S čerty nejsou žerty: obsazení, hlasy a místa natáčení

S čerty nejsou žerty je pohádková komedie Hynka Bočana z roku 1984 s Vladimírem Dlouhým jako Petrem Máchalem a Ondřejem Vetchým jako čertem Jankem. Karel Heřmánek hraje Lucifera, Jaroslava Kretschmerová Dorotu Máchalovou a Viktor Preiss chamtivého správce. Volná inspirace pohádkou Boženy Němcové Čertův švagr se proměnila v příběh, v němž se člověk může snáze dovolat spravedlnosti v pekle než u pozemské vrchnosti.
Přehled vysvětluje vztahy mezi postavami, rozlišuje hlasy princezny Adélky a ukazuje skutečný mlýn i místa spojená s peklem. Závěrečné potrestání jednotlivých postav nerozepisujeme, aby článek posloužil i před prvním rodinným sledováním.
Základní údaje o pohádce
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Rok výroby | 1984 |
| Režie | Hynek Bočan |
| Scénář | Jiří Just a Hynek Bočan |
| Literární inspirace | Božena Němcová: Čertův švagr |
| Kamera | Jaromír Šofr |
| Hudba | Jaroslav Uhlíř |
| Délka podle České televize | 91 minut |
| Hlavní hrdinové | Petr Máchal a čert Janek |
Za názvem filmu se obvykle uvádí výrobní rok 1984. Při vyhledávání bývá užitečné připojit i režisérovo jméno: příběhy s čerty se objevují v mnoha filmových i divadelních podobách a samotný motiv mládence s pekelným pomocníkem ještě neurčuje konkrétní dílo.
Petr Máchal přichází o domov
Po otcově smrti zůstává Petr ve mlýně s macechou Dorotou. O rodinný majetek však usiluje také správce knížectví a Dorotina ochota spolupracovat mu cestu usnadňuje. Petr nemá postavení ani peníze, kterými by proti podobnému spojenectví mohl snadno bojovat. Jeho potíž není nedostatek dobré vůle, ale nerovnost sil.
V knížectví přitom nejde jen o jeden mlýn. Panovník přenechal příliš mnoho rozhodování správci a země nese následky jeho chamtivosti. Knížecí dcery Angelína a Adélka představují dva odlišné přístupy k lidem, kteří nemají moc. Jedna si hlídá vlastní důležitost, druhá dokáže vidět i člověka pod nevýhodným společenským označením.
Do tohoto prostředí přichází čert Janek s úkolem z pekla. Jeho setkání s Petrem přináší přátelství, ale také řadu omylů a střetů s autoritami. Film nestaví pomoc na tom, že by hrdina náhle sám získal neomezené schopnosti. Potřebuje někoho, komu může věřit, a musí se učit rozpoznávat pravé úmysly druhých.
Herci a postavy: od mlýna po peklo
| Herec | Role |
|---|---|
| Vladimír Dlouhý | Petr Máchal |
| Ondřej Vetchý | Čert Janek |
| Karel Heřmánek | Lucifer |
| Jaroslava Kretschmerová | Dorota Máchalová |
| Viktor Preiss | Správce |
| Josef Kemr | Kníže |
| Dana Bartůňková | Princezna Angelína |
| Monika Pelcová | Princezna Adélka |
| Petr Nárožný | Kaprál |
| Jana Dítětová | Petrova babička |
Dlouhý hraje Petra tak, aby v něm vedle poctivosti zůstala mladická nejistota. Díky tomu se snadno může mýlit v lidech, aniž by působil jako někdo bez vlastního úsudku. Pro srovnání jeho jiné pohádkové role poslouží Petr Majer v Arabele, který vstupuje do kouzelného světa z úplně jiného prostředí.
Ondřej Vetchý dává Jankovi energii a bezprostřednost. Čert není zkušený manipulátor, který by všechno předem věděl. Právě jeho chyby umožňují, aby z pekelného pověření vznikl lidsky srozumitelný vztah. Heřmánkův Lucifer proti tomu představuje autoritu, jež nemusí zvýšit hlas pokaždé, když chce dát najevo převahu.
Dorota a správce pracují s jinými prostředky než čerti. Používají postavení, majetek, výmluvy a schopnost obrátit situaci ve vlastní prospěch. Kaprál Petra Nárožného pak přidává komiku rozkazu, který považuje vlastní správnost za samozřejmou bez ohledu na to, co se před jeho očima skutečně děje.
Kdo hraje, mluví a zpívá Adélku
Adélku hraje Monika Pelcová, mluví ji Naďa Konvalinková a píseň Voda, voděnka zpívá Ivana Andrlová. Jde o tři odlišné kredity jediné postavy. Při hledání jména herečky podle písničky proto můžete dojít k jiné osobě než při pohledu na filmový obraz.
| Podíl na postavě Adélky | Jméno |
|---|---|
| Herecká podoba | Monika Pelcová |
| Mluvený hlas | Naďa Konvalinková |
| Zpěv písně Voda, voděnka | Ivana Andrlová |
Hudbu napsal Jaroslav Uhlíř. Píseň u vězení pomáhá ztišit děj po komických a konfliktních scénách: pozornost se přesouvá od veřejné moci k osobnímu vztahu. Její účinek vychází také z toho, kdo poslouchá a za jakých okolností, nikoli jen ze samotné melodie.
Obdobné rozdělení tváře a hlasu najdeme v Limonádovém Joeovi nebo v Noci na Karlštejně. Pozdější koncertní provedení stejné skladby je zase samostatná nahrávka a nemění obsazení původního filmu.
Proč peklo působí spravedlivěji než knížectví
Peklo má v této pohádce pravidla, pořádek a paměť lidských činů. Důležité není, jak se člověk umí předvést nebo jaký má titul, ale co skutečně udělal. Na zemi naproti tomu mohou o osudu druhých rozhodovat lidé, kteří se sami poctivě nechovají.
Tento rozdíl dává příběhu pevný základ, aniž by z čertů dělal bezchybné bytosti. Janek může něco poplést a dostat se do potíží. Omyl jednotlivce ale není totéž co systém postavený na zneužívání slabších. Divák proto může fandit pekelnému pomocníkovi, přestože jeho svět vypadá na první pohled hrozivě.
Při společném sledování s dětmi se nabízí otázka, kdo ve filmu opravdu lže a kdo pouze udělá chybu. Dorota, správce a Janek se tím od sebe zásadně liší. Rozlišení je užitečnější než obecná poučka, že každá postava s rohy musí být zlá nebo každá princezna hodná.
Čertův švagr a filmová adaptace
Bočan a Just vyšli volně z Čertova švagra Boženy Němcové. Film rozvíjí vlastní dějovou podobu, herecké situace i vojenskou komiku. Není proto vhodné používat jeho dialogy jako citace z původní pohádky nebo očekávat, že se každá vedlejší postava objeví v knize stejně.
Příběh stojí na tradičních pohádkových vztazích, ale jejich konkrétní podoba působí velmi lidsky. Macecha chce majetek, správce moc a panovník klid od problémů. Kouzelná pomoc vstupuje do světa motivací, kterým divák rozumí i bez znalosti starší předlohy.
Mlýn ve Střehomi, Průhonice, Sloup a Kost
Petrův rodný mlýn našli filmaři ve Střehomi v Českém ráji. Roubená stavba s mlýnským kolem je také na úvodní fotografii, pořízené v roce 2008. Jde o skutečnou budovu, nikoli filmový záběr. Její podobu není třeba nahrazovat portrétem jednoho z herců, protože sama poskytuje jasnou vazbu k příběhu.
Národní filmový archiv ve svém rozboru uvádí další konkrétní lokace: Průhonice posloužily knížecímu sídlu, skalní schody na hradě Sloup vstupu do pekla a Kost scéně u vězení s Adélčinou písní. Jednotlivá místa tak představují různé části jednoho fiktivního knížectví.
Vstup do pekla přitom neznamená, že celý pekelný prostor existuje jako jedna přístupná jeskyně právě pod příslušnými schody. Film propojuje exteriér, dekorace a další záběry do souvislého dojmu. Podobně návštěva Střehomi neznamená automatický přístup do všech interiérů známých z pohádky.
Jiný způsob práce s českými památkami nabízí Princ a Večernice, jehož zámky a hrad slouží romantickému dobrodružství. Tři veteráni zase využívají pohádkové prostředí k ironii vůči penězům a moci.
Kde sledovat S čerty nejsou žerty online
Dostupnost ověřena 8. září 2026: Česká televize uváděla, že film nelze přehrát, protože nemá práva pro internet. Stránka pořadu tedy v tento den nezajišťovala bezplatné sledování. Aktuální možnost přehrání ověřte znovu před sledováním; televizní repríza a internetová nabídka mohou mít odlišné podmínky.
Časté otázky
Kdo hraje Petra Máchala?
Petra Máchala představuje Vladimír Dlouhý. Je to mladík, kterého macecha se správcem připravují o rodinný majetek. Jeho důležitým spojencem se stane čert Janek.
Kdo hraje čerta Janka a Lucifera?
Janka hraje Ondřej Vetchý a Lucifera Karel Heřmánek. Janek přináší do příběhu bezprostřednost i omyly, Lucifer pevnou autoritu. Jejich odlišné postavení pomáhá vytvářet pravidla filmového pekla.
Kdo ztvárnil Dorotu Máchalovou?
Dorotu hraje Jaroslava Kretschmerová. Postava je Petrovou macechou a spolupracuje s chamtivým správcem. Její jednání patří k hlavním příčinám Petrova odchodu z domova.
Kdo zpívá za princeznu Adélku?
Píseň Voda, voděnka zpívá Ivana Andrlová. Adélku na obrazovce hraje Monika Pelcová a mluvený hlas jí poskytuje Naďa Konvalinková. Hereckou tvář, řeč a zpěv zde tedy zajišťují tři různé ženy.
Kde stojí Petrův mlýn?
Filmovou lokaci najdete ve Střehomi v Českém ráji. Jde o skutečný vodní mlýn s roubenou částí. Jeho fotografie není totéž co původní snímek z natáčení.
Kde se natáčel vstup do pekla?
Skalní schody spojené se vstupem do pekla se natáčely na hradě Sloup. Jiné části příběhu vznikaly například na Kosti a v Průhonicích. Filmový prostor je proto kombinací více míst.
Podle které knihy film vznikl?
Základem byla volná inspirace pohádkou Čertův švagr Boženy Němcové. Scénář napsali Jiří Just a Hynek Bočan. Film rozvíjí vlastní dialogy a situace, takže není doslovným přepisem předlohy.
Je pohádka na iVysílání zdarma?
Při kontrole dne 8. září 2026 ji Česká televize nenabízela k přehrání. Stránka uváděla chybějící internetová práva. Před sledováním je potřeba ověřit aktuální stav přímo u poskytovatele.
Zdroje a ověření
- NFA: filmové údaje, postavy a obsazení
- Česká televize: film, děj a dostupnost
- NFA Revue: předloha, lokace a tři představitelky Adélky
Fakta a dostupnost ověřeny 8. září 2026. Interpretace postav a tipy k rodinnému sledování jsou redakční.