Tlakový hrnec: co v něm zrychlí a co v něm zkazíte
Tlakový hrnec stojí ve většině domácností v nejhorší skříňce a používá se dvakrát do roka. Přitom umí jedinou věc, která se v kuchyni jinak koupit nedá: zkrátit dlouhé vaření na zlomek. Funguje na jednoduchém principu, ale právě proto se hodí jen na některé pokrmy a u jiných výsledek spíš pokazí.
Hlavní body
- Pod tlakem stoupne bod varu, takže se vaří při vyšší teplotě.
- Hodí se na dlouho vařené pokrmy, ne na krátké.
- Hrnec musí mít tekutinu, jinak nevznikne pára.
- Nikdy se neplní víc než do dvou třetin.
- Otevírá se až po úplném vypuštění tlaku.
Proč to funguje
Ve volném hrnci se voda vaří při sto stupních a výš teplota nestoupne, protože přebytečné teplo odchází s párou. Uzavřený hrnec páru nepustí ven a uvnitř roste tlak.
S rostoucím tlakem stoupá i teplota, při které voda vře. Vaří se tedy výrazně tepleji, což celý proces zásadně zrychlí.
Nejvíc se to projeví tam, kde je potřeba dlouhý čas: u luštěnin, u kostí na vývar a u tuhých kusů masa s velkým podílem pojiva, tedy přesně u toho, co popisuje text o tom, jak se maso dusí doměkka.
Naopak u zeleniny, ryb a všeho, co je hotové za pár minut, je tlakový hrnec spíš na obtíž. Rozdíl mezi hotovým a rozvařeným je v něm otázkou chvilky.
Co v něm připravit
Nejvděčnější jsou luštěniny. Fazole i cizrna, které jinak potřebují dlouhé vaření, se v tlaku zvládnou nesrovnatelně rychleji.
Druhá skupina jsou vývary. Z kostí se rychleji uvolní želatina, takže vývar získá tělo i za podstatně kratší dobu.
Třetí jsou dušená masa a guláše. Zůstane v nich šťáva a měknou spolehlivě, jen se hůř průběžně ochutnává.
Poslední skupina jsou brambory a kořenová zelenina uvařené vcelku, které se pak dají použít do salátu nebo na kaši, aniž by nasákly vodu.
Čemu se vyhnout
| Pokrm | Vhodné | Proč |
|---|---|---|
| Luštěniny | ano | zkrátí se nejvíc |
| Vývar z kostí | ano | rychle uvolní želatinu |
| Guláš a dušené maso | ano | měkne spolehlivě |
| Listová zelenina | ne | rozvaří se okamžitě |
| Ryba | ne | rozpadne se |
| Těstoviny | ne | pění a ucpou ventil |
| Mléčné omáčky | ne | přisedají a sráží se |
Pěnící suroviny jsou vysloveně nebezpečné, protože pěna může zablokovat ventil.
Jak postupovat krok za krokem
- Zkontrolujte těsnění a průchodnost ventilu.
- Suroviny vložte a přilijte tekutinu, hrnec nesmí být suchý.
- Neplňte hrnec víc než do dvou třetin objemu.
- U pěnících surovin nechte ještě víc místa.
- Uzavřete víko a zkontrolujte, že dosedlo po celém obvodu.
- Zahřejte na plný výkon, dokud ventil nezačne pracovat.
- Stáhněte na minimum a počítejte čas od téhle chvíle.
- Před otevřením nechte tlak zcela klesnout.
Šest chyb u tlakového hrnce
- Vařit bez tekutiny a připálit obsah na dno.
- Naplnit hrnec až po okraj.
- Počítat čas od zapnutí místo od začátku syčení ventilu.
- Nechat hrnec celou dobu na plném výkonu.
- Otevírat víko silou, dokud je uvnitř tlak.
- Zanedbat těsnění, které postupem času tvrdne.
Bezpečnost a údržba
Moderní hrnce mají několik pojistek a samy neotevřou víko, dokud je uvnitř tlak. To ale neznamená, že se s nimi dá zacházet ledabyle.
Tlak se vypouští buď samovolně, tedy odstavením a čekáním, nebo ventilem. Rychlé vypuštění se hodí u zeleniny, samovolné u masa, které tím ještě dojde.
Těsnění je spotřební díl. Když ztvrdne nebo popraská, hrnec přestane držet tlak a je potřeba ho vyměnit.
Ventil se po každém vaření propláchne a zkontroluje na průchodnost. Ucpaný ventil je jediná skutečně riziková závada a předchází se mu tím, že se do hrnce nedávají suroviny, které silně pění.
Časté otázky
Jak tlakový hrnec vlastně funguje?
Nepouští ven páru, takže uvnitř roste tlak a s ním i teplota, při které voda vře. Vaří se tedy výrazně tepleji než v běžném hrnci a dlouhé vaření se zkrátí na zlomek.
Co se v něm nemá vařit?
Všechno, co je hotové rychle, tedy listová zelenina, ryba a jemné přílohy. Nevhodné jsou také těstoviny a suroviny, které pění, protože pěna může zablokovat ventil.
Musí být v hrnci vždycky tekutina?
Musí, jinak nevznikne pára a nevytvoří se tlak. Bez tekutiny se obsah navíc připálí na dno. Množství uvádí výrobce, obvykle jde o několik decilitrů.
Od kdy se počítá čas?
Od chvíle, kdy ventil začne pracovat a hrnec dosáhne pracovního tlaku. Do té doby jde jen o zahřívání. Pak se plamen stáhne na minimum, aby se tlak udržel, ale zbytečně nerostl.
Jak se vypouští tlak?
Buď samovolně odstavením z plotny, což trvá déle a pokrm ještě dojde, nebo rychle ventilem. Rychlé vypuštění se hodí u zeleniny, samovolné u masa a luštěnin.
Můžu hrnec otevřít dřív?
Nemůžete a moderní hrnce to ani nedovolí. Dokud je uvnitř přetlak, víko drží. Otevírání silou je nejnebezpečnější věc, kterou u tlakového hrnce jde udělat.
Jak poznám, že je jídlo hotové?
Neochutnáte ho průběžně, takže se vychází z časů a ze zkušenosti. Když je pokrm nedovařený, hrnec se prostě znovu uzavře a dovaří se, což je běžná součást práce s ním.
Jak často měnit těsnění?
Podle stavu, ne podle kalendáře. Když guma ztvrdne, popraská nebo hrnec přestane držet tlak, je čas na výměnu. Po každém vaření se těsnění umyje a nechá uschnout mimo víko.
Nástroj na jednu věc, kterou dělá dobře
Tlakový hrnec nenahradí ostatní nádobí a ani se o to nesnaží. Jeho jediná výhoda je čas u pokrmů, které ho jinak potřebují hodně.
Právě proto se vyplatí ho vytáhnout na luštěniny, vývar a dušené maso a nechat ho v klidu u všeho, co je hotové za deset minut. Pro tyhle rychlé věci se lépe hodí vaření v páře nebo obyčejná pánev.
