S&P 500 je akciový index, který sleduje pět set největších veřejně obchodovaných firem ve Spojených státech. Nejde o žebříček podle velikosti firmy ani o seznam, do kterého se lze přihlásit: složení určuje komise podle daných pravidel a jednotlivé firmy mají v indexu váhu podle své tržní hodnoty. Právě proto se index bere jako zkratka pro výkonnost amerického akciového trhu jako celku a jako srovnávací měřítko, proti kterému se poměřují fondy i jednotliví správci.

Hlavní body

• Index sleduje pět set velkých firem obchodovaných v USA.
• Váha firmy v indexu odpovídá její tržní hodnotě, ne pořadí.
• Složení určuje výbor podle pravidel, ne automatický žebříček.
• Index sám o sobě není nástroj, který by se dal koupit.
• Investuje se do něj přes fondy, které jeho složení kopírují.
• Několik největších firem tvoří významnou část celého indexu.
• Pro investora z Evropy nese index měnové riziko dolaru.
• Existuje i varianta se stejnou váhou pro každou firmu.

Co index vlastně měří

Index je číslo, které shrnuje pohyb koše cenných papírů do jediné hodnoty. Sám o sobě nemá cenu v korunách ani v dolarech, je to poměrové číslo vztažené k výchozímu bodu v minulosti.

Když se řekne, že index vzrostl o určité procento, znamená to, že vážený průměr cen firem v něm o tolik vzrostl. Neznamená to, že vzrostla každá firma; některé mohly klesnout a jejich pokles převážily jiné.

Hodnota indexu je tedy měřítko, ne majetek. Nikdo ji nedrží a nikdo ji nevlastní. Slouží k porovnání: jak si vede trh, jak si proti němu vede konkrétní fond nebo konkrétní portfolio.

Tenhle rozdíl je podstatný, protože se z něj odvíjí odpověď na otázku, jak do indexu investovat. Přímo to nejde, jde to jen přes nástroj, který jeho složení kopíruje.

Jak se určuje složení

Do indexu se firmy nedostávají automaticky podle velikosti. O zařazení rozhoduje výbor podle několika kritérií, mezi něž patří sídlo a hlavní obchodní kotace ve Spojených státech, dostatečná tržní hodnota, dostatečná likvidita akcií a určitý podíl akcií skutečně dostupných k obchodování.

Podmínkou bývá také ziskovost za poslední vykázaná období. To odlišuje index od prostého seznamu největších firem: velká, ale trvale ztrátová firma se do něj dostat nemusí.

Složení se pravidelně reviduje. Firmy, které přestanou splňovat kritéria, které zaniknou fúzí nebo které přestanou být obchodované, index opouštějí a nahrazují je jiné. K výměnám dochází několikrát ročně.

Počet pět set je jméno indexu, ne přesný počet cenných papírů. Některé firmy mají více tříd akcií, takže se do indexu započítává víc než pět set titulů.

Proč nejsou firmy zastoupené rovným dílem

Váha firmy v indexu odpovídá její tržní hodnotě upravené o podíl volně obchodovatelných akcií. Firma s vyšší hodnotou má v indexu větší vliv na výsledné číslo.

Prakticky to znamená, že několik největších firem tvoří významnou část celého indexu, zatímco firmy na jeho konci mají vliv nepatrný. Pohyb jedné z nejtěžších firem se v hodnotě indexu projeví víc než pohyb desítek malých.

Vážení tržní hodnotou má svou logiku. Odpovídá tomu, jak jsou peníze na trhu skutečně rozložené, a nevyžaduje neustálé přeskupování portfolia při každé změně ceny.

Zároveň to znamená koncentraci. Když se skupině největších firem daří, index roste, i kdyby většina zbylých stagnovala. Opačný pohyb funguje stejně.

Sektorové rozložení

Firmy v indexu se dělí do sektorů podle převažující činnosti. Zastoupení sektorů není rovnoměrné a v čase se mění podle toho, jak roste nebo klesá tržní hodnota firem v nich.

Historicky se těžiště indexu přesouvalo. V různých obdobích v něm dominovaly průmyslové firmy, energetika, finanční sektor i firmy z oblasti technologií. Index tedy nemá pevnou strukturu, ale odráží to, kde se v dané době soustředí hodnota trhu.

Pro investora z toho plyne praktický závěr. Nákup nástroje kopírujícího tento index není neutrální sázka na abstraktní trh, ale sázka na aktuální rozložení americké ekonomiky včetně jeho sektorové koncentrace.

Aktuální složení a váhy sektorů zveřejňuje správce indexu a lze si je kdykoli ověřit v jeho podkladech.

Cenový a výnosový index

Tentýž index existuje ve více verzích a rozdíl mezi nimi bývá zdrojem nedorozumění.

Cenová verze sleduje pouze pohyb cen akcií a dividendy do ní nevstupují. To je verze, jejíž hodnota se obvykle objevuje ve zpravodajství.

Verze s hrubým celkovým výnosem předpokládá, že se vyplacené dividendy okamžitě reinvestují zpět do indexu. Verze s čistým celkovým výnosem počítá totéž, ale po odečtení srážkové daně z dividend.

Dlouhodobě je rozdíl mezi cenovou a výnosovou verzí výrazný, protože reinvestované dividendy se skládají. Při porovnávání výkonnosti fondu s indexem je proto nutné vědět, s kterou verzí se srovnává, jinak srovnání nedává smysl.

Jak do indexu investovat

Index koupit nelze, protože to není cenný papír. Kupuje se nástroj, který jeho složení kopíruje, nejčastěji fond obchodovaný na burze. O tom, jak takový fond funguje uvnitř, je samostatný text o tom, co je ETF a jak funguje.

Fondů sledujících tentýž index existuje více a liší se nákladovostí, způsobem replikace, měnou obchodování i nakládáním s dividendou. Podkladové portfolio mají prakticky shodné, rozdíl je v obalu.

Pro investora z Evropy vstupuje do hry měna. Firmy v indexu obchodují v dolarech, takže výsledek v korunách ovlivňuje kromě pohybu akcií i pohyb kurzu. Měna, ve které se fond obchoduje, na tom nic nemění.

Existují také varianty se zajištěním měnového rizika. Zajištění není zdarma a jeho náklad se projeví ve výkonnosti, takže nejde o jednoznačně lepší volbu.

Co index nepokrývá

Pět set firem zní jako hodně, ale ve skutečnosti jde o výsek. Index zahrnuje velké americké společnosti, takže z něj vypadávají celé části trhu.

Chybí v něm menší americké firmy. Ty tvoří početně převažující část amerického trhu a mají odlišné chování: bývají volatilnější a v různých fázích hospodářského cyklu si vedou jinak než velké společnosti.

Chybí v něm také celý zbytek světa. Evropské, japonské ani rozvíjející se trhy do něj nevstupují, přestože na nich sídlí řada velkých a globálně působících firem.

Chybí v něm firmy, které zůstávají v soukromých rukou a na burzu nevstoupily. Podíl takových společností na ekonomice není zanedbatelný a v indexu se nijak neprojeví.

Kdo tedy chce pokrýt akciový trh šířeji, sahá po širších indexech zahrnujících více regionů a velikostních kategorií. Volba mezi nimi je otázka toho, jak velkou část světové ekonomiky chce investor držet.

Proč se index používá jako měřítko

Fondy i správci portfolií se poměřují proti nějakému srovnávacímu indexu a u amerických akcií je to nejčastěji právě tenhle. Důvod je praktický: je široce sledovaný, jeho metodika je veřejná a jeho historie sahá hluboko do minulosti.

Srovnání dává smysl jen tehdy, když index odpovídá tomu, co fond skutečně dělá. Fond investující do menších firem nebo do jiného regionu se proti tomuhle indexu poměřovat nemá, protože srovnává nesrovnatelné.

Druhou podmínkou je srovnávat správnou verzi. Fond, který dividendy dostává a reinvestuje, se musí poměřovat s výnosovou verzí indexu. Srovnání s cenovou verzí by ho neoprávněně zvýhodnilo.

Třetí podmínkou je stejné období a stejná měna. Změna jednoho z těchhle parametrů dokáže obrátit výsledek srovnání, aniž by se cokoli změnilo na samotné investici.

Varianta se stejnou váhou

Vedle standardní verze existuje varianta, v níž má každá z firem stejný podíl bez ohledu na svou velikost. Odstraňuje tím koncentraci do největších titulů.

Tato varianta vyžaduje pravidelné přeskupování, protože ceny se pohybují a váhy se tím rozcházejí. Přeskupování stojí peníze, takže bývá nákladovost vyšší.

Chování obou variant se liší podle toho, kde se na trhu koncentruje růst. Když rostou hlavně největší firmy, vede standardní verze. Když roste širší střed trhu, vede verze se stejnou váhou.

Ani jedna z variant není objektivně lepší. Jsou to dvě různé sázky na to, jak bude růst rozložený, a investor by měl vědět, kterou z nich kupuje.

Přehled

Vlastnost	Jak to je
Rozsah	pět set velkých firem obchodovaných v USA
Výběr	rozhoduje výbor podle daných kritérií
Vážení	podle tržní hodnoty upravené o volně obchodovatelné akcie
Koncentrace	několik největších firem tvoří významnou část
Verze	cenová, hrubý celkový výnos, čistý celkový výnos
Revize	složení se mění několikrát ročně
Přístup	jen přes fond, který index kopíruje
Měna	podklad v dolarech, měnové riziko pro české investory

Aktuální složení, váhy i pravidla pro zařazení zveřejňuje správce indexu a v čase se mění. Uvedené vlastnosti popisují mechanismus, ne konkrétní stav.

Jak k indexu přistoupit jako investor

1. Ujasněte si, že kupujete americký akciový trh, ne trh světový.
2. Ověřte si aktuální sektorové rozložení u správce indexu.
3. Podívejte se, jakou část indexu tvoří několik největších firem.
4. Zjistěte, se kterou verzí indexu se porovnává výkonnost fondu.
5. Vyberte fond kopírující index a porovnejte jeho nákladovost.
6. Zvažte měnové riziko a nakládání s dividendou.
7. Rozhodněte se mezi standardní verzí a verzí se stejnou váhou.
8. Nastavte si horizont, na který investici držíte.

Sedm nedorozumění o tomhle indexu

1. Považovat ho za světový index, i když pokrývá jen firmy v USA.
2. Myslet si, že jde koupit přímo bez fondu.
3. Předpokládat, že všech pět set firem má stejnou váhu.
4. Porovnávat výnos fondu s cenovou verzí, která nepočítá dividendy.
5. Přehlížet měnové riziko při investici z korunového účtu.
6. Považovat zařazení do indexu za doporučení dané firmy.
7. Brát dlouhodobý průměrný výnos jako záruku pro příští roky.

Časté otázky

Co je S&P 500 jednoduše řečeno?

Akciový index sledující pět set velkých firem obchodovaných ve Spojených státech. Váha každé firmy odpovídá její tržní hodnotě, takže index shrnuje pohyb amerického akciového trhu do jediného čísla.

Dá se index koupit přímo?

Ne, index není cenný papír, ale měřítko. Investuje se do něj přes fond, který jeho složení kopíruje, nejčastěji přes burzovně obchodovaný fond.

Podle čeho se firmy do indexu vybírají?

Rozhoduje výbor podle kritérií, mezi něž patří sídlo a hlavní kotace v USA, dostatečná tržní hodnota a likvidita, podíl volně obchodovatelných akcií a ziskovost za poslední vykázaná období.

Proč má několik firem tak velkou váhu?

Protože index váží firmy podle tržní hodnoty, ne rovným dílem. Firmy s nejvyšší hodnotou proto tvoří významnou část indexu a jejich pohyb ovlivňuje výsledek víc než pohyb desítek menších.

Jaký je rozdíl mezi cenovou a výnosovou verzí?

Cenová verze sleduje jen pohyb cen akcií. Výnosová verze navíc počítá s reinvestováním dividend, buď v hrubé výši, nebo po odečtení srážkové daně. Dlouhodobě je mezi nimi výrazný rozdíl.

Nesu jako Čech měnové riziko?

Ano. Firmy v indexu obchodují v dolarech, takže výsledek přepočtený do korun ovlivňuje i pohyb kurzu. Měna, ve které se fond obchoduje, na tom sama o sobě nic nemění.

Je verze se stejnou váhou lepší?

Není objektivně lepší, je jiná. Odstraňuje koncentraci do největších firem, ale vyžaduje časté přeskupování a bývá nákladnější. Která z variant si povede lépe, závisí na tom, kde se růst na trhu soustředí.

Znamená zařazení do indexu, že je firma dobrá?

Ne. Kritéria pro zařazení popisují velikost, obchodovatelnost a vykázanou ziskovost, ne kvalitu podnikání ani vyhlídky. Zařazení není hodnocení ani doporučení.

Měřítko, ne majetek

Nejužitečnější způsob, jak o tomhle indexu přemýšlet, je brát ho jako měřítko. Neříká, do čeho investovat, ale umožňuje porovnat, jak si vede kdokoli jiný. Fond, správce i vlastní portfolio se dá poměřit proti němu a teprve to dává výsledkům smysl.

Druhá věc je vědět, co se ve skutečnosti kupuje. Nástroj sledující tenhle index je koncentrovaná sázka na americkou ekonomiku, na její aktuální sektorové rozložení a na dolar. To může být zcela rozumná volba, ale je lepší ji udělat vědomě než z dojmu, že jde o celý svět.

Upozornění

Tento text je informativní a vzdělávací. Nejde o investiční doporučení ani o investiční poradenství ve smyslu právních předpisů a nezohledňuje individuální situaci čtenáře. Investování je spojeno s rizikem ztráty části nebo celé investované částky a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů.

Zdroje

• Správce indexu, metodika a složení
• Česká národní banka, dohled nad finančním trhem
• Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
• Burza cenných papírů Praha