Pražská místa, která se nedílně pojí s naší historií
Praha se dá projít po hlavní trase od Prašné brány přes Karlův most na Hrad a člověk přitom mine většinu míst, kde se skutečně rozhodovalo. Ta leží stranou, nejsou na pohlednicích a některá vypadají jako obyčejná ulice nebo park. Právě proto na nich dějiny působí silněji než na Karlově mostě mezi davem. Následující přehled vede po pěti místech, kde je moderní historie čitelná přímo v terénu.
Hlavní body
- Krypta kostela svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici je dnes památníkem.
- Boj parašutistů v kryptě se odehrál 18. června 1942.
- Stopy po střelbě na venkovní stěně kostela zůstaly zachovány.
- Na Vítkově stojí Národní památník s hrobem neznámého vojína.
- Vyšehradský Slavín je pohřebištěm významných osobností české kultury.
- Petschkův palác sloužil za okupace jako sídlo gestapa, v suterénu je památník.
- Václavské náměstí je místem, kde se odehrávaly klíčové novodobé události.
Krypta v Resslově ulici
Pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metoděje stojí v Resslově ulici nedaleko Karlova náměstí, kousek od Vltavy. Zvenčí je to nenápadná barokní stavba, kolem které denně projedou tisíce aut.
V jeho kryptě se po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha ukrývali českoslovenští parašutisté. Atentát se odehrál 27. května 1942 a boj v kryptě o tři týdny později, 18. června.
Obránci se bránili z podzemí několik hodin. Krypta byla nakonec zaplavována vodou přes větrací okénko a nikdo z ukrytých mužů boj nepřežil.
Dnes je krypta přístupná jako Národní památník hrdinů heydrichiády. Stopy po střelbě na venkovní stěně u větracího okénka jsou zachované a jsou nejsilnějším detailem celého místa.
Vítkov, kopec s dvojí historií
Vrch Vítkov nad Žižkovem je spojen hned se dvěma vrstvami dějin. Ta starší se váže k husitským válkám a k bitvě, po které dostala celá čtvrť své jméno.
Novější vrstvu tvoří Národní památník, vybudovaný v období první republiky. Vznikl jako pietní místo věnované československým legionářům a vojákům.
Součástí památníku je hrob neznámého vojína. V období komunistického režimu byla budova využita jinak, což je samo o sobě součástí jejího příběhu.
Praktická výhoda místa je v tom, že z jeho terasy je jeden z nejlepších výhledů na Prahu. Přitom sem zabloudí zlomek návštěvníků oproti Petřínu.
Přístup nahoru vede parkem po mírném stoupání, takže se dá zvládnout pěšky z několika stran. Kdo chce spojit výhled s procházkou, má tu nejlepší poměr námahy a odměny v Praze.
Vyšehrad a Slavín
Vyšehrad je opevněný areál nad Vltavou, který v obecném povědomí funguje jako kolébka českých pověstí. Doložená historie je střízlivější, ale areál byl skutečně jedním z knížecích sídel.
Dnešní podoba hradeb pochází z barokní přestavby na pevnost. Právě proto působí spíš jako vojenské opevnění než jako hrad z legend.
Nejnavštěvovanější částí je Vyšehradský hřbitov se Slavínem, společnou hrobkou významných osobností české kultury. Pohřbena je tu řada spisovatelů, skladatelů a výtvarníků.
Areál je zároveň jedním z mála klidných míst s výhledem přímo v centru. Kdo hledá další cíle mimo hlavní trasu, najde je i mezi nejhezčími hrady a zámky v Česku.
Petschkův palác a Pankrác
Budova bývalého bankovního paláce v ulici Politických vězňů sloužila za okupace jako pražská řídící úřadovna gestapa. Byla to adresa, které se lidé báli vyslovit nahlas.
V suterénu se dochovala takzvaná Pečkárna, prostor pro zadržené. Dnes je zpřístupněný jako památník a patří k nejtíživějším místům v Praze.
Druhou adresou stejného období je pankrácká věznice a její popravčí prostor. I zde je zřízen památník připomínající oběti z doby okupace.
Obě místa nejsou návštěvnicky pohodlná a nejsou vhodná pro malé děti. Jsou to ale nejkonkrétnější doklady toho, jak okupační režim v Praze fungoval.
Václavské náměstí jako novodobé jeviště
Václavské náměstí není náměstím v klasickém smyslu, ale širokou třídou vzniklou z koňského trhu. Právě jeho tvar z něj udělal místo shromáždění.
Odehrálo se tu vyhlášení samostatného státu v roce 1918 i klíčové okamžiky roku 1968 a 1989. Pro novodobé české dějiny je to nejdůležitější veřejný prostor.
Před budovou muzea připomíná události roku 1969 pietní místo věnované Janu Palachovi a Janu Zajícovi. Je vsazené přímo do dlažby a snadno se přehlédne.
Kdo si chce projít i nejstarší vrstvu pražských dějin, najde ji o kus dál na Staroměstském náměstí a v jeho historii, kde je čitelná od jedenáctého století.
Proč tato místa působí jinak než muzeum
Muzejní expozice pracuje s předměty vytrženými z původního prostředí. Vitrína je vždy určitý odstup, který návštěvníka chrání a zároveň mu ubírá na bezprostřednosti.
Uvedená místa fungují opačně. Návštěvník stojí přímo v prostoru, kde se událost odehrála, a měřítko toho prostoru je součástí sdělení.
Nejlépe je to vidět v kryptě. Rozměry podzemního prostoru jsou malé a stísněné a teprve na místě je pochopitelné, jak dlouhá obrana v takových podmínkách vypadala.
Stejný princip platí i v suterénu Petschkova paláce. Chodba a cely nejsou dramaticky nasvícené ani nijak upravené a právě jejich všednost je na nich nejtíživější.
Jak si naplánovat historickou trasu Prahou
- Vyberte si období, kterému se chcete věnovat, a podle něj místa spojte.
- Ověřte si otevírací dobu památníků, liší se od běžných muzeí.
- Začněte kryptou v Resslově ulici, dopoledne tam bývá klid.
- Pokračujte pěšky na Václavské náměstí a najděte pietní místo v dlažbě.
- Petschkův palác zařaďte samostatně, ne mezi lehčí zastávky.
- Vítkov si nechte na konec dne kvůli výhledu.
- Na Vyšehrad plánujte delší čas, areál je rozlehlý.
- Počítejte s tím, že pietní místa nejsou vhodná pro malé děti.
Šest pražských detailů, které se snadno minou
- Stopy po střelbě na stěně kostela v Resslově ulici.
- Větrací okénko krypty na úrovni chodníku.
- Pietní místo v dlažbě před budovou muzea.
- Hrob neznámého vojína v Národním památníku na Vítkově.
- Barokní pevnostní charakter vyšehradských hradeb.
- Nenápadný vstup do památníku v suterénu Petschkova paláce.
Časté otázky
Co v Praze navštívit kromě Karlova mostu a Hradu?
Místa spojená s moderními dějinami, tedy kryptu v Resslově ulici, Národní památník na Vítkově, Vyšehrad se Slavínem, památník v Petschkově paláci a Václavské náměstí. Mají silný příběh a bývá na nich výrazně méně lidí.
Kde se nachází krypta parašutistů?
V kostele svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici nedaleko Karlova náměstí. Je zpřístupněná jako Národní památník hrdinů heydrichiády.
Kdy se odehrál boj v kryptě?
Dne 18. června 1942, tedy zhruba tři týdny po atentátu na Reinharda Heydricha, který se odehrál 27. května téhož roku. Nikdo z ukrytých parašutistů boj nepřežil.
Co je Národní památník na Vítkově?
Pietní stavba z období první republiky, věnovaná původně československým legionářům a vojákům. Součástí je hrob neznámého vojína a z terasy je jeden z nejlepších výhledů na Prahu.
Co je Slavín?
Společná hrobka na Vyšehradském hřbitově, kde jsou pohřbeny významné osobnosti české kultury, mezi nimi spisovatelé, skladatelé a výtvarníci.
Čím byl za války Petschkův palác?
Sloužil jako pražská řídící úřadovna gestapa. V suterénu se dochoval prostor pro zadržené, dnes zpřístupněný jako památník.
Jsou tato místa vhodná pro děti?
Vyšehrad a Vítkov ano, jsou to venkovní areály s výhledy. Krypta v Resslově ulici a zejména památník v Petschkově paláci jsou ale tíživé a pro malé děti se nehodí.
Vyplatí se Prahu poznávat mimo hlavní sezonu?
Ano, mimo sezonu je ve městě podstatně méně lidí a atmosféra pietních míst vynikne. Většina uvedených památníků je přístupná po celý rok, jen s kratší otevírací dobou.
Dějiny, které nejsou za sklem
Zvláštnost těchto pěti míst je v tom, že se na nich nic neinscenuje. Stopy po střelbě, větrací okénko krypty nebo suterénní chodba pod bankovním palácem jsou původní a nejsou nijak upravené pro efekt.
Právě proto na návštěvníka působí silněji než jakákoli expozice. Kdo si na ně vyhradí den, pozná Prahu, kterou z hlavní turistické trasy nevidí ani opakovaný návštěvník.
Nejznámějším místem s vrstvenou historií je Staroměstské náměstí. Mimo Prahu pak nabízí přehled text o tom, kam vyrazit za nejkrásnější českou turistikou.
