Pyšná princezna (1952): obsazení, písnička a natáčení

Zámek Telč na fotografii z roku 2024. Jedna z lokací Pyšné princezny; nejde o záběr z původního černobílého filmu.
Zámek Telč na fotografii z roku 2024. Jedna z lokací Pyšné princezny; nejde o záběr z původního černobílého filmu.
Zámek Telč na fotografii z roku 2024. Jedna z lokací Pyšné princezny; nejde o záběr z původního černobílého filmu. Foto: Violka71 / Wikimedia Commons, CC BY 4.0. Převzato bez obsahových úprav; web vytváří zmenšené náhledy.

Pyšná princezna z roku 1952 je černobílá pohádka Bořivoje Zemana s Alenou Vránovou jako Krasomilou a Vladimírem Rážem jako králem Miroslavem. Vychází z Potrestané pýchy Boženy Němcové. Proslavily ji zakázaný zpěv v Půlnočním království, napravení princezny a píseň Rozvíjej se, poupátko.

Pod stejným názvem existuje také animovaný film z roku 2024. Tento článek se věnuje původní hrané verzi: jejím hercům, příběhu, hudbě a místům natáčení. Rozdíl je důležitý při hledání přehrání, protože novější kreslené postavy ani jejich hlasy nepatří k filmu s Vránovou a Rážem.

Pyšná princezna: rok, režie a předloha

Údaj Informace
Rok 1952
Režie Bořivoj Zeman
Předloha Božena Němcová: Potrestaná pýcha
Scénář Bořivoj Zeman, Henryk Bloch a Oldřich Kautský
Hudba Dalibor Cyril Vačkář
Obraz původního filmu Černobílý, hraný
Hlavní dvojice Alena Vránová a Vladimír Ráž
Stopáž na stránce ČT 88 minut

Stopáže se mezi katalogy a konkrétními uvedeními mohou lišit. Pro identifikaci filmu je proto spolehlivější společně sledovat rok, režiséra a obsazení. Údaj u televizní nabídky popisuje tamní uvedení; neměl by automaticky přepisovat všechny distribuční údaje dochovaných verzí.

Zemanova pohádka patří k zakládajícím titulům české hrané pohádkové tradice. Následovaly další výrazné snímky tohoto žánru, ale samotná popularita neznamená, že všechny vznikly stejným způsobem. Proti pozdější barevné výpravě Tří oříšků pro Popelku zde stojí výrazná černobílá kompozice, hudba a kontrast dvou království.

Obsazení: Krasomila, Miroslav, starý král a rádcové

Postava Představitel
Princezna Krasomila Alena Vránová
Král Miroslav Vladimír Ráž
Starý král, Krasomilin otec Stanislav Neumann
Rádcové Půlnočního království Miloš Kopecký, Karel Effa a Oldřich Dědek

Krasomila není od začátku ideální pohádková nevěsta. Její půvab stojí vedle povýšenosti a nedostatku zkušenosti s životem za zdmi dvora. Vránová musí postupně ukázat nejen změnu chování, ale také okamžiky, kdy se za naučenou nadřazeností objeví nejistota, zvědavost nebo schopnost reagovat na druhého člověka.

Rážův Miroslav vystupuje jako král, který se nespokojí s odmítnutím a zvolí zahradnický převlek. Tím může vstoupit do Krasomilina okolí bez obřadů, které by jinak určovaly jejich setkání. Rozdíl mezi tím, kým skutečně je, a tím, za koho jej princezna považuje, pohání romantickou i výchovnou část příběhu.

Stanislav Neumann vytváří panovníka, jehož slabost umožňuje rádcům získat příliš velký vliv. Jejich komika není jen samostatnou vložkou. Ukazuje, jak se rozhodování odtrhlo od skutečných potřeb země a změnilo se ve správu vlastních výhod. Jednoho z rádců lze zasadit do širší kariéry v profilu Miloše Kopeckého.

O čem je příběh bez podrobného prozrazení závěru

Princezna Krasomila žije v Půlnočním království, kde se nesmí zpívat a kde královští rádcové ovlivňují chod země ve svůj prospěch. Odmítne nabídku krále Miroslava, který se rozhodne poznat ji zblízka. Přichází v přestrojení a prostřednictvím každodenního kontaktu postupně narušuje pravidla jejího uzavřeného světa.

Důležitou roli získá květina spojená se zpěvem. Není pouze hezkým předmětem určeným do princezniny komnaty. Přináší zkušenost, kterou nelze jednoduše nařídit ani získat díky postavení. Krasomila se musí učit věnovat pozornost něčemu jinému než vlastnímu přání a okamžitému pohodlí.

Další cesta ji vyvede z prostředí, kde její původ automaticky zaručoval poslušnost. Setkává se s prací, nejistotou a lidmi, pro něž královské zákazy představují skutečný problém. Proměna nevzniká jedním vysvětlujícím proslovem. Příběh ji skládá z nových situací a z toho, jak na ně princezna dokáže odpovědět.

Proč napravení princezny není jen romantický motiv

Hlavní pohádkový oblouk spojuje vztah dvou lidí se změnou životního postoje. Krasomila se má zbavit představy, že ostatní existují především proto, aby jí sloužili. Film tuto změnu zpřítomňuje prací, cestou a kontaktem s obyčejnými lidmi. Láska je součástí proměny, ale není jejím jediným viditelným znakem.

Pro současného diváka může být zajímavá i otázka Miroslavova převleku. Princezna netuší všechno, co ví publikum, a její zkušenost je částečně uspořádána někým jiným. Příběh to vypráví jako cestu k nápravě, dnešní rodinný rozhovor však může otevřít i téma důvěry: kdy člověku pomáháme a kdy už rozhodujeme za něj?

Srovnání s Popelkou odhaluje opačné výchozí postavení. Popelka má potřebné schopnosti a charakter, ale okolí jí odmítá přiznat odpovídající místo. Krasomila výsadní místo má, musí si však teprve osvojit ohled k druhým. Obě pohádky pracují s proměnou, ale mění něco jiného než pouze šaty.

Padesátá léta a obraz dvou království

Pyšná princezna vznikla v době, kdy filmová tvorba podléhala silnému ideologickému zadání. Národní filmový archiv upozorňuje na dobové souvislosti protikladu mezi prosperující Miroslavovou zemí a úpadkem Půlnočního království. Práce, kolektivní spokojenost a kritika dvorského parazitování nebyly v roce 1952 neutrálními motivy bez politického okolí.

Tato vrstva přitom nevylučuje řemeslnou kvalitu, hereckou přitažlivost ani humor. Film lze sledovat jako pohádku a současně si všimnout, jakým představám o dobré společnosti dává obraz. Pro dospělého diváka může být zajímavější obě roviny rozlišit než jednu vymazat ve prospěch druhé.

Zákaz zpěvu se dobře pamatuje právě proto, že z omezení svobody dělá jednoduchou každodenní zkušenost. Člověk nemusí rozumět dějinám kinematografie, aby cítil rozdíl mezi radostným projevem a příkazem mlčet. Konkrétní motiv tak může působit i mimo původní politický rámec, v němž byl použit.

Kdo napsal Rozvíjej se, poupátko

Hudbu písně Rozvíjej se, poupátko složil Dalibor Cyril Vačkář a text napsal František Hrubín. Je součástí filmu, ve kterém má zpívání přímý význam pro vztahy i pro pravidla království. Není to pouze dodatečně připojená skladba, která by mohla být bez následků zaměněna za libovolnou jinou melodii.

Píseň propojuje péči o květinu s postupným citovým otevřením. Vedle ní funguje zákaz zpěvu jako opačný princip: zastavení spontánního života. Hudební motiv tedy pomáhá vyprávět to, co se děje mezi postavami, a současně připomíná rozdíl mezi oběma zeměmi.

Kde se natáčela Pyšná princezna

K doloženým filmovým místům patří zámek Telč. Souvislost uvádí Vysočina Film Office a připomíná ji také město ve svém přehledu filmových natáčení. Zámecké prostředí poskytuje renesanční arkády, členité průhledy a zahradní prostor, které lze využít k vystavění reprezentativního pohádkového dvora.

Úvodní fotografie zachycuje telčský zámek v roce 2024. Je barevná, protože dokumentuje skutečné místo v novější době; není barevným záběrem z původní černobílé pohádky. Takové rozlišení je užitečné i při hledání dalších fotografií: současný turistický snímek, propagační materiál a filmové políčko mají odlišný původ.

Telč se objevuje také v souvislosti s filmem Jak se budí princezny. Jedna památka tak může sloužit několika různým příběhům. Přesnou podobu konkrétní scény určují nejen stavby, ale také výběr úhlu, kostýmy a dekorace.

Původní film, animovaná verze a sledování online

Animovanou Pyšnou princeznu z roku 2024 režírovali Radek Beran a David Lisý. Distributor Cinemart ji popisuje jako nové převyprávění inspirované Němcovou i hranou klasikou. Není pokračováním s původními herci a není ani pouhým obarvením starých záběrů. Při výběru je potřeba rozhodnout, kterou adaptaci chcete vidět.

Dostupnost ověřena 8. září 2026: Česká televize u hrané verze z roku 1952 uvádí, že film nelze přehrát kvůli chybějícím internetovým právům. Jiná položka stejného názvu může vést na animovanou pohádku. Pro další tipy podle nálady a míry napětí slouží výběr českých pohádek; komičtější práci s lidskou chamtivostí nabízejí Tři veteráni.

Časté otázky o Pyšné princezně

Kdo hraje princeznu Krasomilu?

V původním hraném filmu ji ztvárnila Alena Vránová. Jejím partnerem je Vladimír Ráž jako král Miroslav. Jde o obsazení verze z padesátých let.

Kdo hraje Krasomilina otce?

Starého krále představuje Stanislav Neumann. Jeho panovník podléhá vlivu rádců. Jejich působení vysvětluje část problémů Půlnočního království.

Kteří herci představují rádce?

Trojici rádců tvoří Miloš Kopecký, Karel Effa a Oldřich Dědek. Jejich postavy spojují komiku s kritikou zneužívání moci. Nejde o členy Miroslavovy rodiny.

Z jaké pohádky film vychází?

Předlohou je Potrestaná pýcha Boženy Němcové. Film ji převádí do příběhu Krasomily a Miroslava. Scénář přitom vytváří vlastní filmové situace a hudební motivy.

Kdo napsal Rozvíjej se, poupátko?

Hudbu složil Dalibor Cyril Vačkář. Autorem textu je František Hrubín. Píseň má přímé místo v ději a souvisí se zákazem zpěvu.

Natáčelo se v Telči?

Ano, telčský zámek patří k doloženým místům natáčení. Souvislost uvádí regionální filmová kancelář. Dnešní fotografie zámku však není automaticky snímkem původní filmové scény.

Je film z roku 2024 stejný jako původní Pyšná princezna?

Není, jde o novou animovanou adaptaci. Má jiné tvůrce a hlasové obsazení. Spojuje ji předloha a inspirace starší hranou pohádkou.

Je původní Pyšná princezna na iVysílání?

Česká televize má katalogovou stránku původního filmu. Při zářijovém ověření na ní ale přehrání nebylo dostupné. Samotná existence stránky tedy neznamená možnost pustit si celý film.

Zdroje a ověření

Údaje ověřeny 8. září 2026. Výklad postav a srovnání motivů jsou redakční.

Další články k tématu