Císařův pekař a Pekařův císař: obsazení, Golem a natáčení
Císařův pekař a Pekařův císař je dvoudílná česká historická komedie z roku 1951, ve které Jan Werich hraje dvojroli císaře Rudolfa II. a pekaře Matěje Kotrby. Režii po sporu s Werichem převzal od Jiřího Krejčíka Martin Frič. Příběh o záměně dvou podobných mužů, alchymistech hledajících elixír mládí a hliněném Golemovi vychází z divadelní hry Voskovce a Wericha. Film vznikl barevně, hlavně kvůli plánovanému uvedení v zahraničí.
Ve zkratce
- Rok a uvedení: natočen v roce 1951, do kin přišel na přelomu let 1951 a 1952 jako dvoudílný film.
- Režie: Martin Frič, původně Jiří Krejčík.
- Scénář: Jan Werich, Jiří Brdečka a Martin Frič.
- Hlavní role: Jan Werich (Rudolf II. a pekař Matěj), Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý.
- Předloha: hra Golem, kterou Voskovec a Werich uvedli v Osvobozeném divadle.
- Verze: dvoudílná domácí a zkrácená jednodílná exportní, v USA pod názvem The Emperor and the Golem.
Základní údaje o filmu
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Žánr | historická komedie |
| Rok výroby | 1951 |
| Země | Československo |
| Režie | Martin Frič (původně Jiří Krejčík) |
| Scénář | Jan Werich, Jiří Brdečka, Martin Frič |
| Kamera | Jan Stallich |
| Hudba | Julius Kalaš |
| Střih | Jan Kohout |
| Kostýmy | podle návrhů Jiřího Trnky |
| Golem | návrh sochaře Jaroslava Horejce |
O čem film vypráví
Císař, který chce omládnout
Děj se odehrává na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze na přelomu 16. a 17. století. Stárnoucí panovník se o vládu nestará, utrácí za alchymisty a astrology a touží po jediném: po elixíru mládí. Ve své sbírce kuriozit má i hliněného Golema, kterého ale nikdo z jeho učenců nedokáže oživit. Kolem císaře se pohybuje komoří Lang, maršál Russworm, hraběnka Stradová a celá galerie alchymistů, mezi nimi magistr Kelley a Scotta, na jehož receptu na elixír mládí děj do velké míry stojí.
Pekař Matěj a záměna
Pekař Matěj Kotrba je obyčejný a poctivý řemeslník, který peče chléb a rohlíky. Pro svůj zdravý rozum a dobré srdce skončí ve vězení, odkud uteče. Protože se císaři nápadně podobá, dojde k záměně a pekař se ocitne na místě panovníka. Matěj začne vládnout po svém a Golema nakonec využije k něčemu, co dvorní učence ani nenapadlo: k pečení pečiva pro chudé.
Dva díly, dva názvy
Název filmu odpovídá jeho dvěma částem. První díl Císařův pekař představuje dvůr, Golema a pekaře, druhý díl Pekařův císař sleduje, co se stane, když se role obrátí. V kinech se oba díly promítaly za sebou jako dvojprogram za dvojnásobné vstupné. Později se začala uvádět zkrácená jednodílná verze, původně určená pro zahraničí. Podrobněji o rozdílech mezi verzemi píšeme v samostatné části níže.
Obsazení filmu Císařův pekař
Hlavní a vedlejší role
| Postava | Herec nebo herečka |
|---|---|
| císař Rudolf II. a pekař Matěj Kotrba | Jan Werich |
| hraběnka Stradová | Marie Vášová |
| Kateřina (Sirael) | Nataša Gollová |
| komoří Lang | Bohuš Záhorský |
| magistr Kelley | Jiří Plachý |
| maršál Russworm | Zdeněk Štěpánek |
| dvorní astrolog | František Filipovský |
| alchymista Scotta | František Černý |
| císařův sluha | Václav Trégl |
| uherský vyslanec | Vladimír Leraus |
| dvorní lékař | Miloš Nedbal |
| Tycho Brahe | Bohuš Hradil |
Jan Werich ve dvojroli
Celý film stojí na Werichovi, který hraje oba muže, rozmrzelého a rozmazleného panovníka i zemitého pekaře. Obě postavy mají stejnou tvář, ale opačné povahy, a na tomto kontrastu je postavena většina komických situací. Ve vedlejších rolích se objevuje řada osobností tehdejšího divadla a filmu, mezi alchymisty jsou například Josef Kemr, Miloš Kopecký a Lubomír Lipský. Werich podle české Wikipedie do rolí navrhoval i své bývalé kolegy z Osvobozeného divadla.
Přeobsazené role
Po výměně režiséra se změnila velká část obsazení. Roli magistra Kelleyho měl původně hrát Karel Höger, nakonec ji dostal Jiří Plachý. Alchymistu Scottu místo Sašy Rašilova ztvárnil František Černý, maršála Russworma místo Jana Pivce Zdeněk Štěpánek. Kateřinu, která na dvoře vystupuje jako Sirael, hrála místo Ireny Kačírkové Nataša Gollová. Podle ČT24 jí Frič s Werichem touto rolí pomohli vrátit se po válce před kameru.
Od divadelního Golema k filmu
Hra v Osvobozeném divadle
Základem filmu je hra Golem, kterou Jiří Voskovec a Jan Werich uvedli v Osvobozeném divadle na začátku třicátých let, podle české Wikipedie v listopadu 1931. Satira na mocné, kteří utíkají k zázrakům místo vlády, pak čekala dvě desetiletí na filmové zpracování. Mezitím se Golem dostal na plátno v úplně jiné podobě. Kdo se chce o legendě a místech spojených s pražskými příběhy dozvědět víc, najde souvislosti v článku o tom, jak vznikají legendy kolem tajemných míst.
Francouzský Golem z roku 1936
Voskovec s Werichem nabídli svůj námět francouzskému režisérovi Julienu Duvivierovi. Ten z něj ale udělal hororové drama Golem, které mělo premiéru v roce 1936. Zajímavou spojnicí je kameraman Jan Stallich: podle ČT24 točil v barrandovských ateliérech právě Duvivierova Golema a později stál za kamerou i u Werichova filmu. Česká filmová verze se ke komediálnímu duchu původní hry vrátila až po válce.
Golem podle legendy a podle Horejce
Podle pražské legendy, kterou připomíná ČT24, vdechl Golemovi život učenec rabi Löw na konci 16. století. Filmový Golem vznikl podle výtvarného návrhu sochaře Jaroslava Horejce a podle ČT24 je to vůbec poprvé, kdy byl pojat jako hliněný obr se svorníky na hrudi. Pražská historie má mnoho vrstev a o jedné z nejstarších částí města, s orlojem a radnicí, píše přehled o tom, jak se proměňovalo Staroměstské náměstí.
Jak se film natáčel
Spor Krejčíka s Werichem
Natáčení začal režisér Jiří Krejčík, krátce po začátku se ale s Werichem neshodl a projekt převzal Martin Frič. Některé scény se musely přetočit a s novým režisérem přišlo i rozsáhlé přeobsazení. Frič se podílel také na scénáři spolu s Werichem a Jiřím Brdečkou. Některé zahraniční přehledy, například program velvyslanectví ve Washingtonu, uvádějí jako režiséry oba, filmové databáze ale za režiséra považují Friče.
Barevný film kvůli exportu
Na počátku padesátých let byl barevný film v československé produkci výjimkou. Císařův pekař se natáčel barevně hlavně proto, že se s ním počítalo pro zahraniční distribuci. Výpravu dotvořily kostýmy podle návrhů Jiřího Trnky, který jinak proslul hlavně loutkovým filmem. Kdo by chtěl skutečné historické kulisy vidět naživo, najde tipy v textu o tom, proč navštívit české hrady a zámky známé z filmů.
Dvě verze a cenzura
Dvoudílná a exportní verze
Vznikly dvě verze filmu. Domácí dvoudílná se promítala jako dvojprogram, exportní jednodílná je kratší a chybějí v ní nejvíce ideologické pasáže. Prameny se liší v přesných délkách obou verzí, shodují se ale v tom, co z exportní verze vypadlo. V zahraničí se film uváděl v řadě zemí, v USA pod názvem The Emperor and the Golem. Od šedesátých let se i v českých kinech hrála zkrácená podoba.
Píseň Ten dělá to a ten zas tohle
Nejznámějším vystřiženým místem je píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“, kterou podle české Wikipedie napsali Zdeněk Petr a Jan Werich. ČT24 ji spolu se závěrečnou budovatelskou scénou uvádí jako hlavní důvod, proč je film kritizován za prvky dobové agitky. Film tak nese stopy doby, ve které vznikl, ČT24 ho přesto shrnuje jako hlavně zábavnou komedii. Podobně se dějiny propisují do konkrétních pražských míst spojených s historií.
Kde film vidět
Film patří ke klasikám, které televize pravidelně zařazují do programu, často ve zkrácené jednodílné podobě. Dostupnost na streamovacích službách a termíny vysílání se mění, proto je ověřte v aktuálním programu nebo v nabídce jednotlivých služeb. Pokud máte možnost, vyplatí se hledat dvoudílnou verzi, protože jen v ní uvidíte film v podobě, v jaké ho poprvé viděli diváci v kinech.
Pět věcí, kterých si při sledování všimnout
- Werich hraje císaře i pekaře, tedy dvě postavy se stejnou tváří a opačnou povahou.
- Golem podle návrhu Jaroslava Horejce jako hliněný obr se svorníky na hrudi.
- Kostýmy podle návrhů Jiřího Trnky v barevném filmu, který byl tehdy výjimkou.
- Galerie dvorních alchymistů, mezi kterými jsou Josef Kemr a Miloš Kopecký.
- Rozdíl mezi dvoudílnou a jednodílnou verzí, ve které chybí píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“.
Časté otázky
Kdo režíroval Císařova pekaře?
Film dokončil Martin Frič. Natáčení původně začal Jiří Krejčík, který se ale s Janem Werichem neshodl a krátce po začátku natáčení byl nahrazen.
Kdo hraje v Císařově pekaři?
Jan Werich hraje dvojroli císaře Rudolfa II. a pekaře Matěje. Dále hrají Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský a František Černý.
Podle čeho film vznikl?
Předlohou je hra Golem, kterou Jiří Voskovec a Jan Werich uvedli v Osvobozeném divadle. Scénář filmu napsali Werich, Jiří Brdečka a Martin Frič.
Proč existují dvě verze filmu?
Domácí verze je dvoudílná, exportní jednodílná je kratší a chybějí v ní nejvíce ideologické pasáže, hlavně píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Od šedesátých let se i u nás promítala zkrácená verze.
Kdo navrhl Golema?
Filmového Golema navrhl sochař Jaroslav Horejc. Podle ČT24 byl Golem v tomto filmu poprvé pojat jako hliněný obr se svorníky na hrudi.
Proč je film barevný?
Barevné natáčení bylo tehdy u nás výjimečné. Hlavním důvodem byl plánovaný export, film se pak skutečně uváděl v řadě zemí, v USA jako The Emperor and the Golem.
Zdroje
- Werichův pekař a císař: agitka, legenda, historie (ceskatelevize.cz)
- Císařův pekař a Pekařův císař (cs.wikipedia.org)
