Film Zabil jsem Einsteina, pánové…: obsazení a děj
Film Zabil jsem Einsteina, pánové… je československá sci-fi komedie Oldřicha Lipského, vyrobená v roce 1969 a uvedená do kin v roce 1970. Jiří Sovák v ní vede výpravu z budoucnosti do Prahy roku 1911, kde má zabránit katastrofě změnou života mladého Alberta Einsteina. Vědce hraje Petr Čepek a plán cestovatelů se postupně ukáže jako mnohem složitější než jednoduché odstranění domnělé příčiny všech problémů.
Název může připomínat historický příběh, ale nejde o Einsteinův životopis. Film používá skutečné jméno jako součást fantastické zápletky o odpovědnosti, náhodě a následcích zásahu do minulosti. Přehled představuje obsazení, tvůrce a pravidla vyprávění bez podrobného popisu konečného rozuzlení.
Zabil jsem Einsteina, pánové…: základní údaje o filmu
| Celý název | Zabil jsem Einsteina, pánové… |
|---|---|
| Rok výroby / uvedení | 1969 / 1970 |
| Země | Československo |
| Žánr | Sci-fi komedie |
| Režie | Oldřich Lipský |
| Scénář | Josef Nesvadba, Miloš Macourek a Oldřich Lipský |
| Kamera | Ivan Šlapeta |
| Hudba | Vlastimil Hála |
| Délka | 95 minut |
Národní filmový archiv používá rok výroby 1969 a zároveň připomíná uvedení na začátku následujícího roku. Pokud tedy někde najdete rok 1970, nemusí jít o jinou verzi. Stejně důležité je zachovat celý titul včetně oslovení a výpustky. Pouhé jméno Einstein by při hledání míchalo komedii s dokumenty, knihami a životopisnými pořady.
Děj: výprava do Prahy roku 1911
Výchozí část se odehrává ve smyšleném roce 1999. Lidstvo čelí následkům bomby G, jejíž účinky film podává v groteskní podobě: ženy obrůstají vousy a nemohou mít děti. Postavy hledají řešení a dojdou k názoru, že by mohly nebezpečnému vývoji zabránit odstraněním vědce, jehož práci považují za počátek celé příčinné řady.
Profesor Moore proto vede výpravu do Prahy roku 1911. Cestovatelé chtějí ovlivnit událost spojenou s Einsteinem tak, aby změnili následný vývoj. Jejich přístup připomíná opravu jediného vadného článku v dlouhém řetězci. Jenže historie není přístroj, ve kterém lze vyměnit součástku a předem přesně spočítat všechny důsledky pro ostatní lidi.
Film z tohoto rozporu vytváří opakované komplikace. Cestovatelé nejsou nestranní pozorovatelé: mají city, obavy a vlastní představy o tom, co je ještě přijatelné. Jakmile se ocitnou mezi konkrétními lidmi, abstraktní plán na záchranu světa se střetne s osobní zkušeností. Vědomí cíle automaticky neznamená shodu na prostředcích.
Zápletka se proto nevyčerpá otázkou, zda jeden pokus vyjde. Důležitější je, co se změní po zásahu a zda cestovatelé skutečně dosáhli toho, co chtěli. Tento rozdíl mezi zamýšleným výsledkem a skutečným následkem dovoluje vracet se k podobné situaci pokaždé s novým problémem. Podrobný výčet výsledků jednotlivých cest by už prozrazoval hlavní překvapení.
Obsazení: Jiří Sovák, Jana Brejchová a Petr Čepek
| Herec či herečka | Úloha v přehledu filmu |
|---|---|
| Jiří Sovák | Profesor Moore, vedoucí výpravy z budoucnosti |
| Jana Brejchová | Gwen Williamsová, historička ve výpravě |
| Petr Čepek | Albert Einstein |
| Lubomír Lipský | Profesor Frank Pech, matematik ve výpravě |
| Iva Janžurová | Betsy, Frankova žena |
| Radoslav Brzobohatý | Profesor Robert Grant |
Nejdůležitější záměna, které je dobré předejít, se týká titulní osobnosti: Alberta Einsteina představuje Petr Čepek, nikoli Jiří Sovák. Sovák hraje člověka, který se do Einsteinovy doby teprve vydává. Při orientaci v ději tak stačí oddělit historickou postavu uvnitř filmové fikce od návštěvníků, kteří znají domnělý budoucí vývoj.
Herecká sestava spojuje odlišné způsoby komediálního projevu. Autorita vedoucího výpravy, citové reakce, fyzické nedorozumění a střet dobových zvyklostí mohou fungovat vedle sebe, aniž by každá postava musela být neustále vtipná stejným způsobem. Pro tento typ vyprávění je výhodné, když se lidé snaží brát vlastní problém vážně, i když jejich okolnosti vypadají absurdně.
Co patří historii a co si vymyslel film
Jméno Alberta Einsteina a zasazení části příběhu do staré Prahy poskytují divákovi rozpoznatelné opěrné body. Z toho však nelze odvozovat, že filmové události jsou rekonstrukcí skutečného spiknutí. Výprava z budoucnosti, bomba G i možnost přepsat vlastní přítomnost tvoří fikční pravidla komedie. Film je nedokládá jako historická nebo vědecká fakta.
Zvlášť důležité je rozlišit názor postav od tvrzení samotného článku. Cestovatelé považují Einsteina za příčinu budoucí katastrofy, protože jim to umožňuje formulovat jednoduchý plán. To není důkaz, že skutečný vědec osobně vytvořil smyšlenou zbraň nebo nesl odpovědnost za popsané fantastické účinky. Komedie právě na zjednodušujícím hledání jediného viníka staví velkou část problému.
Pražské prostředí má také jinou úlohu než futuristická část: ukazuje svět, který návštěvníci chtějí změnit, ale jehož obyvatelé o jejich cíli nic nevědí. Pro ně jsou příchozí podivní současníci, ne zachránci budoucnosti. Tento nepoměr informací vytváří situace, v nichž může i zdánlivě nevinné rozhodnutí znamenat něco jiného pro každou stranu.
Jak film pracuje s následky změněné minulosti
Při sledování se vyplatí oddělit původní problém, provedený zásah a nový výsledek. Postavy je někdy spojují příliš rychle: když změnily jednu událost, očekávají, že tím automaticky dosáhly požadované budoucnosti. Film ukazuje, že splnění dílčího úkolu a dosažení konečného cíle mohou být dvě různé věci.
- Nejprve si ujasněte, jakému následku chce výprava zabránit.
- Potom sledujte, kterou konkrétní událost se pokouší ovlivnit.
- Po návratu porovnejte zamýšlený výsledek s tím, co se opravdu změnilo.
- Všímejte si osobních vztahů, protože nejsou pouhou odbočkou od vědeckého úkolu.
Takový postup pomůže i divákovi, který časové paradoxy běžně nevyhledává. Nejde o znalost rovnic ani fyzikální správnost stroje času. Hlavní otázka je srozumitelná bez odborného vzdělání: lze napravit velký problém tím, že změníme život jediného člověka, když neznáme všechny vazby, které od něj vedou dál?
Pro srovnání se nabízí film Zítra vstanu a opařím se čajem. Také pracuje se zásahem do dějin, ale propojuje jej se záměnou dvojčat a jiným rozdělením úmyslů mezi postavami. Podobnost tématu proto neznamená opakování stejného příběhu ani povinnost sledovat filmy v určitém pořadí.
Oldřich Lipský a trojice scenáristů
Režisérem byl Oldřich Lipský. Scénář je společnou prací Josefa Nesvadby, Miloše Macourka a samotného Lipského. Právě Macourkovo jméno může svádět k automatickému přiřazení filmu Václavu Vorlíčkovi, s nímž často spolupracoval, ale u tohoto titulu by to byla chyba. Stejný scenárista může rozvíjet fantastickou komedii s různými režiséry.
Lipského smysl pro stylizaci připomínají také film Adéla ještě nevečeřela a film Tajemství hradu v Karpatech. Každý využívá jiný žánrový základ, ale všechny dovolují, aby se vážně míněné jednání postav odehrávalo v otevřeně nadsazeném světě. Smích pak nevzniká jen z jednotlivé hlášky, nýbrž z celého způsobu uspořádání příběhu.
Kde sledovat film Zabil jsem Einsteina, pánové… online
Dostupnost ověřena 9. září 2026: iVysílání České televize u filmu nabízelo tlačítko Přehrát. Kontrola se týká veřejného detailu, nikoli úplného přehrání na všech zařízeních nebo dostupnosti v každé zemi. Aktuální stav je vhodné ověřit přímo na odkazované stránce, protože internetová práva se mohou měnit.
Počítejte s 95 minutami a s komedií, která používá motiv ohroženého lidstva i plánovaného zabití v groteskní podobě. Není to naučný dokument ani bezstarostná pohádka jen proto, že v ní vystupují oblíbení herci. Pokud vás baví nečekané následky dobrých úmyslů a hra s alternativní historií, právě tato kombinace je hlavním důvodem, proč si film vybrat.
Časté otázky o filmu Zabil jsem Einsteina, pánové…
Je film z roku 1969, nebo 1970?
Vyroben byl v roce 1969. Do kin se dostal na začátku roku 1970. Rozdílné letopočty proto mohou označovat výrobu a premiérové uvedení stejného filmu.
Kdo hraje Alberta Einsteina?
Alberta Einsteina představuje Petr Čepek. Jiří Sovák hraje profesora Moorea, který vede výpravu z budoucnosti. Tyto dvě postavy mají v příběhu zcela odlišné postavení.
Kdo film režíroval?
Režisérem byl Oldřich Lipský. Na scénáři spolupracoval s Josefem Nesvadbou a Milošem Macourkem. Přisuzovat režii Václavu Vorlíčkovi jen kvůli Macourkovu jménu by bylo nesprávné.
Do jaké doby výprava cestuje?
Cestovatelé míří do Prahy roku 1911. Vycházejí ze smyšlené budoucnosti, ve které chtějí odvrátit následky nebezpečného vynálezu. Setkání různých znalostí a dobových očekávání vytváří řadu nedorozumění.
Je to skutečný příběh o Einsteinovi?
Nejde o životopis ani dokumentární rekonstrukci. Film spojuje skutečné jméno s vymyšlenou výpravou v čase a fantastickou katastrofou. Tvrzení jeho postav proto nelze přebírat jako historická fakta o vědci.
Co znamená bomba G?
Bomba G je smyšlený vynález, jehož následky spustí filmovou zápletku. V příběhu se spojuje s proměnami žen a ohrožením dalšího života lidstva. Její účinky patří ke groteskním pravidlům filmu, nikoli k odbornému popisu skutečné zbraně.
Souvisí film se snímkem Zítra vstanu a opařím se čajem?
Oba filmy využívají cestování do minulosti a zásahy do dějin. Nejde však o pokračování ani o stejný příběhový svět. Každý má jiné postavy, režiséra a vlastní způsob práce s časovými následky.
Kde je film dostupný online?
Při ověření 9. září 2026 nabízel detail České televize možnost přehrání v iVysílání. Dostupnost se může měnit podle práv. Před sledováním proto zkontrolujte aktuální stav na oficiální stránce filmu.
