Třicet případů majora Zemana: obsazení, díly a spory
Třicet případů majora Zemana je československý detektivní seriál, který v letech 1974 až 1979 natočila Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize v režii Jiřího Sequense. Má 30 dílů a každý z nich se odehrává v jiném roce mezi lety 1945 a 1973. Hlavní postavu, kriminalistu Jana Zemana, hraje Vladimír Brabec. Seriál vznikl k 30. výročí Sboru národní bezpečnosti a dnes ho historici popisují jako ukázku normalizační propagandy.
Ve zkratce
- Rozsah: 30 dílů, každý zasazený do jednoho roku od 1945 do 1973.
- Natáčení: 1974 až 1979, první klapka padla 22. března 1974.
- Tvůrci: režie Jiří Sequens, dramaturgie a předlohy Jiří Procházka, hudba Zdeněk Liška.
- Hlavní role: Vladimír Brabec, Miloš Willig, Josef Větrovec, Vladimír Ráž, Rudolf Jelínek.
- Kontroverze: zakázka k výročí SNB za účasti ministerstva vnitra, výklad dějin podle tehdejší moci.
- Po roce 1989: Česká televize ho poprvé znovu uvedla v roce 1999 a doplnila dokumenty.
Základní údaje o seriálu
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Žánr | detektivní seriál |
| Výroba | Československá televize, Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti |
| Počet dílů | 30 |
| Doba natáčení | 1974 až 1979 |
| Doba děje | 1945 až 1973 |
| Režie | Jiří Sequens |
| Dramaturgie | Jiří Procházka |
| Hudba | Zdeněk Liška |
O čem seriál je
Seriál sleduje kariéru Jana Zemana od návratu domů na konci války až po místo náčelníka pražské kriminálky. První díl Smrt u jezera se odehrává v roce 1945, poslední Růže pro Zemana v roce 1973, a mezi nimi se z mladého policisty stává zkušený kriminalista s hodností majora. Případy se střídají: vedle vražd, loupeží a padělání jsou tu příběhy o pašerácích, agentech ze Západu a odpůrcích režimu. Ty poslední dávají seriálu politický rozměr, o kterém se vedou spory dodnes.
Jeden díl, jeden rok
Nosným nápadem je chronologie. Každá epizoda nese rok, ve kterém se odehrává, takže divák s Zemanem prochází poválečné období, padesátá léta, uvolnění šedesátých let i první roky normalizace. Jen rok 1947 má dva případy, Loupež sladkého „i“ a Rubínové kříže. Díky tomu se dá seriál číst jako souvislý příběh jednoho života i jako přehled dějin, ovšem dějin podaných tak, jak je chtěla vidět vládnoucí strana.
Zeman v práci i doma
Vedle vyšetřování seriál ukazuje i Zemanův soukromý život. V průběhu seriálu má dvě manželky, Lídu a později Blanku, a dceru. Rodinné scény mají postavu polidštit a divákovi ji přiblížit. Kolem majora stojí stálí kolegové z kriminálky i ze Státní bezpečnosti, s nimiž řeší případy, které se týkají nejen kriminality, ale i bezpečnosti státu.
Obsazení seriálu Třicet případů majora Zemana
V titulní roli se představil Vladimír Brabec. Kolem něj tvůrci postavili stálý tým policistů a lékařů, který se objevuje ve většině dílů. Podle ČT24 v seriálu účinkovala široká plejáda tehdejších herců a nabídnutou roli odmítl jen málokdo. Přehled stálých postav shrnuje tabulka.
Hlavní a stálé role
| Herec nebo herečka | Postava |
|---|---|
| Vladimír Brabec | major Jan Zeman |
| Miloš Willig | plukovník Václav Kalina |
| Josef Větrovec | plukovník Pavlásek, náčelník kriminálky |
| Vladimír Ráž | soudní lékař Veselý |
| Rudolf Jelínek | major Jiří Hradec |
| František Němec | major Žitný ze Státní bezpečnosti |
| Ladislav Mrkvička | nadporučík Stejskal |
| Emil Horváth | poručík Gajdoš |
| Radoslav Brzobohatý | Pavel Bláha, bývalý policista a později západní agent |
Zemanova rodina
Zemanovu první ženu Lídu hraje Renáta Doleželová, druhou ženu Blanku Jaroslava Obermaierová. Dceru ztvárnila Ivana Andrlová. Rodinné postavy se objevují hlavně v dílech, kde se případ dotýká Zemana osobně, a dávají příběhu civilní polohu mezi policejními scénami. Postava Pavla Bláhy v podání Radoslava Brzobohatého zase představuje bývalého policistu, který přejde na stranu západních tajných služeb a stane se Zemanovým protivníkem.
Hosté v jednotlivých dílech
V epizodních rolích se vystřídala řada známých herců. V dílu Mimikry hraje Jiří Lábus narkomana Borůvku. Podle deníku Blesk se v seriálu celkem vystřídaly stovky herců a hereček v menších i větších rolích, takže mnoho známých tváří tu najdete jen v jednom dílu. Právě na tomto dílu je dobře vidět, jak seriál zachází se skutečností: děj vychází z reálných událostí, ale jejich výklad určuje politické zadání.
Díly: přehled všech třiceti případů
Pořadí dílů odpovídá letům, ve kterých se odehrávají. Názvy uvádí tabulka po desetiletích, rok děje je v závorce. Kdo si chce seriál pustit celý, nemusí řešit správné pořadí, stačí jít podle čísel.
Díly 1 až 15
| Díly | Názvy a rok děje |
|---|---|
| 1 až 5 | Smrt u jezera (1945), Vyznavači ohně (1946), Loupež sladkého „i“ (1947), Rubínové kříže (1947), Hon na lišku (1948) |
| 6 až 10 | Bestie (1949), Mědirytina (1950), Strach (1951), Loď do Hamburku (1952), Vrah se skrývá v poli (1953) |
| 11 až 15 | Křížová cesta (1954), Kleště (1955), Romance o nenápadné paní (1956), Konec velké šance (1957), Kvadratura ženy (1958) |
Díly 16 až 30
| Díly | Názvy a rok děje |
|---|---|
| 16 až 20 | Dáma s erbem (1959), Prokleté dědictví (1960), Bílé linky (1961), Třetí housle (1962), Modrá světla (1963) |
| 21 až 25 | Pán ze Salcburku (1964), Tatranské pastorále (1965), Šťastný a veselý (1966), Klauni (1967), Štvanice (1968) |
| 26 až 30 | Studna (1969), Rukojmí v Bella Vista (1970), Poselství z neznámé země (1971), Mimikry (1972), Růže pro Zemana (1973) |
Jak seriál vznikal
Natáčení začalo 22. března 1974 a skončilo v roce 1979. Seriál připravovala redakce, která v Československé televizi měla na starosti pořady o armádě a bezpečnosti. Vznikal k 30. výročí Sboru národní bezpečnosti a na jeho přípravě se podílelo federální ministerstvo vnitra. Takové zadání předurčilo, že kriminalisté budou kladní hrdinové a jejich protivníci budou často zastupovat lidi, které režim považoval za nepřátele.
Sequens, Procházka a Liška
Režisér Jiří Sequens natočil všech třicet dílů. Dramaturg Jiří Procházka byl autorem knižních předloh a podílel se na scénářích, mezi duchovní otce seriálu řadí ČT24 i další dramaturgy a pracovníky ministerstva. Hudbu složil Zdeněk Liška a jeho znělka provází všech třicet dílů. Komentátor ČT24 seriál označil za zkreslený, ale řemeslně kvalitní a kultovní, což vysvětluje, proč ho lidé sledují i desítky let po vzniku.
Srovnání s jinými krimi seriály
Zeman stojí v řadě televizních detektivek, kterou mapuje i přehled českých krimi seriálů. Od pozdějšího Malého pitavalu z velkého města se liší hlavně tím, že nezůstává u kriminality všedního dne a vstupuje do politiky. Historickou detektivku jiného typu nabízí Dobrodružství kriminalistiky, které na jednotlivých případech přibližuje vývoj vyšetřovacích metod.
Kontroverze: propaganda a skutečné případy
Česká televize, ÚSTR i historici se shodují, že seriál byl zamýšlen jako propaganda. Měl propagovat a obhajovat činnost bezpečnostního aparátu a diskreditovat odpůrce komunistického režimu. Ústav pro studium totalitních režimů ho společně s Muzeem Policie ČR a Českou televizí zpracovává v přednáškách jako historický pramen a nástroj státní propagandy, který spojil detektivku s politickým zadáním.
Skutečné události v pozadí
Většina dílů vychází ze skutečných událostí, některá fakta zůstala nezměněna, ale řada z nich je zasazena do smyšlených souvislostí. Díl Strach čerpá z odboje bratří Mašínů, Kvadratura ženy ze skutečného kriminálního případu a Mimikry z únosu letadla v roce 1972, který seriál spojuje s prostředím undergroundu kolem skupiny The Plastic People of the Universe. Díl Studna je inspirován nevyjasněnou tragédií jedné rodiny z konce šedesátých let.
Díly s nejsilnějším politickým výkladem
Nejvíc kritiky sklízejí díly o šedesátých letech. Bílé linky a Modrá světla přetvářejí skutečnou zpravodajskou operaci Lyautey a naznačují, že společenské uvolnění řídily západní tajné služby. Štvanice z roku 1968 prezentuje příchod vojsk Varšavské smlouvy jako internacionální pomoc a zesměšňuje snahy o rehabilitaci obětí procesů padesátých let. Podobné zakázkové pozadí měly i jiné seriály té doby, například Žena za pultem, i když bez politických kauz.
Repríza v roce 1999 a Třicet návratů
Po listopadu 1989 se seriál dlouho nevysílal. Česká televize ho znovu uvedla v roce 1999 a ke každému dílu přidala dokument z cyklu Třicet návratů, který vysvětloval skutečné pozadí případu. Vysílání vyvolalo ostré spory: jedni volali po zákazu, druzí upozorňovali, že seriál je řemeslně dobře udělaný a nechtěně dokumentuje myšlení normalizace. Sám Vladimír Brabec o roli podle ČT24 později řekl: „Zničil mě jako herce.“
Kde seriál vidět a jak k němu přistupovat
Seriál patří do archivu České televize a objevuje se v reprízách na různých stanicích. Aktuální možnosti sledování ověřte v programu televizí nebo v jejich internetových archivech. Pro pochopení dobového kontextu se vyplatí sáhnout i po dokumentech z cyklu Třicet návratů nebo po přednáškách ÚSTR, které rozebírají jednotlivé díly a skutečné události, z nichž vycházejí.
Pro koho seriál je a pro koho není
Hodí se pro diváky, které zajímají dějiny televize a normalizace, i pro ty, kdo mají rádi klasické detektivky s dobovou atmosférou. Méně vhodný je pro někoho, kdo hledá věrný obraz poválečných dějin. Kdo seriál pustí dětem nebo mladým divákům, měl by s nimi mluvit o tom, co je v něm skutečnost a co výklad zadaný režimem.
Pět věcí, které je dobré vědět před sledováním
- Seriál vznikl na zakázku k 30. výročí SNB za účasti ministerstva vnitra.
- Každý díl se odehrává v jiném roce, pořadí odpovídá chronologii od roku 1945.
- Skutečné události jsou často zasazeny do smyšlených souvislostí.
- Nejvíc politicky zabarvené jsou díly o šedesátých letech a o roce 1968.
- K reprízám vznikl vysvětlující dokumentární cyklus Třicet návratů.
Časté otázky
Kolik dílů má seriál Třicet případů majora Zemana?
Seriál má třicet dílů a natáčel se v letech 1974 až 1979. Každý díl je samostatný případ zasazený do jednoho roku mezi lety 1945 a 1973, jen rok 1947 má dva případy.
Kdo hraje majora Zemana?
Majora Jana Zemana hraje Vladimír Brabec. Ve stálých rolích vedle něj vystupují Miloš Willig jako plukovník Kalina, Josef Větrovec jako plukovník Pavlásek a Vladimír Ráž jako soudní lékař Veselý.
Proč je seriál kontroverzní?
Vznikl na zakázku k výročí Sboru národní bezpečnosti a podílelo se na něm ministerstvo vnitra. Skutečné události vykládá podle potřeb normalizačního režimu, odpůrce komunismu líčí jako zločince a rok 1968 jako dílo západních služeb.
Jsou případy majora Zemana skutečné?
Většina dílů vychází ze skutečných událostí, například z odboje bratří Mašínů nebo z únosu letadla v roce 1972. Fakta jsou ale často zasazena do smyšlených souvislostí, takže seriál nelze brát jako věrný obraz dějin.
Kdo seriál režíroval?
Všech třicet dílů režíroval Jiří Sequens. Dramaturgem a autorem knižních předloh byl Jiří Procházka, hudbu složil Zdeněk Liška.
Co je Třicet návratů?
Je to dokumentární cyklus, který Česká televize připravila k repríze seriálu v roce 1999. Ke každému dílu vysvětloval, jaké skutečné události za případem stály a jak je seriál upravil.
Zdroje
- Poprvé se na obrazovkách objevil major Zeman (ct24.ceskatelevize.cz)
- Major Zeman řešil první případ před 45 lety (ct24.ceskatelevize.cz)
- ÚSTR rozebírá seriál Třicet případů majora Zemana (seznamzpravy.cz)
2 Komentáře