Cesta do hlubin študákovy duše: obsazení a předloha

Cesta do hlubin študákovy duše je československá komedie Martina Friče z roku 1939, natočená podle stejnojmenné knihy Jaroslava Žáka. Premiéru měla 31. října 1939. Odehrává se na gymnáziu mezi septimány a jejich profesory: Jindřich Plachta hraje laskavého přírodopisce Matulku, Jaroslav Průcha fyzikáře Rabišku, Jaroslav Marvan matikáře Vobořila, Ladislav Pešek studenta Kulíka a František Filipovský šprta Mazánka. Mezi studenty se objevuje i mladý Rudolf Hrušínský.

Ve zkratce

• Režie: Martin Frič.
• Scénář: Martin Frič, Jan Kaplan a Jaroslav Žák.
• Předloha: kniha Jaroslava Žáka z roku 1938, volné pokračování Študáků a kantorů.
• Hlavní role: Jindřich Plachta, Jaroslav Průcha, Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek, František Filipovský.
• Prostředí: nejmenované gymnázium, třída septima a profesorský sbor.
• Předchůdce: Fričova komedie Škola základ života z roku 1938, rovněž podle Žáka.

Obsazení filmu Cesta do hlubin študákovy duše

Film stojí na souhře dvou skupin: profesorského sboru a septimánů. Přehled obsahuje role, které shodně uvádějí aspoň dva zdroje, především Národní filmový archiv, Česká televize a filmové databáze. Kromě uvedených herců se ve filmu objevuje řada dalších studentů a profesorů, jejichž role se v jednotlivých databázích liší nebo jsou uvedeny jen v jedné z nich, proto v tabulce nejsou.

Herec	Role
Jindřich Plachta	profesor přírodopisu Matulka
Jaroslav Průcha	profesor fyziky Rabiška
Jaroslav Marvan	profesor matematiky Vobořil
František Vnouček	nový mladý profesor Petr Voříšek
Miloš Nedbal	profesor francouzštiny Šeda
Ladislav Pešek	septimán Kulík
František Filipovský	šprt Mazánek
Rudolf Hrušínský	septimán Vaněk, nadaný klavírista
Jana Ebertová	premiantka Chalupová

Profesorský sbor

Ústřední postavou je profesor přírodopisu Matulka v podání Jindřicha Plachty, starý a laskavý kantor, kterého mají studenti rádi. Jaroslav Průcha hraje fyzikáře Rabišku, který si léta zapisuje školní příhody a jehož zápisky tvoří rámec vyprávění. Jaroslav Marvan ztvárnil matikáře Vobořila, Miloš Nedbal profesora francouzštiny Šedu. Do sboru nově přichází mladý profesor Voříšek, kterého hraje František Vnouček a který bývá studentům spíš kamarádem.

Studenti septimy

Mezi studenty září Ladislav Pešek jako energický Kulík, nadaný, ale líný student, který stojí za většinou rošťáren. František Filipovský hraje šplhavého šprta Mazánka, tedy typ, který diváci znali už ze Školy základ života. Citlivého septimána Vaňka, talentovaného klavíristu, kterému učení moc nejde, ztvárnil Rudolf Hrušínský. Premiantku třídy Chalupovou hraje Jana Ebertová.

Dospělí herci v rolích studentů

Česká televize v anotaci filmu upozorňuje na zajímavost, které si pozorný divák všimne: představitelům studentů bylo v době natáčení skoro tolik let jako jejich filmovým profesorům. Ladislav Pešek i František Filipovský byli zkušení herci po třicítce, zatímco Jindřichu Plachtovi, představiteli starého Matulky, bylo podle stejného zdroje čtyřicet. Na přesvědčivosti studentských postav to nic neubírá, divák rozdíl vnímá spíš jako součást dobové stylizace.

O čem film je, bez vyzrazení rozuzlení

Dějový rámec tvoří zápisky gymnaziálního fyzikáře Rabišky, který dlouhodobě a s vědeckou důkladností pozoruje své žáky a sbírá kuriozity, které profesoři studentům při vyučování zabaví. Z jednotlivých epizod se postupně skládá obraz třídy i sboru. Film nestaví na jedné zápletce od začátku do konce, ale na sledu příhod, které se v druhé polovině sbíhají do jedné společné akce studentů.

Vaněk a prodaný klavír

Jedna z linií patří Vaňkovi. Je to nadaný muzikant, ve škole se mu však nedaří a po špatném pololetním vysvědčení mu otec vezme klavír, protože je přesvědčený, že ho hudba odvádí od učení. Tahle linka dodává komedii vážnější tón a ukazuje, že Žák i Frič brali studenty jako lidi s vlastními starostmi, ne jen jako zdroj žertů.

Matulka a státnice

Hlavní dějová linka se týká profesora Matulky. Studenti zjistí, že jejich oblíbený kantor kvůli trémě dosud nesložil státní zkoušky, přestože učí léta a látku dobře zná. S pomocí mladého profesora Voříška proto vymyslí lest, jak mu pomoci. Jak jejich plán dopadne, tady prozrazovat nebudeme; právě tato část patří k nejoblíbenějším scénám filmu a vyplatí se ji vidět bez předchozí znalosti.

Předloha: kniha Jaroslava Žáka

Jaroslav Žák vydal knihu Cesta do hlubin študákovy duše v roce 1938. Navazovala volně na jeho úspěšné Študáky a kantory. Martin Frič už o rok dřív natočil podle Žáka komedii Škola základ života. Žák se podílel i na scénáři filmu, spolu s režisérem Martinem Fričem a Janem Kaplanem. Film tak vznikl v těsné spolupráci s autorem, což je na výsledku znát: humor zůstal žákovsky jízlivý, ale nikdy zlý.

Kniha není souvislý příběh

Kdo sáhne po knize a čeká přepis filmu, bude překvapený. Česká televize ji popisuje jako knížku postřehů a úvah ze středoškolského prostředí a čtenáři v komentářích upozorňují, že nejde o souvislé vyprávění. Scenáristé si z ní vzali základ, tedy starého profesora, který sbírá študácké kuriozity, a nově přidali postavu přírodopisce Matulky a jeho zkoušky. Z knihy tak vznikl film s jasnou dějovou linkou.

Škola základ života jako předchůdce

Cesta do hlubin študákovy duše je druhou Fričovou adaptací Žáka po komedii Škola základ života z roku 1938. Oba filmy spojuje prostředí gymnázia, typ humoru i část herců: Ladislav Pešek opět kraluje studentským rošťárnám a František Filipovský znovu hraje šplhouna. Kdo má rád jeden z nich, ocení i druhý; pořadí sledování přitom nehraje roli, protože příběhy na sebe přímo nenavazují.

Na jakém gymnáziu se film odehrává

Zdroje gymnázium ve filmu nijak nepojmenovávají, jde o typizovanou střední školu své doby s profesorským sborem a třídou septimou. Údaje o tom, v jaké budově se natáčelo, Národní filmový archiv ani Česká televize neuvádějí a databáze filmových míst k filmu žádné lokace neeviduje. Školní prostředí proto berte jako obecný obraz předválečného gymnázia, ne jako portrét jedné školy.

Štáb za kamerou

Za kamerou stál Ferdinand Pečenka, hudbu složil Roman Blahník, střih měl na starosti Jan Kohout a architektem filmu byl Karel Petr Adam. Zvuk natáčel Stanislav Vondraš. Za filmem stála společnost Elekta. Film je černobílý a trvá zhruba hodinu a půl; přesná délka se v jednotlivých zdrojích mírně liší.

Dobový kontext a ohlas

Národní filmový archiv upozorňuje, že film v roce 1939 svým přirozeně vlasteneckým laděním přesáhl hranice pouhé nezávazné zábavy. Vznikl v roce, kdy začala okupace a válka, a tomu odpovídá i jeho vyznění: česká škola v něm působí jako společenství, kde studenti i profesoři nakonec táhnou za jeden provaz. Humor přitom zůstává laskavý a nikoho nezesměšňuje.

Srovnání s pozdějšími školními filmy

Na Fričovy studentské komedie navázaly další generace filmařů. V komedii Marečku, podejte mi pero! se do lavic vracejí dospělí, školní komedie Bota jménem Melichar ukazuje základní školu očima dětí a Obecná škola Jana Svěráka vypráví o vztahu žáka a učitele. Fričův film mezi nimi vyniká tím, že dává stejný prostor studentům i kantorům.

Kde film vidět

Film patří ke klasikám, které se pravidelně vracejí do televizního vysílání, a objevuje se i v nabídce streamovacích služeb. Nabídka se ale mění, proto si aktuální dostupnost ověřte v programu televizí nebo ve vyhledávači legálních služeb. Pokud chcete pokračovat dalším filmem, inspiraci najdete ve výběru českých komedií podle nálady.

Proč se k filmu vracet

1. Herecké obsazení: Plachta, Marvan, Pešek, Filipovský a mladý Hrušínský v jednom filmu.
2. Laskavý humor: rošťárny studentů nikdy nepřerostou v posměch kantorům.
3. Postava Matulky: starý přírodopisec patří k nejsympatičtějším učitelům české kinematografie.
4. Literární základ: Žák se na scénáři podílel sám, takže film zachovává jeho jazyk a nadhled.
5. Doba vzniku: komedie z roku 1939 zachycuje předválečnou školu i náladu své doby.

František Filipovský se o mnoho let později objevil jako dědeček Urban ve druhé řadě seriálu Pan Tau.

Ladislav Pešek i František Filipovský se s Martinem Fričem znovu potkali o dva roky později v komedii Hotel Modrá hvězda.

Časté otázky

Kdo hraje ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše?

Profesora Matulku hraje Jindřich Plachta, fyzikáře Rabišku Jaroslav Průcha a matikáře Vobořila Jaroslav Marvan. Mezi studenty vynikají Ladislav Pešek jako Kulík, František Filipovský jako šprt Mazánek a Rudolf Hrušínský jako klavírista Vaněk.

Podle jaké knihy film vznikl?

Předlohou je stejnojmenná kniha Jaroslava Žáka z roku 1938, volné pokračování jeho Študáků a kantorů. Kniha je spíš souborem postřehů ze studentského prostředí, proto scenáristé přidali souvislý příběh profesora Matulky. Žák se na scénáři podílel spolu s Martinem Fričem a Janem Kaplanem.

Na jakém gymnáziu se film odehrává?

Archivní zdroje gymnázium ve filmu nepojmenovávají, jde o typickou předválečnou střední školu se třídou septimou. Konkrétní budovu, kde se natáčelo, dostupné archivní a databázové zdroje neuvádějí.

Navazuje film na Školu základ života?

Volně ano. Obě komedie natočil Martin Frič podle knih Jaroslava Žáka a mají podobné prostředí i část herců. Děj ale přímo nepokračuje, takže je můžete sledovat v libovolném pořadí.

Kdo hraje profesora Matulku?

Laskavého přírodopisce Matulku, který kvůli trémě dosud nesložil státnice, hraje Jindřich Plachta. Matulka je ústřední postavou filmu a studentská snaha pomoci mu tvoří jeho hlavní dějovou linku.

Je film vhodný pro děti?

Film je laskavá komedie bez drsných scén, takže ho mohou sledovat i děti. Nejvíc ho ale ocení dospívající a dospělí, kteří znají školní prostředí a rozumí dobovému jazyku i narážkám na tehdejší gymnázium.

Zdroje

• Cesta do hlubin študákovy duše (nfa.cz)
• Cesta do hlubin študákovy duše: o pořadu (ceskatelevize.cz)
• Herci a tvůrci (fdb.cz)