Všichni dobří rodáci: obsazení, Bystré a trezor

Všichni dobří rodáci jsou film Vojtěcha Jasného z roku 1968 o moravské vesnici, jejíž obyvatele od konce války rozdělí únor 1948 a kolektivizace. Sedláka Františka hraje Radoslav Brzobohatý, varhaníka Očenáše Vlastimil Brodský a Jořku Pyřka Vladimír Menšík. Natáčelo se hlavně v Bystrém u Poličky a ve Sněžném. Jasný za film získal cenu za režii v Cannes, doma ale snímek brzy po premiéře skončil mezi zakázanými, takzvanými trezorovými filmy.

Ve zkratce

• Režie a scénář: Vojtěch Jasný, kamera Jaroslav Kučera, hudba Svatopluk Havelka.
• Hlavní role: Radoslav Brzobohatý (František), Vlastimil Brodský (Očenáš), Vladimír Menšík (Jořka Pyřk), Waldemar Matuška (Zášinek).
• Děj: moravská vesnice od května 1945 přes únor 1948 do kolektivizace padesátých let.
• Místa natáčení: Bystré u Poličky a Sněžné, inspirací byla Jasného rodná Kelč.
• Ocenění a osud: cena za režii v Cannes 1969, po krátkém uvedení zákaz a návrat do kin až po roce 1989.

Základní údaje o filmu

Film vznikl v roce 1968 ve Filmovém studiu Barrandov a do kin vstoupil v červenci 1969. Vojtěch Jasný ho napsal i režíroval a obklopil se výraznými tvůrci své doby. Kostýmy navrhla Ester Krumbachová, architektem byl Karel Lier. Tabulka obsahuje údaje, na kterých se shodují Národní filmový archiv, Česká televize a katalog festivalu v Karlových Varech. Délka se v jednotlivých databázích liší o minutu nebo dvě, proto ji neuvádíme.

Údaj	Informace
Rok výroby	1968
Uvedení do kin	červenec 1969
Režie a scénář	Vojtěch Jasný
Kamera	Jaroslav Kučera
Hudba	Svatopluk Havelka
Střih	Miroslav Hájek
Kostýmy	Ester Krumbachová
Výroba	Filmové studio Barrandov, producent Jaroslav Jílovec

Obsazení Všichni dobří rodáci: kdo hraje koho

Jasný obsadil vesnické postavy herci, kteří patřili k nejznámějším tvářím šedesátých let, a doplnil je obyvateli Bystrého. Každá postava představuje jinou cestu, jak se člověk může zachovat, když se kolem něj mění režim. Tabulka uvádí role, které shodně potvrzují archivní zdroje a Český rozhlas. Dále ve filmu hrají Václav Babka, Josef Hlinomaz, Ilja Prachař, Václav Lohniský, Drahomíra Hofmanová, Helena Růžičková a Karel Augusta.

Herec nebo herečka	Postava
Radoslav Brzobohatý	sedlák František
Věra Galatíková	Františkova žena
Vlastimil Brodský	varhaník Očenáš
Vladimír Menšík	Jořka Pyřk
Waldemar Matuška	sedlák Zášinek
Pavel Pavlovský	pošťák Bertin

Radoslav Brzobohatý jako sedlák František

František je soběstačný hospodář, který se dlouho brání vstupu do zemědělského družstva. Radoslav Brzobohatý ho hraje jako tichého, tvrdohlavého člověka, pro kterého je půda víc než majetek. Postava měla skutečnou předlohu, sedláka Františka Slimáčka z Kelče, kterého připomněla i Česká televize. Díky tomu působí jeho postava konkrétně, ne jako symbol nebo plakátový hrdina.

Vlastimil Brodský jako varhaník Očenáš

Varhaník Očenáš je jednou z postav, na kterých je vidět, jak se lidé přizpůsobovali nové době. Vlastimil Brodský mu dává směs dobromyslnosti a bezradnosti. Brodský o rok dříve hrál majora Huga v Menzelově Rozmarném létě a v obou filmech ukazuje, jak umí z drobné figurky udělat postavu, na kterou se nezapomíná. V Rodácích je ale tón vážnější a komika má hořkou příchuť.

Vladimír Menšík jako Jořka Pyřk

Jořka Pyřk je soused, kterému se cizí věci lepí k rukám. Vladimír Menšík z něj udělal jednu z nejpamátnějších postav filmu, směšnou i trochu nebezpečnou zároveň. V téže době hrál Menšík také záložáka Vacovského ve Formanových Láskách jedné plavovlásky. Kompletní přehled jeho práce najdete v článku filmy a seriály Vladimíra Menšíka.

Waldemar Matuška a další vesničané

Zpěvák Waldemar Matuška hraje sedláka Zášinka, svobodomyslného muže s válečnou minulostí. Pavel Pavlovský ztvárnil pošťáka Bertina. Galerii vesničanů doplňují Josef Hlinomaz, Václav Babka, Ilja Prachař a Helena Růžičková. Jasný tak poskládal mozaiku lidí, z nichž žádný není jen dobrý nebo jen špatný. Právě tahle šíře postav dává filmu povahu kroniky, ne příběhu jednoho hrdiny.

O čem je film Všichni dobří rodáci

Česká televize film popisuje jako poetickou kroniku malé vesnice na Moravě od května 1945. Přátelé, kteří spolu prožili válku, se po únoru 1948 ocitnou v nesmiřitelných táborech. Někteří se přidají k nové moci, jiní se drží svých polí. Děj sleduje vesnici přes kolektivizaci padesátých let a ukazuje, jak politický tlak rozkládá sousedské vztahy, rodiny i důvěru mezi lidmi, kteří se znají odmalička.

Kelč jako předloha vesnice

Vojtěch Jasný se narodil v roce 1925 v Kelči a do vesnice z filmu promítl lidi a příběhy svého dětství. Národní filmový archiv uvádí, že rodné městečko bylo pro film hlavní inspirací. Natáčelo se ale jinde, v obci s podobnou atmosférou. Jména několika postav i jejich osudy mají v Kelči své skutečné protějšky, nejznámější z nich je právě sedlák František.

Lyrika místo politického pamfletu

Film není jednoduchým obžalováním režimu. Festival v Karlových Varech ho popisuje jako spojení tragédie s lyrickým pohledem na přírodu, které naznačuje naději na obnovu. Kamera Jaroslava Kučery pracuje s barvou, kontrastem a přirozeným světlem a podle Národního filmového archivu působí skoro jako další postava. Za kameru dostal Kučera v Cannes zvláštní uznání technické komise.

Kde se natáčelo: Bystré a Sněžné

Většina filmu vznikla v Bystrém u Poličky, na okraji Vysočiny, už v Pardubickém kraji. Český rozhlas připomíná, že si ve filmu zahrálo velké množství místních obyvatel a režisér jejich výkony chválil ještě po letech. Obyvatelé Bystrého měli moravský přízvuk, který Jasný potřeboval, a s natáčením souhlasili. Část scén se natáčela ve Sněžném, kde se na film dodnes vzpomíná jako na nejznámější snímek z okolí.

Natáčelo se v Bystřici nad Pernštejnem?

Názvy Bystré a Bystřice nad Pernštejnem znějí podobně. Archivní zdroje i Český rozhlas jako místa natáčení uvádějí Bystré u Poličky a Sněžné. Bystřice nad Pernštejnem se v nich jako lokace neobjevuje. Kdo se chce vydat po stopách filmu, má proto zamířit do Bystrého, kde Jasný později natočil i volné pokračování a kde se na natáčení dodnes vzpomíná.

Návrat ztraceného ráje

Po pádu komunistického režimu se Jasný do Bystrého vrátil a v roce 1999 tam natočil film Návrat ztraceného ráje, volné pokračování Rodáků. V městečku se později i usadil. Vztah mezi režisérem a obcí, kde vznikl jeho nejslavnější film, tak trval celá desetiletí. Pro návštěvníky je Bystré dobrým cílem, pokud chtějí spojit procházku krajinou s filmovou historií.

Proč je to trezorový film

Všichni dobří rodáci vstoupili do kin v červenci 1969, tedy už po srpnové okupaci. Podle Národního filmového archivu se brzy ocitli na seznamu zakázaných děl a Česká televize uvádí, že film byl na mnoho let uložen v trezoru. Vojtěch Jasný v roce 1970 emigroval, další filmy natáčel hlavně v Německu. K českému publiku se film vrátil po listopadu 1989.

Co znamená trezorový film

Trezorovými filmy se označují snímky, které normalizační moc stáhla z distribuce nebo je vůbec nepustila do kin. Podobný osud potkal například Menzelovy Skřivánky na niti, které se k divákům dostaly až po roce 1989, nebo Herzova Spalovače mrtvol, vyřazeného z distribuce. Rodáci stihli v kinech běžet jen pár měsíců, mezitím ale získali ocenění v zahraničí.

Cena za režii v Cannes

Na festivalu v Cannes v roce 1969 získal Vojtěch Jasný cenu za nejlepší režii, o kterou se podělil s brazilským režisérem Glauberem Rochou a jeho filmem Antonio das Mortes. Kamera Jaroslava Kučery získala zvláštní uznání technické komise. Ani mezinárodní úspěch ale zákaz filmu nezabránil. Některé české databáze uvádějí u ceny rok 1968, festival ji však ve svém archivu vede v ročníku 1969.

Restaurovaná verze

Film prošel digitální restaurací, na které se podílela Nadace české bijáky. Obnovená verze se představila na festivalu v Karlových Varech v sekci Návraty k pramenům za účasti režiséra a několika herců. Pro film postavený na barevné kameře je restaurovaná kopie nejlepší cestou, jak ho dnes vidět. Dostupnost v televizi a na streamovacích službách se mění, aktuální nabídku je dobré ověřit u České televize a jednotlivých služeb.

Pět důvodů, proč film vidět

1. Kronika české vesnice od konce války po kolektivizaci, vyprávěná bez černobílého vidění.
2. Radoslav Brzobohatý v roli sedláka Františka, který měl skutečnou předlohu.
3. Vladimír Menšík, Vlastimil Brodský a Waldemar Matuška v rolích, které patří k jejich nejvýraznějším.
4. Barevná kamera Jaroslava Kučery oceněná v Cannes.
5. Osud trezorového filmu, který se k divákům naplno dostal až po dvaceti letech.

Úplně jinou, komediální podobu dostala družstevní vesnice o dvě desetiletí později v Troškově filmu Slunce, seno a pár facek.

Časté otázky

Kdo hraje ve filmu Všichni dobří rodáci?

Sedláka Františka hraje Radoslav Brzobohatý, jeho ženu Věra Galatíková a varhaníka Očenáše Vlastimil Brodský. Vladimír Menšík ztvárnil Jořku Pyřka, Waldemar Matuška sedláka Zášinka a Pavel Pavlovský pošťáka Bertina.

Kde se natáčeli Všichni dobří rodáci?

Hlavním místem natáčení bylo Bystré u Poličky, kde si ve filmu zahrála řada místních obyvatel. Část scén vznikla ve Sněžném. Děj se inspiruje Kelčí, rodištěm Vojtěcha Jasného, kde se ale nenatáčelo.

Proč byli Všichni dobří rodáci zakázaní?

Film kriticky ukazuje kolektivizaci a rozklad vesnice po únoru 1948. Brzy po premiéře v roce 1969 se ocitl na seznamu zakázaných děl a skončil v trezoru. Do kin se vrátil po listopadu 1989.

Jaké ocenění získal film v Cannes?

Vojtěch Jasný získal v Cannes v roce 1969 cenu za nejlepší režii, kterou sdílel s Glauberem Rochou. Kameraman Jaroslav Kučera dostal zvláštní uznání technické komise za práci s barvou.

Má film pokračování?

Ano, volným pokračováním je film Návrat ztraceného ráje, který Vojtěch Jasný natočil v roce 1999 opět v Bystrém. Jasný se v něm k látce Rodáků vrátil po pádu komunistického režimu.

Zdroje

• All My Good Countrymen (nfa.cz)
• Všichni dobří rodáci (ceskatelevize.cz)
• Bystré. Město Všech dobrých rodáků (rozhlas.cz)