Mráz: 4 druhy nafty a 2 řešení

Když udeří silné mrazy, přibývá odstavených dieselů. Vinu nese palivo, přesněji parafín, který je jeho běžnou součástí a při nízkých teplotách začne krystalizovat. Motor pak nedostane naftu, protože se krystalky zachytí ve filtru. Řešení existují dvě a obě je potřeba udělat dřív, než teplota klesne. Následující přehled shrnuje, jaké druhy nafty se u nás prodávají a co s tím.

Hlavní body

Nafta nemrzne jako voda, ztrácí filtrovatelnost kvůli krystalkům parafínu.
Letní nafta má bod filtrovatelnosti kolem nuly.
Přechodová nafta třídy D odolá zhruba do minus deseti stupňů.
Zimní nafta se expeduje v zimních měsících a odolá zhruba do minus dvaceti stupňů.
Arktická nafta zvládne přibližně minus dvaatřicet stupňů, ale prodává se jen na části stanic.
Aditiva posunou hranici o několik stupňů, nenahradí ale správnou naftu.
Benzinové motory tímto problémem netrpí, benzin parafín neobsahuje.

Co se v palivu odehrává

Součástí motorové nafty je parafín. Za běžných teplot je rozpuštěný a palivo je čiré, při ochlazení se ale začne vylučovat ve formě drobných krystalků.

První viditelnou známkou je zakalení paliva. Samotné zakalení ještě motoru nevadí, problém nastává, až když krystalky narostou natolik, že neprojdou filtrem.

Tomuto okamžiku odpovídá takzvaný bod filtrovatelnosti. Je to teplota, při které se palivo přestane dostávat přes palivový filtr a přes sítko vstřikovacího čerpadla.

Motor pak nedostane palivo a zhasne, případně vůbec nenaskočí. Nejde tedy o zamrznutí kapaliny, ale o ucpání cesty, kterou palivo teče.

Čtyři druhy nafty

Letní nafta má bod filtrovatelnosti kolem nuly. Je určená pro teplou část roku a v mrazu je nepoužitelná.

Přechodová nafta třídy D navazuje na letní a odolá zhruba do minus deseti stupňů. Používá se v období, kdy se teploty pohybují kolem bodu mrazu.

Zimní nafta se u nás expeduje do čerpacích stanic v zimních měsících a její filtrovatelnost sahá zhruba k minus dvaceti stupňům. To pokryje naprostou většinu situací v nížinách.

Arktická nafta zvládne přibližně minus dvaatřicet stupňů. Zaváží se ale jen do části stanic, typicky v horských a podhorských oblastech, takže se běžně nesežene všude.

Proč arktická nafta není všude

Důvodem je poptávka a logistika. Podíl arktické nafty na celkové spotřebě je malý a řada sítí ji vůbec nenabízí.

Distribuce navíc musí být oddělená. Palivo se nedá tankovat do stejné nádrže na stanici jako zimní nafta, takže potřebuje vlastní kapacitu.

Prakticky to znamená, že mimo horské oblasti se s ní nedá počítat. Kdo jede na hory v období mrazů, dotankuje ji nejlépe až v cílové oblasti.

Řidičům v nížinách tedy zbývá zimní nafta a aditiva. To je pro běžné české zimy dostatečná kombinace, pokud se použije včas.

Aditiva a jak se používají

Aditiva upravují nízkoteplotní vlastnosti paliva a dokážou posunout hranici o několik stupňů. Přesný efekt se liší podle kvality přípravku i podle výchozího paliva.

Zásadní je způsob použití. Aditivum se lije do prázdné nebo skoro prázdné nádrže a teprve na ně se natankuje nafta, aby se obojí promíchalo.

Přidávat větší množství, než uvádí výrobce, nepomůže. Poměr je daný a jeho překročení může naopak vlastnosti paliva zhoršit.

Poslední pravidlo se týká načasování. Aditivum se přidává preventivně, dokud je palivo v pořádku. Do už zakaleného paliva v mrazu ho lít nemá smysl.

Když se to už stane

Pokud vozidlo stojí a nenaskočí, nejspolehlivější řešení je dostat ho do temperovaného prostoru. Po zahřátí se krystalky rozpustí a systém se zprůchodní.

Pokud je v nádrži letní nebo přechodová nafta a mráz teprve přichází, řešením je dotankovat zimní, případně arktickou naftu. Palivo v nádrži se tím naředí.

Za mrazu se ale nevyplatí riskovat jízdu na stanici. Rozumnější je přivézt palivo v kanystru jiným vozem, ideálně benzinovým.

Pokud zahřátí nepomůže, bývá zanesený palivový filtr a je namístě servis nebo asistenční služba. Zásady zimní přípravy jsou ostatně stejné jako u ostatních částí vozu, jak popisuje i text o tom, co dělat, když máte vybitou baterii.

Prevence, která rozhodne

Nejúčinnější prevencí je tankovat palivo odpovídající ročnímu období. Kdo tankuje průběžně, má v nádrži automaticky to, co se zrovna expeduje.

Riziková je naopak dlouhá odstávka. Vozidlo, které stálo od podzimu, má v nádrži starší palivo, které silný mráz nemusí zvládnout.

Pomáhá i držet nádrž plnější. Ve velkém prázdném prostoru kondenzuje vlhkost a voda v palivovém systému je v mrazu samostatný problém.

Do celkové zimní přípravy pak patří i zbytek vozu, od stavu pneumatik po výbavu. Kdy je namístě obout jiné gumy, shrnuje přehled o tom, kdy měnit pneumatiky.

Voda v nádrži, tichý spoluviník

Vedle parafínu má na zimních potížích podíl i voda. Dostává se do nádrže kondenzací vzdušné vlhkosti na chladných stěnách, tedy tím rychleji, čím je nádrž prázdnější.

Voda je těžší než nafta, takže klesá ke dnu, právě tam, odkud palivo odchází do systému. Za mrazu pak zamrzá v pravém slova smyslu.

Ledová zátka v palivovém potrubí nebo ve filtru se od parafínové liší tím, že se sama nerozpustí tak ochotně. Zahřátí trvá déle a poškození čerpadla je pravděpodobnější.

Prevence je jednoduchá a shodná s předchozím doporučením: držet nádrž plnější a auto pravidelně používat, aby se palivo obměňovalo.

Jak připravit diesel na mrazy

Tankujte palivo odpovídající ročnímu období, ne to nejlevnější v okolí.
Před příchodem mrazů dojezděte zásobu letní nebo přechodové nafty.
Aditivum přidejte do prázdné nádrže a teprve pak natankujte.
Dodržte dávkování podle výrobce, víc neznamená lépe.
Na hory dotankujte arktickou naftu až v cílové oblasti.
Nenechávejte nádrž dlouhodobě téměř prázdnou.
Po delší odstávce palivo v nádrži obměňte.
Zkontrolujte i stáří palivového filtru, zanesený filtr problém urychlí.

Sedm chyb řidičů dieselů v zimě

Vyjet do mrazů s letní nebo přechodovou naftou v nádrži.
Spoléhat na to, že arktická nafta je na každé stanici.
Přidat aditivum do plné nádrže bez promíchání.
Předávkovat aditivum v domnění, že to pomůže víc.
Používat zimní aditivum i za teplot nad bodem mrazu.
Jezdit trvale s téměř prázdnou nádrží.
Snažit se dojet na stanici s už zakaleným palivem.

Časté otázky

Jaké druhy nafty se u nás prodávají?

Letní s bodem filtrovatelnosti kolem nuly, přechodová třídy D zhruba do minus deseti stupňů, zimní zhruba do minus dvaceti stupňů a arktická přibližně do minus dvaatřiceti stupňů.

Proč nafta v mrazu zamrzá?

Nezamrzá v pravém slova smyslu. Obsahuje parafín, který při nízkých teplotách krystalizuje, a krystalky ucpou palivový filtr a sítko vstřikovacího čerpadla. Motor pak nedostane palivo.

Co znamená bod filtrovatelnosti?

Teplotu, při které palivo přestane procházet palivovým filtrem. Je to klíčový údaj pro volbu nafty podle očekávaných teplot, protože zakalení samo o sobě motoru ještě nevadí.

Kde seženu arktickou naftu?

Především v horských a podhorských oblastech. Její podíl na celkové spotřebě je malý, distribuce vyžaduje oddělenou kapacitu a řada sítí ji vůbec nenabízí.

Pomohou aditiva?

Posunou hranici o několik stupňů, ale nenahradí správné palivo. Přidávají se do prázdné nádrže před tankováním, v dávkování podle výrobce a preventivně, ne až do zakaleného paliva.

Co dělat, když auto nenastartuje?

Dostat ho do temperovaného prostoru, aby se krystalky rozpustily. Pokud to nepomůže, bývá zanesený palivový filtr a je namístě servis nebo asistenční služba.

Jak předejít problémům?

Tankovat palivo odpovídající ročnímu období, před mrazy dojezdět letní zásobu, nenechávat nádrž dlouhodobě prázdnou a po delší odstávce palivo obměnit.

Proč benzinové motory tímto netrpí?

Protože benzin parafín neobsahuje a jeho nízkoteplotní vlastnosti jsou úplně jiné. Problém s filtrovatelností se týká výhradně vznětových motorů.

Rozhodne se v listopadu, ne v lednu

Většina zimních potíží s dieselem má původ v paliva, které je v nádrži už několik týdnů. Kdo přes podzim tankuje průběžně, má v nádrži zimní naftu dřív, než přijdou mrazy.

Kdo naopak přijede na první silný mráz s letní zásobou, aditivem už moc nezachrání. Zimní příprava dieselu se proto dělá dopředu, ne až podle předpovědi.