Hmyzí hotel: jak ho vyrobit, kam umístit a co dovnitř

Hmyzí hotel je dřevěná konstrukce plná dutin, ve kterých si samotářské včely, kutilky a samotářské vosy stavějí hnízda pro své larvy. Aby se zabydlel, musí mít dutiny o průměru několika milimetrů, uzavřené na konci, z přírodního neošetřeného materiálu a musí viset na slunném místě chráněném před deštěm. Stejně důležité je okolí: bez kvetoucích rostlin v doletu zůstane i dobře postavený domek prázdný. Níže je přehled materiálů, rozměrů, umístění i péče.

Ve zkratce

• Pro koho: hlavně pro samotářské včely hnízdící v dutinách, nejčastěji pro zednici rezavou.
• Materiál: neošetřené dřevo, bambus, rákos, duté stonky nebo stonky s dření, cihly s otvory.
• Průměr dutin: od 2 mm, horní hranice se podle zdrojů liší, 2 až 8 mm vyhovuje všem doporučením.
• Hloubka: dřevěný blok aspoň 10 cm hluboký, otvory co nejhlubší a na konci uzavřené.
• Umístění: slunné místo, stříška proti dešti, výška do několika metrů nad zemí.
• Nepoužívat: plast, překližku, dřevotřísku, lamino, lakované nebo natřené dřevo.

Co je hmyzí hotel a kdo v něm bydlí

Entomolog Petr Bogusch v časopise Živa popisuje takový domek jako jakýkoli prostředek, který hmyzu pomůže získat prostor pro vývoj. Většinou se staví na míru samotářským včelám, které hnízdí v dutinách. Na rozdíl od včely medonosné netvoří včelstvo, každá samice si staví vlastní hnízdo. Do hmyzích hotelů se tak dají nalákat desítky druhů, od drobných včel po lovce mšic. Bogusch, autor první české knihy na toto téma, uvádí, že nejčastěji dostává dvě otázky: co v domku žije a jak má vypadat a kde má viset.

Samotářské včely

Nejhojnějším obyvatelem je zednice rezavá (Osmia bicornis), jedna z našich nejpočetnějších včel. Často hnízdí pospolu, takže jeden domek může obsadit víc samic. Méně početně se přidává menší zednice modravá. Oba druhy hnízdí od května do července. V létě je nejčastější drobná dřevobytka obecná a objevují se i čalounice, které hnízda vystýlají úkrojky listů. V nejteplejších oblastech létá brzy na jaře zednice rohatá, která sbírá pyl hlavně na květech ovocných stromů.

Kutilky a samotářské vosy

Kromě včel hotel přitahuje jejich příbuzné, kteří nesbírají pyl, ale loví kořist pro larvy. Dřevovrtky nosí do hnízd pavouky, kutilky rodů Pemphredon a Passaloecus loví mšice a jedna samice jich podle Živy nanosí do hnízda i přes 500. Samotářské vosy zvané jízlivky loví larvy motýlů a brouků. Pro zahradu je to užitečná pomoc, protože tito lovci ubírají škůdce bez jakékoli chemie.

Užitek pro zahradu

Obyvatelé domku pomáhají dvojím způsobem. Včely opylují ovocné stromy, zeleninu a další rostliny, takže se jejich práce projeví na úrodě. Kutilky a samotářské vosy zase patří mezi predátory: kromě mšic a pavouků loví podle Živy i larvy škodlivých můr, mandelinek a nosatců. Domek tak dává bydliště nebo úkryt velkému množství hmyzu, který je z pohledu zahrádkáře užitečný.

Kdo v něm jen přezimuje

V dutinách a škvírách se ukrývají a zimují také slunéčka, mandelinky, škvoři, zlatoočky, ploštice a několik druhů motýlů. Některé hotely mají zvláštní oddíly vyplněné senem, kůrou nebo šiškami. Bogusch ale upozorňuje, že jejich význam je sporný, protože prostory mezi stébly, cihlami a dalšími výplněmi poslouží úplně stejně. Kdo staví menší domek, nemusí tedy na přezimovací oddíl myslet.

Jak vyrobit hmyzí hotel: materiál a rozměry

Základem je jednoduchá dřevěná schránka se stříškou, do které se vkládají výplně. Royal Horticultural Society doporučuje dřevo bez chemického ošetření a bez nátěru, tepelně upravené dřevo je v pořádku. Podle Živy by měly být všechny materiály přírodní, bez konzervantů, laků a barev, i za cenu, že bude potřeba občas něco vyměnit. Na konstrukci stačí zbytky prken, podobně jako když se na zahradě staví dřevěný kurník.

Výplně, které fungují

Osvědčené výplně jsou dřevěné špalky s vyvrtanými otvory, bambusová a rákosová stébla, cihly a střešní tašky s otvory, duté rostlinné stonky a stonky s dření. Důležité je, aby každá dutina byla na konci uzavřená, jak je tomu v přírodě. Svazek stébel se proto zasouvá až k pevné zadní stěně schránky, aby byl zezadu zakrytý. Bambus musí být uvnitř dutý a řezné hrany je potřeba zbrousit.

Průměr a hloubka otvorů

Živa uvádí průměr dutin 2 až 8 mm a dodává, že větší průměry jsou pro naše druhy příliš velké. Proto se nehodí ani duté stonky křídlatek, i když se dají snadno sehnat. RHS doporučuje rozpětí 2 až 10 mm, přičemž otvor 8 mm vyhovuje zednici rezavé. Dřevěný blok má mít podle RHS aspoň 10 cm do hloubky a otvory se vrtají co nejhlouběji, protože do delší chodbičky včela naklade víc vajíček.

Hladké vrtání

Otřepené okraje otvorů a roztřepené konce stébel mohou včelám poškodit křídla. RHS proto radí otvory po vrtání začistit a hrany bambusu obrousit. Nevrtá se skrz celý kus, aby zadní konec zůstal uzavřený. Různé průměry vedle sebe přilákají víc druhů, protože každý druh si vybírá dutinu podle své velikosti.

Čemu se vyhnout

Plast se podle Živy neosvědčil v žádné podobě: testované plastové hnízdní bloky zůstaly prakticky bez obyvatel, zatímco svazek rákosu o dva metry dál byl plný hnízd. Nevhodné jsou také dřevotřísky, lamino desky a překližky, protože řadě druhů vadí pach lepidel a venku dlouho nevydrží. Totéž platí o měkkých tvárnicích. Nevhodná je i jakákoli výplň napuštěná chemií.

Kam domek pověsit: výška, slunce a déšť

Většina druhů hnízdí do několika metrů nad zemí, takže v této výšce má domek i viset. RHS uvádí rozmezí od půl metru do tří metrů a jako vhodné místo zeď, plot nebo kmen stromu. Rozhodující je slunce, na stinném místě zůstávají hotely často prázdné. Stříška chrání výplně před deštěm, protože vlhko škodí hnízdům stejně, jako když se objeví plíseň v květináči s přemokřenou zeminou.

Na jih, nebo jinam?

Návody se v orientaci rozcházejí. Část britských organizací radí otočit domek na jih. Bogusch v Živě píše, že jednoznačná odpověď asi není a víc záleží na tom, jak výslunné místo je. Doporučuje proto stavět hotel oboustranný, kdy hnízdí přední i zadní strana. Prakticky to znamená vybrat místo, kam slunce svítí velkou část dne, a vstupy nezastínit keři ani popínavými rostlinami.

Okolí rozhoduje víc než domek

Na okraji lesa u květnaté louky nebo na venkovské zahradě s ovocnými stromy je podle Živy mnohem větší šance na plný hotel než v zástavbě bez zeleně nebo na zahradě s anglickým trávníkem a nekvetoucími keři. Hotely jednoho obchodního řetězce u jeho prodejen zůstaly prázdné kvůli nevhodnému umístění i provedení. Včely potřebují v doletu dostatek kvetoucích rostlin.

Péče, paraziti a velikost hotelu

Hotel nevyžaduje každodenní péči, ale jednou za čas ji potřebuje. Jednoduché modely se podle RHS po několika letech zaplní a je vhodné je vyměnit, rozebíratelné se dají vyčistit. Hlavní doba hnízdění většiny druhů je červen a červenec, kdy se kolem dobrého domku doslova rojí. V té době se do hotelu nesahá. Výplně se mění, až když jsou prázdné a hnízda opuštěná.

Proč raději víc malých hotelů

Velké hotely mohou sloužit i jako líhniště parazitů. Živa jmenuje kovově zbarvené zlatěnky, štíhlé srpušky a hlavně chalcidku Mellitobia acasta, která cizopasí v hnízdech prakticky všech druhů a rychle se množí. Statisticky to doložené není, obavy jsou ale podle Boguschova článku opodstatněné. Doporučení proto zní: víc menších domků rozmístěných po zahradě místo jednoho velkého.

Nepůvodní návštěvníci

Evropou se šíří nepůvodní čalounice Megachile sculpturalis z Asie, která plní dutiny pryskyřicí. Ucpané otvory s vytékající pryskyřicí v řadě zemí upozornily na její první nálezy. V Česku sleduje hmyzí domky projekt občanské vědy NAJDI.JE, kam lze nález nahlásit. Kutilka mexická zase zacpává dutiny chomáči trávy, takže se její hnízda dají snadno rozpoznat.

Co pomůže víc než samotný hotel

Bogusch upozorňuje, že domek sám hmyz nezachrání. Důležitější je pestrá krajina a zahrada s potravou: kvetoucí rostliny, keře, kousek neposekané louky a místa, kde včely najdou materiál na hnízda. Nevhodnou kombinací je podle něj anglický trávník, živý plot ze zeravů a mulčovací kůra na všech volných plochách. Menší úpravy zahrady patří mezi jednoduché kroky, jak šetřit naši planetu přímo doma.

Inspirace na výletě

Kvetoucí zahrady s motýly a hmyzem se dají obdivovat i ve velkém. Příkladem je ostrov Mainau, kde se výsadby mění podle toho, co právě kvete, a kde stojí i motýlí dům. Kdo plánuje cestu, najde podrobnosti v průvodci po motýlím ostrově v Bodamském jezeře. Doma pak stačí menší měřítko: pestrý záhon a pár hnízdních domků.

Pět chyb, kvůli kterým zůstane hotel prázdný

1. Výplně z plastu, překližky nebo lakovaného dřeva, které včely nepřijmou.
2. Dutiny průchozí skrz, bez uzavřeného zadního konce.
3. Otvory příliš široké, například z dutých stonků křídlatek.
4. Stinné nebo vlhké místo bez stříšky.
5. Okolí bez kvetoucích rostlin, tedy bez potravy pro larvy.

Kdo chce na zahradě podpořit vedle hmyzu i ptáky, najde postup v návodu, jak vyrobit krmítko pro ptáky ze dřeva nebo z krabice a kam ho umístit kvůli kočkám.

Na úrodě zeleniny se podepíše opylování i výživa, a kdo pěstuje okurky, ocení vedle včel i návod, čím a kdy hnojit okurky.

Časté otázky

Kam umístit hmyzí hotel?

Na slunné místo do výšky zhruba od půl metru do tří metrů, například na zeď, plot nebo kmen stromu. Výplně má chránit stříška před deštěm. Světová strana je méně důležitá než to, kolik slunce na domek během dne dopadá.

Jak velké mají být otvory v hmyzím hotelu?

Časopis Živa doporučuje průměr 2 až 8 mm, britská RHS uvádí 2 až 10 mm. Větší otvory naše druhy většinou nevyužijí. Dřevěný blok má mít aspoň 10 cm do hloubky a dutiny musí být na konci uzavřené.

Co do hmyzího domku nedávat?

Plast v jakékoli podobě, překližku, dřevotřísku, lamino a dřevo s nátěrem nebo konzervantem. Řadě druhů vadí pach lepidel a plastové bloky zůstávají prázdné. Vhodný je jen přírodní neošetřený materiál.

Kdy se do hotelu nastěhují první včely?

Zednice hnízdí od května do července, hlavní doba hnízdění většiny druhů je červen a červenec. Domek proto musí viset na svém místě dřív, než sezóna začne. Brzy na jaře v nejteplejších oblastech létá i zednice rohatá.

Může hotel včelám i uškodit?

Velký hotel může přilákat parazity, například zlatěnky nebo chalcidku Mellitobia acasta. Doložená data o tom chybějí, ale odborníci doporučují raději několik menších domků po zahradě než jeden velký.

Proč zůstává domek pro hmyz prázdný?

Nejčastěji kvůli stinnému místu, nevhodnému materiálu nebo okolí bez kvetoucích rostlin. Plastové bloky a překližka zůstávají bez obyvatel. Pomůže přemístit domek na slunce, vyměnit výplně za přírodní a zasadit v okolí květiny.

Zdroje

• Hmyzí hotely, kontroverzní, ale pomáhají (ziva.avcr.cz)
• How to make habitats for wild bees (rhs.org.uk)