Spousta lidí pro své výlety konvenční a obvyklé cíle: hrady, zámky. Kdo ale má v oblibě moderní architekturu, může cestování pojmout jinak. Vydat se za zajímavými objekty, které se v době svého vzniku staly naprostými unikáty. Jedním z nich je Liskova vila, která se v letech 1935–1936 zrodila ve Slezské Ostravě v Čedičové ulici 8.

První doktor práv řeší bydlení

Pouhý den po vzniku samostatného Československa, 29. října 1918 získává titul doktora práv jistý Eduard Liska (1895–1966). Tento muž se stává vůbec prvním doktorem práv v nově zrozené republice. Rozhodne se proto vybudovat nové bydlení a osloví proto kancelář architektů bratří Čestmíra a Lubomíra Šlapetových. Za celou stavbu zaplatí tehdejších 270 tisíc korun československých.

Nechybí obrovská okna

Sourozenci se pro svůj projekt inspirují funkcionalistickou vilou doktora Baensche, kterou postavil Hans Scharoun v Berlíně-Spandau v letech 1934–1935. Celé dílo se nachází ve svahu nad řekou Ostravicí. Západní část domu otočená k řece má jedno patro a plochou střechu. Na druhou stranu, tedy na východ jde naopak o přízemní stavbu. Přízemí ve svahu je zároveň suterénem. Centrem domu se stává obrovská společenská hala. Dominuje jí široký pás oken, který tvoří prosklenou plochu.

Dům vytápí kotel

Moderní je i celý interiér domu. Dosud je zde vybudované funkční teplovzdušné vytápění prováděné kotlem FRAMA, a to i ventilátory a vzduchovými filtry. Teploty v jednotlivých místnostech je možné regulovat. Kuchyň měla už tenkrát elektrický sporák Brown Sigma Boweri, který už zde bohužel není. Topení pomocí kotle i elektrický sporák tvořilo na svou dobu opravdu špičkové vybavení. Dnes je objekt národní kulturní památkou, ovšem dovnitř se dostanete jenom výjimečně.

 

FAQ – časté dotazy na Liskovu vilu

Kde se nachází Liskova vila?
Liskova vila stojí ve Slezské Ostravě v Čedičové ulici. Objekt je situován ve svahu nad řekou Ostravicí. Díky své poloze nabízí zajímavé výhledy a zároveň využívá terénní členění. Lokalita podtrhuje architektonickou jedinečnost stavby.

Kdo byl Eduard Liska?
Eduard Liska byl prvním doktorem práv v nově vzniklém Československu. Titul získal 29. října 1918, krátce po vzniku republiky. Patřil mezi významné osobnosti své doby. Právě on inicioval výstavbu této moderní vily.

Kdo navrhl Liskovu vilu?
Autory projektu byli architekti Čestmír a Lubomír Šlapetovi. Patřili mezi významné představitele české moderní architektury. Při návrhu se inspirovali zahraničními funkcionalistickými stavbami. Jejich práce se vyznačuje důrazem na funkčnost a jednoduchost.

V jakém stylu je vila postavena?
Vila je postavena ve stylu funkcionalismu. Typickými znaky jsou plochá střecha, čisté linie a velké prosklené plochy. Architektura zdůrazňuje propojení interiéru s okolní krajinou. Funkčnost zde hraje stejně důležitou roli jako estetika.

Čím je Liskova vila architektonicky výjimečná?
Dominantním prvkem je rozsáhlá společenská hala s širokým pásem oken. Stavba je zajímavá také svým členěním podle svažitého terénu. Západní část má jiné dispoziční řešení než východní. Celek působí moderně i z dnešního pohledu.

Jaké moderní prvky vila obsahovala?
Na svou dobu byla vila vybavena teplovzdušným vytápěním s regulací teploty v jednotlivých místnostech. Součástí byl kotel FRAMA s ventilátory a vzduchovými filtry. Kuchyň disponovala elektrickým sporákem, což bylo ve 30. letech nadstandardní řešení. Technické vybavení odpovídalo nejvyšším dobovým standardům.

Kolik stála výstavba vily?
Výstavba vyšla přibližně na 270 tisíc korun československých. V tehdejší době šlo o velmi vysokou částku. Investice odpovídala kvalitě materiálů i moderním technologiím. Vila představovala reprezentativní bydlení vyšší společenské vrstvy.

Je možné vilu navštívit?
Objekt je dnes národní kulturní památkou. Běžně není přístupný veřejnosti. Výjimečně se mohou konat komentované prohlídky nebo kulturní akce. Informace o přístupnosti je vhodné ověřit předem.

Proč je Liskova vila považována za významnou památku?
Představuje cenný příklad meziválečné funkcionalistické architektury. Spojuje moderní design s technickými inovacemi své doby. Je dokladem architektonického vývoje ve 30. letech 20. století. Svým významem přesahuje regionální rámec a má celonárodní hodnotu.