Jak během chladných dnů ušetřit na energiích

V chladné části roku vyskočí spotřeba domácnosti hned dvakrát: začne se topit a zároveň se dřív rozsvěcí. Většina rad na to reaguje výzvou zhasínat, jenže osvětlení tvoří jen zlomek účtu. Podstatné úspory leží v teplotě, ve způsobu větrání a v tom, jak se používá teplá voda. Následující přehled jde po tom, kde se skutečně rozhoduje.

Hlavní body

• Vytápění a ohřev vody tvoří většinu spotřeby domácnosti.
• Snížení teploty o jeden stupeň se na účtu projeví citelně.
• Krátké intenzivní větrání je úspornější než dlouho pootevřené okno.
• Zatažené závěsy přes noc omezují únik tepla okny.
• Radiátor zakrytý nábytkem nebo závěsem topí do prostoru za sebou.
• Osvětlení tvoří menší část účtu než ohřev vody a topení.
• Spotřebiče v pohotovostním režimu odebírají energii nepřetržitě.

Kde se spotřeba skutečně tvoří

Největší položkou domácnosti je vytápění, druhou ohřev teplé vody. Teprve za nimi následuje provoz spotřebičů a úplně nakonec osvětlení.

Z toho plyne, na co se zaměřit. Zhasínání je správné, ale samo o sobě účet nezmění, protože se týká nejmenší položky.

Naopak jeden stupeň na termostatu se projeví okamžitě a napříč celou sezonou. Je to nejrychlejší opatření, které nic nestojí.

Doporučovaná teplota v obytných místnostech se pohybuje kolem dvaceti až dvaadvaceti stupňů, v ložnici méně. Vyšší teplota není zdravější, jen dražší.

Podstatné je i to, že teplotu je namístě řídit, ne s ní jen bojovat. Programovatelná hlavice nebo termostat sníží teplotu v době, kdy nikdo není doma, a znovu ji zvýší před návratem, což ruční ovládání nikdy nezvládne stejně přesně.

Větrání, které nevyhazuje teplo

Nejčastější chybou je nechat okno dlouhodobě pootevřené. Vzduch se sice mění, ale zároveň se ochlazují stěny a nábytek, které se pak musí znovu prohřát.

Účinnější je krátké a intenzivní větrání. Okno se otevře dokořán na několik minut, vzduch se vymění a konstrukce se nestihne ochladit.

Ještě lepší je průvan mezi dvěma protilehlými okny, protože zkrátí potřebnou dobu na minimum.

Před větráním je namístě ztlumit termostatické hlavice. Jinak radiátor zareaguje na studený vzduch a začne topit naplno právě ve chvíli, kdy je okno otevřené.

Radiátory a rozvod tepla

Radiátor musí mít volný prostor. Zakrytý nábytkem, dlouhým závěsem nebo sušícím se prádlem předá většinu tepla do prostoru za sebou, ne do místnosti.

Za radiátorem na obvodové stěně pomáhá reflexní fólie. Odráží sálavé teplo zpět do místnosti místo do zdi.

Pokud radiátor hřeje jen zespodu nebo hlučí, bývá v něm vzduch a je namístě ho odvzdušnit. Je to úkon na pár minut s výrazným efektem.

Užitečné je také netopit stejně všude. Zavřené dveře mezi vytápěnou a méně vytápěnou místností udrží rozdíl, který by se jinak vyrovnal.

Teplá voda, druhá největší položka

Ohřev vody bývá po topení nejdražší. Projeví se na něm délka sprchování víc než cokoli jiného.

Úsporná sprchová hlavice a perlátory na bateriích snižují průtok, aniž by byl rozdíl výrazně znát. Je to jednorázová investice s trvalým efektem.

U bojleru rozhoduje nastavená teplota a izolace nádoby. Zbytečně vysoká teplota znamená větší ztráty i rychlejší usazování vodního kamene.

Praní je samostatná kapitola. Většinu běžného prádla zvládnou moderní prostředky na nižších teplotách a vyšší program se hodí jen na silně znečištěné kusy.

Podobně u sušení. Sušička patří mezi nejnáročnější spotřebiče v domácnosti, takže sušák v místnosti s dobrým odvětráním ušetří citelně, i když trvá déle.

Spotřebiče a pohotovostní režim

Spotřebiče ponechané v pohotovostním režimu odebírají energii nepřetržitě. Jednotlivě jde o málo, ale v součtu za celou domácnost a celý rok už ne.

Řešením je vypínatelná prodlužovací zásuvka u sestavy televize nebo počítače. Jedním vypínačem se odpojí vše naráz.

Podstatná je i účinnost. Starší chladnička nebo mraznička běží nepřetržitě a její spotřeba se za rok nasčítá výrazně víc než u sezonních spotřebičů.

U chladicích spotřebičů pomáhá i umístění. Lednice vedle trouby nebo na přímém slunci musí chladit intenzivněji a spotřeba tomu odpovídá, stejně jako u zanesené výměníkové mřížky vzadu.

Trvalejším řešením je snížit potřebu nakupované energie, například vlastní výrobou, jak popisuje text o tom, čím je fotovoltaika pojistkou proti růstu cen energií.

Co se vyplatí jednorázově

Nejlevnějším opatřením je těsnění oken a dveří. Netěsnost kolem rámu odvádí teplo trvale a její odstranění stojí velmi málo.

Druhým je zatahování závěsů a rolet po setmění. Okno je nejslabším místem obvodové konstrukce a textilie před ním vytvoří vzduchovou vrstvu.

Třetím je izolace v místech, kde teplo uniká skrytě, tedy u nezateplených rozvodů a u stropu do nevytápěné půdy.

Poslední kategorií jsou návyky ve zbytku domácnosti, které s energiemi souvisejí volně, jak shrnuje přehled toho, jak v domácnosti chytře ušetřit.

Vlhkost, plíseň a proč se nedá netopit úplně

Snaha ušetřit úplným vypnutím topení v některých místnostech se obvykle nevyplatí. Studená stěna je místo, kde kondenzuje vlhkost.

Následkem bývá plíseň v rozích a za nábytkem u obvodové zdi. Její odstranění a náprava stojí výrazně víc, než kolik se ušetřilo na vytápění.

Doporučuje se proto ani v nepoužívaných místnostech neklesat pod zhruba šestnáct stupňů a zajistit v nich pravidelnou výměnu vzduchu.

Riziková je i kombinace zavřených dveří a sušení prádla v chladné místnosti. Vlhkost nemá kam odejít a usadí se na nejchladnějším povrchu.

Jak snížit spotřebu energií v domácnosti

1. Snižte teplotu v obytných místnostech o jeden stupeň.
2. V ložnici topte méně než v obývacím pokoji.
3. Větrejte krátce a dokořán, ne dlouho pootevřeným oknem.
4. Před větráním ztlumte termostatické hlavice.
5. Uvolněte prostor kolem radiátorů a odvzdušněte je.
6. Zkraťte sprchování a osaďte úspornou hlavici a perlátory.
7. Perte na nižší teplotu, vyšší program nechte na silné znečištění.
8. Odpojte pohotovostní režim vypínatelnou prodlužovací zásuvkou.

Sedm návyků, které zbytečně prodražují zimu

1. Přetopený byt řešený otevřeným oknem místo ztlumením topení.
2. Dlouho pootevřené okno na ventilaci.
3. Radiátor zakrytý nábytkem nebo sušícím se prádlem.
4. Neodvzdušněný radiátor, který hřeje jen zespodu.
5. Zbytečně vysoká teplota v bojleru.
6. Praní na vysoké teploty i u běžného prádla.
7. Zapnutá elektronika v pohotovostním režimu po celý rok.

Časté otázky

Kde vzniká největší část účtu?

U vytápění a ohřevu teplé vody. Provoz spotřebičů a osvětlení tvoří výrazně menší část, proto samotné zhasínání účet zásadně nezmění.

Kolik ušetří jeden stupeň méně?

Projeví se to citelně a napříč celou topnou sezonou, protože jde o nejnákladnější položku domácnosti. Zároveň je to opatření, které nic nestojí.

Jak správně větrat v topné sezoně?

Krátce a dokořán, ideálně průvanem mezi protilehlými okny. Dlouho pootevřené okno ochlazuje stěny a nábytek, které se pak musí znovu prohřát.

Proč ztlumit topení před větráním?

Protože termostatická hlavice zareaguje na studený vzduch a radiátor začne topit naplno právě ve chvíli, kdy je okno otevřené.

Vadí, když je radiátor zakrytý?

Ano. Nábytek, dlouhý závěs nebo sušící se prádlo způsobí, že většina tepla jde do prostoru za nimi, ne do místnosti. Radiátor potřebuje volný prostor.

Jak ušetřit na teplé vodě?

Zkrácením sprchování, úspornou sprchovou hlavicí a perlátory na bateriích. U bojleru pomáhá rozumně nastavená teplota a izolace nádoby.

Vyplatí se prát na nižší teploty?

Ano, většinu běžného prádla zvládnou moderní prostředky na nižších teplotách. Vyšší programy se hodí jen na silně znečištěné kusy.

Kolik odebírá pohotovostní režim?

U jednoho spotřebiče málo, ale odběr je nepřetržitý a za celou domácnost a rok se nasčítá. Řešením je vypínatelná prodlužovací zásuvka u sestavy elektroniky.

Rozhoduje teplota, ne vypínač

Většina zaběhaných rad míří na osvětlení a elektroniku, tedy na nejmenší část účtu. Skutečné peníze leží v teplotě, ve způsobu větrání a v teplé vodě.

Kdo si sníží teplotu o stupeň, začne větrat krátce a dokořán a uvolní radiátory, udělá pro rozpočet víc než celoročním zhasínáním. A nic z toho nestojí ani korunu.