Jak se budí princezny: obsazení, Růženka a natáčení

Jak se budí princezny je filmová pohádka Václava Vorlíčka vyrobená v roce 1977. Růženku hraje Marie Horáková, prince Jaroslava Jan Hrušínský a sluhu Matěje Vladimír Menšík. Příběh vychází ze Šípkové Růženky, ale kletbu zde vysloví princeznina teta Melánie. Mezi skutečné lokace patří Pernštejn, Telč, Roštejn a Orlík nad Humpolcem.
Za známým motivem spícího království se skrývá rodinný spor, přehnaná rodičovská ochrana i soupeření dvou princů. Pohádka staví vedle sebe Jaroslavovu odhodlanost a Matějovu velmi pozemskou chuť vyhnout se námaze. Díky tomu není cesta za Růženkou pouze sledem romantických obrazů: má také komické překážky a nesourodou dvojici poutníků.
Rok 1977, nebo 1978?
Národní filmový archiv řadí snímek podle roku výroby k roku 1977. V jiných přehledech můžete najít rok 1978, spojený s uvedením. Nejde o dvě samostatné pohádky ani o pokračování. Při hledání obsazení je užitečné přidat Vorlíčkovo jméno a odlišit rok výroby od distribučního údaje.
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Režie | Václav Vorlíček |
| Rok výroby podle NFA | 1977 |
| Země | Československo |
| Scénář | Bohumila Zelenková |
| Předloha | Božena Němcová, motiv Šípkové Růženky |
| Kamera | František Uldrich |
| Hudba | Karel Svoboda |
| Stopáž uváděná NFA | 83 minut |
Film vznikl mezi Třemi oříšky pro Popelku a Princem a Večernicí. Tyto tři tituly ukazují Vorlíčkův zájem o romantickou pohádku, každý však pracuje s jinou zkouškou: poznáním hrdinky, probuzením zakletého světa nebo dospíváním nezkušeného prince.
Obsazení a rozlišení dvou královských rodin
| Postava | Představitel |
|---|---|
| Princezna Růženka | Marie Horáková; hlas Naďa Konvalinková |
| Princ Jaroslav | Jan Hrušínský |
| Princ Jiří | Jan Kraus |
| Sluha Matěj | Vladimír Menšík |
| Král Dalimil, Růženčin otec | Jiří Sovák |
| Královna Eliška, Růženčina matka | Milena Dvorská |
| Melánie, Eliščina sestra | Libuše Švormová |
| Královna Anežka, matka princů | Stella Zázvorková |
| Král Vendelín, otec princů | Oldřich Velen |
| Baron a první ministr | František Filipovský |
Jiří a Jaroslav nejsou dvě jména stejného prince. Jiří přijíždí jako oficiální nápadník, zatímco mladší Jaroslav získává Růženčinu přízeň jinak než společenským nárokem. Rozlišení obou bratrů pomáhá pochopit, proč královská návštěva nevede k takové svatbě, jakou by si její organizátoři představovali.
Růženčinu tvář a hlas vytvořily dvě herečky. Na plátně vystupuje Marie Horáková, v českém znění ji slyšíme s hlasem Nadi Konvalinkové. Obsazení tak připomíná jiné případy známé z pohádek, například prince v Popelce. Není to důvod výkon jedné z nich pominout; výsledná postava vzniká spojením obrazu a zvuku.
Menšíkův Matěj má od romantického ideálu značný odstup. Myslí na pohodlí, jídlo a okamžité potíže, čímž vytváří protiváhu Jaroslavovu cíli. Humor funguje právě proto, že oba sledují stejnou cestu s rozdílnými prioritami. Princova vznešená motivace musí obstát také v situacích, které vypadají obyčejně a nepohodlně.
O čem pohádka je: kletba, ochrana a vlastní volba
Královskému páru se narodí dcera Růženka. Radost naruší Melánie, která se nedokáže vyrovnat s tím, že výsadní postavení získala její sestra Eliška. Vyslovená kletba dopadne na dítě, přestože příčina zloby leží ve starším sporu dospělých. Princezna tak od narození žije s následky konfliktu, který sama nezpůsobila.
Rodiče se snaží hrozbu odvrátit kontrolou prostředí. Odstraňují nebezpečné předměty a omezují možnosti, při nichž by se Růženka mohla poranit. Z praktického opatření se však postupně stává způsob života celého dvora. Čím více se okolí snaží vyloučit jakékoli riziko, tím méně prostoru má princezna pro vlastní zkušenost.
Příjezd dvou bratrů přinese do uzavřeného světa další napětí. Sňatek má být součástí královského plánování, ale Růženka reaguje na skutečného člověka, nikoli pouze na jeho pořadí v rodině. Když se kletba naplní, Jaroslavova náklonnost musí přejít od příjemného setkání k činu. Podrobný závěr zde neprozrazujeme.
Čím se film liší od obecně známé Šípkové Růženky
V mnoha převyprávěních vystupují sudičky a vzdáleně působící osud. Vorlíčkova verze soustředí nebezpečí do konkrétní rodiny. Melánie má jméno, příbuzenský vztah a srozumitelnou zášť. Její přítomnost proto vytváří jiný druh napětí než anonymní zlá bytost, která se objeví pouze při narození dítěte.
Druhým výrazným prvkem je dvojice princů. Film může porovnávat sebejistotu podpořenou postavením s odvahou, která se ukáže až v obtížné situaci. Jaroslav nemusí být nejhlasitější ani nejlépe připravený kandidát, aby měl pro Růženku větší význam. Pohádková zkouška postupně obrací pozornost od ceremonií k chování.
Také růže má dvojí tvář. Je krásným znakem království a romantického příběhu, ale nese i trn a později tvoří překážku. Film díky tomu nepotřebuje oddělit líbezné prostředí od hrozby zcela novou kulisou: nebezpečí vyrůstá z něčeho, co do Růženčina světa patří od začátku.
Kde se natáčelo: Pernštejn, Telč, Roštejn a Orlík
Pernštejn je jedním z nejvýraznějších míst natáčení, nikoli jediným hradem použitým ve filmu. Dokumentární cyklus České televize Kde bydlely princezny se sem vrací i s režisérovými vzpomínkami. Připomíná mimo jiné hradní prostor spojený s překážkami, které Melánie staví Jaroslavovi do cesty.
| Místo | Souvislost s filmem |
|---|---|
| Pernštejn | Hradní exteriéry a prostředí Jaroslavovy cesty |
| Telč | Zámecké prostředí doložené regionální filmovou kanceláří |
| Roštejn | Další hradní lokace na Vysočině |
| Orlík nad Humpolcem | Zřícenina využitá při natáčení; nezaměňovat se zámkem Orlík nad Vltavou |
Vysočina Film Office uvádí Telč, Roštejn a Orlík nad Humpolcem společně. Pro návštěvníka je zvlášť důležité celé jméno posledního místa. Samotné slovo Orlík může vést k jiné památce a tím i k chybnému výletu. Fotografie v úvodu ukazuje skutečný Pernštejn, nikoli hrad složený ze všech filmových záběrů.
Při návštěvě se vyplatí porovnávat konkrétní nádvoří, brány a siluety. Střih dovede vytvořit jeden palác z několika vzdálených budov a dekorace mohou zakrýt moderní prvky. Filmová lokace je proto dobrým začátkem poznávání památky, ale ne vždy úplnou mapou jejího interiéru.
Hudba Karla Svobody a Na sedmém lánu
Hudební doprovod složil Karel Svoboda. S pohádkou je spojena píseň Na sedmém lánu, kterou uvádí ve své diskografii Helena Vondráčková. Zpívaná část a instrumentální hudba mají odlišné úkoly: píseň připomíná baladickou podobu příběhu, zatímco doprovod pracuje s okamžitým napětím, pohybem a proměnou nálady.
Ve srovnání s humornými scénami Matěje dokáže hudba podržet vážnost kletby. Přechod od komiky k ohrožení pak není náhodný skok mezi dvěma nesouvisejícími filmy. Romantický cíl cesty zůstává přítomný i ve chvíli, kdy se hrdinové potýkají s únavou a velmi praktickými problémy.
Pro koho film vybrat a kde ověřit přehrání
Pohádka se hodí divákům, kteří mají rádi hrady, zakletá království a dobrodružnou cestu s komickou postavou po boku prince. Melánie a chvíle ohrožení mohou na citlivější děti působit silněji než samotný motiv dlouhého spánku. O vhodnosti proto více vypovídá vztah dítěte k napětí než předpoklad, že každá pohádka musí být od začátku do konce uklidňující.
Stav ověření 8. září 2026: tento přehled nepotvrzuje konkrétní bezplatnou online nabídku celého filmu. Katalog NFA slouží k ověření díla a distribučních informací, nikoli jako automatický přehrávač. Při hledání na televizních platformách zkontrolujte rok, obsazení, podmínky přístupu a to, zda jde o celý film.
Další tvorbu režiséra představuje Vorlíčkův životopis. Pro odlišný typ pohádkového humoru můžete zvolit Tři veterány; širší srovnání nabízí redakční výběr českých pohádek.
Časté otázky o filmu Jak se budí princezny
Kdo hraje Růženku?
Princeznu Růženku představuje Marie Horáková. Její český hlas patří Nadě Konvalinkové. Obě se tak podílejí na výsledné podobě postavy.
Kdo jsou princové Jaroslav a Jiří?
Jaroslava hraje Jan Hrušínský a Jiřího Jan Kraus. Jde o dva bratry, kteří přijedou do Růženčina království. Jejich rozdílné chování je důležitou součástí příběhu.
Kdo hraje Matěje?
Sluhu Matěje ztvárnil Vladimír Menšík. Postava doprovází Jaroslava a přináší do dobrodružství komický pohled. Její starost o pohodlí často kontrastuje s princovým odhodláním.
Kdo je zlá Melánie?
Melánii hraje Libuše Švormová. Je sestrou královny Elišky a tetou Růženky. Její zášť vůči sestře stojí na počátku kletby.
Proč někde najdu rok 1978?
Rok výroby podle Národního filmového archivu je 1977. Rok 1978 se pojí s uvedením snímku. Rozdíl proto sám o sobě neznamená jinou filmovou verzi.
Natáčelo se na Pernštejně?
Ano, Pernštejn patří k doloženým lokacím. Film však využívá také další památky, například Telč a Roštejn. Jednotlivé části filmového království tak neleží na jediné adrese.
Který Orlík se ve filmu objevil?
Regionální filmová kancelář uvádí Orlík nad Humpolcem. Jde o zříceninu na Vysočině. Není to stejné místo jako zámek Orlík nad Vltavou.
Jaká píseň je s pohádkou spojena?
S filmem je spojena píseň Na sedmém lánu v podání Heleny Vondráčkové. Filmovou hudbu složil Karel Svoboda. Písničku lze dohledat také v oficiální diskografii zpěvačky.
Zdroje a ověření
- NFA: rok výroby, tvůrci a základ příběhu
- Kinobox: přehled obsazení
- Česká televize: natáčení na Pernštejně
- Vysočina Film Office: regionální lokace
- Helena Vondráčková: oficiální diskografie
- Prima: hlas princezny Růženky
Faktografie ověřena 8. září 2026. Výklad motivů a doporučení pro výběr jsou redakční.