak plné tržní riziko.

Měnové a devizové swapy

U měnových obchodů se rozlišují dva nástroje, které se v češtině často oba nazývají měnovým swapem. Banka pro mezinárodní platby (BIS) je popisuje odděleně. Oba spojuje to, že strany si na začátku vymění dvě měny a na konci je vrátí, liší se ale délkou a tím, jestli se mezitím platí úroky.

Devizové swapy

Při devizovém swapu, v angličtině FX swaps, si jedna strana od druhé půjčí jednu měnu a zároveň jí půjčí jinou. Na začátku se měny vymění za aktuální kurz, na konci se vrátí za kurz, který byl sjednán už při uzavření jako termínový. Mezitím se úroky neplatí, rozdíl úrokových sazeb obou měn je obsažen právě v rozdílu kurzů. Podle BIS jsou tyto obchody nejlikvidnější se splatností do jednoho roku.

Měnové úrokové swapy

U měnového úrokového swapu, v angličtině cross-currency swaps, si strany na začátku rovněž vymění jistiny ve dvou měnách. Během trvání si ale pravidelně platí úroky, každá v měně, kterou si půjčila, a na konci vrátí jistiny za původní kurz. BIS uvádí, že jde většinou o dlouhodobé smlouvy se splatností od jednoho do 30 let. Slouží například k financování investic v zahraničí nebo k převodu dluhu vydaného v cizí měně do měny, ve které firma vydělává.

Proč na sazbách záleží

Ceny všech swapů se odvíjejí od úrokových sazeb v dotčených měnách, a ty ovlivňují centrální banky. U dolarových obchodů je to americký Federální rezervní systém, jehož fungování popisuje článek co je Fed a jak určuje sazby, u korunových Česká národní banka. Obě centrální banky mají za cíl stabilní ceny a inflaci kolem 2 %, takže vývoj inflace patří k tomu, co sazby a tím i ceny swapových smluv ovlivňuje. Co inflace znamená pro peníze, shrnuje článek co je inflace a jak ovlivňuje úspory.

Rizika a pravidla swapů

Hodnota uzavřeného swapu se během trvání mění. Když po uzavření pevné sazby tržní sazby klesnou, má smlouva pro plátce pevné sazby zápornou hodnotu, a pokud by ho chtěl předčasně ukončit, musí ji zpravidla vyrovnat. Totéž platí u měnových swapů při pohybu kurzů.

Riziko protistrany

U mimoburzovní smlouvy chybí burza, která by ručila za splnění. Pokud protistrana zkrachuje, druhá strana může přijít o platby, na které by měla nárok. U měnových swapů, kde se vyměňují celé jistiny, je toto riziko citelnější. Podobně jako u dluhopisů proto rozhoduje důvěryhodnost toho, kdo se zavazuje platit, o čemž víc v článku co je dluhopis a jaká rizika nese.

Evropská pravidla EMIR

Mimoburzovní deriváty v EU upravuje nařízení (EU) č. 648/2012, známé jako EMIR. Podle stanoviska ČNB musí i nefinanční firma hlásit podrobnosti o uzavřených obchodech do registru obchodních údajů, hlášení ale může na základě dohody převzít protistrana, typicky banka. Firma také musí dodržovat lhůty pro potvrzení obchodů. Konkrétní povinnosti se s novelami mění, aktuální znění doporučujeme ověřit u své banky.

Swapce

Vedle samotných swapů existuje opce na jejich uzavření, anglicky swaption. Podle slovníku CFTC dává držiteli právo, nikoli povinnost, vstoupit k určitému budoucímu datu do sjednaného druhu swapu. Firma tak může mít pojistku proti růstu sazeb, aniž by se hned zavazovala.

Šest otázek před uzavřením swapu

  1. Jaké riziko chci zajistit a odpovídá jistina, splatnost a termíny plateb skutečnému úvěru?
  2. Kterou referenční sazbu smlouva používá a je stejná jako u úvěru?
  3. Kolik by stálo předčasné ukončení, kdybych úvěr splatil dřív?
  4. Jakou marži nebo poplatek banka do pevné sazby započítala?
  5. Kdo za mě plní hlášení podle EMIR a jaké dokumenty budu podepisovat?
  6. Rozumím tomu, že při poklesu sazeb budu platit rozdíl, i když úvěr zlevní?

Swap tedy slouží hlavně k zajištění; kdo naopak chce vydělat na poklesu ceny akcie, sahá po shortování, při kterém je ztráta teoreticky neomezená.

Termínové kurzy z devizových swapů a forwardů používají i fondy, které u svých zajištěných tříd omezují měnové riziko pro investory v jiné měně.

Časté otázky

Co je swap jednoduše řečeno?

Je to dohoda dvou stran, že si budou po určitou dobu vyměňovat platby počítané podle různých pravidel. Typicky jedna strana platí pevný úrok a druhá pohyblivý. Patří mezi deriváty a sjednává se většinou mimo burzu.

Jak funguje úrokový swap na příkladu?

Firma s úvěrem s pohyblivou sazbou se dohodne s bankou, že bude platit pevnou sazbu a dostávat pohyblivou ze stejné jistiny. Když sazby vzrostou, banka jí rozdíl doplatí, když klesnou, platí rozdíl firma. Výsledkem je předvídatelný úrokový náklad.

Jaký je rozdíl mezi úrokovým a měnovým swapem?

U úrokového swapu se platby počítají ve stejné měně a jistina se nevyměňuje. U měnového swapu si strany jistiny ve dvou měnách vymění na začátku a na konci smlouvy je vrátí. Měnové swapy tak kromě úroků řeší i kurzové riziko.

Co je devizový swap?

Je to krátkodobý obchod, při kterém si strany vymění dvě měny za aktuální kurz a na konci je vrátí za kurz sjednaný předem. Úroky se mezitím neplatí, promítají se do rozdílu obou kurzů. Podle BIS slouží mimo jiné k obstarání cizí měny a k zajištění měnových pozic.

Může swapy uzavírat i drobný investor?

Swapy slouží především bankám, firmám a institucím k zajištění úvěrů a měnových pozic, ne k běžnému investování. Jde o investiční nástroj s tržním rizikem a rizikem protistrany. Kdo zvažuje jakýkoli derivát, měl by mu rozumět dřív, než podepíše smlouvu.

Zdroje

Další články k tématu