Ikarův pád (1977): obsazení, děj a pokračování

Staré pianino v šeru prázdného baru

Ikarův pád je československý televizní film Františka Filipa z roku 1977 natočený podle scénáře Jiřího Hubače. Vladimír Menšík v něm hraje barového pianistu Káru, jehož závislost na alkoholu postupně rozkládá rodinu. Syna Ondřeje ztvárnil Jaromír Hanzlík, manželku Jana Hlaváčová. Drama trvá 101 minut, získalo ocenění na festivalech Zlatá Praha a v Monte Carlu a v roce 1983 se dočkalo pokračování s názvem Tažní ptáci.

Ve zkratce

  • Žánr a rok: televizní psychologické drama, Československá televize, 1977, délka 101 minut.
  • Režie a scénář: František Filip podle scénáře Jiřího Hubače.
  • Hlavní role: Vladimír Menšík (pianista Kára), Jaromír Hanzlík (syn Ondřej), Jana Hlaváčová (matka).
  • Téma: alkoholová závislost a její dopad na celou rodinu, bez zjednodušení a bez komické zkratky.
  • Ocenění: festival Zlatá Praha 1977 a televizní festival v Monte Carlu 1978.
  • Pokračování: Tažní ptáci z roku 1983, kde se Kára léčí v protialkoholní léčebně.

Obsazení: kdo hraje Káru a jeho rodinu

Obsazení je sevřené a stojí na několika hlavních postavách. Česká televize u své inscenace uvádí devět herců, Wikipedie se s tímto výčtem shoduje. Menšík je v titulcích veden jako otec, v anotacích pak jako pianista Kára, takže obě označení patří téže postavě. Kdo zná Menšíka hlavně z pohádek a komedií, uvidí tu jiného herce: muže, který rodině opakovaně slibuje, že s pitím přestane, a sliby nedokáže dodržet.

Herec nebo herečka Postava
Vladimír Menšík otec, barový pianista Kára
Jaromír Hanzlík syn Ondřej
Jana Hlaváčová matka, Károva žena
Iva Janžurová Miluška
Regina Rázlová Lenka
Čestmír Řanda strýc
Josef Vinklář Dr. Houdek
František Hanus Kučera
Vítězslav Jirsák číšník

Vladimír Menšík jako pianista Kára

Menšíkův Kára je hudebník, který vystupuje v baru a postupně se stává závislým na alkoholu. Postava není komická figurka opilce, ale člověk, jehož nemoc zasahuje celou rodinu a mění vztahy k ženě i synovi. Pro herce, kterého diváci spojovali hlavně s humorem, šlo o výjimečně vážnou příležitost. Podrobnější přehled jeho filmové dráhy nabízí profil herce Vladimíra Menšíka, kde má tato role i její pokračování samostatnou kapitolu.

Jaromír Hanzlík a Jana Hlaváčová

Syna Ondřeje hraje Jaromír Hanzlík. Je jediný z rodiny, kdo otci ještě věří, a právě on nese hlavní dramatický oblouk vedle Menšíka. Jana Hlaváčová jako matka představuje opačnou zkušenost: ženu, která už slibům přestala věřit a hledá oporu jinde. Hanzlík později hrál lékaře Janderu v seriálu Sanitka z roku 1984, jehož autorem byl rovněž Jiří Hubač, a v obsazení se tam potkal i s Josefem Vinklářem.

Menší role: Janžurová, Vinklář, Řanda

Iva Janžurová hraje Milušku, Regina Rázlová Lenku a Čestmír Řanda strýce. Josef Vinklář je doktor Houdek. Lékařské prostředí, které tu zůstává v pozadí, se naplno rozvine až v pokračování, odehrávajícím se v léčebně. Janžurová měla v té době za sebou řadu výrazných rolí a později se stala sestrou Huňkovou v seriálu Nemocnice na kraji města. František Hanus a Vítězslav Jirsák doplňují barové a pracovní okolí hlavní postavy.

O čem je Ikarův pád

Kára je hudebník, který vystupuje v baru a postupně propadá alkoholu. Česká televize popisuje, jak se jeho pád odehrává před zděšenou rodinou, a jen syn má ještě vůli mu pomoci. Žena přestane věřit opakovaným slibům, že pít přestane, a začne hledat oporu u jiného muže. Ondřej se naopak snaží otce zachránit a nakonec ho přesvědčí, aby nastoupil dobrovolnou léčbu. Tím film končí, aniž by předem sliboval, jak léčba dopadne.

Rodina jako hlavní téma

Film nesleduje jen jednoho muže, ale celou domácnost, kterou jeho závislost zasahuje. Wikipedie výslovně uvádí, že alkoholismus vážně narušuje rodinný život Kárových. Divák vidí, jak se postupně mění role: syn přebírá odpovědnost, kterou by měl nést otec, a matka už nechce být tou, kdo všechno zachraňuje. Právě tento posun dává příběhu váhu i po desetiletích, protože podobné situace nejsou vázané na jednu dobu.

Proč název odkazuje k Ikarovi

Řecký mýtus vypráví o Ikarovi, který s voskovými křídly vzlétl příliš vysoko a zřítil se. Název tak předznamenává příběh vzestupu a pádu, aniž by prozrazoval jeho konec. Kára je talentovaný muzikant, kterému se život vymkne z rukou, a pád tu neznamená jen sociální úpadek, ale ztrátu důvěry nejbližších. Jak název vykládali sami tvůrci, žádný z dostupných zdrojů neuvádí, proto jde jen o přirozené čtení motivu.

Pro koho film je a co může zklamat

Drama ocení diváci, kteří hledají soustředěný příběh o vztazích a nevadí jim pomalejší televizní tempo sedmdesátých let. Hodí se i pro ty, kdo chtějí poznat Menšíka mimo komedie. Zklamat může toho, kdo čeká akci nebo humor, protože film žádné odlehčení nenabízí. Studiová inscenace také nemá výpravu velkých kinofilmů a stojí hlavně na herectví a dialozích. Kdo téma závislosti zná z vlastní rodiny, může ho vnímat velmi osobně.

Tvůrci: Jiří Hubač a František Filip

Scénář napsal Jiří Hubač (1929 až 2011), dramatik a scenárista, který od roku 1961 působil jako dramaturg Československé televize a od poloviny sedmdesátých let psal na volné noze. Mezi jeho známá díla patří seriály Dobrá Voda a Sanitka. Režisér František Filip (1930 až 2021) natočil řadu televizních inscenací i seriálů, mimo jiné komediální seriál Chalupáři, v němž hrál i Menšík, nebo F. L. Věka a Cirkus Humberto.

Kdo dále stál za kamerou

Kameramanem byl Rudolf Stahl, hudbu složili Jiří Bažant a Jiří Malásek. Střih měl na starosti Karel Kohout, zvuk František Černý, architektem byl Jan Zázvorka a kostýmy navrhla Lída Novotná. Česká televize u filmu uvádí také dramaturga Otakara Fencla a produkci Jana Čumpelíka a Václava Rouhy. Tvůrčí tým se z velké části sešel znovu o šest let později u pokračování, kde se opět potkali Hubač, Filip, Zázvorka, Bažant a Malásek.

Rok, ocenění a natáčení

Kdy film vznikl

Film je evidován s rokem 1977 a Wikipedie uvádí premiéru 4. září 1977. Šlo o původní televizní tvorbu, nikoli o film pro kina, a podle toho je třeba ho hledat i v katalozích: Česká televize ho řadí mezi filmovou klasiku a psychologická dramata. V databázích se objevuje i anglický název Ikaros‘ Fall. Pokud narazíte na stejný název u divadelní hry, Wikipedie u Hubače tento titul vede jako hru z roku 1977. Pro televizní film je proto spolehlivější hledat podle režiséra Františka Filipa a Menšíkova jména v obsazení.

Ocenění na festivalech

Česká televize v anotaci uvádí, že inscenace patří k velkým dílům původní české dramatické tvorby a byla oceněna na festivalu Zlatá Praha v roce 1977 a na festivalu v Monte Carlu v roce 1978. Oba festivaly se zaměřovaly na televizní tvorbu, takže ocenění potvrzovala, že i studiová inscenace mohla obstát v mezinárodním srovnání. Pokračování Tažní ptáci pak v Monte Carlu uspělo znovu, tentokrát díky hereckému výkonu Vlastimila Brodského.

Kde se natáčelo

Spolehlivý seznam míst natáčení se nám ze dvou nezávislých zdrojů doložit nepodařilo, proto ho tu neuvádíme. Příběh se točí kolem baru, kde Kára vystupuje, a kolem jeho rodiny, takže pro děj jsou důležitější vztahy než konkrétní ulice. Kdo chce místa hledat, měl by vycházet z produkčních údajů a databází filmových míst, nikoli z dojmu, že podobně vypadající pražský dům musí být tím pravým.

Pokračování Tažní ptáci a jak filmy sledovat

V roce 1983 vznikli Tažní ptáci, volné pokračování podle scénáře Jiřího Hubače, znovu v režii Františka Filipa. Kára je tentokrát v protialkoholní léčebně a vedle Menšíka v hlavní roli hraje Vlastimil Brodský alkoholika Fendrycha. Do rolí syna a ženy se vrátili Jaromír Hanzlík a Jana Hlaváčová. Druhý film navazuje přímo na konec prvního, proto má smysl je sledovat v tomto pořadí.

Čím se oba filmy liší

První film ukazuje, jak závislost postupně rozkládá domov, a končí rozhodnutím nastoupit léčbu. Druhý se přesouvá do léčebny, kde Česká televize popisuje přísný a nekompromisní režim a zdůrazňuje, že rozhoduje vůle pacienta uzdravit se. První film je tedy hlavně rodinné drama, Tažní ptáci drama o léčbě a nových vztazích mezi pacienty. Menšík v obou případech hraje tutéž postavu, ale v jiné životní situaci, a druhý film tak dává prvnímu nový význam.

Kde film vidět

Ikarův pád patří do archivu České televize, která ho vede ve svém katalogu iVysílání a čas od času ho zařazuje do programu. Dostupnost online i termíny vysílání se mění, proto je nejlepší ověřit je přímo u České televize. Kdo hledá další roli, ve které ukázal vážnou polohu, najde ji v profilu herce Jaromíra Hanzlíka, který Ondřeje hrál v obou filmech.

Pět důvodů, proč film vidět i dnes

  1. Vladimír Menšík v jedné ze svých nejvážnějších rolí, daleko od komediální polohy.
  2. Závislost je ukázána z pohledu celé rodiny, nejen jednoho muže.
  3. Jaromír Hanzlík jako syn nese druhou hlavní linku a vyrovnává Menšíkovu postavu.
  4. Scénář Jiřího Hubače drží tempo bez zbytečných odboček a vystačí si s malým počtem postav.
  5. Film má přímé pokračování, takže příběh Káry lze sledovat až do léčebny a porovnat, jak se postava během šesti let proměnila.

Časté otázky

Kdo hraje v Ikarově pádu hlavní roli?

Hlavní roli barového pianisty Káry hraje Vladimír Menšík. Jeho syna Ondřeje ztvárnil Jaromír Hanzlík a manželku Jana Hlaváčová, v dalších rolích se objeví Iva Janžurová, Josef Vinklář a Čestmír Řanda.

Z jakého roku je Ikarův pád?

Film vznikl v roce 1977 jako původní tvorba Československé televize a podle Wikipedie měl premiéru 4. září 1977. Trvá 101 minut a režíroval ho František Filip.

Kdo napsal scénář?

Scénář napsal Jiří Hubač, dramatik a dlouholetý dramaturg Československé televize. Je také autorem pokračování Tažní ptáci a seriálů Sanitka a Dobrá Voda.

Jak příběh Káry pokračuje?

Na film navazují Tažní ptáci z roku 1983. Kára v nich nastupuje do protialkoholní léčebny, kde se sblíží s pacientem Fendrychem v podání Vlastimila Brodského, a rodinu znovu hrají Hanzlík a Hlaváčová.

Jaká ocenění film získal?

Podle České televize byl oceněn na festivalu Zlatá Praha v roce 1977 a na televizním festivalu v Monte Carlu v roce 1978. Patří tak k mezinárodně oceňovaným inscenacím své doby.

Kde se natáčelo?

Místa natáčení se nám nepodařilo spolehlivě doložit ze dvou nezávislých zdrojů, proto je neuvádíme. Děj se točí kolem baru, kde Kára vystupuje, a kolem jeho rodiny.

Zdroje

Další články k tématu