Lásky jedné plavovlásky: obsazení, Zruč a Oscar

Lásky jedné plavovlásky jsou hořká komedie Miloše Formana z roku 1965 o mladé dělnici Andule z obuvnického městečka, která po jedné noci s pražským klavíristou uvěří ve velkou lásku. Andulu hraje Hana Brejchová, klavíristu Mildu Vladimír Pucholt a záložáka Vacovského Vladimír Menšík. Natáčelo se ve Zruči nad Sázavou a film byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Přehled níže spojuje herce s rolemi, popisuje vznik filmu a neprozrazuje, jak příběh skončí.

Ve zkratce

• Režie: Miloš Forman, scénář spolu s Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem.
• Hlavní role: Hana Brejchová (Andula), Vladimír Pucholt (Milda), Vladimír Menšík (Vacovský).
• Kamera: Miroslav Ondříček, hudba Evžen Illín, střih Miroslav Hájek.
• Místo natáčení: Zruč nad Sázavou, část děje se odehrává v Praze.
• Ocenění: nominace na Oscara i Zlatý glóbus za cizojazyčný film, třetí místo pro Hanu Brejchovou za ženský herecký výkon v Benátkách.

Základní údaje o filmu

Film je druhým celovečerním filmem Miloše Formana. Vznikly ve Filmovém studiu Barrandov a patří k dílům, se kterými se česká nová vlna dostala do světa. Formana při psaní doprovázeli jeho dlouholetí spolupracovníci Jaroslav Papoušek a Ivan Passer, za kamerou stál Miroslav Ondříček. Tabulka shrnuje údaje, na kterých se shodují Národní filmový archiv, Česká televize a katalog festivalu v Cannes.

Údaj	Informace
Rok	1965
Režie	Miloš Forman
Scénář	Miloš Forman, Jaroslav Papoušek, Ivan Passer
Kamera	Miroslav Ondříček
Hudba	Evžen Illín
Střih	Miroslav Hájek
Zvuk	Adolf Böhm
Výroba	Filmové studio Barrandov
Anglický název	Loves of a Blonde

Obsazení: kdo hraje Andulu, Mildu a vojáky

Forman v obsazení spojil profesionální herce s lidmi, kteří před kamerou stáli poprvé. Právě tahle směs dává filmu dojem zachycené skutečnosti, kdy rozhovory znějí jako vyslechnuté v hospodě nebo na ubikaci. Následující přehled uvádí jen role, které shodně potvrzují archivní a televizní databáze. V obsazení jsou dále Ivan Kheil a Jiří Hrubý, jejichž role se v dostupných zdrojích neuvádějí jednotně, proto je u nich vynecháváme.

Herec nebo herečka	Postava
Hana Brejchová	Andula
Vladimír Pucholt	Milda, klavírista z Prahy
Vladimír Menšík	Vacovský
Milada Ježková	Mildova matka
Josef Šebánek	Mildův otec
Jan Vostrčil	plukovník

Hana Brejchová jako Andula

Andula je mladá dělnice obuvnického závodu, která bydlí na internátu a sní o lásce, jež by ji vytrhla z jednotvárného života. Hana Brejchová ji hraje bez hereckých triků, s nejistotou a zvědavostí, které působí přirozeně. Je mladší sestrou herečky Jany Brejchové. Za tuto roli získala na festivalu v Benátkách třetí místo v kategorii nejlepšího ženského hereckého výkonu, což je u herečky na začátku kariéry pozoruhodné ocenění.

Vladimír Pucholt jako Milda

Klavírista Milda přijede do městečka hrát na taneční zábavu a s Andulou stráví noc. Pro něj jde o krátké dobrodružství, pro ni o slib společné budoucnosti. Vladimír Pucholt postavu hraje jako sympatického, ale nespolehlivého mladíka, který nedomýšlí, co jeho slova způsobí. Tahle nerovnováha mezi oběma postavami nese celý druhý plán filmu a bez ní by Andulina cesta do Prahy neměla takovou váhu.

Vladimír Menšík a vojáci v záloze

Vladimír Menšík hraje Vacovského, jednoho ze skupiny vojáků v záloze, kteří přijedou na seznamovací zábavu s dívkami z továrny. Zábava, na které se vojáci a dívky z továrny poprvé potkávají a navzájem okukují, je komediálním vrcholem první poloviny filmu. Kdo chce vidět, jak široký byl Menšíkův rejstřík od komedie po drama, najde přehled rolí v profilu herce Vladimíra Menšíka.

Rodiče, které hrají neherci

Mildovy rodiče hrají Milada Ježková a Josef Šebánek, kteří v té době nebyli profesionálními herci a ve filmu debutovali. Jejich scény v pražském bytě patří k nejvtipnějším i nejtrapnějším chvílím filmu. Ustaraní rodiče řeší, co s dívkou, která za jejich synem přijela z venkova. Forman tady naplno využil schopnost neherců mluvit tak, jak se mluví doma, a vytvořil obraz rodiny, který diváci poznávají i po desítkách let.

O čem jsou Lásky jedné plavovlásky

Příběh se odehrává v malém středočeském městečku, kde je obuvnický závod a kde žije mnoho mladých dělnic, ale málo mladých mužů. Do městečka proto přijedou na seznamovací zábavu vojáci v záloze. Andula se tam ale sblíží s klavíristou Mildou z Prahy. Po společné noci, kterou považuje za začátek velké lásky, se za ním rozjede do hlavního města. Tam narazí na jeho rodiče a na skutečnost, že pro Mildu ta noc znamenala mnohem méně.

Městečko, kde chybějí muži

Národní filmový archiv popisuje výchozí situaci jako skutečný nepoměr v malém městě, kde pracovalo přibližně dva tisíce mladých dělnic. Forman z toho udělal tragikomický rámec celého příběhu. Seznamovací zábava s vojáky je pokusem vyřešit osamělost dívek organizovaně, jenže city se plánovat nedají. Dívky na internátu touží odejít z městečka, kde se jejich život točí kolem továrny a ubytovny. Právě tenhle kontrast mezi plánem a skutečností je jedním z důvodů, proč film dodnes působí živě.

Cesta do Prahy

Druhá polovina filmu se přesouvá do pražského bytu Mildových rodičů, kteří nečekanou návštěvu vidí úplně jinak než Andula. Forman tu nechává scény plynout pomalu, takže divák má čas cítit nepohodlí všech zúčastněných. Komika vzniká z toho, že nikdo nechce být zlý, a přesto se každý chová po svém. Jak se Andulin příběh uzavře, je lepší zjistit přímo při sledování, protože otevřený konec patří k síle filmu.

Skutečná dívka z Varnsdorfu

Námět vznikl podle skutečné příhody. Forman se podle Národního filmového archivu i Českého rozhlasu setkal s dívkou z Varnsdorfu, která přijela do Prahy s velkým kufrem a hledala muže, který ji svedl a dal jí falešnou adresu. Tahle drobná epizoda se stala jádrem scénáře. Na příběhu je znát, že autoři vycházeli z pozorování obyčejného života, ne z literární předlohy nebo z vymyšlené zápletky.

Kde se natáčelo: Zruč nad Sázavou

Formanův film se natáčel ve Zruči nad Sázavou, kde štáb strávil několik měsíců. Český rozhlas připomíná, že Forman na toto natáčení vzpomínal jako na jedno z nejšťastnějších období svého filmařského života. Část děje se odehrává v Praze. Konkrétní objekty ve Zruči, například sál zábavy nebo internát, se v dostupných archivních zdrojích nepopisují, proto je tu neuvádíme.

Proč na natáčení záleží

Volba skutečného městečka místo ateliérových kulis souvisí s Formanovým stylem. Neherci a improvizované dialogy působí v opravdovém prostředí přirozeněji a dokumentárně laděná kamera Miroslava Ondříčka zachytila prostředí bez přikrášlování. Kdo se do Zruče nad Sázavou vydá, nemusí najít přesná místa záběrů, ale pozná atmosféru městečka nad Sázavou, která do filmu vnesla klid i určitou izolaci od velkého města.

Kamera, hudba a střih

Miroslav Ondříček s Formanem spolupracoval dlouhodobě a v Láskách jedné plavovlásky používá kameru, která se drží blízko tváří a nechává herce dohrát i drobné rozpaky. Hudbu napsal Evžen Illín, film střihal Miroslav Hájek. Výsledkem je černobílý snímek s rytmem, který spíš pozoruje, než aby diváka tlačil k emocím. Právě proto fungují i tiché scény, ve kterých se skoro nic neděje.

Oscarová nominace a další ocenění

Snímek měl premiéru v soutěži festivalu v Benátkách v roce 1965 a odtud se rozjel po světě. V roce 1966 zahajoval newyorský filmový festival a dostal se i do Cannes a Londýna. Doma film získal Státní cenu Klementa Gottwalda. Zahraniční úspěch byl podle Národního filmového archivu větší než u jiných Formanových českých filmů, zejména díky milostnému příběhu, kterému rozumí publikum kdekoli.

Oscar 1967 za cizojazyčný film

Na 39. ročníku Oscarů v roce 1967 byl Formanův film jedním z pěti nominovaných filmů v kategorii cizojazyčného filmu. Soupeřily s francouzským filmem Muž a žena, který cenu získal, a dále s Bitvou o Alžír, polským Faraonem a jugoslávským filmem Tři. Československo získalo sošku o rok později za Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela, takže se československé filmy v kategorii cizojazyčného filmu objevily ve dvou po sobě jdoucích ročnících.

Zlatý glóbus a Benátky

Kromě Oscara byl film nominován také na Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film. V Benátkách soutěžil o hlavní cenu a Hana Brejchová tam obdržela třetí místo za ženský herecký výkon. Pro srovnání s dalším oscarovým českým filmem stojí za přečtení článek o filmu Kolja a jeho cestě k Oscarovi, který sošku získal o tři desetiletí později.

Restaurovaná verze

Snímek se vrací i na velké festivaly. V Karlových Varech film zahajoval jeden z ročníků v rámci zvláštních uvedení a jeho restaurovaná kopie se promítala v sekci Cannes Classics na festivalu v Cannes, která uvádí obnovené verze klasických filmů. Prodej filmu do zahraničí dnes zastupuje Národní filmový archiv, který o snímek pečuje.

Místo filmu v české nové vlně

Česká nová vlna šedesátých let přinesla filmy, které místo hrdinských příběhů sledovaly obyčejné lidi a jejich drobné prohry. Formanův film v ní stojí vedle děl jako Rozmarné léto Jiřího Menzela a sdílejí s nimi lehkost, ironii i ochotu nechat postavy působit trapně. Kdo hledá podobně laděné tituly, najde další tipy ve výběru českých komedií podle nálady.

Kde film vidět

Film opakovaně uvádí Česká televize. Dostupnost v iVysílání, na streamovacích službách nebo na nosičích se ale mění podle licencí, proto je dobré aktuální nabídku ověřit přímo u jednotlivých služeb. Film se objevuje i na filmových festivalech a v programech kin, která pořádají přehlídky české nové vlny nebo Formanových filmů.

Pět důvodů, proč film vidět

1. Hana Brejchová v roli Anduly, za kterou získala ocenění v Benátkách.
2. Scény s neherci Miladou Ježkovou a Josefem Šebánkem, které patří k nejvtipnějším v české kinematografii.
3. Zábava s vojáky v záloze, ve které Vladimír Menšík předvádí komediální přesnost.
4. Kamera Miroslava Ondříčka, která zachycuje městečko Zruč nad Sázavou bez přikrášlování.
5. Oscarová nominace, se kterou film otevřel cestu české nové vlně k mezinárodnímu publiku.

O mladých ženách z továrny, které sní o lásce, vypráví po svém i komedie Juraje Herze Holky z porcelánu z roku 1974.

Vladimír Menšík o dvanáct let později hrál vedoucího samoobsluhy Karase v Dietlově seriálu Žena za pultem.

Časté otázky

Kdo hraje v Láskách jedné plavovlásky?

Hlavní roli dělnice Anduly hraje Hana Brejchová, klavíristu Mildu Vladimír Pucholt a záložáka Vacovského Vladimír Menšík. Mildovy rodiče ztvárnili neherci Milada Ježková a Josef Šebánek, kteří ve filmu debutovali.

Kde se natáčely Lásky jedné plavovlásky?

Většina filmu vznikla ve Zruči nad Sázavou, kde štáb strávil několik měsíců. Část děje se odehrává v Praze, v bytě Mildových rodičů. Forman na natáčení ve Zruči vzpomínal jako na jedno z nejšťastnějších období své práce.

Získal Formanův film Oscara?

Ne, film byl na 39. ročníku Oscarů v roce 1967 nominován v kategorii cizojazyčného filmu, cenu ale získal francouzský snímek Muž a žena. Nominaci přidal i Zlatý glóbus. Film předtím soutěžil také na festivalu v Benátkách.

Podle čeho vznikl příběh filmu?

Námět vychází ze skutečné příhody. Forman potkal dívku z Varnsdorfu, která přijela do Prahy s kufrem a hledala muže, jenž jí dal falešnou adresu. Scénář pak spolu s ním napsali Jaroslav Papoušek a Ivan Passer.

Kdo jsou Mildovi rodiče ve filmu?

Mildovu matku hraje Milada Ježková a otce Josef Šebánek. Oba byli v době natáčení neherci a jejich přirozený projev výrazně přispěl k tomu, že pražské scény působí jako zachycená skutečnost.

Zdroje

• Loves of a Blonde (nfa.cz)
• Lásky jedné plavovlásky (ceskatelevize.cz)
• Film otevřel Formanovi dveře (rozhlas.cz)