Hedge fondy: strategie, poplatky a kdo do nich může
Hedge fondy jsou investiční fondy, které sdružují peníze bohatších a institucionálních investorů a investují je s mnohem větší volností než běžné podílové fondy. Smějí používat páku, krátké prodeje a deriváty a snaží se vydělávat při růstu i poklesu trhů. Investovat do nich obvykle mohou jen kvalifikovaní nebo akreditovaní investoři, peníze bývají vázané déle a poplatky jsou vyšší. V Evropské unii spadají mezi alternativní investiční fondy.
Ve zkratce
- Hedge fond je soukromě nabízený fond s volnou investiční strategií, často s pákou a krátkými prodeji.
- První fond tohoto typu založil Alfred Winslow Jones v roce 1949.
- Typickými investory jsou penzijní fondy, pojišťovny a bohatí jednotlivci.
- Odkup bývá možný jen měsíčně, čtvrtletně nebo ročně, často s úvodní lhůtou rok a déle.
- V Česku smí do fondu kvalifikovaných investorů soukromá osoba zpravidla až od 125 000 eur, za určitých podmínek od 1 000 000 Kč.
Co jsou hedge fondy a odkud se vzaly
Americká komise pro cenné papíry SEC je ve svém informačním bulletinu popisuje jako fondy, které sdružují peníze investorů a investují je s cílem dosáhnout kladného výnosu. Oproti podílovým fondům mají pružnější strategie. Mnoho z nich se snaží vydělávat na jakémkoli trhu a k tomu používá páku, tedy investování za vypůjčené peníze, krátké prodeje a další spekulativní postupy, které běžné fondy používají jen výjimečně.
Alfred Winslow Jones a první fond
Za zakladatele odvětví se považuje Alfred Winslow Jones, který v roce 1949 založil fond kombinující nákup akcií, které považoval za podhodnocené, s krátkým prodejem akcií, které považoval za předražené. Krátké pozice měly portfolio chránit před poklesem celého trhu, odtud anglické slovo hedge, tedy zajištění. Jones zároveň používal páku a bral si podíl ze zisku. Pojem hedge fond zpopularizoval článek novinářky Carol Loomis v časopise Fortune z roku 1966.
Kdo do nich investuje
Podle SEC jsou typickými investory instituce, například penzijní fondy a pojišťovny, a bohatí jednotlivci. V USA musí být investor zpravidla takzvaně akreditovaný, tedy mít určitou minimální výši příjmu nebo majetku. Tyto fondy totiž nepodléhají části pravidel, která chrání drobné investory, a někteří správci podle velikosti spravovaného majetku nemusí ani podávat veřejné zprávy. Zákaz podvodu a povinnost jednat v zájmu fondu ale platí i pro ně.
Hlavní strategie
Strategií je mnoho a datoví poskytovatelé je třídí různě. Často používané rozdělení podle společnosti Hedge Fund Research rozlišuje čtyři hlavní skupiny: akciové strategie, strategie založené na firemních událostech, strategie relativní hodnoty a makroekonomické strategie. Některé fondy kombinují víc strategií a správců, jiné drží soustředěné pozice a sázejí na jedinou. Před investicí je proto podle SEC nutné rozumět, jakou míru rizika zvolená strategie nese.
Akciové long/short
Nejstarší strategie navazuje přímo na Jonese. Správce kupuje akcie, které považuje za podhodnocené, a zároveň prodává na krátko ty, které považuje za předražené. Výsledek tak závisí hlavně na tom, zda správně vybral jednotlivé firmy, a méně na směru celého trhu. Existují i fondy se zaměřením převážně na krátké pozice, které vydělávají hlavně na poklesu nadhodnocených akcií.
Firemní události
Fondy zaměřené na události, anglicky event-driven, hledají příležitosti kolem fúzí, akvizic, restrukturalizací nebo bankrotů. Typicky sázejí na to, za jakou cenu a zda vůbec se oznámená transakce uskuteční. Riziko spočívá v tom, že se obchod nakonec nepodaří a cena akcií se vrátí tam, kde byla před oznámením. Výsledky takových fondů proto závisejí spíš na firemních rozhodnutích než na vývoji celého trhu.
Relativní hodnota a globální makro
Strategie relativní hodnoty využívají cenové rozdíly mezi příbuznými cennými papíry, například kupují konvertibilní dluhopis a zároveň prodávají na krátko akcii téže firmy. Globální makro fondy naopak obchodují akcie, dluhopisy, měny i komodity podle svého pohledu na vývoj ekonomik a politiky. K tomu často používají futures kontrakty a opce, které umožňují velkou expozici za malý vklad.
Čím se liší od podílových fondů
Běžný podílový fond pro drobné investory musí v EU dodržovat přísná pravidla pro rozložení rizika, likviditu a informování, která shrnuje rámec UCITS. Platí to i pro většinu evropských fondů obchodovaných na burze, jak vysvětluje článek co je ETF a jak funguje. Fondy s volnou strategií takovými pravidly vázané nejsou, a proto se liší v likviditě, v použití páky, v ocenění i v poplatcích.
Likvidita a lhůta lock-up
Podílový fond odkupuje podíly zpravidla v kterýkoli pracovní den. Fondy s volnou strategií podle SEC obvykle umožňují odkup jen měsíčně, čtvrtletně nebo ročně a často stanoví úvodní lhůtu lock-up v délce roku i déle, kdy peníze vybrat nejde. Mohou účtovat poplatek za odkup a v některých situacích, například při napětí na trzích, odkupy pozastavit. Mezitím může hodnota podílu klesat.
Páka a deriváty
Fond, který investuje vlastní kapitál investorů i vypůjčené peníze, znásobuje potenciální zisk i ztrátu. SEC upozorňuje, že páka dokáže z jinak konzervativní investice udělat investici extrémně rizikovou. Jak páka funguje na číslech a co se stane, když dojde zajištění, ukazuje článek finanční páka a margin call. Deriváty a krátké prodeje přidávají další vrstvu rizika.
Ocenění a výkonnost
Tyto fondy mohou držet málo likvidní cenné papíry, které se těžko oceňují, a mnohé si v oceňování ponechávají značnou volnost. Výkonnost navíc nemusí počítat žádnou standardní metodikou, na rozdíl od podílových fondů, kterým to předepisují zákony. SEC proto doporučuje zjistit, zda uváděná výkonnost vychází ze skutečně přijatých peněz, nebo z odhadu správce, a zda je očištěná o poplatky.
Poplatky
Podle bulletinu SEC si takové fondy obvykle účtují poplatek za správu ve výši 1 až 2 % majetku a k tomu výkonnostní poplatek kolem 20 % ze zisku. Hodnota majetku, ze které se poplatky počítají, závisí na ocenění, které do velké míry určuje správce. Konkrétní podmínky stanoví nabídkové dokumenty každého fondu, a proto je potřeba je před investicí přečíst celé.
Kdo do hedge fondů může v Česku a v EU
V Evropské unii patří hedge fondy mezi alternativní investiční fondy, tedy fondy mimo rámec UCITS. Jejich správce reguluje směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, zkráceně AIFMD. V Česku ji provádí zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Ten pro fondy s volnějšími pravidly, které nejsou určené veřejnosti, používá formu fondu kvalifikovaných investorů pod dohledem České národní banky.
Podmínky pro kvalifikovaného investora
Podle § 272 zákona může soukromá osoba nabýt podíl ve fondu kvalifikovaných investorů, pokud písemně a samostatně prohlásí, že si je vědoma rizik, a investuje nejméně 125 000 eur. Hranice 1 000 000 Kč stačí tehdy, když správce nebo administrátor písemně potvrdí, že investice odpovídá jejímu finančnímu zázemí, cílům, znalostem a zkušenostem. Profesionální investoři, například banky a pojišťovny, minimální částku mít nemusí.
Kde si fond a správce ověřit
Fond kvalifikovaných investorů i jeho obhospodařovatel musí být zapsaní v seznamech, které vede Česká národní banka, a fond pravidelně odevzdává zprávy a auditovanou účetní závěrku. Statut fondu podle zákona obsahuje investiční strategii, popis rizik a další údaje potřebné pro zasvěcené posouzení investice. U zahraničního fondu je potřeba ověřit oprávnění u regulátora země, kde správce sídlí.
Poučení z pádu LTCM
Nejznámějším příkladem rizika je americký fond Long-Term Capital Management. V roce 1998 utrpěl obrovské ztráty a v září 1998 do něj podle zprávy amerického kontrolního úřadu GAO vložilo konsorcium čtrnácti bank a obchodníků s cennými papíry zhruba 3,6 miliardy dolarů. Jednání zprostředkovala newyorská pobočka Fedu, federální peníze se nepoužily. Případ ukázal, jak páka a podobné pozice u více hráčů mohou ohrozit celý trh. Rozložení rizika přitom za krize slábne, jak vysvětluje článek co je diverzifikace.
Šest otázek před investicí do hedge fondu
- Jakou strategii fond používá a jak velkou pákou pracuje?
- Kdy a jak často můžete podíl odprodat a jak dlouhý je lock-up?
- Kolik činí poplatek za správu, výkonnostní poplatek a poplatek za odkup?
- Kdo oceňuje majetek fondu a jaká část aktiv je málo likvidní?
- Je fond a jeho správce zapsaný v seznamech ČNB nebo domovského regulátora?
- Jakou část svého majetku si můžete dovolit vázat na několik let?
Podobné riziko vzniká i u drobných investorů, když je k týmž obchodům žene FOMO neboli strach z promeškání a všichni pak chtějí prodávat ve stejnou chvíli.
Jiní obchodníci se místo pohledu na ekonomiku řídí jen vývojem ceny a ukazateli trendu, jako je indikátor MACD.
Časté otázky
Co jsou hedge fondy jednoduše řečeno?
Jsou to investiční fondy pro bohatší a institucionální investory, které mají volnou strategii. Smějí používat páku, krátké prodeje a deriváty a snaží se vydělávat při růstu i poklesu trhů. Cenou za tuto volnost je přísnější omezení toho, kdo do nich smí investovat.
Jaký je rozdíl mezi hedge fondem a podílovým fondem?
Podílový fond pro veřejnost musí dodržovat přísná pravidla rozložení rizika a likvidity a podíly odkupuje průběžně. Hedge fond pravidly tolik omezený není, smí používat páku a krátké prodeje, odkup bývá možný jen v delších intervalech a poplatky jsou obvykle vyšší.
Může do hedge fondu investovat běžný člověk?
Většinou ne. V Česku smí soukromá osoba do fondu kvalifikovaných investorů obvykle až od 125 000 eur, nebo od 1 000 000 Kč s písemným potvrzením správce, že investice odpovídá jejím znalostem a majetku. V USA platí podobné omezení pro akreditované investory.
Kolik si hedge fondy účtují?
Podle SEC bývá obvyklý poplatek za správu 1 až 2 % majetku ročně a k tomu výkonnostní poplatek kolem 20 % ze zisku. Konkrétní podmínky se liší fond od fondu a stojí v nabídkových dokumentech.
Můžu z hedge fondu kdykoli vybrat peníze?
Obvykle ne. Podle SEC umožňují tyto fondy odkup jen v pevných intervalech, například jednou za měsíc, čtvrtletí nebo rok, a často mají úvodní lhůtu lock-up v délce roku i déle. Při napětí na trzích mohou odkupy i pozastavit.
Proč se jim říká hedge?
Anglické hedge znamená zajištění. První fond Alfreda Winslowa Jonese z roku 1949 kombinoval nákup akcií s krátkými prodeji, které měly chránit před poklesem trhu. Dnešní fondy ale zdaleka ne vždy zajištěné jsou a mnohé riziko naopak zvyšují pákou.
Zdroje
- Investor Bulletin: Hedge Funds (sec.gov)
- Questions Concerning LTCM and Our Responses (gao.gov)
