Co vidět v Istanbulu: Hagia Sofia, bazary a Bospor

Co vidět v Istanbulu začíná na historickém poloostrově mezi Zlatým rohem, Bosporem a Marmarským mořem, kde na pár stech metrech stojí Hagia Sofia, Modrá mešita, palác Topkapı a Bazilikova cisterna. Druhý den patří bazarům a mešitě Süleymaniye, třetí plavbě po Bosporu a asijské straně města. Na základní okruh stačí tři dny, se čtvrtým dnem stihnete i Princovy ostrovy nebo pomalejší tempo bez honění front.

Hlavní body

Historické oblasti Istanbulu jsou od roku 1985 na seznamu světového dědictví UNESCO
Hagia Sofia, Modrá mešita, Topkapı a Bazilikova cisterna leží v Sultanahmetu blízko sebe
Do mešit se chodí zutí, zahalení a mimo časy modliteb
Velký bazar a Egyptský bazar spojuje pěší trasa přes čtvrť pod Süleymaniye
Na první návštěvu počítejte se třemi až čtyřmi dny

Historické oblasti Istanbulu na seznamu UNESCO

Co zápis zahrnuje

UNESCO zapsalo Historické oblasti Istanbulu na seznam světového dědictví v roce 1985. Zápis tvoří čtyři části: Archeologický park na špičce historického poloostrova, čtvrť Süleymaniye s mešitou a bazary, oblast Zeyrek kolem bývalého kostela Pantokratora a pás podél Theodosiových hradeb. Město bylo postupně hlavním městem Východořímské a Osmanské říše a jeho panorama vytvořili byzantští i osmanští stavitelé během mnoha staletí. Proto se v Istanbulu na malém prostoru střídají kostely, mešity, paláce, cisterny a lázně.

Hipodrom a hradby

Mezi Hagií Sofií a Modrou mešitou se táhne podlouhlé náměstí na místě antického Konstantinova hipodromu, kde se kdysi konaly závody vozů. Dnes je to veřejné prostranství, jehož protáhlý tvar stále kopíruje původní závodní dráhu. Na opačném konci poloostrova se zachovaly Theodosiovy pozemní hradby, dlouhé podle UNESCO 6 650 metrů, s druhou obrannou linií z roku 447. Milovníci Byzance k nim přidají Valentův akvadukt nebo Malou Hagii Sofii.

Hagia Sofia a pravidla návštěvy mešit

Hagia Sofia

Hagia Sofia je hlavní důvod, proč lidé do Istanbulu jedou. Navrhli ji Anthemios z Trallu a Isidoros z Milétu a postavili ji v letech 532 až 537, tedy za pouhých pět let. Byla kostelem, za Osmanů mešitou a v době republiky muzeem, od roku 2020 je znovu činnou mešitou. Její obrovská kupole se stala vzorem pro celou rodinu pozdějších kostelů i mešit. Režim vstupu pro zahraniční návštěvníky se v posledních letech měnil, aktuální podmínky si proto ověřte před cestou.

Jak se chovat v mešitě

Istanbulské mešity jsou živé modlitebny, ne muzea, a turistům se otevírají mimo časy modliteb. Ty připadají na pět okamžiků během dne a v pátek kolem poledne trvá přestávka déle. Před vstupem se zouvá, boty se nosí v ruce nebo v igelitovém sáčku. Ženy si zakrývají vlasy šátkem, ramena i kolena mají zakrytá všichni a muži chodí v dlouhých kalhotách.

Modrá mešita, Topkapı a Bazilikova cisterna

Modrá mešita

Mešita sultána Ahmeda, kterou celý svět zná jako Modrou mešitu, stojí naproti Hagii Sofii a vznikla na počátku sedmnáctého století za sultána Ahmeda I. Jako jedna z mála istanbulských mešit má šest minaretů, které jsou dobře vidět z hipodromu i z moře. Přezdívku dostala podle modrých keramických obkladů z İzniku, jimiž je vyzdobený interiér. Pravidla návštěvy jsou stejná jako v ostatních mešitách.

Palác Topkapı

Topkapı byl po zhruba čtyři století sídlem osmanských sultánů. Stavět ho dal Mehmed Dobyvatel pár let po dobytí Konstantinopole a jeho nástupci palác rozšiřovali až do devatenáctého století. Komplex se skládá z několika nádvoří, pavilonů, kuchyní, pokladnice a harému. V prvním nádvoří stojí byzantský kostel Hagia Irena. Na Topkapı si vyhraďte aspoň půl dne a ověřte si předem, zda je harém součástí základní vstupenky, protože se to v čase měnilo.

Bazilikova cisterna

Bazilikova cisterna, turecky Yerebatan Sarnıcı, je podzemní nádrž ze šestého století, kterou dal postavit císař Justinián I. na místě starší baziliky. Zásobovala vodou Velký palác a okolní budovy. Strop nese přes 300 mramorových sloupů a pod dvěma z nich leží jako patky hlavy Medúzy z římské doby, jedna obrácená vzhůru nohama. Vstup je pár minut chůze od Hagie Sofie, proto se cisterna hodí jako krátká zastávka mezi velkými památkami.

Bazary a mešita Süleymaniye

Velký bazar

Velký bazar, turecky Kapalı Çarşı, je obchodním srdcem Istanbulu od patnáctého století, kdy jeho stavbu podpořil sultán Mehmed. Pod střechou se kříží 61 krytých ulic a do bazaru vede 22 bran, takže ztratit se tu je snadné. Prodávají se koberce, textil, lampy, keramika, kožené zboží, měď, šperky i starožitnosti. Domluvte si předem místo setkání u jedné z bran.

Egyptský bazar

Egyptský neboli Kořenný bazar, turecky Mısır Çarşısı, stojí v Eminönü u Zlatého rohu a patří ke komplexu Nové mešity, kterou UNESCO uvádí jako dokončenou v roce 1664. Je menší a přehlednější než Velký bazar a prodává hlavně koření, bylinné čaje, sušené ovoce, ořechy a turecký med. Z Velkého bazaru k němu dojdete pěšky z kopce úzkými obchodními uličkami. Hned za bazarem začíná nábřeží s přístavišti trajektů.

Mešita Süleymaniye

Süleymaniye na kopci nad Zlatým rohem postavil v letech 1550 až 1557 architekt Sinan pro sultána Sulejmana Nádherného. Podle UNESCO jde o vrchol osmanské architektury šestnáctého století. Mešitu obklopuje celý komplex s medresami, lékařskou školou, knihovnou, lázněmi, vývařovnou a karavanserajem, v zahradě jsou hrobky. Z terasy za mešitou je jeden z nejhezčích výhledů na Zlatý roh a Galatu.

Galata, Bospor, asijská strana a ostrovy

Galatská věž

Galatská věž na severním břehu Zlatého rohu je kamenná stavba janovských kupců ze čtrnáctého století, kteří měli v Galatě vlastní opevněnou kolonii. Stojí v Beyoğlu na nejvyšším místě bývalé citadely. Z ochozu je výhled na historický poloostrov, ústí Bosporu i asijskou stranu. Váže se k ní legenda o Hezârfenu Ahmedu Çelebim, který z ní údajně přeletěl na umělých křídlech až do Üsküdaru.

Plavba po Bosporu

Bospor odděluje evropskou a asijskou část Istanbulu a spojuje Černé moře s Marmarským. Nejlevnější a nejpřirozenější způsob, jak ho vidět, jsou městské trajekty, kterými Istanbulané běžně jezdí do práce. Z paluby uvidíte nábřežní vily, pevnosti a palác Dolmabahçe v Beşiktaşi, pozdně osmanské sídlo přímo u vody. Jízdní řády se mění podle sezóny, ověřte si je před plavbou.

Kadıköy a Üsküdar

Na asijskou stranu se dostanete trajektem za pár desítek minut a uvidíte jiný Istanbul, s méně turisty a víc místními. Kadıköy je živá čtvrť s tržnicí, kavárnami a obchody s potravinami, ve čtvrti stojí i budova nádraží Haydarpaşa z konce devatenáctého století. Sousední Üsküdar je konzervativnější, s mešitami u nábřeží a výhledem přes Bospor zpátky na evropskou stranu. Obě čtvrti se hodí na odpoledne a návrat při západu slunce.

Princovy ostrovy

Princovy ostrovy jsou souostroví devíti ostrovů v Marmarském moři. Čtyři největší, Büyükada, Heybeliada, Burgazada a Kınalıada, mají pravidelné trajektové spojení z evropského i asijského břehu města. Na ostrovech nejezdí běžná auta, chodí se pěšky, jezdí na kole nebo elektrickými minibusy. V devatenáctém století tu měli letní sídla bohatí Istanbulané a na Büyükadě se zachovaly dřevěné vily. Na výlet počítejte s celým dnem včetně cesty.

Doprava a istanbulkart

Po městě se pohybujte s istanbulkartem, dobíjecí bezkontaktní kartou, kterou platíte v metru, tramvaji, autobusech, lanovkách, na trajektech i v příměstské železnici Marmaray. Kartu koupíte a dobijete v automatech u stanic a přístavišť. Historický poloostrov je ale nejlepší procházet pěšky, hlavní památky Sultanahmetu dělí jen pár minut chůze a k bazarům se dojde z kopce. Pokud letíte jen s malým zavazadlem, pomůže vám přehled jak sbalit příruční zavazadlo na pár dní.

Kdy jet a kolik dní v Istanbulu

Nejlepší období

Nejpříjemnější je Istanbul na jaře a na podzim, kdy se dá celý den chodit pěšky a fronty u hlavních památek bývají kratší než v létě. Léto je horké a nejrušnější, zima chladnější a vlhčí. Počítejte i s náboženským kalendářem: o svátcích a během ramadánu se může měnit provoz mešit a chování ve městě. Kdo vybírá mezi více městy, najde srovnání v článku evropská města na prodloužený víkend.

Kolik dní stačí

Na prodloužený víkend stihnete Sultanahmet a bazary, ale Bospor a asijská strana zůstanou stranou. Tři dny dávají smysl jako základ: den Sultanahmet, den bazary se Süleymaniye a Galatou, den Bospor s Kadıköy nebo Üsküdarem. Čtvrtý den přidejte Princovy ostrovy nebo Chora a hradby. Podobně se dá plánovat i jiné velké historické město, například podle článku co vidět v Římě, kde také nejde všechno stihnout za víkend.

Jak si cestu do Istanbulu naplánovat

Občané Česka mohou podle MZV ČR do Turecka jet jako turisté bez víza na pobyt do 90 dnů v rámci 180 dnů, ale výhradně s cestovním pasem, na občanský průkaz to nejde. Požadovanou platnost pasu si ověřte na stránkách ministerstva před koupí letenky. Pro případ zpoždění letu se hodí vědět, na co máte nárok při zpoždění letadla.

Šest chyb, kterým se v Istanbulu vyhnout

Naplánovat Hagii Sofii nebo Modrou mešitu na páteční poledne, kdy probíhá hlavní modlitba týdne.
Jít do mešity v kraťasech nebo bez šátku a spoléhat na zapůjčení u vstupu.
Vtěsnat Sultanahmet, bazary i Bospor do jediného dne a nic si pořádně neprohlédnout.
Vynechat asijskou stranu, i když je trajektem pár desítek minut daleko.
Cestovat do Turecka jen s občanským průkazem, se kterým vás nepustí ani do letadla.

Další přístavní město plné památek, jídla a živých ulic popisuje článek co vidět v Neapoli s výlety do Pompejí.

Časté otázky

Kolik dní stačí na Istanbul?

Na první návštěvu jsou ideální tři až čtyři dny. Za tři dny projdete Sultanahmet, bazary se Süleymaniye a Galatou a uděláte si plavbu po Bosporu. Čtvrtý den se hodí na Princovy ostrovy nebo na klidnější čtvrti mimo centrum.

Co vidět v Istanbulu za jeden den?

Za jeden den se soustřeďte na Sultanahmet. Hagia Sofia, Modrá mešita, hipodrom a Bazilikova cisterna leží pár minut chůze od sebe, odpoledne můžete přidat Topkapı nebo Velký bazar. Bospor a asijskou stranu nechte na další návštěvu.

Jak se obléknout do mešity v Istanbulu?

Ramena a kolena mají mít zakrytá všichni, muži chodí v dlouhých kalhotách a ženy si zakrývají vlasy šátkem. Před vstupem se zouvá. Šátky bývají u vstupu k zapůjčení, vlastní je ale pohodlnější a hygieničtější.

Potřebuji do Turecka vízum?

Podle MZV ČR mohou občané Česka jet do Turecka jako turisté bez víza na pobyt do 90 dnů během 180 dnů. Cestuje se výhradně s platným cestovním pasem, občanský průkaz nestačí. Podmínky si před cestou ověřte na webu ministerstva.

Jak se dostat na Princovy ostrovy?

Na čtyři největší ostrovy jezdí pravidelné trajekty z evropského i asijského břehu Istanbulu. Na ostrovech nejezdí běžná auta, takže se pohybujete pěšky, na kole nebo elektrickými minibusy. Na výlet si vyhraďte celý den.

Istanbul mezi dvěma kontinenty

Istanbul se nedá projít jako muzeum podle seznamu. Nejvíc si z něj odvezete, když velké památky prostřídáte obyčejnými chvílemi, třeba čajem na nábřeží v Eminönü nebo plavbou trajektem mezi kontinenty. Rozdělte si město na historický poloostrov, Galatu s Bosporem a asijskou stranu a každé části dejte jeden celý den.

Zdroje

Historic Areas of Istanbul (whc.unesco.org), Istanbul (goturkiye.com), Turecko: víza (mzv.gov.cz)