Dotcom bublina: příčiny, krach NASDAQ 2000 a poučení

OdLibor Výborný Vydáno: · Aktualizováno:
Starší počítačová klávesnice a monitor na stole

Dotcom bublina je označení pro spekulativní růst cen akcií internetových a technologických firem ve druhé polovině devadesátých let, který skončil prudkým propadem na přelomu tisíciletí. Technologický index NASDAQ Composite uzavřel 10. března 2000 na rekordních 5 048,62 bodu a do října 2002 ztratil téměř 78 procent hodnoty. Řada firem bez zisku zkrachovala, investoři přišli o velkou část úspor a americká ekonomika prošla v roce 2001 recesí. Na předchozí vrchol se index vrátil až v roce 2015.

Ve zkratce

  • Bublina se nafukovala zhruba od poloviny devadesátých let, kdy se z internetu stal masový obchodní příslib a burza ocenila i firmy bez tržeb a zisku.
  • Vrchol přišel 10. března 2000, kdy NASDAQ Composite zavřel na 5 048,62 bodu.
  • Do října 2002 index ztratil téměř 78 procent. Zkrachovaly například Pets.com a Webvan.
  • Americká centrální banka mezi lety 1999 a 2000 zvyšovala sazby, v květnu 2000 na 6,5 procenta.
  • Recese v USA podle NBER trvala od března do listopadu 2001.
  • Nad hranici z roku 2000 se NASDAQ dostal na uzavírací hodnotě až v dubnu 2015.

Co je to dotcom bublina a odkud má jméno

Název vychází z koncovky .com v internetových adresách. Ve druhé polovině devadesátých let se tak označovaly firmy, které stavěly podnikání na webu: internetové obchody, portály, vyhledávače i poskytovatelé připojení. Investoři je kupovali v očekávání, že internet změní obchod i komunikaci, a cenu akcií odvozovali od budoucího růstu, ne od dnešních výsledků. Ekonomická bublina obecně znamená stav, kdy cena aktiva výrazně předběhne jeho hodnotu podloženou zisky a hospodařením firmy.

Jak se bublina nafukovala

Za symbolický začátek se často považuje vstup prohlížeče Netscape na burzu 9. srpna 1995, jen šestnáct měsíců po založení firmy. Úspěšné úpisy dalších internetových společností přitahovaly rizikový kapitál i drobné investory. Firmy se snažily rychle získat zákazníky a vydávaly velké částky za reklamu, i když ještě nevydělávaly. Jak se ceny těchto akcií promítaly do indexů, ukazuje článek o tom, jak se počítá akciový index, kde větší firmy mají větší váhu.

Proč šlo hlavně o NASDAQ

Technologické firmy se tehdy převážně obchodovaly na americké burze NASDAQ a její hlavní index Composite proto zachytil vzestup i pád nejvýrazněji. Index sdružuje velké množství titulů a technologické firmy v něm byly silně zastoupeny, takže jeho pohyb citlivě reagoval na nálady kolem internetu. Jak se na burze z pokynu investora stane obchod a proč cenu určuje jen střet nabídky a poptávky, vysvětluje text o tom, jak funguje burza.

Příčiny: proč se ceny odtrhly od reality

Bublinu nevyvolala jediná věc. Dobové i pozdější rozbory se shodují na několika faktorech, které se vzájemně posilovaly. Šlo o snadno dostupné peníze pro nové firmy, investiční banky, které na úpisech dobře vydělávaly, a hlavně o změnu v tom, jak investoři firmy oceňovali. Tradiční ukazatele, například poměr ceny akcie k zisku, ustupovaly do pozadí. Rozhodovala představa, že kdo ovládne trh jako první, bude v budoucnu vydělávat obrovské částky.

Strategie rychlého růstu za každou cenu

Řada internetových firem se řídila heslem rychle vyrůst. Peníze z úpisu a od investorů utrácely za marketing a za získání zákazníků, i když každý další zákazník znamenal ztrátu. Ztrátovost se tolerovala, protože se předpokládalo, že zisk přijde s velikostí. Když se ale přísun nového kapitálu zastavil, firmy bez vlastních příjmů neměly z čeho platit provoz. Tenhle model se ukázal jako hlavní slabina celého období.

Varování Alana Greenspana

Předseda americké centrální banky Alan Greenspan pronesl 5. prosince 1996 v Americkém podnikatelském institutu ve Washingtonu projev o úloze centrální banky. Položil v něm otázku, jak poznat, kdy iracionální nadšení, anglicky irrational exuberance, nepřiměřeně vyhnalo ceny aktiv. Slovní spojení zlidovělo jako popis nálady na trzích. Projev zazněl více než tři roky před vrcholem, ceny po něm dál rostly, což ukazuje, jak těžké je bublinu včas rozpoznat a načasovat.

Sazby a dostupný kapitál

Na konci devadesátých let byl kapitál pro nové technologické firmy snadno k mání a investiční banky měly na dalších úpisech zájem. Od poloviny roku 1999 pak Fed sazby postupně zvyšoval. Podle zápisu z jednání 16. května 2000 zvedl Federální výbor pro operace na volném trhu cílovou sazbu federal funds o půl procentního bodu na 6,5 procenta. Dražší peníze dopadly nejvíc na firmy, které potřebovaly neustále nový kapitál na pokrytí ztrát.

Krach NASDAQ 2000 a průběh pádu

Index NASDAQ Composite uzavřel 10. března 2000 na 5 048,62 bodu, což byla nejvyšší uzavírací hodnota celého období. Pád nebyl jednorázový. Trhy během následujících dvou a půl let opakovaně klesaly, krátce se zotavovaly a znovu padaly. Ve druhé polovině roku 2000 začaly krachovat první velké internetové firmy. Dno přišlo v říjnu 2002, kdy byl index zhruba o 78 procent níž než na vrcholu. Přesné procento se v pramenech liší podle toho, který den se bere jako dno.

Firmy, které zmizely

Symbolem období se stala Pets.com, prodejce potřeb pro zvířata. Firma ukončila činnost v listopadu 2000, jen devět měsíců po vstupu na burzu. Internetový obchod s potravinami Webvan vstoupil na NASDAQ v listopadu 1999, v červnu 2000 převzal konkurenta HomeGrocer a v červenci 2001 vyhlásil bankrot. Obě firmy měly velké výdaje na budování logistiky a reklamu, ale tržby nestačily. Podobný osud potkal mnoho menších společností, jejichž jména dnes nikdo nezná.

Dopad na ekonomiku

Propad akcií se přelil do skutečné ekonomiky. Firmy omezily investice do techniky a propouštěly. Národní úřad pro ekonomický výzkum NBER, který v USA určuje začátek a konec recesí, stanovil vrchol hospodářského cyklu na březen 2001 a dno na listopad 2001. Recese tak trvala osm měsíců, méně než poválečný průměr. Pozdější revize dat naznačily, že útlum mohl začít o něco dřív, oficiální datace ale zůstala.

Návrat na vrchol trval patnáct let

Kdo nakoupil technologický index na vrcholu, čekal na návrat ceny dlouho. NASDAQ Composite se nad hranici 5 000 bodů vrátil 2. března 2015 a 23. dubna 2015 poprvé od roku 2000 uzavřel na novém rekordu. Šlo o patnáct let bez zisku z ceny. Investor, který během propadu pravidelně přikupoval, na tom byl lépe, protože levnější nákupy snížily jeho průměrnou nákupní cenu.

Jak poznat bublinu: varovné znaky

Bublina se jistě pozná až zpětně, některé znaky se ale v dotcom období opakovaly a objevují se i u pozdějších spekulativních vln. Patří k nim ocenění firem, které nemají zisk ani jasnou cestu k němu, rychle rostoucí počet úpisů a přesvědčení, že tentokrát platí jiná pravidla. Varovným signálem je i to, když o akciích začnou mluvit lidé, kteří se o trhy dřív nezajímali, a kupují hlavně proto, že ceny rostou.

Ocenění bez zisku

U firmy, která vydělává, lze cenu akcie porovnat se ziskem a s konkurencí. U ztrátové firmy tahle opora chybí a cena stojí jen na očekávání. Když očekávání selžou, není co by pokles zastavilo. Proto je užitečné rozlišovat kolísání ceny od trvalé ztráty: rozdíl mezi nimi popisuje článek riziko a kolísavost. U dotcom firem se dočasný pokles často změnil v trvalou ztrátu, protože firma zanikla.

Soustředění na jeden sektor

Investor, který na vrcholu držel hlavně technologické akcie, nesl riziko jednoho odvětví. Když se nálada otočila, padaly naráz téměř všechny. Rozložení peněz mezi různá odvětví, regiony a třídy aktiv dopad takového otřesu snižuje, jak vysvětluje text co je diverzifikace. Větší šanci přečkat suchá léta měly firmy se skutečnými tržbami a dostatkem hotovosti.

Poučení z dotcom krachu pro dnešního investora

Z historie nevyplývá, že technologie jsou špatná investice. Internet skutečně změnil ekonomiku a některé firmy z té doby se staly velkými hráči. Chyba nebyla v představě budoucnosti, ale v ceně, kterou za ni investoři zaplatili, a v tom, že nerozlišovali mezi firmami s obchodním modelem a firmami jen se slibem. Text je informativní a vzdělávací, nejde o investiční doporučení ani o předpověď vývoje trhů.

Čas a pravidelnost

Nákup jednou velkou částkou na vrcholu bubliny vede k nejhoršímu výsledku. Kdo investoval postupně, rozložil nákupy do drahých i levných období. Jak funguje pravidelné ukládání stejné částky a proč zmírňuje riziko špatného načasování, rozebírá článek o tom, jak funguje pravidelné investování. Ani tento přístup ale nezaručí zisk, pokud investor drží akcie firem, které zaniknou.

Pět poučení z dotcom bubliny

  1. Cena akcie dlouhodobě sleduje zisky firmy, ne jen slib budoucího růstu.
  2. Bublinu je velmi těžké rozpoznat včas a ještě těžší načasovat její konec.
  3. Soustředění peněz do jednoho sektoru znásobuje dopad propadu.
  4. Návrat na předchozí vrchol může trvat i patnáct let, jak ukázal NASDAQ.
  5. Přežívají firmy se skutečnými tržbami a dostatkem hotovosti na horší časy.

Vrchol bubliny nedokáže spolehlivě určit předem ani technická analýza grafů, protože rostoucí trend v grafu nic neříká o tom, zda jsou ceny firem oprávněné.

Časté otázky

Co je to dotcom bublina?

Jde o období spekulativního růstu cen akcií internetových firem ve druhé polovině devadesátých let. Investoři je oceňovali podle očekávaného budoucího růstu, ne podle zisku. Bublina praskla v roce 2000 a technologický index NASDAQ Composite pak do října 2002 ztratil téměř 78 procent.

Kdy přesně praskla bublina internetových firem?

Za vrchol se považuje 10. březen 2000, kdy NASDAQ Composite uzavřel na 5 048,62 bodu. Pád pak probíhal postupně více než dva a půl roku. Dno přišlo v říjnu 2002.

Jaké byly hlavní příčiny?

Snadno dostupný kapitál pro nové firmy, zájem bank o další úpisy a hlavně oceňování firem bez ohledu na zisk. K tomu se přidala strategie rychlého růstu za cenu velkých ztrát. Když Fed zdražil peníze a přísun kapitálu se zastavil, firmy bez příjmů neměly z čeho žít.

Jak dlouho trvalo, než se NASDAQ vrátil na vrchol?

Zhruba patnáct let. Nad hranici 5 000 bodů se index vrátil v březnu 2015 a nový uzavírací rekord nad hodnotou z roku 2000 zaznamenal 23. dubna 2015. Kdo nakoupil na vrcholu a nepřikupoval, celou dobu čekal na návrat ceny.

Způsobila dotcom bublina recesi?

Propad akcií přispěl ke zpomalení americké ekonomiky, firmy omezily investice a propouštěly. Podle NBER trvala recese v USA od března do listopadu 2001, tedy osm měsíců. Pozdější revize dat naznačily, že útlum mohl začít o něco dřív.

Které firmy při krachu zanikly?

Mezi nejznámější patří Pets.com, která skončila v listopadu 2000, devět měsíců po vstupu na burzu, a obchod s potravinami Webvan, který vyhlásil bankrot v červenci 2001. Kromě nich zaniklo mnoho menších internetových společností.

Zdroje

Další články k tématu