Spalovač mrtvol: obsazení, význam a místa natáčení
Spalovač mrtvol je psychologický horor a černá tragikomedie Juraje Herze s Rudolfem Hrušínským v roli Karla Kopfrkingla. Film vznikl v roce 1968 a premiéru měl 14. března 1969. Vychází ze stejnojmenné novely Ladislava Fukse a sleduje zaměstnance krematoria, jehož spořádané vystupování zakrývá rostoucí krutost. Jeho manželku hraje Vlasta Chramostová.
Na filmu je znepokojivé především to, jak klidně jeho hlavní postava mluví. Kopfrkingl nepotřebuje od začátku křičet, aby vzbuzoval strach. Pečlivá slova, starost o pořádek a představa vlastní výjimečnosti vytvářejí masku, za kterou se postupně otevírá propast. Následující průvodce vysvětluje obsazení, předlohu i filmová místa; rozbor hlavní myšlenky nepopisuje jednotlivé vraždy ani závěrečné scény.
Spalovač mrtvol: základní údaje
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Rok výroby | 1968 |
| Premiéra | 14. března 1969 |
| Režie | Juraj Herz |
| Scénář | Ladislav Fuks a Juraj Herz |
| Předloha | Novela Spalovač mrtvol, Ladislav Fuks |
| Kamera | Stanislav Milota |
| Hudba | Zdeněk Liška |
| Střih | Jaromír Janáček |
| Délka | 97 minut podle NFA a ČT |
| Anglický název | The Cremator |
Dvojí letopočet v katalozích nemá znamenat dvě různé verze. Rok 1968 označuje výrobu, zatímco v roce 1969 snímek vstoupil do kin. Obdobně je dobré rozlišovat původní film od pozdějších divadelních adaptací Fuksovy knihy. Název a hlavní postava mohou zůstat stejné, ale obsazení i způsob vyprávění se mění.
Obsazení a Hrušínského Karel Kopfrkingl
Ústřední postavu ztvárnil Rudolf Hrušínský starší, herec narozený v roce 1920. Vlasta Chramostová hraje jeho manželku Marii, kterou Kopfrkingl oslovuje Lakmé. Mezi dalšími účinkujícími jsou Jana Stehnová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová a Jiří Lír. Objeví se také Jiří Menzel a Marie Rosůlková.
Hrušínského výkon je zajímavý v porovnání s jeho laskavými postavami. Doktor Skružný ve Vesničko má středisková může působit jako člověk, u kterého byste hledali uklidnění. Kopfrkingl také používá tichý hlas, ale uklidňování u něj získává úplně jiný smysl. Podobná vnější zdrženlivost tak může nést téměř opačný obsah.
Chramostová vytváří důležitou protiváhu: vedle Kopfrkinglových představ existuje konkrétní rodina. Právě díky ní nelze jeho řeči vnímat jen jako podivínský monolog. Vztahují se k lidem, kteří mají vlastní život a mohou se stát oběťmi rozhodnutí někoho blízkého. Domácí prostředí proto postupně přestává být bezpečným místem.
O čem Spalovač mrtvol je
Příběh se odehrává v Praze na konci třicátých let. Karel Kopfrkingl pracuje v krematoriu, má manželku a dvě děti a svou práci spojuje s řečmi o zbavování lidí utrpení. Setkání s nacistou Walterem Reinkem pomáhá jeho ambicím získat politický směr. Touha být uznávaný se začne spojovat s ochotou rozhodovat o hodnotě cizích životů.
Film lze číst jako příběh člověka, který postupně přestane druhé vnímat jako samostatné bytosti. Povýšená péče se u něj mění v přesvědčení, že nejlépe ví, co je pro všechny správné. Nacistická ideologie mu nabízí jazyk i příležitost, jak vlastní krutost vydávat za službu něčemu vznešenému. Právě tato souhra osobních ambicí a veřejné moci je podstatnější než samotné neobvyklé zaměstnání.
Proč jsou jeho zdvořilé řeči tak děsivé
Kopfrkingl si vytváří uhlazený slovník, ve kterém mizí odpovědnost za násilí. Namísto konkrétních činů nastupují velké pojmy, obrazy čistoty a údajné osvobození. Divák přitom postupně rozeznává rozpor mezi tím, co slyší, a tím, co se děje. Strach nevzniká jen z očekávání dalšího činu, ale i z poznání, jak snadno může řeč zakrývat jeho podstatu.
Takové čtení není potřeba omezovat na jednoduchou poučku, že zlo musí vypadat odpudivě. Film ukazuje právě jeho společensky přijatelnou tvář: upraveného muže, který chce působit důstojně a kultivovaně. Vnější pořádek zde nezaručuje ohleduplnost. Naopak může sloužit jako způsob, jak vlastní jednání přestat zkoumat.
Kamera Stanislava Miloty a hudba Zdeňka Lišky
Černobílý obraz omezuje rozptýlení barvou a zvýrazňuje tváře, předměty i kontrasty. Kamera Stanislava Miloty nefunguje pouze jako nenápadný záznam děje. Neobvyklá blízkost a proměny perspektivy mohou běžné prostředí učinit nepohodlným. Domácnost, slavnostní prostor i lidský obličej tak postupně ztrácejí samozřejmou stabilitu.
Střih Jaromíra Janáčka navíc propojuje situace způsobem, který nedává divákovi pokaždé klidný odstup. Místo dlouhého vysvětlování může rozhodovat prudká změna obrazu nebo nečekané sousedství dvou detailů. Při sledování se proto vyplatí věnovat pozornost přechodům mezi scénami. Právě v nich se ukazuje, jak nás film přibližuje Kopfrkinglovu způsobu vnímání.
Zdeněk Liška vytvořil hudbu, která pomáhá budovat téměř obřadní atmosféru. Její účinek se nemusí krýt s tím, co by člověk čekal od doprovodu ke krutému příběhu. Krása zvuku a odpudivost jednání mohou stát vedle sebe. Vzniká tím další podoba stejného rozporu, jaký nese uhlazený hlas hlavního hrdiny.
Fuksova kniha a Herzův film
Na scénáři spolupracoval autor předlohy Ladislav Fuks s Jurajem Herzem. Film však není pouhou ilustrací každé knižní stránky. NFA upozorňuje na rozdíly zejména v závěru. Při srovnávání má proto smysl sledovat, jak próza pracuje s opakováním řeči a jak film podobný tlak vytváří obrazem, zvukem a herectvím.
Pro čtenáře je užitečné nejprve pojmenovat, čím ho znejišťuje konkrétní scéna, a teprve potom hledat její knižní protějšek. Někdy může rozhodovat věta, jindy výraz tváře nebo střih. Rozdíl mezi adaptací a předlohou není automaticky chyba: ukazuje, jak každý druh vyprávění zachází s jinými prostředky.
Pokud vás zajímají české literární adaptace, nabízí zajímavé srovnání Ostře sledované vlaky. Oba filmy souvisejí s nacistickou dobou, ale volí odlišný tón i hlavní perspektivu. Hrabalův svět v Menzelově pojetí a Fuksův svět v Herzově režii nelze zaměňovat za jednu podobu českého filmového humoru.
Krematorium v Pardubicích a osud filmu
Město Pardubice potvrzuje, že Juraj Herz využil v roce 1968 exteriéry a část interiérů tamního krematoria. Autorem stavby je Pavel Janák a její výtvarnou podobu doplnil František Kysela. Výrazná architektura poskytla filmu prostředí, v němž se slavnostnost a znepokojení mohou setkat v jediném záběru.
Pardubické krematorium je skutečná stavba s vlastním účelem a historií, nikoli zachovaná filmová kulisa. Filmovou souvislost lze poznávat zvenčí a prostřednictvím informací města; do provozních prostor nelze automaticky vstupovat jako na turistickou atrakci. Děj filmu je přitom zasazen do Prahy, takže místo natáčení a místo příběhu nejsou totožné.
Podle distribučních údajů NFA byl film v roce 1973 vyřazen z distribuce. Jeho cesta k publiku tedy nebyla nepřerušená. Dnes lze tento osud vnímat i vedle dalších děl, která se dostala do konfliktu s normalizační mocí, například Menzelových Skřivánků na niti. Více o jejich režisérovi najdete v Menzelově životopisném profilu.
Kde sledovat Spalovače mrtvol online
Kontrola k 8. září 2026: iVysílání uvádělo, že film nelze přehrát kvůli chybějícím internetovým právům. Oneplay mělo veřejnou stránku filmu s nabídkou sledování. Přehrání v konkrétním předplatném jsme neověřovali; před objednáním služby proto zkontrolujte dostupnost ve svém účtu a podmínky nabídky.
Spalovač mrtvol je vhodný pro diváka, který chce psychologicky nepříjemný film a unese násilí vůči blízkým i témata nacismu. Není to odpočinková kriminálka s pátráním po neznámém pachateli. Hlavní otázkou je, jak se člověk dostane k přesvědčení, že jeho krutost představuje dobro.
Časté otázky
Kdo hraje Karla Kopfrkingla?
Hraje ho Rudolf Hrušínský starší, narozený v roce 1920. Patří k jeho nejvýraznějším dramatickým rolím. Nejde o jeho stejnojmenného syna, známého mimo jiné ze seriálu Ulice.
Je Spalovač mrtvol z roku 1968, nebo 1969?
Film byl vyroben v roce 1968. Premiéra následovala 14. března 1969. Oba letopočty se proto objevují podle toho, zda katalog sleduje výrobu, nebo uvedení.
Kdo napsal knihu a scénář?
Autorem stejnojmenné novely je Ladislav Fuks. Na scénáři spolupracoval s režisérem Jurajem Herzem. Filmová adaptace se od knihy v některých místech liší, zvláště v závěru.
Kdo hraje Kopfrkinglovu manželku?
Manželku Marii ztvárnila Vlasta Chramostová. Kopfrkingl ji oslovuje Lakmé. Rodina je pro vyznění příběhu důležitá, protože jeho představy začnou zasahovat přímo do života nejbližších.
Kde stojí krematorium z filmu?
Jednou z doložených lokací je krematorium v Pardubicích. Herz zde využil exteriéry i část interiérů. Samotný příběh se však odehrává v Praze.
Kdo složil hudbu ke Spalovači mrtvol?
Hudbu napsal Zdeněk Liška. Výrazně přispívá ke slavnostní a současně zneklidňující atmosféře. Společně s kamerou a střihem vytváří účinek, který nelze převést jen na obsah dialogů.
Je Spalovač mrtvol horor?
Ano, lze ho vnímat jako psychologický horor s černým humorem. Strach vychází zejména z hlavní postavy, manipulace a násilí. Nejde o příběh založený na příšeře nebo sérii náhlých lekaček.
Je film dostupný v iVysílání?
Při kontrole 8. září 2026 jej ČT nenabízela k přehrání. Uváděla nedostupná internetová práva. Veřejnou nabídku filmu mělo Oneplay, ale přehrání v předplatném zde nepotvrzujeme.
