Co vidět ve Slovinsku: Alpy, jeskyně a pobřeží

Co vidět ve Slovinsku na první cestě? Malá země mezi Alpami a Jadranem nabízí na krátké vzdálenosti horská jezera v Julských Alpách, krasové jeskyně, živou Lublaň a benátsky laděné městečko Piran u moře. Většina hlavních míst leží od sebe do dvou hodin jízdy, takže se dají spojit do jednoho okruhu autem. Na základní přehled hor, jeskyní a pobřeží stačí pět až sedm dní, prodloužený víkend vystačí na Lublaň a Bled s jedním výletem do okolí.

Hlavní body

• Nejvyšší horou je Triglav (2 864 m) v Triglavském národním parku, jediném národním parku v zemi.
• Postojnská jeskyně a Škocjanské jeskyně patří k nejznámějším krasovým jeskyním v Evropě, Škocjan je na seznamu UNESCO.
• Pobřeží měří necelých 47 kilometrů a leží na něm Koper, Izola, Piran a Portorož.
• Na dálnice a rychlostní silnice potřebujete elektronickou dálniční známku vázanou na registrační značku.

Co vidět ve Slovinsku v Julských Alpách

Triglavský národní park

Triglavský národní park je jediný národní park ve Slovinsku a zabírá velkou část Julských Alp na severozápadě země. Jmenuje se podle Triglavu, nejvyšší hory státu, která měří 2 864 metrů a objevuje se i na slovinském státním znaku. Na vrchol vedou zajištěné cesty pro zkušené horské turisty, běžný návštěvník ale park pozná hlavně z údolí: z jezer, vodopádů a horských silnic.

Bled a jezero Bohinj

Nejznámější slovinský obrázek, kostelík na ostrůvku uprostřed jezera pod hradem na skále, patří Bledu. Podrobný průvodce po jezeře, ostrově a okolních soutěskách najdete v článku o tom, co stihnout na Bledu a v okolí. Kdo má čas, pokračuje dál do hor k jezeru Bohinj. Je to největší stálé jezero ve Slovinsku, ledovcového původu, a na rozdíl od Bledu ho obklopuje jen pár vesnic. Okolní hory a klidnější atmosféra z něj dělají dobrou základnu pro túry.

Vršič a údolí Soči

Ruská cesta přes průsmyk Vršič

Silnice z Kranjské Gory přes průsmyk Vršič do údolí Soči je nejvýše položeným silničním přejezdem ve Slovinsku. Sedlo leží ve výšce 1 611 metrů a cesta k němu a z něj má padesát vlásenkových zatáček, mnohé jsou očíslované. Postavili ji během první světové války ruští váleční zajatci, proto se jí říká Ruská cesta. Na straně Kranjské Gory stojí na jejich památku dřevěná Ruská kaple. V zimě bývá průsmyk kvůli sněhu uzavřený, sjízdnost si ověřte před cestou.

Bovec, Kobarid a smaragdová Soča

Za průsmykem sjedete do údolí Trenta, kde má Triglavský národní park informační centrum, a dál podél řeky Soči. Ta je známá výraznou smaragdově zelenou barvou a čistou studenou vodou. Bovec je centrem raftingu, kajaku a paraglidingu, Kobarid zase připomíná dějiny soušké fronty, jedné z velkých bitevních linií první světové války. Kobaridské muzeum se věnuje životu vojáků všech národností na frontě, včetně dvanácté bitvy na Soči.

Krasové jeskyně a hrad ve skále

Postojnská jeskyně

Postojnská jeskyně je součástí jeskynního systému dlouhého 24 kilometrů a patří k nejnavštěvovanějším místům v zemi. Prohlídka začíná jízdou podzemním vláčkem, pak se pokračuje pěšky mezi krápníkovými sály. Uvnitř je po celý rok chladno, kolem 10 °C, takže si vezměte bundu i v létě a pevnou obuv. Prohlídky jsou jen s průvodcem v pevných časech, v hlavní sezoně se vyplatí koupit vstupenky předem přes oficiální web.

Predjamský hrad

Kousek od Postojny stojí Predjamský hrad, vestavěný přímo do otvoru ve vysoké skalní stěně nad jeskyní. Hrad se dá spojit s Postojnskou jeskyní do jednoho dne, oba objekty provozuje stejná společnost a nabízí společné vstupenky. Provozovatel doporučuje navštívit dopoledne hrad a odpoledne jeskyni, aby se den dal projít bez spěchu. Hrad i jeskyně leží blízko dálnice ze Lublaně k moři.

Škocjanské jeskyně

Škocjanské jeskyně jsou první slovinskou přírodní památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO, a to už v roce 1986. Podzemím tu protéká řeka Reka, která si vyhloubila jeden z největších podzemních kaňonů na světě, místy vysoký až 146 metrů. Trasa vede přes Cerkvenikův most, který visí 47 metrů nad řekou. V jeskyni je stálá teplota kolem 12 °C. Na rozdíl od Postojny tu nejsou krápníky hlavním lákadlem, zážitkem je rozměr podzemí a hukot řeky.

Lublaň a vnitrozemí

Hlavní město

Lublaň je malé a pohodové hlavní město, které se dá projít pěšky za jeden den. Centrum se táhne podél řeky Lublanice s mosty a kavárnami, nad ním stojí hrad. Co ve městě nevynechat, na které mosty a čtvrti se zaměřit a jak dlouho tu zůstat, popisuje samostatný článek o tom, co vidět v Lublani. Z centra se dá vyrazit na Bled i do jeskyní.

Velika planina

Severně od Lublaně, nad městem Kamnik, leží náhorní plošina Velika planina s jednou z mála dochovaných pastýřských osad ve vysokých horách Evropy. Dřevěné chaty se šindelovými střechami stojí na rozlehlých pastvinách, na které se každý rok v červnu vracejí pastevci s dobytkem a zůstávají do září. Nahoru vyveze lanovka z údolí Kamniška Bistrica, na plošině je i malé muzeum pastevectví. Provoz lanovky a jízdní řád si ověřte u provozovatele.

Ptuj a Maribor

Na východě země leží Ptuj, nejstarší doložené město ve Slovinsku, které vyrostlo na místě římského Poetovia. Nad starým městem stojí hrad s muzeem. Ptuj je známý karnevalem Kurentovanje, kde chodí městem kurenti v huňatých kožešinových maskách a podle tradice zahánějí zimu. Obchůzky kurentů jsou zapsané na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Nedaleký Maribor láká na vinnou révu Stara trta, starou zhruba čtyři sta let, která roste na domě u řeky Drávy a stále plodí.

Slovinské pobřeží

Piran

Slovinsko má k Jadranu přístup jen na úzkém pásu pobřeží dlouhém necelých 47 kilometrů. Jeho nejhezčím městem je Piran na úzkém poloostrově. Středem je oválné Tartiniho náměstí, pojmenované po houslistovi a skladateli Giuseppu Tartinim, který se v Piranu narodil a jehož bronzová socha na náměstí stojí. Nad městem se zvedá kostel svatého Jiří se samostatně stojící zvonicí podle vzoru benátské kampanily svatého Marka. Z vyhlídky u kostela je vidět celé město i moře.

Koper, Izola a solné pláně Sečovlje

Koper je největší město pobřeží a zároveň přístav, Izola je menší rybářské městečko s úzkými uličkami a Portorož lázeňské letovisko s hotely a promenádou. Jižně od Portorože, u hranice s Chorvatskem, leží solné pláně Sečovlje. Sůl se tu dodnes získává tradičním způsobem a celé území je chráněné jako krajinný park, ve kterém hnízdí mnoho druhů ptáků.

Doprava po Slovinsku

Dálniční známka a Karavanský tunel

Z Česka se do Slovinska jezdí přes Rakousko, takže potřebujete dálniční známky obou zemí. Ta slovinská je pouze elektronická a vázaná na registrační značku auta, kupuje se na webu správce dálnic DARS nebo na čerpacích stanicích. Platí pro vozidla do 3,5 tuny. Značku a zemi registrace zadejte přesně, kamery kontrolují auta automaticky. Karavanský tunel na hranici s Rakouskem se platí zvlášť, mýto za něj elektronická známka nepokrývá. U půjčeného auta si ověřte, zda známku zahrnuje.

Kdy jet a kolik dní

Nejlepší období

Pro hory, jezera a průsmyk Vršič je nejlepší období od června do září, kdy jsou otevřené horské silnice a lanovky a na Velikou planinu se vracejí pastevci. Jaro a podzim jsou klidnější a hodí se na Lublaň, jeskyně a pobřeží. Jeskyně mají stálou teplotu, dají se navštívit kdykoli. V zimě je Vršič zavřený a hory patří lyžařům, Ptuj ale ožívá během masopustu s kurenty. V létě bývají Bled a Postojna přeplněné, proto vyrážejte brzy ráno.

Jak dlouho zůstat

Na prodloužený víkend stačí Lublaň s výletem na Bled a Bohinj. Pět dní dovolí přidat Postojnu, Predjamu a den na pobřeží. Týden je ideální na celý okruh: Lublaň, Bled a Bohinj, přejezd přes Vršič do údolí Soči, odtud na jih ke Škocjanu a Postojně a nakonec Piran. Kdo chce i Ptuj, Maribor a Velikou planinu, potřebuje dva až tři dny navíc.

Jak si cestu naplánovat

Slovinsko se dá dobře spojit s dalšími zeměmi. Cestou tam se nabízí zastávka v rakouské metropoli, tipy na ni najdete v článku o tom, co vidět ve Vídni za jeden den. Kdo jede k moři do Chorvatska, může vyrazit přes Slovinsko a cestou se zastavit na Plitvických jezerech s dřevěnými chodníky a v chorvatské metropoli, o které píšeme v článku co vidět v Záhřebu. Ubytování u Bledu a na pobřeží se v létě vyprodává, rezervujte ho s předstihem.

Pět chyb, kterých se ve Slovinsku vyvarovat

1. Vyjet na dálnici bez elektronické dálniční známky nebo se špatně zadanou značkou.
2. Zapomenout na bundu do jeskyní, kde je i v létě kolem 10 až 12 °C.
3. Přijet k Bledu nebo k Postojnské jeskyni v létě až v poledne, kdy jsou fronty nejdelší.
4. Plánovat přejezd přes Vršič mimo letní sezonu bez ověření, zda je průsmyk otevřený.
5. Strávit celou dovolenou na Bledu a vynechat klidnější Bohinj a údolí Soči.

Časté otázky

Co vidět ve Slovinsku za tři dny?

Za tři dny stihnete Lublaň, výlet na Bled a Bohinj a jeden den v krasu s Postojnskou jeskyní a Predjamským hradem. Kdo dává přednost moři, může místo jeskyní vyrazit do Piranu. Celý okruh přes Vršič a údolí Soči potřebuje víc času.

Potřebuji ve Slovinsku dálniční známku?

Ano, pro jízdu po dálnicích a rychlostních silnicích je povinná. Slovinská známka je jen elektronická, vázaná na registrační značku a kupuje se online nebo na čerpacích stanicích. Karavanský tunel se platí zvlášť.

Která jeskyně je lepší, Postojnská, nebo Škocjanská?

Záleží na tom, co chcete vidět. Postojnská jeskyně je známá krápníky a jízdou vláčkem, hodí se i pro rodiny s dětmi. Škocjanské jeskyně ohromí obrovským podzemním kaňonem s řekou a mostem vysoko nad ní, jsou zapsané na seznamu UNESCO.

Dá se Slovinsko projet bez auta?

Hlavní místa jako Lublaň, Bled, Postojna a Piran jsou dostupná autobusem a částečně vlakem. Do údolí Soči, k Bohinji mimo sezonu nebo na Velikou planinu je to bez auta složitější, proto se vyplatí půjčit auto aspoň na pár dní nebo využít organizovaný výlet.

Má Slovinsko moře a pláže?

Ano, ale jen krátký úsek pobřeží o délce necelých 47 kilometrů. Hlavním lákadlem nejsou pláže, ale historická městečka Piran, Izola a Koper a solné pláně Sečovlje. Kdo hledá dlouhé pláže, pokračuje obvykle dál do Chorvatska.

Hory, jeskyně a moře na jedné cestě

Slovinsko je malé, ale nabízí víc, než se z mapy zdá. Za jeden týden se dá projít alpské jezero, sjet horský průsmyk s padesáti serpentinami, sestoupit do podzemního kaňonu a večer sedět na náměstí u moře. Vyplatí se nezůstat jen u nejznámějších míst a vyrazit i do údolí Soči, k Bohinji nebo na Velikou planinu, kde je klidněji a krajina stejně působivá.

Zdroje

• Slovenian Tourist Board: I feel Slovenia (slovenia.info)
• Park Škocjanske jame (park-skocjanske-jame.si)
• Postojnska jama (postojnska-jama.eu)