O národech žijících ve světě máme různé předsudky. „Gentleman, to je odměřená sloučenina mlčení, ochoty, důstojnosti, sportu, novin a počestnosti,“ popisuje Angličana český spisovatel Karel Čapek, který si po své návštěvě na Britských ostrovech dokonce stěžuje, že Angličané neobyčejně zamlklí. Prý dokonce neumějí ani pořádně nadávat na společenské nešvary.

Je příčinou uzavřenosti podivná strava?

Osobní život a veřejné působení, to jsou pro Angličany dvě úplně odlišné kapitoly. Je naprosto nevhodné mluvit na veřejnosti o rodinných problémech. Nemáme v tomto přitom na mysli přetvářku nebo dokonce pokrytectví, nýbrž přirozený odstup a jeho zachování. Prý povahu Angličanů nejlépe vystihne jejich jídlo, které podle Čapka „vysvětluje do velké míry anglickou zasmušilost a zamlklost. Nikdo nemůže zářit a trylkovat, žvýkaje pressed beef (lisované hovězí maso) potřený ďábelskou hořčicí…,“ myslí si spisovatel, který „vyčerpal-li snad všechny tělesné požitky průměrného Angličana, počíná chápat jeho uzavřenost, vážnost a přísné mravy“. Angličan nezažívá zrovna moc radosti, a tak se alespoň vyžívá v různých rituálech.

Pravý Angličan žije na venkově

Současný britský publicista Jeremy Paxman říká o svých krajanech: „Angličané sice žijí ve městech, avšak v přesvědčení, že tam vlastně nejsou doma a že jejich pravé místo je na venkově“ Podle něj pravého Angličana najdete jedině na venkově, kde se celý jeho život točí kolem po staletí zažitých tradic. Ty ovšem v žádném případě nevznikly proto, že by se Angličané povyšovali nad ostatní kolem sebe. Tento životní styl má ryze praktické důvody. Příkladem je zvyk pít čaj o páté. Objevuje se někdy v polovině 19. století. Důvod? Angličané mezi poledním obědem a večeří servírovanou až večer kolem sedmé či osmé trpí hladem způsobeným poklesem hladiny krevního cukru. Proto si prostě musí doplnit svůj čaj o páté.