Rychle rostoucí živý plot: druhy, výsadba a rozestupy

Rychle rostoucí živý plot vytvoří nejrychleji stálezelené jehličnany, jako je cypřišek Leylandův nebo zerav obrovský, a z listnáčů například hlošina Ebbingeova nebo ptačí zob. Rychlý růst má ale svou cenu: stálezelený plot se stříhá ideálně dvakrát ročně a Leylandův cypřišek je podle britské RHS vhodný spíš na vysokou clonu než na nízký stříhaný plot. Sazenice se v jedné řadě sázejí 30 až 60 cm od sebe podle druhu, prostokořenné jen v období vegetačního klidu. Níže je přehled druhů, termínů a postupu.

Ve zkratce

• Nejrychlejší: cypřišek Leylandův, zerav obrovský, cypřiš velkoplodý, hlošina Ebbingeova.
• Stálezelený plot: clona po celý rok, ale stříhá se ideálně dvakrát ročně.
• Opadavý plot: snáší chyby v řezu lépe, buk drží suché listí do jara.
• Rozestupy: v jedné řadě 30 až 60 cm, u dvouřadého plotu řady 45 cm od sebe.
• Termín: prostokořenné sazenice od podzimu do konce zimy, kontejnerové kdykoli, když půda nemrzne a není podmáčená.
• Sousedé: stromy přes 3 m patří podle občanského zákoníku nejméně 3 m od hranice, pokud netvoří rozhradu.

Které druhy tvoří rychle rostoucí živý plot

Britská Royal Horticultural Society ve svém přehledu plotových rostlin výslovně označuje za rychle rostoucí několik druhů. Nejvýrazněji vyniká cypřišek Leylandův (× Cuprocyparis leylandii), u kterého RHS píše o velmi rychlém růstu. Rychle rostou také zerav obrovský (Thuja plicata) v odrůdě Atrovirens, cypřiš velkoplodý (Cupressus macrocarpa) a hlošina Ebbingeova (Elaeagnus × ebbingei). Silný růst připisuje i zimolezu Lonicera ligustrina Maigrün, trnce a pámelníku.

Cypřišek Leylandův

Nejrychlejší volba, ale také nejproblematičtější. RHS ho doporučuje hlavně jako rychlou vysokou clonu a uvádí, že jako menší stříhaný plot je méně vhodný. Zároveň upozorňuje, že má pověst rostliny, která vyvolává spory mezi sousedy, a musí se sázet i udržovat s rozmyslem. Kdo ho vysadí, měl by předem vědět, jak vysoký plot chce udržet, a stříhat ho pravidelně od prvních let.

Zerav obrovský a cypřiš velkoplodý

Zerav obrovský v odrůdě Atrovirens řadí RHS mezi rychle rostoucí jehličnany, které snesou i chladná a větrná místa a vlhčí půdu. Cypřiš velkoplodý roste rovněž rychle, podle RHS se ale nehodí do chladných oblastí ve vnitrozemí a nesnáší zkracování do výšky. Do chladnějšího vnitrozemí je proto bezpečnější zerav. U obou platí, že zanedbaný jehličnatý plot se už obnovit nedá.

Hlošina a ptačí zob

Z listnatých stálezelených keřů roste rychle hlošina Ebbingeova, kterou RHS uvádí i jako vhodnou do přímořských oblastí. Oblíbený ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium) se stříhá snadno, RHS ale upozorňuje na jeho náchylnost k václavce. Domácí ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) je v chladnějších zimách jen poloopadavý, takže v mrazivém roce část listí shodí a clona prořídne.

Proč ne tis a zimostráz

Tis červený (Taxus baccata) patří mezi nejlepší plotové rostliny, rychlý ale není. RHS uvádí, že za dobrých podmínek přiroste asi 30 cm za rok, což je méně než u ostatních jehličnanů. Je také jedovatý téměř celý, k otravám dětí nejčastěji dochází rozkousáním semen, která je lákají barvou. Zimostráz se hodí spíš na nízké obruby. Na pomalejší, ale dlouhověký plot jsou obě rostliny dobrou volbou.

Stálezelený, nebo opadavý plot

Stálezelený čili neopadavý živý plot dává soukromí i v zimě a chrání před větrem po celý rok. RHS ale upozorňuje, že vyžaduje víc údržby, stříhat by se měl ideálně dvakrát ročně. Jehličnaté ploty potřebují pravidelný řez a když se zanedbají, obnovit se nedají, s výjimkou tisu. Kdo počítá s tím, že střih občas vynechá, udělá lepší volbu s opadavým plotem.

Opadavé ploty

Opadavé ploty jsou podle RHS shovívavější: stříhají se koncem léta, a když se rok nebo dva vynechá, dobře reagují na zmlazení. V zimě nabízejí méně soukromí, zato vítr filtrují a nevytvářejí za sebou víry jako hustá stálezelená stěna. Habr obecný a buk lesní se hodí i na chladná a větrná místa. Buk navíc drží suché hnědé listy až do jara, takže clonu zčásti zachová i v zimě.

Ploty do stínu a na kvetoucí zahradu

Do stínu doporučuje RHS mimo jiné bobkovišeň, zimostráz, cesmínu a pámelník. Kdo chce místo pevné stěny volnější kvetoucí okraj, může kombinovat keře, které nemusí stříhat do tvaru, třeba hortenzie latnaté; jejich řez popisuje návod, kdy stříhat hortenzie podle druhu. Taková volně rostoucí skupina zabere víc místa, ale stříhá se jen jednou za rok.

Kdy sázet živý plot

Termín závisí na tom, v jaké podobě sazenice kupujete. Prostokořenné rostliny bez balu se podle RHS prodávají jen v zimě a brzy na jaře, dokud jsou v klidu. Stálezelené druhy se sázejí od pozdního podzimu do konce zimy, opadavé od opadu listí do konce zimy. Zahradnictví Crocus uvádí pro prostokořenné sazenice období od listopadu do března. S výsadbou se čeká, pokud je půda zamrzlá nebo podmáčená.

Kontejnerované sazenice

Rostliny pěstované v nádobách se dají sázet kdykoli během roku, kromě období, kdy je půda zamrzlá nebo podmáčená. Pro opadavé ploty je ideální podzim, protože půda je ještě teplá a kořeny stihnou před zimou trochu zakořenit. Kontejnerové sazenice jsou podle RHS dražší než prostokořenné, zato nejsou vázané na zimní období.

Malé, nebo velké sazenice

Mladé prutovité sazenice vysoké asi 60 cm se podle RHS ujímají rychleji než větší rostliny, které mohou mít potíže hlavně v suchu nebo při přemokření. Poloodrostlé rostliny vytvoří plot rychleji, jsou ale dražší a první dva roky potřebují zvláštní péči se zálivkou. Pro rychlý výsledek tak nemusí být nejlepší kupovat co největší sazenice.

Kolik sazenic na metr a jak sázet

V jedné řadě se podle RHS sazenice sázejí 30 až 60 cm od sebe podle toho, jak velké rostliny dorostou. Habr obecný se v doporučení RHS i Crocusu sází zhruba 45 cm od sebe, tedy asi dva kusy na metr. Cypřišek Leylandův se sází asi 60 cm od sebe, tedy necelé dva kusy na metr. Ve špatné půdě nebo v náročných podmínkách RHS radí rozestupy mírně zkrátit.

Dvouřadý plot

Pro plot širší než 90 cm doporučuje RHS dvě řady vystřídané do trojúhelníku, 45 cm od sebe, s rostlinami v každé řadě po 90 cm. Jednořadý plot stačí do většiny zahrad, dvouřadý se volí tam, kde má být plot rychle hustý nebo neprostupný. Počet sazenic na metr je pak vyšší a plot zabere víc místa.

Příprava a výsadba

Pro plot se připraví pás 60 až 90 cm široký a hluboký na jedno rýčování, zbavený plevele. Písčitou i těžkou jílovitou půdu je dobré obohatit organickou hmotou. Na podmáčeném místě RHS radí udělat drenáž nebo sázet na hřbet vysoký 15 až 20 cm. Jámy mají být aspoň dvakrát širší a hlubší než kořenový bal, rostliny v nádobách se před výsadbou důkladně zalijí.

Péče a řez v prvních letech

Nový plot potřebuje první dva roky pravidelnou zálivku, hlavně v suchu, ale bez přemokření. RHS doporučuje udržovat bez plevele pás 45 cm po obou stranách plotu a mulčovat vrstvou aspoň 5 cm. Mulč, například drcená kůra, omezuje plevel i ztráty vody. Každý rok se dá přidat vrstva kompostu.

Výchovný řez

Aby plot zhoustl odspodu, potřebuje řez hned od začátku. U opadavých druhů RHS radí po výsadbě a znovu další zimu zkrátit vzpřímené vrcholové výhony asi o třetinu. U stálezelených a jehličnatých plotů se vrcholový výhon nestříhá, dokud plot nedosáhne požadované výšky. Zkracují se jen vytáhlé boční výhony, u jehličnanů v létě, u ostatních stálezelených na jaře.

Kdy stříhat jehličnany

Jehličnaté ploty se podle RHS nemají stříhat po srpnu, protože pozdní řez může vést k holým místům. Zanedbaný jehličnatý plot se podle RHS obnovit nedá, výjimkou je tis. Proto se plot tvaruje průběžně od mládí a nenechává se přerůst. Kdo zahradu doplňuje i kamennými prvky, může stříhaný plot dobře kombinovat třeba se slunnou skalkou, jejíž založení krok za krokem popisujeme zvlášť.

Živý plot, sousedé a příroda

Občanský zákoník v § 1017 umožňuje vlastníkovi pozemku požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti hranice. Pokud jiný předpis nebo místní zvyklost nestanoví jinak, je přípustná vzdálenost 3 m pro stromy, které obvykle dorůstají výšky přes 3 m, a 1,5 m pro ostatní stromy. To ale neplatí, tvoří-li stromy rozhradu. Větve a kořeny přesahující na sousední pozemek upravuje § 1016.

Ptáci a hmyz

V hustém plotu mohou hnízdit ptáci. Zákon o ochraně přírody v § 5a zakazuje úmyslné poškozování hnízd a vyrušování ptáků během rozmnožování, proto se před stříháním vyplatí plot prohlédnout. Pro hmyz je podle časopisu Živa nevhodnou kombinací plot ze zeravů s anglickým trávníkem a kůrou všude kolem. Pomůže pestřejší výsadba a třeba hmyzí hotel na slunném místě.

Jedovaté rostliny v plotu

Kde si hrají děti nebo pobíhají zvířata, je dobré vědět, které keře jsou jedovaté. Tis je jedovatý téměř celý a otravy u dětí nejčastěji způsobí rozkousaná semena. Jedovaté rostliny se na zahradách objevují i v nádobách, příkladem je oleandr a jeho řez, který se kvůli jedovatosti všech částí rostliny dělá v rukavicích.

Pět věcí, které rozhodnou o úspěchu

1. Druh vybraný podle místa: stín, vítr, vlhkost půdy a výška, kterou chcete udržet.
2. Sazenice vysazená ve správném termínu, prostokořenná jen v době klidu.
3. Rozestup podle druhu, v jedné řadě 30 až 60 cm.
4. Zálivka a pás bez plevele první dva roky.
5. Výchovný řez od prvního roku, aby plot zhoustl odspodu.

Hustý plot ptákům poslouží jako úkryt, a pokud v jeho blízkosti chcete přikrmovat, popisuje výroba ptačího krmítka i hygienu, kterou ornitologové doporučují.

Hustý živý plot dá soukromí i místu u bazénu, jen opadané listí a jehličí pak častěji končí ve vodě a zanáší pískovou filtraci.

Časté otázky

Který rychle rostoucí živý plot je nejrychlejší?

Podle britské RHS má nejrychlejší růst cypřišek Leylandův. Rychle rostou také zerav obrovský, cypřiš velkoplodý a hlošina Ebbingeova. Leylandův cypřišek se ale hodí spíš na vysokou clonu než na nízký stříhaný plot a musí se pravidelně udržovat.

Kdy sázet živý plot?

Prostokořenné sazenice se sázejí v období klidu, opadavé od opadu listí do konce zimy, stálezelené od pozdního podzimu do konce zimy. Kontejnerované rostliny lze sázet celý rok. Vždy jen tehdy, když půda nemrzne a není podmáčená.

Kolik sazenic živého plotu na metr?

V jedné řadě se sazenice sázejí 30 až 60 cm od sebe podle druhu. Habr zhruba po 45 cm, tedy asi dva kusy na metr, cypřišek Leylandův asi po 60 cm. Ve dvouřadém plotu jsou řady 45 cm od sebe a rostliny v řadě po 90 cm.

Jaký je nejlepší neopadavý živý plot?

Záleží na místě a na tom, jak často chcete stříhat. Rychle roste zerav obrovský nebo hlošina Ebbingeova, pomaleji, ale velmi odolně tis. Do stínu se hodí bobkovišeň nebo cesmína. Stálezelené ploty je třeba stříhat ideálně dvakrát ročně.

Jak daleko od hranice pozemku sázet plot?

Občanský zákoník stanoví pro stromy dorůstající přes 3 m vzdálenost 3 m od hranice a pro ostatní stromy 1,5 m, pokud předpis nebo místní zvyklost neurčí jinak. Neplatí to, tvoří-li stromy rozhradu. Nejjistější je domluvit se se sousedem předem.

Zdroje

• Hedges: selection (rhs.org.uk)
• Hedges: planting (rhs.org.uk)
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (zakonyprolidi.cz)