Hrnce se kupují nejčastěji v sadě a nejčastěji podle vzhledu. Přitom rozhoduje jediná věc, kterou v obchodě není vidět: jak je udělané dno. Na něm stojí, jestli se jídlo bude rovnoměrně prohřívat, nebo se u dna připálí dřív, než se ohřeje zbytek. Zbytek parametrů jsou už jen pohodlí.

Hlavní body

• Rozhoduje tloušťka a stavba dna, ne značka ani vzhled.
• Nerez je univerzální, smalt levný, litina nejtrvanlivější.
• Průměr se volí podle plotny, ne podle porce.
• Na indukci musí být dno magnetické.
• Do běžné domácnosti stačí tři hrnce různých velikostí.

Dno rozhoduje o všem

Tenké dno se prohřívá nerovnoměrně, takže nad plotýnkou vzniká horké místo a kolem něj zůstává chladnější kruh. Omáčka se tam připálí a zbytek se ještě ani nezačne vařit.

Kvalitní hrnec má takzvané sendvičové dno, tedy vrstvu hliníku nebo mědi uzavřenou mezi nerezem. Hliník teplo rychle rozvede do stran a nerez ho udrží.

Poznat se to dá jednoduše. Hrnec se vezme do ruky a porovná se hmotnost, protože sendvičové dno je znatelně těžší. Na řezu bývá vidět i vrstva na okraji dna.

Stejný princip platí u pánví, kde se nedostatek tepla projeví ještě rychleji, jak popisuje text o tom, proč se na přeplněném a studeném plechu nedělá kůrka.

Materiály a jejich povaha

Nerez je nejuniverzálnější. Nereaguje s kyselými surovinami, snese vysokou teplotu, myčku i kovové náčiní a vydrží desítky let. Sám o sobě ale vede teplo špatně, takže rozhoduje právě dno.

Smaltovaný plech je levný a lehký, hodí se na vaření vody a na velké objemy. Odštípnutý smalt už ale nejde opravit a od takového místa hrnec rezaví.

Litina drží teplo nejlépe ze všech a hodí se na dlouhé dušení. Je těžká, pomalu se rozehřívá a vyžaduje péči, zato vydrží generace.

Nepřilnavý povrch se u hrnců hodí jen na kaše a mléčné pokrmy. Na dlouhé vaření se nehodí, protože vrstva při vysokých teplotách trpí.

Velikost a tvar

Průměr dna má odpovídat plotýnce. Menší hrnec plýtvá energií a u indukce nemusí sepnout, širší má studený okraj.

Vysoký úzký hrnec se hodí na vaření v tekutině, tedy na těstoviny, knedlíky a vývar, protože se z něj méně odpařuje. Nízký široký naopak na dušení a na redukci, kde se odpařovat má.

Poklice by měla dosedat a nejlépe mít otvor na páru. Skleněná je pohodlná, ale hůř snáší prudké změny teploty.

Úchyty se posuzují podle toho, jestli se hrnec dá bezpečně nést plný. Kovová ucha se v troubě neroztaví, ale na sporáku se zahřejí.

Přehled podle použití

Na co	Vhodný hrnec	Poznámka
Polévky a vývary	vyšší nerezový	menší odpar
Omáčky	menší se silným dnem	hlídat připálení
Těstoviny a knedlíky	široký vysoký	dost vody
Dušení a guláš	litinový nebo silnostěnný	drží teplotu
Kaše a mléko	nepřilnavý	lepí se nejvíc
Zavařování a velké objemy	smaltovaný	lehký a levný

Do běžné domácnosti stačí tři velikosti: malý na omáčky, střední na přílohy a velký na polévku.

Jak vybírat krok za krokem

1. Změřte si plotýnky a podle nich volte průměr dna.
2. Vezměte hrnec do ruky, sendvičové dno je znatelně těžší.
3. Zkontrolujte, jestli je dno rovné a nekolébá se.
4. U indukce ověřte magnetem, že se dno přichytí.
5. Vyzkoušejte úchyty, hrnec ponesete plný.
6. Podívejte se, jestli poklice dosedá po celém obvodu.
7. Zjistěte, jestli hrnec snese troubu a jakou teplotu.
8. Nekupujte sadu kvůli počtu kusů, ale kvůli velikostem.

Šest chyb při zacházení s hrnci

1. Vařit v hrnci s tenkým dnem a divit se připálenému dnu.
2. Používat příliš velký hrnec na malé množství.
3. Lít studenou vodu do rozpáleného prázdného hrnce.
4. Nechat vyvařit vodu a přepálit dno.
5. Skládat hrnce do sebe bez proložení.
6. Škrábat připálené dno kovovou drátěnkou.

Péče a životnost

Prázdný hrnec se nemá nechávat na zapnuté plotně. Přehřáté dno se zdeformuje a zvlněné dno na sklokeramice ani na indukci nikdy nebude topit rovnoměrně.

Prudké ochlazení má stejný efekt. Rozpálený hrnec se nedává pod studenou vodu, nechá se nejdřív odstát.

Nerez se dá čistit i agresivněji, ale bílé skvrny po vodním kameni se nejlépe odstraní octem, ne drátěnkou. U připáleného dna platí, že se nejdřív máčí a až potom stírá, protože drátěnka povrch poškrábe a hrnec se pak připaluje pokaždé.

Hrnce se skládají s proložením utěrkou nebo papírovým ubrouskem, aby se dna nedřela o sebe. Poklice se ukládají zvlášť, ne naskládané na sobě.

Časté otázky

Jak poznám kvalitní hrnec?

Podle dna. Kvalitní hrnec má sendvičové dno, tedy vrstvu hliníku nebo mědi mezi nerezem, a je proto znatelně těžší. Tenké dno se prohřívá nerovnoměrně a jídlo se u něj připaluje.

Vyplatí se koupit sadu?

Jen když obsahuje velikosti, které opravdu použijete. Sady bývají složené tak, aby vypadaly výhodně, takže v nich často je hrnec, který zůstane roky ve skříni.

Jaký hrnec na indukci?

Takový, jehož dno je magnetické. Ověříte to obyčejným magnetem, který se ke dnu buď přichytí, nebo ne. Dno musí být zároveň rovné a nemělo by být menší než plotýnka.

Je litina lepší než nerez?

Je jiná. Litina drží teplo a hodí se na dlouhé dušení, ale je těžká a vyžaduje péči. Nerez je univerzálnější, snese myčku i kyselé suroviny a nic zvláštního nepotřebuje.

Proč se mi omáčka připaluje u dna?

Skoro vždy kvůli tenkému dnu, ve kterém vzniká horké místo nad plotýnkou. Pomůže silnější hrnec, nižší teplota a míchání až ke dnu, ne jen po hladině.

Kolik hrnců je potřeba?

Do běžné domácnosti stačí tři: malý na omáčky, střední na přílohy a velký na polévku. K tomu se hodí jedna vyšší nádoba na těstoviny a knedlíky.

Můžu dávat hrnce do myčky?

Nerez a smalt většinou ano, litinu a nepřilnavé povrchy raději ne. U hrnců s dřevěnými nebo plastovými prvky rozhoduje údaj výrobce, protože se mohou rozvolnit.

Vadí zvlněné dno?

Vadí, hlavně na sklokeramice a indukci. Hrnec se dotýká desky jen částí plochy, takže topí nerovnoměrně a déle. Vzniká to přehřátím naprázdno nebo prudkým ochlazením.

Jeden dobrý hrnec je lepší než pět průměrných

Nádobí se kupuje jednou za mnoho let a rozdíl mezi tenkým a silným dnem je znát u každého vaření. Vyplatí se proto pořídit méně kusů a lepších.

Zbytek je otázka velikosti podle plotny a toho, co se doma vaří nejčastěji. Nejvíc se dobrý hrnec projeví u dlouhého vaření, tedy tam, kde se popisuje, jak se maso dusí doměkka.