Rudolf Hrušínský: filmy, manželka, děti a slavné role

Rudolf Hrušínský starší (1920–1994) na dobovém portrétu z roku 1941. Foto: Willy Ströminger / Wikimedia Commons, volné dílo (Public domain). Převzato bez obsahových úprav; web vytváří zmenšené náhledy.

Rudolf Hrušínský starší se narodil 17. října 1920 v Nové Včelnici a zemřel 13. dubna 1994 v Praze ve věku 73 let. Patřil k výrazným českým filmovým, divadelním a rozhlasovým hercům. Diváci si ho spojují se Švejkem, Karlem Kopfrkinglem ze Spalovače mrtvol nebo doktorem Skružným z Vesničko má středisková. S manželkou Evou měl syny Rudolfa a Jana, kteří pokračovali v herecké tradici.

Jeho role působí tak rozdílně, že stručné označení „mistr klidného herectví“ nestačí. Stejný hlas mohl nabídnout útěchu i nahánět strach, zdánlivá nehybnost vyjadřovat únavu, pohrdání nebo pobavení. Hrušínského kariéra zároveň překračuje příběh úspěšného filmového herce: zahrnuje rodinné kočovné divadlo, Národní divadlo, normalizační omezení i krátké působení v parlamentu.

Rudolf Hrušínský: narození, věk a začátky

Údaj	Informace
Narození	17. října 1920, Nová Včelnice
Úmrtí	13. dubna 1994, Praha
Věk při úmrtí	73 let
Rozlišující označení	Rudolf Hrušínský starší
Manželka	Eva Hrušínská
Synové	Rudolf Hrušínský mladší a Jan Hrušínský
Obory	Film, divadlo, televize, rozhlas; také režie
Výrazná divadelní působiště	Divadlo E. F. Buriana, Městská divadla pražská, Národní divadlo

Herectví pro něj začalo jako součást rodinného života. Jeho syn Jan v rozhovoru vzpomínal, že se Rudolf narodil po divadelním představení a na jevišti se objevoval už jako malé dítě. Kočovná společnost znamenala práci, cestování i střídání úloh. Jeviště tedy nebylo vzdáleným snem, ale prostředím, ve kterém se od začátku pohyboval.

Tato zkušenost pomáhá pochopit, proč jeho kariéra nepůsobí jako příběh jednoho náhlého objevu. Před pozdějšími slavnými charakterními rolemi existoval mladý herec s komediálními, studentskými a milovnickými úlohami. Kdo zná pouze podsaditého muže z filmů osmdesátých let, může být při setkání s ranými snímky překvapený.

Ve filmu se objevil například v Lízině letu do nebe a v Cestě do hlubin študákovy duše. V divadle prošel prostředím spojeným s E. F. Burianem a později pražskými činoherními scénami. Právě souběh filmové a jevištní práce postupně vytvořil herecký rozsah, který mu umožnil přecházet mezi lidovou komedií a mimořádně temnými postavami.

Manželka Eva, synové a několik Rudolfů Hrušínských

Podle vyprávění Jana Hrušínského se jeho rodiče seznámili v Plané nad Lužnicí v roce 1945. Rudolf tam hostoval v ochotnické Maryše, na kterou se Eva přišla podívat. Jan spojuje jejich rodinný příběh s divadlem i s poválečnou nadějí: Eva čekala na zprávy o příbuzných, kteří se nevrátili z nacistického věznění.

Synové Rudolf a Jan následovali otcovu profesi. V další generaci se před kamerou objevili také Rudolf Hrušínský nejmladší a Kristýna Hrušínská. Při hledání konkrétního filmu je proto dobré nejprve určit, o kterého člena rodu jde. Kopfrkingla nebo doktora Skružného hrál Rudolf narozený roku 1920; Vlasta Pešek v Ulici patří k rolím jeho syna.

Rodinná tradice nebyla jen předáváním příjmení. Jan v rozhovorech popisuje dětské zkušenosti z jeviště, setkávání s otcovými kolegy i všední čekání při natáčení. Z takového prostředí se herecká práce může jevit současně jako mimořádná událost a běžná součást dne. To je zajímavější souvislost než pouhá představa, že slavné jméno automaticky zajistí stejnou kariéru všem potomkům.

Filmy Rudolfa Hrušínského: přehled výrazných rolí

Následující výběr není úplnou filmografií ani žebříčkem podle hodnocení. Ukazuje různé polohy, které stojí za srovnání. U některých snímků stačí drobná změna hlasu nebo pohledu a herec přesune scénu od legrace k vážnosti, aniž by změnil její vnější tempo.

Film nebo série filmů	Postava či typ role	Co ve výběru zastupuje
Dobrý voják Švejk; Poslušně hlásím	Josef Švejk	Lidová komika a střet s autoritou
Dařbuján a Pandrhola	Pandrhola	Pohádková nadsázka
Vrah skrývá tvář; Po stopách krve	Kriminalista Kalaš	Zdrženlivé vyšetřovatelské role
Rozmarné léto	Antonín Důra	Slovní komika a lidská ješitnost
Spalovač mrtvol	Karel Kopfrkingl	Psychologická hrůza
Postřižiny	Doktor Gruntorád	Menší, výrazně zapamatovatelná role
Slavnosti sněženek	Jarin Franc	Hrabalovský svět Kerska
Vesničko má středisková	Doktor Skružný	Laskavost, nadhled a svéráznost

Švejk a Kopfrkingl: dvě podoby zdánlivého klidu

Švejk může uvádět okolí do rozpaků tím, jak přijímá a rozvádí jeho pravidla. Kopfrkingl naopak vlastní pravidla používá k ovládání druhých. Vnější rozvaha obou postav tedy vede jinam. Srovnání je podnětné právě proto, že herec nepotřebuje pokaždé úplně nový hlas: význam vzniká z kontextu, rytmu a vztahu k ostatním lidem.

Spalovač mrtvol navíc ukazuje, jak nepříjemně může působit člověk, který se nepovažuje za padoucha. Kopfrkingl chce být obdivovaný a své jednání zakrývá řečmi o dobru. Proti tomu stojí doktor Skružný, jehož nadhled v Vesničko má středisková umožňuje nechat druhým prostor. Jde o zásadně odlišný vztah ke světu, nikoli jen o změnu kostýmu.

Proč jeho herectví funguje i bez velkých gest

Hrušínského postavy často nepředvádějí emoci v okamžiku, kdy by ji divák čekal. Krátké zaváhání, posunutý důraz nebo pohled mimo partnera mohou otevřít další význam. Pro publikum tím vzniká práce navíc, ale také silnější zájem: musí sledovat, co člověk skrývá, nikoli jen to, co právě oznamuje.

Zdrženlivost neznamená, že všechny role splývají. U komické postavy může nehybná tvář zesílit absurditu okolí, u hrozivé postavy odepřít divákovi uklidňující známku pochybnosti. Právě rozdíl mezi vnitřním napětím a vnější nenápadností je dobrým vodítkem při návratu k jeho filmům.

Vyzkoušet si to lze na jednoduchém diváckém srovnání: sledovat nejprve scénu, ve které Hrušínský převážně poslouchá, a potom scénu, kterou ovládá řečí. Kdo určuje tempo? Kdo čeká na reakci? A kdy se změní poměr sil, přestože hlas nezazní hlasitěji? Takové otázky odhalí víc než počítání slavných hlášek.

Jiří Menzel, Juraj Herz a Josef Kemr

S Jiřím Menzelem Hrušínský opakovaně spolupracoval na filmech s literárním zázemím i na původních komediích. Rozmarné léto, Postřižiny a Slavnosti sněženek přitom nevyžadují totožný typ postavy. Spolupráce měla prostor pro ješitnost, smutek, tělesnou komiku i klidnou lidskost.

Juraj Herz využil jeho talent pro zcela jiný účinek ve Spalovači mrtvol. Veřejná pověst oblíbeného herce může u podobné role působit zvlášť silně: tvář, kterou divák zná z bezpečnějších příběhů, mu najednou nenabízí bezpečí. Film tak narušuje nejen očekávání uvnitř děje, ale i očekávání spojené s představitelem hlavní postavy.

Josef Kemr patří do Hrušínského příběhu už přes zkušenost rodinné divadelní společnosti. Jan vzpomínal, že se oba k souboru vraceli vypomáhat i v době pražských angažmá. Je to konkrétní doklad dlouhého profesního propojení. Jejich společná historie tedy začínala mnohem dřív než u pozdějších známých filmových setkání.

Národní divadlo, režie a rozhlas

Národní divadlo připomnělo Hrušínského při stém výročí narození ve vlastním magazínu. Jeho jevištní práce zahrnovala výrazné činoherní role a věnoval se i režii. Jan například popsal, jak jako dítě účinkoval v otcově nastudování Turgeněvova Měsíce na vsi. Rodinná a profesní historie se tu propojila přímo před publikem.

Rozhlas pak umožnil vyniknout tomu, co na plátně někdy zastíní známá tvář: hlasu, pauze a přesnému vedení věty. Český rozhlas připomíná Hrušínského v souvislosti s četbou, dramatickými rolemi i jeho obdivem k Jeanu Gabinovi. Poslech může být dobrým doplněním filmového profilu, protože ukazuje herectví bez kostýmu a mimiky.

Omezení za normalizace a působení v politice

Po roce 1968 zasáhla do jeho práce politická omezení. Syn Jan v rozhovoru spojoval rodinné problémy s tím, že otec neodvolal podpis pod manifestem Dva tisíce slov. Nešlo jen o abstraktní spor umělce s režimem: důsledky se promítaly do pracovních možností a do tlaku na nejbližší.

Po pádu komunistického režimu se Hrušínský stal poslancem Federálního shromáždění; působil v něm v letech 1990–1992. Tato etapa tvoří součást jeho veřejného života, ale pro dnešní publikum zůstává nejpřístupnější především jeho herecká práce. Ta umožňuje vidět rozsah osobnosti bez toho, aby se celý životopis zúžil na jednu politickou událost.

Pro první setkání doporučujeme spojit jeden lehčí film s jedním vážnějším. Postřižiny a Spalovač mrtvol nabídnou výrazný kontrast; Rozmarné léto zase ukáže jiný druh komiky než Vesničko má středisková. Přehled dalších souvislostí najdete ve výběru Menzelových filmů.

Časté otázky o Rudolfu Hrušínském

Kdy se Rudolf Hrušínský narodil a kolika let se dožil?

Narodil se 17. října 1920 v Nové Včelnici. Zemřel 13. dubna 1994 v Praze. Dožil se 73 let, tedy nedožitých čtyřiasedmdesáti.

Kdo byla jeho manželka?

Jeho manželkou byla Eva Hrušínská. Syn Jan popsal jejich seznámení v Plané nad Lužnicí v roce 1945. Setkali se v souvislosti s divadelním představením Maryši.

Jaké měl děti?

S Evou měl syny Rudolfa a Jana. Oba se stali herci a navázali na rodinnou tradici. Herecké zkušenosti mají také někteří členové další generace rodu.

Je to stejný Rudolf Hrušínský, který hraje v Ulici?

Ne, Vlasta Pešek v Ulici je rolí jeho syna Rudolfa Hrušínského mladšího. Herec z tohoto profilu žil v letech 1920–1994. Bývá označován jako Rudolf Hrušínský starší.

Ve kterých filmech ho nejlépe poznat?

K výrazným rolím patří Josef Švejk, Karel Kopfrkingl a doktor Skružný. Najdete je ve filmech Dobrý voják Švejk, Spalovač mrtvol a Vesničko má středisková. Každá ukazuje jinou část jeho hereckého rozsahu.

S kterými režiséry spolupracoval?

Opakovaně hrál ve filmech Jiřího Menzela. Juraj Herz ho obsadil do hlavní role Spalovače mrtvol. Jeho dlouhá kariéra ovšem zahrnuje mnohem širší okruh filmových, televizních a divadelních tvůrců.

Hrál také divadlo a působil v rozhlase?

Ano, divadelní zkušenosti získával už v rodinném souboru. Později patřil mimo jiné k Národnímu divadlu a věnoval se také režii. Významnou součást jeho práce tvoří rozhlasové role a četba.

Byl Rudolf Hrušínský poslancem?

Ano, v letech 1990–1992 působil ve Federálním shromáždění. Do politiky vstoupil po pádu komunistického režimu. Šlo o pozdní etapu jeho života vedle dlouhé umělecké kariéry.