Zdeněk Svěrák: věk, manželka, děti, filmy a Cimrman

Zdeněk Svěrák na portrétní fotografii z roku 2022.
Zdeněk Svěrák na portrétní fotografii z roku 2022.
Zdeněk Svěrák na portrétní fotografii z roku 2022. Foto: David Sedlecký / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0. Převzato bez obsahových úprav; web vytváří zmenšené náhledy.

Zdeněk Svěrák je český scenárista, herec, textař a spisovatel, narozený 28. března 1936 v Praze. K 8. září 2026 je mu 90 let. Je spojený s Divadlem Járy Cimrmana, písněmi Jaroslava Uhlíře a filmy Obecná škola, Kolja či Vratné lahve; jeho manželkou je Božena a mají dceru Hanu a syna Jana.

Označení herec zachycuje jen část jeho práce. Mnoho situací, které si diváci pamatují z českých komedií, nejprve napsal, někdy společně s Ladislavem Smoljakem. A když ve vlastním příběhu také vystupuje, nemusí být jeho postava vypravěčovým mluvčím: dokáže být omylná, ješitná nebo směšná stejně jako ostatní.

Zdeněk Svěrák: věk, manželka a děti

Údaj Informace
Datum narození 28. března 1936
Místo narození Praha
Věk 90 let, údaj k 8. září 2026
Manželka Božena Svěráková, sňatek v roce 1959
Děti Dcera Hana a syn Jan
Vzdělání Český jazyk a literatura na Vysoké škole pedagogické
Hlavní oblasti tvorby Scénáře, herectví, divadlo, písňové texty a próza

Jak připomíná životopisný přehled Novinek, s Boženou se poznali během studia a oba začínali jako učitelé. Jejich syn Jan se stal filmovým režisérem, takže se rodinný vztah později proměnil také v dlouhodobou pracovní spolupráci. Dcera Hana patří do veřejně známého základního rodinného přehledu; její soukromí není nutné rozepisovat, aby byl srozumitelný otcův profesní příběh.

U rodinných filmů se snadno zamění skutečnost a role. Součkovi z Obecné školy mají autobiografické východisko, přesto jejich domácnost nelze brát jako doslovný dokument. Podobně Louka z Kolji nebo Josef Tkaloun z Vratných lahví nejsou důkazem, že jejich představitel soukromě jedná stejně.

Od učitele češtiny k rozhlasu

Svěrák vyrostl na pražském Bohdalci. Po pedagogickém studiu učil v Měcholupech na Žatecku a následně v Žatci; nejde tedy o pražské Měcholupy. V roce 1962 přešel do Československého rozhlasu, kam ho doporučil Miloň Čepelka, známý už ze studií.

Učitelská zkušenost nabízí užitečný klíč k jeho psaní. Škola je prostředí s jasnými pravidly, ale také s množstvím malých nedorozumění, předstíraných znalostí a střetů mezi autoritou a skutečnou schopností. Takové situace se dají rozehrát komicky, aniž by jejich účastníci museli být výjimeční hrdinové.

Rozhlas k tomu přidává jinou disciplínu: posluchač nevidí gesto ani kulisu, význam musí nést slovo, rytmus a načasování. Vztah ke zvuku řeči je patrný i v pozdějších dialozích. Nápadná slova a úřední formulace často odhalují postavu rychleji než dlouhé vysvětlování její povahy.

Divadlo Járy Cimrmana a Ladislav Smoljak

Jára Cimrman se objevil v rozhlasové Vinárně U Pavouka v roce 1966. U počátků stál vedle Svěráka Jiří Šebánek; rozvoj divadla je spojený také s Miloněm Čepelkou a Ladislavem Smoljakem. První divadelní premiérou byl Akt v roce 1967, zatímco Hospoda Na Mýtince z roku 1969 představuje začátek společného cimrmanovského psaní Smoljaka a Svěráka.

Na cimrmanovském humoru je pozoruhodná důvěryhodná forma. Přednášející vystupují, jako by předkládali seriózní výsledky bádání, a právě rozpor mezi vědeckou vážností a obsahem vytváří prostor pro smích. Divák se stává účastníkem hry na objevování člověka, jehož význam soubor soustavně a zcela nepřiměřeně rozšiřuje.

Svěráka zde není vhodné představovat jako osamělého autora všeho. Dvojice se Smoljakem i herecký soubor jsou součástí výsledku. Pokud znáte hlavně jeho filmové otce a úředníky, divadelní záznam ukáže jiný způsob projevu: přesnější práci s pauzou, přímou přítomností publika a postupným rozvíjením zdánlivě logického důkazu.

Výrazné filmy: scénáře i herecké role

Následující výběr rozlišuje autorství a účinkování. U filmu Marečku, podejte mi pero! například Svěrák hraje studenta Šlajse, nikoli učitele Hrbolka. Nejde o úplnou filmografii, ale o orientaci v hlavních podobách Svěrákovy práce. Zvlášť u spolupráce se synem je užitečné nepřipisovat režii automaticky otci.

Film Svěrákův podíl Proč si ho všimnout
Jáchyme, hoď ho do stroje! Scénář s Ladislavem Smoljakem, také herecké účinkování Komedie o důvěře v předem vypočítaný úspěch
Marečku, podejte mi pero! Scénář se Smoljakem, student Šlajs Školní pravidla přenesená mezi dospělé
Na samotě u lesa Scénář se Smoljakem, Oldřich Lavička Střet městské představy s venkovským životem
Vrchní, prchni! Scénář Podvodník využívající očekávání okolí
Vesničko má středisková Scénář Komunitní příběh, který natočil Jiří Menzel
Obecná škola (1991) Scénář, otec František Souček Dětské hledání vzoru a poválečné dospívání
Kolja (1996) Scénář, František Louka Proměna dospělého skrze nečekanou odpovědnost
Tmavomodrý svět (2001) Scénář Přátelství československých letců RAF
Vratné lahve (2007) Scénář, Josef Tkaloun Hledání vlastní užitečnosti po odchodu ze školy
Po strništi bos (2017) Scénář a role dědečka Návrat k dětskému světu v době okupace

Obecná škola: skromnější vzor vedle velkého vypravěče

František Souček v Obecné škole nemusí soutěžit s učitelem Igorem Hnízdem stejnými prostředky. Zatímco nápadná autorita se snadno získává příběhem, otcova váha vyrůstá z práce a schopností. Pro Svěrákovo herectví je příznačné, že taková postava může působit obyčejně a přesto postupně měnit význam celého filmu.

Kolja: hlavní hrdina, který není předem připraven být dobrý

Louka v Koljovi začíná se svými zvyky a sobeckými důvody. Příběh je zajímavý právě tím, že odpovědnost nepřichází jako potvrzení jeho bezchybnosti. Můžeme sledovat, jak se člověk mění konkrétními každodenními úkoly, nikoli jedinou velkou promluvou o správném životě.

Oscarové ocenění Kolji patří filmu v kategorii cizojazyčných snímků. Zdeněk Svěrák je jeho scenáristou a hlavním představitelem, ne osobním držitelem Oscara za scénář. Obecná škola naproti tomu v této kategorii získala nominaci; oba výsledky nelze zaměňovat.

Vratné lahve a stárnutí bez neomylného hrdiny

Josef Tkaloun hledá další činnost a prostor, v němž může být potřebný. Takový námět se snadno nabízí k laskavému potvrzování hlavní postavy, zajímavější je ale sledovat i její sebestřednost. Svěrákovým hrdinům často rozumíme, aniž bychom museli schvalovat všechno, co dělají.

S kým spolupracoval a která přátelství jsou doložená

Nejvýraznější pracovní vazby představují Ladislav Smoljak v divadle a scenáristice, Jaroslav Uhlíř v písních a Jan Svěrák ve filmu. Každá z těchto dvojic má jiné rozdělení práce. Uhlíř je skladatel, Jan režisér a Smoljak byl spoluautor i režisér; souhrnné označení „Svěrákův film“ proto někdy zakrývá význam druhého tvůrce.

Společný rozhovor Svěráka a Uhlíře pro Novinky připomíná jejich seznámení prostřednictvím Miloně Čepelky v rozhlase. Z jejich vyprávění je patrná dlouhá pracovní znalost i přátelský vztah. U dalších herců je přesnější mluvit o doložené spolupráci než z počtu společných filmů vyvozovat blízké soukromé kamarádství.

Opakovaně se v příbězích Svěrákových objevuje také Ondřej Vetchý. Od vedlejší role v Obecné škole přes Kolju vede tato spolupráce k hlavnímu Františku Slámovi v Tmavomodrém světě. Na různých velikostech a typech rolí je dobře vidět, že stálý tvůrčí okruh nemusí znamenat opakování stejné postavy.

Jaroslav Uhlíř, písňové texty a knihy

V písňové dvojici píše Svěrák texty a Uhlíř skládá hudbu. K nejznámějším výsledkům patří Není nutno a Severní vítr; jejich společný repertoár připomínají i vydání Supraphonu. Přesnost autorství je podstatná, protože zpěvák nebo známější tvář automaticky není skladatelem celé písně.

Texty se dají číst jako malé situace s konkrétními předměty, úkony a přáními. Snadná zapamatovatelnost přitom nemusí znamenat prázdnotu. Dítě může zachytit příběh a rytmus, dospělý zkušenost ztráty, nezdaru nebo obyčejné radosti; obě roviny fungují současně bez nutnosti obtížného výkladu.

Literární stránku tvorby představují povídky a autobiograficky laděné vyprávění Po strništi bos, které se stalo základem stejnojmenného filmu. Při přechodu mezi knihou a filmem se vyplatí porovnávat způsob vyprávění: psaný text může zůstat uvnitř vzpomínky, zatímco film musí zkušenost převést do obrazu, zvuku a jednání postav.

Centrum Paraple: dlouhodobá veřejná práce

Svěrák je spojený s Centrem Paraple od roku 1994. Organizace sama popisuje jeho podíl na získávání podpory a zviditelňování potřeb lidí s poškozením míchy. Jde o dlouhodobou spolupráci, která přesahuje jednotlivé benefiční vystoupení nebo jednorázové zapůjčení známého jména.

Tato část profilu vysvětluje, proč se objevuje i mimo kulturní rubriky. Popularita zde slouží k udržování pozornosti vůči práci konkrétní organizace. Podrobnosti o jejích službách a možnostech podpory je vhodné hledat přímo u Paraplete, kde jsou také aktuální kontakty.

Časté otázky o Zdeňku Svěrákovi

Kolik je Zdeňku Svěrákovi let?

Narodil se 28. března 1936, takže k 8. září 2026 je mu 90 let. Devadesáté narozeniny oslavil v březnu téhož roku. Při pozdějším čtení je spolehlivější vycházet z data narození než z věku bez uvedeného roku.

Kdo je jeho manželka a kolik má dětí?

Jeho manželkou je Božena Svěráková, kterou poznal při pedagogickém studiu. Vzali se v roce 1959 a mají dceru Hanu a syna Jana. Jan Svěrák je filmový režisér a dlouholetý otcův spolupracovník.

Byl Zdeněk Svěrák skutečně učitelem?

Ano, po studiu českého jazyka a literatury působil ve školství. Učil v Měcholupech na Žatecku a následně v Žatci. Do rozhlasu nastoupil v roce 1962, takže pedagogická práce jeho umělecké kariéře předcházela.

Vymyslel Járu Cimrmana sám?

Ne, u rozhlasového zrodu postavy stál také Jiří Šebánek. Pro divadelní podobu se stala zásadní autorská dvojice Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák i práce souboru. Připisovat celý cimrmanovský svět jedinému člověku by proto bylo nepřesné.

Které filmy se Zdeňkem Svěrákem stojí za pozornost?

Pro herecké srovnání jsou užitečné Na samotě u lesa, Obecná škola, Kolja a Vratné lahve. Každý z nich staví jeho postavu do jiné životní situace. Pokud vás zajímá hlavně scenáristická práce, přidejte Vrchní, prchni! nebo Tmavomodrý svět.

Získal Zdeněk Svěrák Oscara za scénář?

Ne, oscarový úspěch Kolji se týká kategorie cizojazyčných filmů. Svěrák napsal scénář a hrál hlavní roli Františka Louky, režisérem byl Jan Svěrák. Není tedy správné přepisovat ocenění filmu na osobního Oscara za scenáristiku.

Jak si dělí práci s Jaroslavem Uhlířem?

Svěrák je v jejich známé písňové dvojici autorem textů a Uhlíř autorem hudby. Oba také své písně veřejně představují a jejich spolupráce trvá napříč generacemi posluchačů. Ke známým titulům patří Není nutno a Severní vítr.

Jak souvisí Zdeněk Svěrák s Centrem Paraple?

Centrum Paraple podporuje od jeho počátků v roce 1994. Pomáhal získávat veřejnou pozornost i prostředky pro organizaci pracující s lidmi s poškozením míchy. Jde o dlouhodobou součást jeho veřejného působení, kterou dokumentuje samotné Paraple.

Zdroje a další čtení

Další články k tématu