Zaměstnavatelé si čím dál více u Hospodářské komory stěžují na to, že jim zaměstnanci bez ohledu na závazky a případné sankční důsledky nenastoupí na směnu a začnou mnohdy bez podání výpovědi pracovat jinde. Kvůli vyčerpanému trhu práce bude letos tento jev zesilovat.

Hospodářská komora proto oslovila zaměstnavatele napříč všemi regiony v České republice, obory a velikostmi, aby zjistila, nakolik je tento problém rozšířený. Ze šetření vyplynulo, že třetina všech firem se v posledních měsících setkala s „predátorskými“ praktikami při lanaření jejich zaměstnanců.

Podle jejich zkušeností nezřídka dochází k situaci, kdy náboráři před začátkem směn vytipovaným zaměstnancům nabízejí peníze na ruku, pokud hned půjdou pracovat jinam. Někteří zaměstnanci na to slyší a aniž by informovali svého současného zaměstnavatele a podali výpověď či respektovali výpovědní dobu, nastoupí u jiného zaměstnavatele. Řada zaměstnanců slyší na to, že nemusí pracovat na směny nebo do práce dojíždět.

Zaměstnavatelé na takové jednání zaměstnance nemají příliš velkou obranu. Pro hrubé porušení pracovní kázně může být na hodinu propuštěn a případně žalován. Žaloba ale chybějícího zaměstnance nenahradí, a proto zaměstnavatelé po takovém kroku téměř vůbec nesáhnou.

Největší potíže s přetahováním zaměstnanců se objevují v lokalitách s vyšší koncentrací firem, typicky jde o průmyslové zóny. V některých lokalitách se kvůli přetahování zaměstnanců roztáčí mzdová spirála, protože firmy přidávají na mzdách bez ohledu na odvedenou práci jen proto, aby si zaměstnance udržely. Dochází tak k odtržení vývoje mezd od vývoje produktivity práce, což je pro ekonomiku riskantní vývoj. Hospodářská komora upozorňuje, že některé firmy kvůli nedostatku lidí nemohou dále rozšiřovat výrobu a nemohou přijímat nové zakázky.

Podle výsledků šetření mezi 580 zaměstnavateli museli čelit „predátorským“ praktikám přetahováni zaměstnanců nejen největší firmy, ale i malé a mikrofirmy. Náboráři agresivně přetáhli alespoň jednoho zaměstnance každé páté mikrofirmě, každé třetí firmě s maximálně 50 zaměstnanci a u středních a velkých firem s tím mají zkušenost více než 4 firmy z 10.

Situace se v tomto směru bude dále zostřovat. Dle poslední Komorové národohospodářské prognózy ekonomika letos poroste o 4,2 %, nezaměstnanost se bude pohybovat na rekordních 2,4 % dle metodiky ČSÚ. V roce 2019 se tlak na trhu práce uvolní jen minimálně, Hospodářská komora předpokládá 2,7% nezaměstnanost. Podle predikce Hospodářské komory nominální růst mezd v letošním roce neklesne pod 8,6 % a i v příštím roce zůstane nad 8 %.

FAQ – časté dotazy na přetahování zaměstnanců

Co znamenají „predátorské“ praktiky na trhu práce?
Jde o agresivní přetahování zaměstnanců mezi firmami bez ohledu na jejich stávající pracovní závazky. Náboráři oslovují pracovníky přímo před směnou a nabízejí jim okamžitý nástup jinam. Často lákají na vyšší mzdu nebo lepší podmínky. Zaměstnanci pak někdy odcházejí bez podání výpovědi.

Jak rozšířený je tento problém v České republice?
Podle šetření Hospodářské komory se s těmito praktikami setkala třetina firem. Výzkum zahrnoval 580 zaměstnavatelů napříč regiony i obory. Problém se týká malých, středních i velkých podniků. Nejčastější je v průmyslových zónách s vysokou koncentrací firem.

Proč zaměstnanci odcházejí bez výpovědi?
Hlavním důvodem je nedostatek pracovních sil a silná poptávka po zaměstnancích. Firmy nabízejí vyšší mzdy nebo výhodnější pracovní podmínky. Někteří pracovníci reagují na nabídku práce bez směn či bez dojíždění. Nízká nezaměstnanost posiluje jejich vyjednávací pozici.

Jaké možnosti obrany mají zaměstnavatelé?
Zaměstnavatel může pracovníka propustit pro hrubé porušení pracovní kázně. Teoreticky může podat i žalobu. V praxi však žaloby využívá jen výjimečně, protože problém s nedostatkem pracovníků to nevyřeší. Chybějící zaměstnanec firmě okamžitě chybí v provozu.

Týká se problém i malých firem?
Ano, problém nepostihuje jen velké podniky. Podle dat přišla o zaměstnance každá pátá mikrofirma. U menších firem do 50 zaměstnanců šlo o každou třetí. U středních a velkých firem má zkušenost více než 40 % z nich.

Jaký dopad má přetahování zaměstnanců na mzdy?
V některých regionech dochází k tzv. mzdové spirále. Firmy zvyšují mzdy bez ohledu na produktivitu práce, aby si zaměstnance udržely. To může vést k odtržení mezd od skutečného výkonu ekonomiky. Takový vývoj je z dlouhodobého hlediska rizikový.

Jak souvisí tento jev s nízkou nezaměstnaností?
Nezaměstnanost se pohybuje na rekordně nízkých hodnotách kolem 2–3 %. Trh práce je vyčerpaný a firmy mají problém najít nové pracovníky. Silný ekonomický růst zvyšuje poptávku po pracovní síle. To vytváří tlak na zaměstnavatele i mzdy.

Jaký je očekávaný vývoj do dalších let?
Podle prognóz zůstane nezaměstnanost velmi nízká i v příštím roce. Očekává se pokračující růst mezd nad 8 %. Tlak na trhu práce se proto výrazně neuvolní. Firmy budou muset hledat nové způsoby, jak si zaměstnance udržet.

Jaké důsledky má tento trend pro ekonomiku?
Nedostatek pracovníků omezuje rozšiřování výroby a přijímání nových zakázek. Firmy mohou ztrácet konkurenceschopnost. Rychlý růst mezd bez odpovídající produktivity zatěžuje podnikové rozpočty. Dlouhodobě může jít o riziko pro stabilitu ekonomiky.