Želary: obsazení, kde se natáčely a nominace na Oscara
Želary jsou české válečné drama Ondřeje Trojana z roku 2003 podle novely Květy Legátové Jozova Hanule. Zdravotní sestra Eliška, kterou hraje Anna Geislerová, musí kvůli odboji utéct z města a schová se v odlehlé horské vesnici jako žena drsného Jozy v podání Györgye Cserhalmiho. Film byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Horská vesnice vznikla hlavně na Slovensku, v obci Zázrivá a ve skanzenu ve Vychylovce.
Ve zkratce
- Žánr a rok: válečné a milostné drama, premiéra 4. září 2003, stopáž zhruba dvě a půl hodiny.
- Režie a scénář: Ondřej Trojan, scénář Petr Jarchovský.
- Předloha: novela Jozova Hanule a povídkový cyklus Želary spisovatelky Květy Legátové.
- Hlavní role: Anna Geislerová (Eliška, později Hana), György Cserhalmi (Joza), Jaroslava Adamová (Lucka).
- Natáčení: Zázrivá a Múzeum kysuckej dediny ve Vychylovce na Slovensku, trať v Krušných horách a Praha.
- Ocenění: nominace na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, udílení v roce 2004.
Základní údaje o filmu
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Žánr | drama |
| Premiéra | 4. září 2003 |
| Země | Česko, Slovensko, Rakousko |
| Režie | Ondřej Trojan |
| Scénář | Petr Jarchovský |
| Předloha | Květa Legátová, Jozova Hanule |
| Kamera | Asen Šopov |
| Hudba | Petr Ostrouchov |
| Střih | Vladimír Barák |
| Producenti | Ondřej Trojan, Helena Uldrichová |
O čem film vypráví
Útěk z města pod cizím jménem
Příběh začíná za okupace. Po uzavření vysokých škol pracuje studentka medicíny Eliška jako zdravotní sestra v nemocnici a spolu se svým milencem, chirurgem Richardem, pomáhá odboji. Do nemocnice přivezou těžce zraněného dělníka Jozu z hor, kterému Eliška daruje krev. Když gestapo odhalí odbojovou skupinu, musí okamžitě zmizet. Dostane nové doklady na jméno Hana a jedinou cestu ven: odjet s Jozou do jeho vesnice a stát se jeho ženou.
Život v horské vesnici
Dívka z města se ocitne v odlehlé horské osadě, kde se žije tvrdou prací a podle vlastních pravidel. Svatba s mužem, kterého skoro nezná, je pro ni nejprve jen úkryt. Joza působí hrubě, ale postupně se ukazuje jako laskavý a spolehlivý člověk. Film sleduje, jak si k němu Hana hledá cestu a jak ji vesnice přijímá. Válka se ale do odlehlých hor nakonec dostane také a konec příběhu tu neprozradíme.
Předloha Květy Legátové
Spisovatelka Květa Legátová, vlastním jménem Věra Hofmanová, vydala povídkový cyklus Želary v roce 2001 a o rok později novelu Jozova Hanule. Za povídky dostala Státní cenu za literaturu. Film vychází hlavně z novely, z povídek si bere prostředí a postavy fiktivní horské vesnice. Scenárista Petr Jarchovský, známý spoluprací s Janem Hřebejkem na filmu Musíme si pomáhat, z knižní předlohy vytvořil příběh se silnou milostnou linkou.
Kdo byla Květa Legátová
Autorka se narodila v roce 1919 v Podolí u Brna a zemřela v roce 2012 v Brně. Kromě vlastního jména Věra Hofmanová používala i pseudonym Věra Podhorná. Film pak její prózu přiblížil i divákům, kteří knihy nečetli. Kdo zná nejdřív film, najde v povídkách další osudy obyvatel téže vesnice, které se do scénáře nevešly.
Obsazení filmu Želary: kdo hraje Elišku a Jozu
Hlavní role
| Postava | Herec nebo herečka |
|---|---|
| Eliška, později Hana | Anna Geislerová |
| Joza Janda | György Cserhalmi |
| Lucka | Jaroslava Adamová |
| Richard | Ivan Trojan |
| Slávek | Jan Hrušínský |
| doktor Beníček | Reinhard Simonischek |
| farář | Miroslav Donutil |
| učitel Tkáč | Jaroslav Dušek |
| Žeňa | Iva Bittová |
| starý Gorčík | Jan Tříska |
Anna Geislerová a György Cserhalmi
Ústřední dvojici tvoří Anna Geislerová a György Cserhalmi. Geislerová hraje ženu, která do hor přichází jako vyděšená uprchlice a teprve postupně v nich nachází domov. Cserhalmi jako Joza představuje muže z úplně jiného světa, než ze kterého Eliška pochází. Kontrast mezi jejich postavami nese většinu filmu a právě na jejich vztahu stojí silné emoce, kvůli kterým se k němu diváci vracejí.
Vesničané a lidé z města
Ve vedlejších rolích se objevuje řada známých tváří. Jaroslava Adamová hraje starou Lucku, se kterou se Eliška ve vesnici setká hned po příchodu. Miroslav Donutil ztvárnil faráře, Jaroslav Dušek učitele Tkáče a Iva Bittová Žeňu. Ve městě jsou lékař Richard v podání Ivana Trojana, bratra režiséra, a Slávek Jana Hrušínského. Reinhard Simonischek hraje doktora Beníčka, který Elišce pomáhá s útěkem.
Rodiny z vesnice
Vesnici zalidňuje velká skupina vedlejších postav. Ondrej Kovaľ a Tatiana Vajdová hrají manžele Michala a Annu Kutinovy, František Velecký a Viera Pavlíková starší Kutinovy. Juraj Hrčka je Vojta Juriga, Jan Tříska starý Gorčík a Anna Věrtelářová malá Helenka. Díky tomuto širokému obsazení působí osada jako skutečné společenství se sousedskými vztahy, spory i solidaritou, a ne jen jako kulisa pro příběh dvou hlavních hrdinů.
Rodinná stopa Trojanových
Pro Ivana Trojana jde o roli v bratrově filmu, kterou si diváci pamatují spíš jako epizodní, ale důležitou pro rozjezd děje. Ondřej Trojan byl u filmu zároveň producentem spolu s Helenou Uldrichovou. Kdo má rád Donutilovy dramatické polohy, najde přehled jeho dalších rolí v profilu herce Miroslava Donutila, který shrnuje i jeho filmové a seriálové role.
Kde se Želary natáčely
Zázrivá pod Malou Fatrou
Hlavní exteriéry horské vesnice vznikly na Slovensku v obci Zázrivá nedaleko Terchové. Režisér tu hledal krajinu, jakou v Čechách už nenašel: malá políčka roztroušená po kopcích, pastviny a dřevěné chalupy. Štáb koupil starou rozpadlou chalupu a z jejích trámů postavil Jozův dům v původní velikosti. Interiéry se kvůli malým rozměrům skutečných chalup natáčely v ateliéru, kde bylo pro kameru a světla dost místa.
Skanzen ve Vychylovce
Další vesnické scény se točily v Múzeu kysuckej dediny ve Vychylovce, slovenském skanzenu lidové architektury. Dřevěné stavby lidové architektury poskytly filmu autentické prostředí horské osady, jaké by se ve skutečné vesnici skládalo jen těžko. Kdo chce místa natáčení navštívit, musí počítat s tím, že jde o dvě různé lokality na Kysucích a Oravě. Otevírací dobu skanzenu doporučujeme ověřit přímo na webu muzea.
Krušné hory a Praha
Cesta vlakem z města do hor se natáčela v Krušných horách na trati mezi Chomutovem a Vejprty. Databáze filmovamista.cz k ní přiřazuje například nádraží Křimov a úseky u Vejprt a Českých Hamrů. Městské scény vznikly v Praze: nemocnici podle stejné databáze představuje budova Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí a Eliška s obálkou pro odboj prochází Podolskou ulicí.
Databáze uvádí i několik železničních zastávek na Plzeňsku. Nádraží Třemošná u Plzně posloužilo pro scény, kdy Joza čeká na Elišku a kdy je Slávek vyprovází, a zastávka Plzeň-Bílá Hora představuje místo, kde dvojice vystupuje z vlaku. Filmová cesta z města do hor je tak poskládaná z míst, která od sebe leží stovky kilometrů, a divák to na plátně vůbec nepozná.
Nominace na Oscara a přijetí
Cesta mezi pět nejlepších
Film byl českým kandidátem a dostal se mezi pět nominovaných v kategorii nejlepší cizojazyčný film na 76. udílení Oscarů v roce 2004. Sošku nakonec získala kanadská Invaze barbarů režiséra Denyse Arcanda. I tak jde o jednu z mála českých nominací v této kategorii vůbec.
Česko-slovensko-rakouská koprodukce
Na filmu se podílela společnost Total HelpArt T.H.A. spolu s Českou televizí a společnostmi ALEF Film and Media Group a Dor Film. Kameru vedl Asen Šopov a hudbu složil Petr Ostrouchov. Mezinárodní je i obsazení: vedle českých herců hrají György Cserhalmi a Reinhard Simonischek a v rolích vesničanů se objevují mimo jiné Ondrej Kovaľ, Tatiana Vajdová a Juraj Hrčka.
Pro koho se film hodí
Dlouhé a pomalé vyprávění
Stopáž se blíží dvěma a půl hodinám, a to je na české drama hodně. Film si dává čas na krajinu, práci na poli i drobné scény ze vsi, takže diváci zvyklí na rychlý střih mohou mít pocit, že se děj vleče. Právě v tom ale tkví jeho síla: válka do příběhu vstupuje pozvolna a o to silněji působí. Na sledování je dobré vyhradit si celý večer bez přestávek.
Komu ho doporučit
Je to dlouhé a místy kruté drama s válečnými scénami, takže se nehodí pro malé děti. Ocení ho diváci, kteří mají rádi pomalejší vyprávění, krajinu a silný milostný příběh. Válečná doba je tu viděná očima vesnice, ne fronty. Podobně osobní pohled na válku nabízí Tmavomodrý svět Jana Svěráka, který vznikl jen o dva roky dřív, i tragikomedie Musíme si pomáhat.
Kde film vidět
Drama vzniklo v koprodukci s Českou televizí, takže je logické hledat ho nejdřív v jejím programu a archivu. Kromě televize se může objevit i v nabídce streamovacích služeb nebo půjčoven. Nabídka se ale často mění, takže aktuální dostupnost doporučujeme ověřit v programu televize nebo přímo u jednotlivých služeb. Kvůli délce se vyplatí sledovat film bez reklamních přestávek.
Pět věcí, kvůli kterým stojí za vidění
- Silná milostná linka mezi dvěma lidmi, kteří se k sobě dostali z nouze.
- Herecký výkon Anny Geislerové v jedné z jejích nejvýraznějších rolí.
- Krajina slovenských hor s políčky, pastvinami a dřevěnými chalupami.
- Věrně postavená horská osada, kterou štáb vytvořil z původních trámů a skanzenových staveb.
- Nominace na Oscara, kterou získal jen málokterý český film.
Jak se budoucí zdravotní sestry učily řemeslu několik let po válce, tentokrát v Dánsku, ukazuje seriál Zdravotní škola.
Časté otázky
Kde se natáčely Želary?
Horská vesnice vznikla hlavně na Slovensku, v obci Zázrivá u Malé Fatry a ve skanzenu Múzeum kysuckej dediny ve Vychylovce. Cesta vlakem se točila v Krušných horách mezi Chomutovem a Vejprty a městské scény v Praze.
Podle jaké knihy film vznikl?
Předlohou je novela Jozova Hanule Květy Legátové z roku 2002. Prostředí fiktivní horské vesnice film přebírá z jejího povídkového cyklu, za který autorka dostala Státní cenu za literaturu.
Získal film Oscara?
Nezískal, ale byl nominován v kategorii nejlepší cizojazyčný film na udílení v roce 2004. Cenu tehdy dostala kanadská Invaze barbarů, i tak patří nominace k největším úspěchům českého filmu.
Kdo hraje hlavní role?
Elišku, která se ve vesnici skrývá jako Hana, hraje Anna Geislerová. Jozu ztvárnil György Cserhalmi a starou Lucku Jaroslava Adamová, ve vedlejších rolích jsou Ivan Trojan, Miroslav Donutil nebo Iva Bittová.
Kdo film režíroval?
Režisérem a zároveň producentem je Ondřej Trojan. Scénář napsal Petr Jarchovský, kameru vedl Asen Šopov a hudbu složil Petr Ostrouchov.
Je vesnice z filmu skutečná?
Ne, jde o fiktivní horskou vesnici z knih Květy Legátové. Na plátně ji představují slovenská Zázrivá a skanzen ve Vychylovce, kde štáb našel krajinu a dřevěné stavby odpovídající době příběhu.
Zdroje
- Czech Films 2003-2004, program festivalu (kviff.com)
- Česko mezi řádky: Jozova Hanule (kudyznudy.cz)
- Databáze filmových míst (filmovamista.cz)
Jeden komentář