Báječná léta pod psa: obsazení, kniha a místa natáčení
Báječná léta pod psa jsou česká komedie režiséra Petra Nikolaeva z roku 1997, natočená podle stejnojmenného románu Michala Viewegha. Kvidovy rodiče hrají Ondřej Vetchý a Libuše Šafránková, malého Kvida Jan Zahálka a dospělého Jakub Wehrenberg. Scénář napsal Jan Novák, kameru vedl Martin Duba a do kin film vstoupil v dubnu 1997. Natáčelo se hlavně v Praze, v Jílovém u Prahy a v Týnci nad Sázavou.
Ve zkratce
- Rok vzniku 1997, režie Petr Nikolaev, předlohou je román Michala Viewegha.
- Hlavní role: Ondřej Vetchý (otec), Libuše Šafránková (matka), Jan Zahálka a Jakub Wehrenberg (Kvido).
- Příběh rodiny sleduje léta od šedesátých let po normalizaci.
- Film získal šest nominací na Českého lva, žádnou cenu však neproměnil.
- Divadlo v Dlouhé, Jílové u Prahy a Janečkova vila v Týnci nad Sázavou patří k doloženým místům natáčení.
Základní údaje o filmu
Tabulka shrnuje údaje, na kterých se shodují filmové databáze. Stopáž 109 minut uvádí Česko-Slovenská filmová databáze, Kinobox i databáze filmových míst; některé starší přehledy píší 110 minut a jedno alternativní vydání je kratší. Rok 1997 platí pro vznik i pro uvedení do kin, takže tu nehrozí záměna dvou letopočtů, jakou známe u filmů dokončených na konci roku a promítaných až v následujícím.
| Údaj | Přehled |
|---|---|
| Rok | 1997 |
| Uvedení do kin | duben 1997 |
| Režie | Petr Nikolaev |
| Předloha | stejnojmenný román Michala Viewegha |
| Scénář | Jan Novák |
| Kamera | Martin Duba |
| Hudba | Michal Dvořák, Ivan Hlas |
| Střih | Alois Fišárek |
| Stopáž | 109 minut |
Obsazení: kdo hraje Kvida a jeho rodinu
Obsazení Báječných let pod psa stojí na rodičovské dvojici. Inženýra Aleše Vítka, Kvidova otce, hraje herec Ondřej Vetchý, jeho ženu Milenu Libuše Šafránková. Kvido má dvě podoby: chlapce hraje Jan Zahálka, mladíka Jakub Wehrenberg. Stejně se dělí i role Jarušky mezi Kláru Botkovou a Jitku Ježkovou. Postavy tak dospívají před očima diváka, aniž by jednu roli muselo nést dítě i dospělý herec zároveň.
| Herec nebo herečka | Postava |
|---|---|
| Ondřej Vetchý | Ing. Aleš Vítek, Kvidův otec |
| Libuše Šafránková | Milena Vítková, Kvidova matka |
| Jan Zahálka | Kvido jako chlapec |
| Jakub Wehrenberg | Kvido jako mladík |
| Vladimír Javorský | Šperk |
| Vilma Cibulková | Šperková |
| Klára Botková | Jaruška jako holčička |
| Jitka Ježková | Jaruška jako slečna |
| Vladimír Dlouhý | Ing. Jiří Zvára |
| Miriam Kantorková | babička Věra |
| Květa Fialová | babička Líba |
| Stanislav Zindulka | dědeček Josef |
| Otakar Brousek st. | dědeček Jiří |
| Jiří Schmitzer | dr. Liehr |
| Alice Bendová | Mirjana |
Rodiče: Ondřej Vetchý a Libuše Šafránková
Otec v podání Vetchého je pracovitý, nervózní a neustále rozpolcený mezi slušností a snahou zajistit rodinu. Matka je jeho protiváhou, ironická, citlivá a stydlivá zároveň. Text distributora výslovně vyzdvihuje právě tuto dvojici, kterou doplňuje Libuše Šafránková v jedné ze svých civilních rolí devadesátých let. Oba herci za film dostali nominaci na Českého lva v hlavních kategoriích, což ukazuje, jak silně se výsledná podoba filmu opírá o jejich souhru.
Šperk a další vedlejší postavy
Vladimír Javorský hraje soudruha Šperka, vedoucího a stranického funkcionáře, kterého text distributora označuje za slídivého soudruha. Za tuto roli byl nominován na Českého lva za vedlejší mužský výkon. Vilma Cibulková hraje jeho ženu, Vladimír Dlouhý otcova kolegu Zváru. Babičky a dědečky ztvárnili Miriam Kantorková, Květa Fialová, Stanislav Zindulka a Otakar Brousek starší, takže i menší role nesou zkušení herci. V obsazení najdete také Viktora Preisse, Jiřího Schmitzera a Alici Bendovou.
O čem film je, bez prozrazení konce
Děj začíná v šedesátých letech. Kvido přijde na svět nečekaně, a to přímo během divadelního představení Čekání na Godota, kam se jeho rodiče vypravili. Tahle scéna ladí celý film: velké události v něm přicházejí v nevhodnou chvíli a rodina na ně reaguje směsí paniky a humoru. Chlapec záhy projeví literární nadání, které mu přináší potíže ve škole a později i v dospívání, kdy se do jeho života dostane Jaruška.
Rodina v době normalizace
Druhou osou příběhu je otcova kariéra. Za cenu drobných politických ústupků se vypracuje na vedoucí místo, ale situace se po roce 1968 a v letech normalizace obrací a nakonec pracuje na vrátnici. Film přitom nehraje na velkou politickou tragédii. Ukazuje, jak se doba propisuje do kuchyně, do vztahů s nadřízeným a do nervů člověka, který se snaží zůstat slušný. Stejnou dobu z jiné strany zachycují Pelíšky Jana Hřebejka, jejichž příběh míří do roku 1968.
Komedie, nebo rodinná sága?
Kdo zná Vieweghův román, čeká možná sled gagů. Film je klidnější a víc se soustředí na zhruba dvacet let rodinného života. Text distributora mluví o nostalgické komedii s trpkým humorem a prvky retro stylu, která se opírá o paradox: šedá léta socialismu byla pro mnoho pamětníků zároveň dobou jejich mládí. Kdo hledá podobně laděný pohled na sedmdesátá a osmdesátá léta, najde ho i v hořké komedii Pupendo Jana Hřebejka.
Kniha Michala Viewegha a cesta k filmu
Vieweghův román patří k nejznámějším knihám Michala Viewegha a obsahuje autobiografické prvky. Viewegh je ve filmových databázích uveden jako autor předlohy, scénář napsal spisovatel Jan Novák, který za něj dostal nominaci na Českého lva. Kdo zná obě podoby, často si všimne, že film z románu vybírá a zdůrazňuje rodinnou ságu a vážnější polohu vyprávění, zatímco kniha je hustší na humorné odbočky.
Kamera, střih a výprava
Kameraman Martin Duba stál za kamerou i u hudební satiry Kouř Tomáše Vorla. V Nikolaevově filmu střídá dobové interiéry s exteriéry Prahy a Posázaví. Střihu se ujal Alois Fišárek a i on byl nominován na Českého lva. Kostýmy navrhla Katarína Hollá a scénografii připravil Milan Býček, takže dobový vzhled bytů a kanceláří není náhodný.
Hudba a písně
Hudbu složili Michal Dvořák a Ivan Hlas, titulní píseň filmu je spojená právě s Ivanem Hlasem. Vedle původní hudby zazní ve filmu i dobové písně. Mezi nimi je například originální nahrávka Mám rozprávkový dom v podání Karla Gotta, která pomáhá zasadit scény do konkrétních let. Hudba tu nefunguje jako ozdoba, ale jako časový ukazatel, podle kterého divák pozná, ve které dekádě se zrovna nachází.
Kde se natáčela Báječná léta pod psa
Databáze filmových míst eviduje u filmu přes padesát záběrů. Většina pochází z Prahy a z okolí Týnce nad Sázavou, menší část z dalších obcí ve středních Čechách. Níže uvádíme jen místa, která potvrzuje víc zdrojů, a ne každý záběr, který fanoušci k filmu přiřadili. Pokud se na místa vydáte, počítejte s tím, že řada budov se od natáčení změnila.
Praha a Divadlo v Dlouhé
Divadlo, ve kterém se Kvido narodí, je pražské Divadlo v Dlouhé na Starém Městě. Scény z hlediště i schodiště vznikly přímo v budově divadla. Praha se objevuje i v řadě dalších scén z ulic a bytů. Pražské lokace jsou soustředěné hlavně do první části filmu, kdy rodina ještě žije v hlavním městě.
Jílové u Prahy jako Sázava
Když se rodina stěhuje do Sázavy, kamera ve skutečnosti snímá Jílové u Prahy. Příjezd vznikl na silnici, která vede mezi Jílovým a Lukami pod Medníkem, a z vyvýšeného místa je vidět panorama Jílového. Divák, který zná skutečnou Sázavu se sklárnou, tak pozná, že filmové městečko je poskládané z více míst. Je to běžný postup, kdy štáb hledá obraz, ne přesnou adresu.
Týnec nad Sázavou a Brodce
Vila Šperkových je Janečkova vila v Týnci nad Sázavou. Vrátnice, na které otec pracuje, se natáčela v areálu v Brodcích u Týnce, nikoli u skutečné sklárny. Týnecko je proto pro fanoušky filmu nejzajímavějším cílem výletu, protože se na jednom místě dá projít několik lokací, které ve filmu hrají důležitou roli.
Ohlas a ocenění
Na Českého lva byl film nominován v šesti kategoriích: nejlepší film, hlavní mužský výkon (Ondřej Vetchý), hlavní ženský výkon (Libuše Šafránková), vedlejší mužský výkon (Vladimír Javorský), scénář (Jan Novák) a střih (Alois Fišárek). Žádnou sošku nakonec nezískal. U diváků si přesto udržel stálé místo a patří k titulům, které se v televizi pravidelně opakují. Na Česko-Slovenské filmové databázi patří k dobře hodnoceným českým komediím devadesátých let.
Kde film vidět
Film vyšel na DVD a později i v obnovené podobě na Blu-ray. V nabídce streamovacích služeb a v televizním vysílání se objevuje opakovaně, konkrétní platformy se ale mění. Aktuální dostupnost si proto ověřte přímo u služeb nebo v programu televizních stanic. Pokud vás baví srovnání knihy a filmu, vyplatí se přečíst si nejprve román, protože film z něj vybírá a některé linie zkracuje.
Pět důvodů, proč se k filmu vracet
- Rodičovská dvojice Ondřej Vetchý a Libuše Šafránková, obě role nominované na Českého lva.
- Pohled na šedesátá léta a normalizaci skrze běžnou rodinu, ne skrze velké dějiny.
- Adaptace známého románu Michala Viewegha, kterou lze porovnat s knihou.
- Titulní píseň Ivana Hlase a dobové písně, které určují atmosféru jednotlivých let.
- Místa natáčení v Praze a v Týnci nad Sázavou, která se dají navštívit.
Časté otázky
Kdo hraje v obsazení Báječná léta pod psa rodiče?
Kvidova otce, inženýra Aleše Vítka, hraje Ondřej Vetchý a matku Milenu Libuše Šafránková. Oba za tyto role získali nominaci na Českého lva v hlavních hereckých kategoriích.
Kdo hraje Kvida?
Kvido má ve filmu dvě podoby. Jako chlapce ho hraje Jan Zahálka, jako dospívajícího mladíka Jakub Wehrenberg. Podobně se dělí i role Jarušky mezi Kláru Botkovou a Jitku Ježkovou.
Podle jaké knihy film vznikl?
Předlohou je stejnojmenný román Michala Viewegha s autobiografickými prvky. Scénář ale nenapsal sám autor, nýbrž spisovatel Jan Novák, za což byl nominován na Českého lva.
Kde se film natáčel?
Hlavně v Praze, například v Divadle v Dlouhé, a v Posázaví. Filmovou Sázavu představuje Jílové u Prahy, vila Šperkových je Janečkova vila v Týnci nad Sázavou a vrátnice stála v nedalekých Brodcích.
Získal film nějakého Českého lva?
Film měl šest nominací, mimo jiné za nejlepší film, scénář a oba hlavní herecké výkony. Žádnou z nich ale neproměnil, takže zůstal u nominací.
Kdo zpívá titulní píseň?
Titulní píseň je spojená s Ivanem Hlasem, který spolu s Michalem Dvořákem složil hudbu k filmu. Ve filmu zazní i dobové nahrávky, například Mám rozprávkový dom Karla Gotta.
Zdroje
- Přehled filmu z roku 1997 (csfd.cz)
- Místa natáčení filmu z roku 1997 (filmovamista.cz)
