Island je ostrov, který stojí na hranici dvou litosférických desek, a celá jeho podoba z toho vychází. Sopky, gejzíry, lávová pole i horké prameny jsou projevy téhož geologického postavení a právě ono určuje, co se tam dá vidět. Druhá určující věc je počasí, které se mění během desítek minut a v zimě rozhoduje o průjezdnosti silnic. Následující přehled jde po tom, co je namístě vědět dopředu.

Hlavní body

• Ostrov leží na hranici dvou litosférických desek, odtud vulkanismus.
• Geotermální energie pokrývá vytápění i horké pramenné bazény.
• Počasí se mění během desítek minut, vítr je silnější než chlad.
• Vnitrozemské cesty jsou sezonní a vyžadují vozidlo s pohonem všech kol.
• Jízda mimo vyznačené cesty je zakázaná a tvrdě sankcionovaná.
• Polární záře se váže na temnou část roku, ne na mráz.
• Léto přináší nepřerušované světlo, ale i nejvyšší návštěvnost.

Proč Island vypadá, jak vypadá

Ostrov se nachází na hranici, kde se od sebe oddalují dvě litosférické desky. Magma proto vystupuje blíž k povrchu a projevuje se sopečnou činností, horkými prameny a gejzíry.

Z téhož důvodu je krajina geologicky mladá. Chybí jí rozsáhlé lesy, převažují lávová pole, čedič, mechové porosty a rozsáhlé plochy bez vegetace.

Vedle vulkanismu je druhým tvůrcem krajiny led. Ledovcové splazy vyhloubily široká údolí a jejich tavné vody vytvořily vodopády a rozvodněné řeky s proměnlivým průtokem.

Kombinace obojího je to, co Island odlišuje. Sopka pod ledovcem znamená, že se vulkanická činnost projevuje i náhlými povodněmi z tajícího ledu.

Geotermální energie v každodenním provozu

Geotermální zdroje nejsou na Islandu jen turistická atrakce, ale běžná infrastruktura. Používají se k vytápění budov a k ohřevu vody.

Praktický důsledek pozná návštěvník hned v koupelně. Teplá voda může být cítit sirnými sloučeninami, což je znak geotermálního původu, ne závady.

Do stejné kategorie patří venkovní bazény s ohřívanou vodou, které jsou součástí běžného života i v menších obcích. Nejsou to lázně, ale obecní zařízení.

S tím souvisí i místní zvyk. Před vstupem do bazénu se očekává důkladné osprchování bez plavek, což je pravidlo, které se dodržuje důsledně.

Počasí, vítr a vrstvení

Počasí se mění rychle a v jednom dni se dá zažít slunce, déšť i vítr, který stojí za většinou potíží. Vítr je na Islandu podstatnější než samotná teplota.

Vrstvení je proto povinné. Vrstva odvádějící vlhkost na kůži, izolační vrstva a nepromokavá svrchní vrstva, která musí zvládnout i silný vítr, ne jen déšť.

Bavlna na kůži je typická chyba, protože po zvlhnutí chladí a dlouho schne. Vlna nebo funkční materiál jsou vhodnější, jak popisuje text o tom, jak se pozná kvalitní bavlněné oblečení.

Zvláštní pozornost si zaslouží dveře auta. Náhlý poryv je dokáže vytrhnout z ruky a poškodit, což je na Islandu velmi častá pojistná škoda.

Doprava a cesty, které nejsou pro každé auto

Hlavní okružní silnice je zpevněná a zvládne ji běžné auto. Odbočky do vnitrozemí jsou ale jiná kategorie, a to i v místech, kde vypadají krátce.

Vnitrozemské cesty jsou sezonní. Otevírají se podle podmínek až v průběhu léta a vyžadují vozidlo s pohonem všech kol, protože zahrnují brodění řek.

Brodění je přitom nejrizikovější část cesty. Hloubka se mění s taváním ledu i v průběhu dne a poškození vozu tímto způsobem bývá z pojištění vyloučené.

Nejtvrdší pravidlo se týká jízdy mimo cesty. Je zakázaná a sankcionovaná, protože poškození mechových porostů se hojí desítky let. Souvislosti s výbavou a přípravou vozu popisuje text o tom, co obnáší karavan a obytný vůz.

Kdy jet a co která sezona nabízí

Léto přináší dlouhý den, v němž se prakticky nesetmí, průjezdné vnitrozemí a dostupné služby. Za to zaplatíte nejvyšší návštěvností a nutností plánovat ubytování dopředu.

Zima nabízí polární záři a prázdnější místa. Podmínkou je ale krátký den, omezená průjezdnost a ochota přizpůsobit plán počasí ze dne na den.

Polární záře se váže na temnou část roku a na jasnou oblohu, ne na mráz. Rozhoduje tedy oblačnost, ne teplota, a šance roste s délkou pobytu.

Jarní a podzimní období je kompromis. Vnitrozemí většinou ještě nebo už není průjezdné, ale ceny a návštěvnost jsou nižší a den dostatečně dlouhý.

Co stojí za návštěvu

Nejnavštěvovanější trasa vede blízko hlavního města a spojuje tři věci: oblast s tektonickým rozestupem, geotermální pole s gejzírem a velký vodopád. Zvládne se za den a nepotřebuje zvláštní vozidlo.

Jižní pobřeží nabízí vodopády, černé pláže a čela ledovcových splazů. Je to úsek, který se dá projet po hlavní silnici, takže je logickým pokračováním.

Východ a severovýchod jsou vzdálenější a méně navštěvované, s vulkanickými oblastmi a jezery. Vyžadují víc dnů, protože samotný přejezd zabere podstatnou část programu.

Vnitrozemí je samostatná kapitola pro připravené. Bez vozidla s pohonem všech kol a bez rezervy v čase tam nemá smysl vyjíždět, i když jsou snímky odtud nejlákavější.

Jak naplánovat cestu na Island

1. Zvolte sezonu podle toho, jestli chcete vnitrozemí, nebo polární záři.
2. Rozhodněte, jestli pojedete jen po okružní silnici, nebo i do vnitrozemí.
3. Podle toho zvolte vozidlo, do vnitrozemí s pohonem všech kol.
4. Ověřte si, co pojištění vozu kryje, hlavně u brodění a dveří.
5. Sbalte tři vrstvy s nepromokavou a větruodolnou svrchní vrstvou.
6. Naplánujte kratší etapy a nechte si rezervu na počasí.
7. Sledujte stav cest a výstrahy denně, ne jen před odjezdem.
8. Jezděte výhradně po vyznačených cestách.

Sedm chyb na islandské cestě

1. Běžné auto na vnitrozemské cesty s brodením.
2. Plán bez rezervy na počasí a bez sledování výstrah.
3. Bavlněné oblečení jako vrstva na kůži.
4. Svrchní vrstva odolná dešti, ale ne větru.
5. Otevírání dveří auta bez přidržení v silném poryvu.
6. Očekávání polární záře podle mrazu místo podle oblačnosti.
7. Zajetí mimo vyznačenou cestu kvůli lepšímu snímku.

Časté otázky

Proč je na Islandu tolik sopek a gejzírů?

Protože ostrov leží na hranici, kde se od sebe oddalují dvě litosférické desky. Magma proto vystupuje blíž k povrchu, což se projevuje sopečnou činností, horkými prameny i gejzíry. Krajina je z téhož důvodu geologicky mladá.

Stačí na Island běžné auto?

Na hlavní okružní silnici ano, protože je zpevněná. Na vnitrozemské cesty ne, ty jsou sezonní, otevírají se podle podmínek až v průběhu léta a zahrnují brodění řek, takže vyžadují vozidlo s pohonem všech kol.

Jaké oblečení na Island?

Tři vrstvy, přičemž svrchní musí zvládnout nejen déšť, ale hlavně silný vítr. Vítr je tam podstatnější než samotná teplota. Bavlna na kůži je chyba, protože po zvlhnutí chladí a dlouho schne.

Kdy je vidět polární záře?

V temné části roku a při jasné obloze. Rozhoduje oblačnost, ne mráz, což je nejčastější omyl. Šance roste s délkou pobytu, protože jde o kombinaci aktivity a počasí.

Je pravda, že se v létě nesetmí?

V letním období je den prakticky nepřerušovaný, takže se dá jít do terénu i pozdě večer. Za to je léto obdobím nejvyšší návštěvnosti, takže ubytování se plánuje dopředu.

Proč se nesmí jezdit mimo cesty?

Protože poškození mechových porostů a mladých půd se hojí desítky let. Jízda mimo vyznačené cesty je zakázaná a tvrdě sankcionovaná, a to bez ohledu na to, jak lákavý je záběr z místa.

Co je na brodění řek nebezpečné?

Hloubka se mění s táním ledu a kolísá i v průběhu dne, takže ráno průjezdný brod může být odpoledne neprůjezdný. Poškození vozu při brodění navíc bývá z pojištění vyloučené.

Proč je teplá voda cítit sirnými sloučeninami?

Protože pochází z geotermálního zdroje, který se používá k vytápění i ohřevu vody. Není to závada. Do stejné kategorie patří venkovní ohřívané bazény, které jsou běžným obecním zařízením.

Sezona rozhodne o všem ostatním

Na Islandu je první rozhodnutí zároveň nejdůležitější: vnitrozemí a dlouhý den, nebo prázdná zima s polární září. Z toho pak vyplývá vozidlo, trasa i délka etap.

Druhé rozhodnutí je rezerva. Počasí se mění během desítek minut a stav cest se mění ze dne na den, takže plán bez volného dne se rozpadne. S obojím vyřešeným je Island jedna z nejsnadněji zvládnutelných cest v Evropě, protože infrastruktura funguje a orientace je jednoduchá.