Bohumil Hrabal: životopis, manželka, knihy a slavné filmy

Bohumil Hrabal se narodil 28. března 1914 v Brně-Židenicích a zemřel 3. února 1997 v Praze ve věku 82 let. Byl spisovatelem, z jehož próz vznikly Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Skřivánci na niti nebo Slavnosti sněženek. Jeho manželkou byla Eliška Plevová, přezdívaná Pipsi. K důležitým místům jeho života patřily Nymburk, pražská Libeň a Kersko.

Filmový divák Hrabala často zná dávno předtím, než otevře první jeho knihu. Vybaví si pivovar, hlučného Pepina, malé nádraží nebo hádku myslivců. Za těmito obrazy ale stojí autor s právnickým vzděláním, zkušeností z hutí a sběrny papíru, výraznými uměleckými přátelstvími a komplikovaným vztahem k možnosti veřejně publikovat. Jeho životopis pomáhá pochopit, proč se u něj veselost tak často dotýká úzkosti.

Bohumil Hrabal: životopis v datech

Věk 82 let vyplývá z přesných životních dat: Hrabal zemřel necelé dva měsíce před třiaosmdesátými narozeninami. U jeho díla je podobně užitečné oddělovat datum napsání od prvního vydání a od pozdější filmové verze. Zvláště kvůli cenzuře nemusí tyto události následovat těsně po sobě.

Rodiče, nymburský pivovar a skutečný strýc Pepin

Marie Kiliánová se provdala za Františka Hrabala, který malého Bohumila přijal za svého a dal mu příjmení. Rodina se roku 1919 přestěhovala do Nymburka. Právě pivovarské prostředí a rodinná vyprávění se později staly jedním z velkých zdrojů jeho literatury. Nejde však o důvod zaměňovat spisovatelův životopis s přesným dějem Postřižin.

Skutečným předobrazem strýce Pepina byl Josef Hrabal, bratr Františka. Český rozhlas připomíná jeho návštěvu, která se z krátkého pobytu protáhla na dlouhé soužití s rodinou. Pro budoucího autora byl důležitý způsob, jakým takový vypravěč dokázal kolem běžné události vystavět celý svět. Příhoda nemusela být významná sama o sobě; význam získávala během vyprávění.

V Postřižinách lze tyto rodinné inspirace rozpoznat, ale film i kniha s nimi nakládají umělecky. Maryška, Francin a Pepin nejsou položky v rodokmenu s připsanými dialogy. Stávají se postavami, jejichž vzájemné napětí vytváří samostatný příběh o pořádku, tělesnosti a narušení zaběhnutého života.

Vystudovaný právník, který poznal nádraží i hutě

Hrabalova právnická studia přerušilo uzavření českých vysokých škol za okupace; dokončil je roku 1946. Profesní zkušenosti ale získával také na železnici, v kladenských ocelárnách, při zpracování starého papíru a v divadelním zákulisí. Tato zaměstnání nejsou jen barvitým seznamem před spisovatelskou kariérou. Přinášela mu odlišné způsoby řeči, práci s materiálem a setkání s lidmi mimo literární provoz.

Železnice pomáhá porozumět prostředí Ostře sledovaných vlaků. Hutní práce souvisí s texty využitými ve Skřiváncích na niti. Lisování papíru zase otevírá podstatný motiv Příliš hlučné samoty: fyzický vztah ke knihám, které nejsou jen nositeli myšlenek, ale také předměty vystavenými zničení.

Bylo by ale zjednodušující představovat si Hrabala jako zapisovače náhodně vyslechnutých hospodských historek. Zkušenosti spojoval, přeskládával a nechával mezi nimi vznikat překvapivé souvislosti. Právě literární práce proměňuje zajímavou příhodu v text, který lze číst opakovaně a pokaždé v něm nalézt jinou náladu.

Manželka Eliška: kdo byla Pipsi

V roce 1956 se oženil s Eliškou Plevovou. Říkal jí Pipsi a pod tímto jménem vstoupila i do jeho literárního světa. Manželství zůstalo bezdětné; Eliška zemřela v roce 1987. Rodinné zázemí nelze v Hrabalově příběhu redukovat na kulisu k veřejné slávě, protože domácí život patří k jeho důležitým námětům.

Ve Svatbách v domě a navazujících prózách využívá pohled manželky. To vytváří zajímavý odstup: autor se může ukázat jako někdo pozorovaný zvenčí, se směšnostmi a návyky, které by sebeoslavný životopis raději vynechal. Nejde ovšem o doslovně zachycený deník Elišky Hrabalové. Stále čteme prózu, jejíž hlas a kompozici vytvořil spisovatel.

Jaké knihy napsal a co znamená pábitel

Velký knižní průlom přinesla roku 1963 Perlička na dně. Znalci rané tvorby připomínají také předchozí malé a časopisecké publikace, proto je přesnější mluvit o vstupu k širokému čtenářstvu než o okamžiku, kdy začal psát. Následovala díla, která jeho jméno pevně spojila s výraznou řečí a lidmi stojícími mimo společenské centrum.

Pábitel je pro první orientaci člověk, který svou řečí proměňuje běžný život v neobyčejné vyprávění. Přehání, odbočuje, přidává asociace a někdy stírá hranici mezi událostí a fantazií. Není to pouze synonymum pro lháře nebo hospodského vtipálka. Důležité je zaujetí světem, které dokáže strhnout i posluchače.

Hrabal a film: proč je nejčastěji spojován s Menzelem

Jiří Menzel převedl Hrabalovu prózu do několika velmi odlišných filmů. V Ostře sledovaných vlacích se drobná lidská nejistota setkává s válkou, ve Skřiváncích s politickou převýchovou, v Postřižinách s potřebou narušit pořádek a ve Slavnostech sněženek se sousedskými spory. Společný autor předloh neznamená stejnou náladu.

Film musí najít jiný prostředek pro to, co kniha může vyjádřit proudem řeči. Pomáhá mu obsazení, pohyb postav, střih nebo délka záběru. Proto je zajímavé vidět adaptaci a teprve potom číst předlohu: známou scénu najednou doplní hlas vypravěče a souvislosti, které na plátně nemusely zaznít. Opačné pořadí zase dovoluje sledovat tvůrčí rozhodnutí filmařů.

Ne každá známá Menzelova komedie je podle Hrabala. Rozmarné léto vychází z Vladislava Vančury a Vesničko má středisková ze scénáře Zdeňka Svěráka. Toto rozlišení je pro čtenáře hledající konkrétní knihu užitečnější než volné označení všech podobných filmů za hrabalovské.

Vladimír Boudník, Egon Bondy a umělecký okruh

Významné místo v Hrabalově životě měl grafik a malíř Vladimír Boudník. Jejich vztah, stejně jako přítomnost básníka a filozofa Egona Bondyho, se promítl do Něžného barbara. Hrabal tu nevytváří uhlazený pomník bez vad. Zachycuje osobitost, konflikty i energii prostředí, v němž se umění prolínalo s každodenním životem.

Takové přátelství se liší od běžné představy známých lidí, kteří se potkávají na premiérách. Společným prostorem byla periferie, byty, ulice i práce a dlouhé rozhovory. Z toho vznikalo vzájemné podněcování, ale také spory. K porozumění Hrabalovi proto patří výtvarné umění a poezie stejně jako hospoda nebo film.

Kersko, cenzura a závěr života

Kersko se stalo místem psaní, odpočinku a pozorování života v sousedství. Zvláště v době publikačních omezení mělo pro Hrabala velký význam. Jeho texty vycházely různými cestami: oficiálně, v samizdatu i v exilu, někdy v rozdílných podobách. Při výběru knihy proto stojí za pozornost také ediční poznámka, nikoli jen titul na obálce.

Hrabalovu chatu spravuje Polabské muzeum. Před cestou je vhodné ověřit aktuální termíny a podmínky návštěvy u muzea, nikoli vycházet ze starých článků o jednorázovém otevření. Návštěva může doplnit četbu o konkrétní prostor, sama však nevysvětlí vše: Hrabalův svět zahrnuje vedle lesa také město, průmysl, knihy a paměť.

Zemřel v únoru 1997 po pádu z okna pražské nemocnice. Okolnosti jeho smrti vyvolaly různé výklady, které není správné podávat jako jednoznačně doložený úmysl. Pro první setkání s jeho tvorbou doporučujeme kratší prózu nebo známý film a následné porovnání. Čtenář tak nejlépe zjistí, jak moc se pod veselým povrchem může měnit tón vyprávění.

Časté otázky o Bohumilu Hrabalovi

Kdy se Bohumil Hrabal narodil a kolika let se dožil?

Narodil se 28. března 1914 v Brně-Židenicích. Zemřel 3. února 1997 v Praze. Dožil se 82 let, protože třiaosmdesáté narozeniny měly teprve následovat.

Kdo byla Hrabalova manželka?

Jeho manželkou byla Eliška Plevová, přezdívaná Pipsi. Vzali se v roce 1956. Její jméno a ženská vypravěčská perspektiva mají důležité místo také v jeho autobiografických prózách.

Měl Bohumil Hrabal děti?

Jeho manželství s Eliškou zůstalo bezdětné. Rodinné motivy v knihách často čerpají z jiných generací a vztahů, zejména z prostředí rodičů a strýce Pepina. Literární rodiny proto nelze automaticky chápat jako přesnou kopii spisovatelovy domácnosti.

Kdo byl skutečný strýc Pepin?

Předobrazem byl Josef Hrabal, bratr spisovatelova otčíma Františka. Jeho pobyt u rodiny a vypravěčství ovlivnily Bohumila už v mládí. Pozdější literární a filmový Pepin je však umělecky ztvárněná postava.

Co Hrabal vystudoval?

Vystudoval práva na Univerzitě Karlově a studium dokončil v roce 1946. Jeho pracovní zkušenosti zahrnovaly také železnici, hutě, sběrné suroviny a divadlo. Právě rozmanitá prostředí se silně promítla do jeho próz.

Které filmy vznikly podle Hrabala?

Patří mezi ně Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti, Postřižiny a Slavnosti sněženek. Tyto snímky režíroval Jiří Menzel. Rozmarné léto mezi Hrabalovy předlohy nepatří, protože jeho autorem je Vladislav Vančura.

Co znamená slovo pábitel?

Označuje osobitého vypravěče, který běžnou skutečnost rozvíjí fantazií, nadsázkou a asociacemi. U Hrabala je důležitá radost ze samotného vyprávění. Pábitele proto nevystihuje pouhé označení člověka, který si vymýšlí.

Kde hledat Hrabalova životní místa?

K nejdůležitějším patří Nymburk, pražská Libeň a Kersko. V Kersku se nachází chata spravovaná Polabským muzeem. Aktuální možnosti její návštěvy je vhodné ověřit přímo u provozovatele.

Zdroje a další čtení

• Polabské muzeum: životní data a hlavní etapy
• Český rozhlas: rodina, studium a zaměstnání
• Český rozhlas: Něžný barbar a vztah k Vladimíru Boudníkovi
• František Beneš: Boganova stovka, životní a rodinné souvislosti
• Knihovna NFA: Perlička na dně a filmové adaptace
• Polabské muzeum: Hrabalova chata